Hlavní navigace

Zákon o daních z příjmů | Zákon č. 586/1992 Sb. - ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Předpis č. 586/1992 Sb.

Vyhlášené znění

586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují

a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně,

b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel,

c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, kterými jsou zejména

1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,

2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,

3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky,

4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku,

5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,

6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů,

7. příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České republiky,

8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

§ 23

Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4. Pro účely stanovení základu daně je poplatníkem i veřejná obchodní společnost.

(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,20) rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti vytvářející podílové fondy,

b) příjmy z emisního ážia,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,

d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.

(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(10) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v cizině (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) lze základ daně stanovit ve výši, které by z téže činnosti dosáhl poplatník se sídlem na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5)

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c),

c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení,

d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně,

f) pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů21) a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)

h) nájemné včetně nájemného za věci s právem koupě najaté věci, avšak u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví jen ve výši připadající na příslušné zdaňovací období,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani,

i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,23)

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) přitom

1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

3. na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,

5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6,

l) škody vzniklé v důsledku živelných pohrom,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25)

o) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů,26) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné při sjednání práva koupě najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých může doba nájmu trvat nejméně 8 let, a

b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona.

§ 25

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny,

b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,

c) výdaje na nákup cenných papírů,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a přirážky k pojistnému placenému do fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění,

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27)

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28)

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23)

k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j),

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva,

n) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24,

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka,

s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmů právnických osob,

t) výdaje na reprezentaci,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,

v) úplatu investiční společnosti za správu podílového fondu,16)

w) úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, a to ve výši, o kterou souhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše základního jmění, u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek výše základního jmění.

Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

§ 26

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, popřípadě soubory předmětů, které mají samostatné technicko-ekonomické určení, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10000 Kčs a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů29) s dobou plodnosti delší tři roky, základní stádo,20) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku.

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20000 Kčs a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací náklady.20)

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka k 31. prosinci běžného roku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Při vyřazení hmotného majetku a nehmotného majetku v důsledku prodeje před 31. prosincem běžného roku, evidovaného v majetku poplatníka k 1. lednu běžného roku, lze uplatnit odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací období.

§ 27

Hmotný majetek vyloučený z odpisování:

a) zásoby,

b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří,

c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení,

d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace,

e) umělecká díla,30) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky,

f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nelze ocenit podle platných právních předpisů,

g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl,

h) hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů.26)

§ 28

(1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje vlastník s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.

(2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv.

(5) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí

a) pořizovací cena,č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů,

b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii,

c) reprodukční pořizovací cena,31) zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, v ostatních případech.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku zahrnutých do výdajů na zajištění zdanitelného příjmu (§ 24 odst. 2 písm. a)).

(3) Pokud není technické zhodnocení samostatně odpisováno nájemcem, zvyšuje technické zhodnocení vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní cena") a zároveň zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena") příslušného majetku.

§ 30

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí:

Odpisová skupinaDoba odpisování
14 roky
28 let
315 let
430 let
550 let

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.

(3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Pronajaté věci s právem koupě najaté věci podle § 24 odst. 4 písm. a) lze s výjimkou nemovitostí odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá minimálně 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento prodloužení další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32.

§ 31

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby:

Roční odpisová sazba

Odpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou vstupní cenu
114,228,625,0
26,213,412,5
33,46,96,7
41,43,4 3,4
51,02,02,0

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 32

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

Koeficient pro zrychlené odpisování

Odpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou vstupní cenu
1454
2898
3151615
43031 30
5505150

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví

a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 33

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku.

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993.

(2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 4.

(3) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

a) částku 5000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,33)

b) částku 15000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,33)

c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků34) Směrnice ke státním statistickým výkazům za úsek Práce a mzdy vydaná Federálním statistickým úřadem. se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů).

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí

a) 25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1 až 3 a 6 s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. c) a d),

b) 25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c),

c) 1 % z nájemného při sjednání práva o koupi najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

a) 25 %, a to

1. z výnosů z akcií a zatímních listů,

2. z výnosů z podílových listů, dluhopisů, s výjimkou uvedenou v bodě 3, kupónů a investičních kupónů,

3. u držitele nekupónových dluhopisů prodávaných pod jmenovitou hodnotu částky, o kterou prodejní cena převyšuje kupní cenu,

4. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech,

5. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech,

6. z podílů na zisku tichého společníka,

7. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu,

8. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva.

Body 2 a 3 se nevztahují na banky a pojišťovny,

b) 20 % z cen veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (§ 10 odst. 8), z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (§ 6 odst. 5) a z úroků a jiných výnosů vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6),

c) 15 % z příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. c) a d) a v § 10 odst. 7 a z obdobných příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17,

d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6) a z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4.

(3) Základ daně pro zvláštní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(4) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od investičních společností a od investičních fondů,16) je základem daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) vyplácený výnos z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté investičními společnostmi a investičními fondy, z nichž byla daň vybrána zvláštní sazbou podle odstavce 2 písm. a).

§ 37

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 38

Pro daňové účely se používají tyto kursy devizového trhu, vyhlášené ústřední bankou České republiky (devizy, valuty)

a) u poplatníků s nabídkovou povinností35) kurs "nákup" nebo "prodej" v okamžiku zúčtování s bankou,

b) u poplatníků bez nabídkové povinnosti35) kurs "střed" vyhlášený ústřední bankou České republiky poslední kalendářní den předchozího měsíce.

§ 39

Ministerstvo financí může

a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací36) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,

c) stanovit odchylky k zamezení nesrovnalostí při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plynoucích poplatníkům ve zdaňovacím období 1993 v návaznosti na některá ustanovení zákoníku práce a navazujících právních předpisů,

d) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,

e) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).