Služební zákon | Zákon č. 218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců - ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie²) a upravuje

a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu,

b) organizační věci státní služby (dále jen „služba“),

c) služební vztahy státních zaměstnanců,

d) odměňování státních zaměstnanců a

e) řízení ve věcech služebního poměru.

(2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.

§ 2

(1) Tento zákon se nevztahuje na

a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády,

b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,

c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena vlády,

d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

e) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,

f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) člena Rady Energetického regulačního úřadu,

h) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,

i) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

j) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,

k) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací,

l) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,

m) předsedu, místopředsedy a další členy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a členy Přezkumné komise Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství,

n) člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu,

o) člena Etické komise Státního ústavu pro kontrolu léčiv,

p) lékaře orgánu sociálního zabezpečení a odborného nelékařského zdravotnického pracovníka, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti.

r) předsedu a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady Národní sportovní agentury,

s) ředitele Digitální a informační agentury.

(2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v bezpečnostním sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství, krajských vojenských velitelstvích, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a v Národním bezpečnostním úřadu.

HLAVA II

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 3

Správní úřad

Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.

§ 4

Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad

(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.

(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon.

(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které státní zaměstnanec pravidelně vykonává službu.

(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného zákona nadřízeným správním úřadem.

§ 5

Služba a obory služby

(1) Služba zahrnuje

a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,

b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,

c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,

d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,

e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,

f) státní statistickou službu,

g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,

h) ochranu utajovaných informací,

i) zabezpečování obrany státu,

j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,

k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,

l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,

m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,

n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,

o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,

p) zadávání veřejných zakázek,

q) audit,

r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců,

s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),

t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů,

u) přípravu k výkonu zahraniční služby.

(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.

(3) Pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše 3 obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše 4 obory služby.

(4) Pro služební místo mohou být stanoveny pouze obory služby, které odpovídají na tomto služebním místě převažujícím a obvykle vykonávaným činnostem podle odstavce 1; pro služební místo musí být vždy stanoven obor služby, v němž je vykonávána nejnáročnější činnost podle odstavce 1.

§ 6

Státní zaměstnanec

Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.

§ 7

Služební označení státního zaměstnance

(1) Státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy přísluší služební označení referent, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 2. Státnímu zaměstnanci zařazenému do 10. až 16. platové třídy přísluší služební označení rada, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 3.

(2) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy služební označení vyšší referent, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností.

(3) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10. až 16. platové třídě služební označení

a) vyšší rada, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností,

b) odborný rada, plní-li zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalostí a dovedností,

c) vrchní rada, koordinuje-li dlouhodobě nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, nebo

d) odborný garant, přísluší-li mu služební označení podle písmene b) nebo c) a podílí-li se na vzdělávání státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

(4) V ministerstvu se místo služebního označení rada použije služební označení ministerský rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší ministerský rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný ministerský rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní ministerský rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný ministerský garant. V Úřadu vlády se místo služebního označení rada použije služební označení vládní rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší vládní rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný vládní rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní vládní rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný vládní garant.

(5) Služební označení podle odstavce 2 nebo 3 přiznává a odebírá služební orgán na návrh bezprostředně nadřízeného představeného; přitom vychází z výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance.

(6) Nejvyšší státní tajemník vydá služební předpis, kterým stanoví kariérní řád služby upravující podmínky pro přiznávání a odebírání služebního označení.

§ 9

Představený

(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.

(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a jejich služební označení jsou

a) vrchní ředitel sekce,

b) ředitel odboru,

c) vedoucí oddělení.

(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich služební označení jsou

a) vedoucí služebního úřadu,

b) ředitel sekce,

c) ředitel odboru,

d) vedoucí oddělení.

(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.

(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem.

(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.

(7) Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu; přitom se považuje za náměstka člena vlády.

