Zákon o platebním styku | Zákon č. 284/2009 Sb. - Další správní delikty

Další správní delikty

§ 132

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51, nebo

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že

a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo

b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 135d odst. 1 písm. b) až i).

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo písm. d),

b) do 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2,

c) do 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

§ 133

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009²) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve stejné měně,

b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC),

c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze k němu, nebo

d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

a) do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),

b) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c) nebo d).

§ 133a

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako poskytovatel příjemce v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012²) není dosažitelný pro úhradu z podnětu plátce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,

b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 není dosažitelný pro inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,

c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,

g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu,

h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky (BIC) poskytovatele plátce nebo poskytovatele příjemce,

i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo

j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.

(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo

b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb.

(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo

b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb.

(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 1000000 Kč.

§ 133b

(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, nebo

b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(2) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(3) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(4) Příjemce se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4,

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 nebo 3,

c) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).

§ 134

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o zápis do registru podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),

b) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),

c) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).

§ 135

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává

a) Česká obchodní inspekce, jde-li o správní delikty podle § 132 odst. 3, s výjimkou správních deliktů spáchaných osobami uvedenými v § 5 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky, a správní delikty podle § 133b odst. 4,

b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o správní delikty podle § 133b odst. 2 a 3,

c) Ministerstvo financí, jde-li o správní delikt podle § 130 odst. 1 písm. o),

d) Česká národní banka, jde-li o ostatní správní delikty.

(5) Na řízení o správním deliktu vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.

(5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(7) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(7) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.

(8) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.