Zákon o platebním styku | Zákon č. 284/2009 Sb. - ČÁST DRUHÁ - POSKYTOVATELÉ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDAVATELÉ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

ČÁST DRUHÁ

POSKYTOVATELÉ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDAVATELÉ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 5

Oprávnění poskytovat platební služby

Poskytovat platební služby mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,

h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem,

j) Česká národní banka.

§ 6

Oprávnění vydávat elektronické peníze

Vydávat elektronické peníze mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) Česká národní banka.

HLAVA II

PLATEBNÍ INSTITUCE

Díl 1

Základní ustanovení

§ 7

Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

§ 8

(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je platební instituce oprávněna

a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce,

b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a

c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

(3) Poskytnutí úvěru je činností ve smyslu odstavce 1 písm. b),

a) pokud souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), f) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce, nebo

b) v případě, kdy je úvěr poskytnut v hostitelském členském státě, pokud souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), f) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce a úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku.

Díl 2

Povolení k činnosti platební instituce

§ 9

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 16),

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 18),

g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

i) na němž mají kvalifikovanou účast osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

m) jehož účetní závěrka je ověřována auditorem v souladu se zákonem upravujícím účetnictví, jestliže zákon upravující účetnictví takové ověřování vyžaduje.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, vyplývá povinnost umožnit osobám se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro tyto osoby se § 29 až 31 nepoužijí.

(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Bylo-li řízení přerušeno současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti, začne tato lhůta znovu běžet ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce může Česká národní banka stanovit konkrétní podmínky směřující ke splnění požadavků uvedených v § 9 odst. 1, které musí platební instituce při své činnosti dodržovat. Tyto podmínky může Česká národní banka stanovit nebo změnit i později, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž bylo povolení k činnosti uděleno.

§ 11

Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

Odnětí povolení k činnosti platební instituce

§ 12

(1) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce, jestliže o to platební instituce požádá.

(2) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební instituce, jestliže

a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb nebo při výkonu činností podle § 8 nebo podmínky stanovené v povolení,

b) nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce,

c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby,

d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

(3) Česká národní banka uveřejní pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13

Ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.

Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce

§ 14

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, platí obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.

§ 15

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8 nebo podmínky stanovené v povolení, nebo

b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, platí obdobně § 12 odst. 3 a § 13.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce

Kapitál

§ 16

Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající

a) 20000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),

b) 50000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo

c) 125000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).

§ 17

(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.

(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1 větě první.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

Řídicí a kontrolní systém

§ 18

(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování platebních služeb.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

3. řádné administrativní a účetní postupy,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

1. vnitřní audit,

2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a

c) systém vnitřní komunikace.

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.

(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce stanoví prováděcí právní předpis.

Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce

§ 19

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vlastnictvím platební instituce. To platí i pro aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b) a peněžní prostředky v rozsahu určeném v § 21.

§ 20

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,

b) do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, vloženy nebo převedeny na samostatný účet platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce v této lhůtě nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

§ 21

Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

§ 22

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,

a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební instituce

§ 23

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě platí obdobně § 29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

§ 25

(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

§ 26

(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(2) Výkon významné činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

(3) Významnou činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Informační povinnost

§ 27

(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.

Uchovávání dokumentů a záznamů

§ 28

(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo.

Díl 4

Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě

§ 29

(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít poskytovat platební služby nebo vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice

§ 31

(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu, a vykonávat činnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) a c).

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

Díl 5

Dohled nad činností platební instituce

§ 32

(1) Platební instituce podléhá při výkonu činností podle § 8 dohledu České národní banky.

(2) Platební instituce je povinna poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení.

§ 33

Povinnost mlčenlivosti a spolupráce s jinými orgány

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu nad činností platební instituce platí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad činností platebních institucí jiných členských států, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou a dalšími orgány členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby.

(3) Česká národní banka předává orgánům dohledu nad činností platebních institucí jiných členských států všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoba, nad kterou tyto orgány vykonávají dohled, porušila povinnosti týkající se poskytování platebních služeb.