§ 9a

Zástupce představeného

(1) Představený ze svých přímo podřízených představených může písemně určit jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené, nebo jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo o ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády anebo ředitele sekce nebo ředitele odboru v jiném ústředním správním úřadu, může písemně určit zástupce ze svých přímo podřízených státních zaměstnanců. Určení zástupcem představeného nabývá právních účinků dnem doručení písemného oznámení o určení zástupcem představeného určenému zástupci, není-li v něm uveden den pozdější. Zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu jeho řídicí činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil.

(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem, kdy je pro určení zástupce představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu. Služební orgán dále služebním předpisem stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.

(3) V době nepřítomnosti představeného jej zástupce zastupuje v plném rozsahu jeho řídicí činnosti. Je-li doba zastupování podle věty první delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší zástupci představeného plat, který by mu příslušel, pokud by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší zástupci představeného od prvého dne nepřítomnosti představeného.

(4) Určení zástupcem představeného pozbývá právních účinků zrušením zastupování představeným nebo služebním orgánem, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení určení zástupcem zástupci, není-li v něm uveden den pozdější.

HLAVA III

ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ

§ 10

Služební orgán

(1) Služebním orgánem je

a) vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči nejvyššímu státnímu tajemníkovi,

b) vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem,

c) nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu,

d) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,

e) personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům zařazeným v sekci pro státní službu,

f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním zaměstnancům.

(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.

Služební předpis

§ 11

(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.

(2) Služební předpis se vydává písemně.

(3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební předpis je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. Služební úřad je povinen zajistit, aby tyto osoby byly se služebními předpisy řádně seznámeny a měly k nim zajištěn přístup.

(4) Služební předpisy vydává nejvyšší státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, státní tajemník nebo personální ředitel sekce pro státní službu.

(5) Nejvyšší státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnance, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti podle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu. Ustanovení věty první se nepoužije v případě státního zaměstnance, který vykonává službu v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Českém telekomunikačním úřadu, Energetickém regulačním úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českém statistickém úřadu nebo Státním úřadu pro jadernou bezpečnost. Ustanovení věty první se dále nepoužije v případě zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v úřadu uvedeném ve větě druhé a v případě osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v úřadu uvedeném ve větě druhé.

(5) Nejvyšší státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnance, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti podle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu.

(6) Vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný i pro státního zaměstnance, který vykonává službu v podřízeném služebním úřadu, zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v podřízeném služebním úřadu a osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby v podřízeném služebním úřadu, je-li pro podřízené služební úřady nezbytná jednotná úprava organizačních věcí služby.

(7) Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů a aktualizovat jej.

§ 12

(1) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadu nebo nejvyšším státním tajemníkem.

(2) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li příslušný služební úřad nadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v nadřízeném služebním úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném služebním úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

(3) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.

(4) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu takový služební předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušný služební orgán.

(5) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební orgán v nadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4 nebo příslušný služební úřad nemá nadřízený služební úřad, vyzve nejvyšší státní tajemník příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Nejvyšší státní tajemník v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

(6) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, nejvyšší státní tajemník své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána náprava.

(7) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, podá nejvyšší státní tajemník do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení služebního předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

§ 13

Ministerstvo vnitra

(1) Ministerstvo vnitra

a) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen „systemizace“) na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování,

b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů, není-li stanoveno jinak,

c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců a o hodnocení státních zaměstnanců zpracuje jednou ročně zprávu,

d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a adaptační proces, zpracuje o vzdělávání státních zaměstnanců jednou ročně zprávu a stanoví rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,

e) koordinuje systém vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby služebními úřady a zpracuje o podmínkách pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby jednou ročně zprávu,

f) plní další úkoly stanovené zákonem.

(2) Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro státní službu a vydávání vyhlášek, vykonává sekce pro státní službu.

(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.

(4) V čele sekce pro státní službu je nejvyšší státní tajemník.

(5) V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní službu má postavení ředitele odboru. Nejvyšší státní tajemník může pověřit personálního ředitele sekce pro státní službu výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.

(6) Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka obsazeno, vykonává jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu. Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka ani služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu obsazeno, pověří vláda některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí nejvyššího státního tajemníka do doby jmenování nového nejvyššího státního tajemníka.

(7) Nejvyšší státní tajemník a státní zaměstnanec jím písemně pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.