§ 34

Kontrola na místě

(1) Při výkonu dohledu nad činností platební instituce může Česká národní banka provést kontrolu na místě u platební instituce, u obchodního zástupce platební instituce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím vykonává platební instituce některé činnosti týkající se poskytování platebních služeb.

(2) Má-li být kontrola na místě provedena v hostitelském členském státě, oznámí to Česká národní banka orgánu dohledu tohoto státu. V takovém případě může Česká národní banka požádat o provedení kontroly na místě orgán dohledu tohoto státu.

(3) Kontrolu na místě u zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě, u obchodního zástupce této zahraniční platební instituce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím vykonává tato zahraniční platební instituce některé provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb, může v České republice provést orgán dohledu domovského členského státu této platební instituce, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

§ 35

Opatření k nápravě

(1) Jestliže platební instituce poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, poruší podmínky stanovené v povolení k činnosti, nebo neplní podmínky, za nichž bylo povolení k činnosti uděleno, může Česká národní banka podle povahy zjištěného nedostatku uložit platební instituci, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) neposkytovala platební služby nebo nevykonávala činnosti podle § 8 nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d) vyměnila svého auditora,

e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

f) neposkytovala platební služby nebo nevykonávala činnosti podle § 8 prostřednictvím obchodního zástupce,

g) neposkytovala platební služby nebo nevykonávala činnosti podle § 8 prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h) omezila výkon některých činností týkajících se poskytování platebních služeb prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce, pouze stanoveným způsobem.

(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní banka uložit platební instituci také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb nebo s výkonem činností podle § 8 prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(3) Platební instituce, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

HLAVA III

POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 36

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. § 8 platí pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3000000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

Díl 2

Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu

§ 37

(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele,

a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká,

b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,

c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

d) který, je-li fyzickou osobou, nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,

e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.

(3) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, vyplývá povinnost umožnit osobám se sídlem ve státě, který není členským státem, vykonávat v České republice činnost poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

(4) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 38

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.

(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká národní banka žádost zamítne.

§ 39

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 40

(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne, jestliže

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu zemře nebo zanikne, nebo

b) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,

b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, který přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

§ 41

Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

§ 42

Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho registrace, platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1 písm. b), § 38 a 39.

§ 43

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb, nebo

b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, platí obdobně § 41.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 44

(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu platí obdobně § 19 až 22, 27 a 28.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterému uživatelé platebních služeb svěřují peněžní prostředky k provedení platební transakce,

a) nesmí uživatelům platebních služeb platit úroky ani poskytovat jiné výhody podmíněné délkou doby, po kterou jsou peněžní prostředky poskytovateli platebních služeb malého rozsahu svěřeny,

b) musí informovat uživatele platebních služeb, zda a za jakých podmínek se na tyto peněžní prostředky vztahuje systém pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank.

Dohled nad činností poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Pro dohled nad činností poskytovatele platebních služeb malého rozsahu platí obdobně § 32 a 33, § 34 odst. 1 a § 35.

HLAVA IV

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 46

(1) Instituce elektronických peněz je akciová společnost se sídlem v České republice nebo evropská společnost se zapsaným sídlem v České republice, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě a v rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, uděleného jí Českou národní bankou.

(2) Instituce elektronických peněz je vedle vydávání elektronických peněz oprávněna vykonávat pouze činnosti související s vydáváním elektronických peněz nebo činnosti spočívající v uchovávání dat, jestliže je má uvedeny ve svém povolení k činnosti.

(3) Instituce elektronických peněz nesmí

a) poskytovat úvěry, nebo

b) nabývat podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiných osob nebo tyto osoby ovládat s výjimkou osob, které pro ni vykonávají pomocné služby související s vydáváním elektronických peněz.

§ 47

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro instituci elektronických peněz přiměřeně § 3 odst. 3 a dále část druhá až dvanáctá s výjimkou § 4 odst. 1 věty třetí, § 4 odst. 2, § 5, § 7a odst. 2, § 8b, § 11 odst. 2 a 3, § 11a, 12a, 12b, 12c, 13, 14, 17, 19b, 20b, § 22 odst. 1 písm. b) až d), § 24 odst. 1 věty první, § 25 odst. 3, § 26f odst. 1 písm. a) až f), § 26g odst. 2 a 3, § 26i písm. d), § 37 až 38b, § 38j odst. 1 písm. c), d) a e) a § 39 zákona o bankách.

(2) Žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz, o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz a o udělení předchozího souhlasu s tím, aby se osoba nebo osoby jednající ve shodě staly osobami ovládajícími instituci elektronických peněz, lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz, pokud jde o řízení rizika likvidity, platí obdobně pro zahraniční instituci elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky v České republice. Věcné, organizační a technické požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz a jeho ověřování stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Kapitál

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 1000000 eur.

(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a pravidla pro výpočet celkových finančních závazků z vydaných elektronických peněz.

§ 49

(1) Instituce elektronických peněz je povinna investovat peněžní prostředky ve výši svých finančních závazků z vydaných elektronických peněz pouze do aktiv s nízkým rizikem.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva s nízkým rizikem, do kterých je instituce elektronických peněz povinna investovat podle odstavce 1, jakož i podmínky investování do těchto aktiv včetně investičních limitů a omezení, způsob oceňování těchto aktiv a pravidla pro oznamování výpočtu dodržování limitů a omezení České národní bance.

§ 50

Informační povinnost

(1) Instituce elektronických peněz čtvrtletně uveřejňuje informace o složení svých akcionářů, o své činnosti a finanční situaci, jejichž rozsah a způsob uveřejňování stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance o sobě a o své činnosti informace, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob poskytování stanoví prováděcí právní předpis.

§ 51

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti, které jí bylo uděleno orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže dodrží postup, který musí dodržet zahraniční banka před zahájením činnosti v České republice na základě jednotné licence⁵).

(2) § 47 odst. 1 platí pro zahraniční instituci elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v rozsahu, v němž příslušná ustanovení zákona o bankách platí pro zahraniční banku, která vykonává činnost v České republice na základě jednotné licence⁵).

§ 52

Dohled nad činností instituce elektronických peněz

Instituce elektronických peněz podléhá při výkonu své činnosti dohledu České národní banky.

HLAVA V

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

§ 53

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze pouze tehdy, jestliže platební prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze nejvýše v částce odpovídající 150 eurům a

a) celková výše závazků vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz v členském státě nepřesáhne zpravidla částku odpovídající 5000000 eur a v žádném okamžiku částku odpovídající 6000000 eur, nebo

b) jím vydané elektronické peníze jsou přijímány jako platební prostředek pouze omezeným počtem poskytovatelů služeb, kteří

1. jsou ve vztahu k vydavateli elektronických peněz malého rozsahu osobou ovládanou, osobou ovládající nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako vydavatel elektronických peněz malého rozsahu,

2. jsou s vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu spojeni finančním či obchodním vztahem tak úzkým, jako je společný postup při získávání odbytišť (marketing) nebo společná distribuční síť, nebo

3. poskytují své služby ve stejné budově, komplexu budov nebo jiném podobně úzce vymezeném prostoru.

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 54

(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,

a) jehož obchodní plán pro vydávání elektronických peněz je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2,

b) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

c) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou splněny.

(3) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.

(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení.

§ 56

Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 57

(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne, jestliže

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu zemře nebo zanikne, nebo

b) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při vydávání elektronických peněz,

b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(4) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vydávat elektronické peníze. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny za účelem vydání elektronických peněz, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro vydání elektronických peněz, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

Informační povinnost

§ 58

Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje České národní bance pro účely provádění měnové politiky a pro statistické účely informace o objemu elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců, a to vždy k 30. červnu a k 31. prosinci každého kalendářního roku, nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí rozhodného období.

Dohled nad činností vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 59

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu podléhá při vydávání elektronických peněz dohledu České národní banky.

(2) Pro dohled nad činností vydavatele elektronických peněz malého rozsahu platí obdobně § 32 odst. 2, § 33, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 3.