(8) Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v Ministerstvu vnitra státní tajemník.

§ 14

Vedoucí služebního úřadu

(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu.

(2) Vedoucí služebního úřadu zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje služebního úřadu.

(3) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

(4) Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.

(5) V době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu.

(6) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, může vedoucí služebního úřadu přenést služebním předpisem na představené.

§ 15

Státní tajemník

(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení vrchního ředitele sekce.

(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

(3) Státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje ministerstva nebo Úřadu vlády. Pro tyto účely ve spolupráci s představenými zajišťuje vytvoření organizačních, personálních, ekonomických a materiálně technických předpokladů.

(4) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

(5) Ve věci týkající se jmenování na služební místo představeného, s výjimkou jmenování na služební místo vedoucího oddělení, postupuje státní tajemník po projednání s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

(6) Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.

(7) V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci státního tajemníka.

(8) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, může státní tajemník přenést služebním předpisem na představené.

§ 16

Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu

Nadřízený služební úřad plní úkoly při zajišťování organizačních věcí služby a správě služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve správním úřadu za

a) obvodní báňský úřad,

b) územní správu sociálního zabezpečení,

c) Institut posuzování zdravotního stavu,

d) oblastní inspektorát práce,

e) Odvolací finanční ředitelství,

f) finanční úřad, nebo

g) služební úřad neuvedený v písmenech a) až f), v němž je zařazeno méně než 25 služebních míst státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání anebo pracovních míst zaměstnanců v pracovním poměru.

HLAVA IV

SYSTEMIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLUŽEBNÍHO ÚŘADU

§ 17

Systemizace

(1) Systemizace je souborem údajů o počtu služebních míst klasifikovaných platovými třídami a objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech. Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý služební úřad

a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných platovými třídami,

b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,

c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech,

d) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz konkurence“).

(2) Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se postupuje v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě systemizace Úřadu vlády v součinnosti s vedoucím Úřadu vlády, a pokud jde o část systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády. V případě Ministerstva vnitra návrh systemizace vypracovává státní tajemník v součinnosti s ministrem vnitra, a pokud jde o část systemizace týkající se sekce pro státní službu, též v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem; návrh systemizace předkládá státní tajemník.

(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu.

(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.

(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.

§ 18

Změna systemizace

(1) Změnou systemizace se rozumí změna údajů podle § 17 odst. 1 provedená poté, co systemizace nabyla účinnosti.

(2) Změna systemizace, která spočívá ve změně počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech nebo změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo, o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.

(3) Změnu systemizace schvaluje Ministerstvo vnitra na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Ustanovení § 17 odst. 2 o vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se použijí obdobně.

(4) Souvisí-li s navrhovanou změnou systemizace povinnost předložit Ministerstvu financí žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti regulace zaměstnanosti, služební orgán předloží návrh na změnu systemizace až po schválení takové žádosti Ministerstvem financí. Neschválí-li Ministerstvo financí žádost a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předloží návrh změny systemizace Ministerstvu vnitra; ministr vnitra předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení návrhu změny systemizace příslušným ústředním správním úřadem.

(5) Neschválí-li Ministerstvo vnitra změnu systemizace a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, ministr vnitra předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního správního úřadu.

§ 19

Organizační struktura služebního úřadu

(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo vnitra k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje návrh za schválený.

(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.

(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav.

(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.

(5) Služební orgán v souladu se schválenou organizační strukturou stanoví služebním předpisem organizační řád služebního úřadu; organizační řád ministerstva nebo Úřadu vlády stanoví státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády. Organizační řád služebního úřadu stanoví zejména působnost organizačních útvarů služebního úřadu a jejich vzájemné vztahy.

(6) Služební orgán v součinnosti s představeným, který stojí v čele organizačního útvaru, v němž je služební místo zařazeno, písemně zpracuje charakteristiku služebního místa, jež zahrnuje popis služebního místa a popis činností, jejichž výkon se na něm požaduje; charakteristika služebního místa může dále zahrnovat popis povinností spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují.