Hlavní navigace

Daňový řád | Zákon č. 280/2009 - Díl 5 - Vymáhání daní

Předpis č. 280/2009 Sb.

Znění od 1. 1. 2013

280/2009 Sb. Zákon daňový řád

Díl 5

Vymáhání daní

§ 175

Způsoby vymáhání

(2) Správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.

(3) Správce daně je při vymáhání nedoplatku příslušný i k jeho vybrání.

§ 176

Exekuční titul

(1) Exekučním titulem je

a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní,

b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo

c) vykonatelný zajišťovací příkaz.

(2) Výkaz nedoplatků obsahuje

a) označení správce daně, který výkaz nedoplatků vydal,

b) číslo jednací,

c) označení daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek (dále jen „dlužník“),

d) údaje o jednotlivých nedoplatcích,

f) potvrzení o vykonatelnosti,

g) den, k němuž je výkaz nedoplatků sestaven.

Oddíl 1

Daňová exekuce

§ 177

Vztah k občanskému soudnímu řádu

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu.

(2) Pravomoci správce daně, jakožto exekučního orgánu, upravuje výlučně tento zákon. Tam, kde vystupuje správce daně coby oprávněný z exekučního titulu, použijí se obdobně ustanovení občanského soudního řádu upravující postavení oprávněného.

§ 178

Nařízení daňové exekuce

(1) Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení.

(2) Výrok exekučního příkazu obsahuje kromě náležitostí podle § 102 odst. 1

a) způsob provedení daňové exekuce,

b) výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována,

c) výši exekučních nákladů podle § 183 odst. 1 a 2,

d) odkaz na exekuční titul.

(3) Pokud se částka, pro kterou je daňová exekuce nařizována, zvyšuje po nařízení daňové exekuce o úrok z prodlení, správce daně nařídí ve výroku exekučního příkazu i exekuci tohoto úroku a uvede zde rovněž způsob jeho výpočtu; z úroku z prodlení vzniklého po nařízení daňové exekuce nevznikají exekuční náklady.

(5) Daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby

a) srážkami ze mzdy,

b) přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb,

c) přikázáním jiné peněžité pohledávky,

d) postižením jiných majetkových práv,

e) prodejem movitých věcí, nebo

§ 179

Vyloučení majetku z daňové exekuce

(1) Po nařízení daňové exekuce správce daně na návrh osoby, které svědčí právo k majetku nepřipouštějící provedení exekuce nebo osoby, které je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně takového majetku, popřípadě z moci úřední, rozhodnutím vyloučí z daňové exekuce majetek, kterému svědčí právo nepřipouštějící provedení exekuce; příjemcem tohoto rozhodnutí je dlužník a další osoby, které podaly návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce.

(2) O návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce rozhodne správce daně do 30 dnů. Proti rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Po dobu řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce nelze majetek, který je předmětem návrhu, prodat.

(3) Osoby, které jsou oprávněny podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce a jsou příjemci exekučního příkazu, mohou u správce daně, který daňovou exekuci nařídil, podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení exekučního příkazu návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce.

(4) Osoby, které jsou oprávněny podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce a které nejsou příjemci exekučního příkazu, mohou své právo uplatnit návrhem u správce daně, který daňovou exekuci nařídil, ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o tom, že na jejich majetek byla nařízena daňová exekuce, dozvěděly, nejdéle do zahájení dražebního jednání; pokud tento majetek není předmětem dražby, tak nejdéle do dne, kdy byla daňová exekuce provedena.

§ 180

Prohlášení o majetku

(1) Nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, má na výzvu správce daně dlužník povinnost podat ve stanovené lhůtě prohlášení o majetku. Lhůta pro podání prohlášení o majetku nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ve výzvě správce daně poučí dlužníka o povinnostech spojených s doručením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.

(2) V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést úplné a pravdivé údaje o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů. Podpis dlužníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být úředně ověřen.

(3) V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést

a) plátce mzdy, nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy, a výši těchto svých nároků,

b) poskytovatele platebních služeb, u nichž má peněžní prostředky na účtech, čísla účtů a výši peněžních prostředků na nich,

c) osoby, vůči nimž má jiné peněžité pohledávky, důvod, výši a den splatnosti těchto pohledávek,

d) osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo nárok na jiné majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu, popřípadě datum, kdy má být plněno,

h) další majetek neuvedený pod písmeny a) až g),

i) právní závady, které váznou na uvedeném majetku,

j) výslovné prohlášení o tom, že o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, uvedl úplné a pravdivé údaje.

(4) Učinil-li dlužník prohlášení o svém majetku u správce daně v uplynulých 6 měsících, správce daně vyzve dlužníka pouze ke sdělení změn a doplnění prohlášení o majetku. Stejný postup se uplatní, pokud dlužník předloží protokol o prohlášení o majetku spolu se seznamem majetku, který byl v uplynulých 6 měsících sepsán soudem.

(5) Dlužník není povinen podat prohlášení o majetku, ke kterému byl správcem daně vyzván, jestliže

a) je vůči dlužníku zahájeno insolvenční řízení,

b) je u dlužníka zavedena nucená správa, nebo

c) vymáhaný nedoplatek zanikl.

§ 181

Odklad a zastavení daňové exekuce

(1) Správce daně může daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku. Nestanoví-li správce daně v rozhodnutí o odložení daňové exekuce jinak, právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány. Pominou-li důvody, které vedly k odkladu daňové exekuce, a nedojde-li k jejímu zastavení, rozhodne správce daně o pokračování v daňové exekuci.

(2) Správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastaví, pokud

a) pro její nařízení nebyly splněny zákonné podmínky,

b) odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena,

c) povolí posečkání úhrady nedoplatku,

d) bylo pravomocně rozhodnuto, že postihuje majetek, k němuž náleží právo nepřipouštějící exekuci, nebo věci nepodléhající exekuci,

e) zaniklo právo vymáhat nedoplatek,

f) předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů,

g) by pokračování v daňové exekuci bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi,

(4) Proti rozhodnutím podle odstavce 3 nelze uplatnit opravné prostředky.

Exekuční náklady

§ 182

(1) Exekuční náklady je povinen hradit dlužník, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně.

(2) Exekuční náklady spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce.

(3) Při exekuci, jejímž exekučním titulem je zajišťovací příkaz, se hradí pouze hotové výdaje.

(4) Výši exekučních nákladů stanoví správce daně exekučním příkazem nebo samostatným rozhodnutím; proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

(5) Výši hotových výdajů stanoví správce daně vždy samostatným rozhodnutím. Stanovenou výši hotových výdajů je dlužník povinen uhradit do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Náhradu hotových výdajů, které souvisí s výkonem prodeje, hradí dlužník, i když k dražbě nebo zpeněžení předmětu daňové exekuce nedošlo.

(6) Exekuční náklady se evidují na osobním daňovém účtu dlužníka a vymáhají se současně s nedoplatkem.

§ 183

(1) Náklady za nařízení daňové exekuce činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500000 Kč; povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.

(2) Náklady za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500000 Kč; povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi zahájením dražby nebo zpeněžením předmětu daňové exekuce mimo dražbu.

(3) Exekuční náklady podle odstavců 1 a 2 lze požadovat u téhož nedoplatku jen jednou. Tyto náklady se počítají z vymáhané částky zaokrouhlené na celé stokoruny dolů.

§ 184

(1) Správce daně může zadržet z výtěžku daňové exekuce částku v očekávané výši hotových výdajů, kterou zúčtuje při stanovení jejich skutečné výše.

(2) Úhrada hotových výdajů se převádí do rozpočtu správce daně, pokud tyto výdaje zálohoval z vlastních rozpočtových prostředků.

(3) Při převodu vymožené částky z osobního depozitního účtu na osobní daňový účet daňového subjektu se exekuční náklady uspokojí vždy přednostně a úhrada hotových výdajů se provede jako první v pořadí.

(4) Jsou-li některé exekuční úkony prováděny pro vymáhané nedoplatky více dlužníků společně, správce daně rozvrhne jejich náhradu poměrně podle výše vymáhaných nedoplatků.

(5) Jestliže způsobil neoprávněnost vymáhání při dělené správě orgán veřejné moci, který peněžité plnění předal k vymáhání, uhradí tento orgán správci daně, který nedoplatek na tomto peněžitém plnění vymáhal, vzniklé hotové výdaje a přiznaný úrok z neoprávněného jednání správce daně, popřípadě náhradu škody.

§ 185

Společná ustanovení pro daňovou exekuci

(2) Převyšují-li peněžní prostředky získané daňovou exekucí částku vymáhaných nedoplatků, vznikne dlužníkovi vratitelný přeplatek, který správce daně vrátí i bez žádosti do 15 dnů.

Oddíl 2

Daňová exekuce postižením majetkových práv

§ 186

Obecná ustanovení o daňové exekuci postižením majetkových práv

(1) Při daňové exekuci postižením majetkových práv správce daně ukládá exekučním příkazem povinnosti dlužníkovi a poddlužníkovi, který je oprávněn nakládat s majetkovým právem dlužníka.

(2) Správce daně bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci exekučního příkazu; toto vyrozumění se doručuje do vlastních rukou.

(3) Nesplní-li poddlužník povinnost stanovenou mu exekučním příkazem a zákonem řádně a včas, má správce daně nárok na její splnění z prostředků tohoto poddlužníka; tento nárok správce daně uplatní podáním žaloby k soudu.

(4) Dojde-li v průběhu daňové exekuce ke změně místní příslušnosti, sdělí dosavadní příslušný správce daně poddlužníkovi změnu místní příslušnosti a oznámí mu současně nové číslo účtu u poskytovatele platebních služeb, kam bude výtěžek nadále poukazován.

Daňová exekuce srážkami ze mzdy

§ 187

(1) Daňová exekuce srážkami ze mzdy se provede srážkami ze mzdy a z jiných příjmů do výše částky uvedené v exekučním příkazu.

(2) Plátce mzdy dlužníka je povinen od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce provádět ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníkovi.

(3) Na návrh dlužníka může správce daně ze závažných důvodů snížit výši částky, která má být v příslušném výplatním období sražena ze mzdy dlužníka ve prospěch daňové exekuce. Pominou-li důvody, pro které bylo návrhu vyhověno, správce daně rozhodnutí o snížení srážky zruší. Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodnutí o návrhu nelze uplatnit opravné prostředky.

(4) Daňová exekuce se vztahuje i na mzdu u plátce mzdy, který se stane plátcem mzdy až po nařízení daňové exekuce. Tomuto plátci mzdy správce daně doručí exekuční příkaz a zároveň mu uloží povinnost, aby pokračoval ve srážkách ze mzdy dlužníka, a dále uvede výši nedoplatku, pro jehož úhradu mají být srážky nadále prováděny; pořadí, které vymáhaný nedoplatek získal u původního plátce mzdy, zůstává zachováno. Proti rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy nelze uplatnit opravné prostředky.

§ 188

(1) Nařídí-li správce daně provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim, jakou část základní částky nemají srážet.

(2) Pokud příjem dlužníka nedosahuje u některého plátce mzdy ani výši určené části základní částky, je plátce mzdy neprodleně povinen oznámit to správci daně; ten pak znovu rozhodne, jakou část základní částky nemá každý plátce mzdy srážet.

§ 189

(1) Dlužník je povinen oznámit správci daně vznik nároku na mzdu u jiného plátce mzdy i zánik nároku na mzdu u dosavadního plátce mzdy do 8 dnů ode dne, kdy nastaly tyto skutečnosti.

(2) Plátce mzdy je povinen do 8 dnů oznámit správci daně, že

a) u něho nastoupil dlužník nově do práce,

b) u něho přestal dlužník pracovat,

c) dlužník nastoupil práci u jiného plátce mzdy.

(3) Za nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může správce daně uložit dlužníkovi nebo plátci mzdy pořádkovou pokutu do 50000 Kč.

§ 190

Daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb

(2) Poskytovatel platebních služeb je povinen od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce nevyplácet peněžní prostředky z účtu dlužníka, ze kterého je přikázána pohledávka, neprovádět na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládat, a to až do výše částky uvedené v exekučním příkazu; to se týká i peněžních prostředků, které dojdou na tento účet do 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu.

(3) Je-li daňová exekuce nařizována na více účtů, stanoví správce daně v exekučním příkazu pořadí účtů, v jakém je poskytovatel platebních služeb povinen z nich odepsat peněžní prostředky.

§ 191

Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky

(1) Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky postihuje jinou peněžitou pohledávku dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v exekučním příkazu. Tuto exekuci lze nařídit i v případě, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi.

(2) Poddlužník nesmí od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce vyplatit dlužníkovi jeho pohledávku, ani na ni provést započtení nebo s ní jinak nakládat. Dlužník nesmí od tohoto okamžiku se svou pohledávkou jakkoli nakládat a ztrácí právo na její vyplacení.

(3) Úkony potřebné k vyplacení pohledávky dlužníka správci daně, které přísluší dlužníkovi, může místo něho provést správce daně.

Daňová exekuce postižením jiných majetkových práv

§ 192

(1) Při provádění daňové exekuce postižením jiných majetkových práv dlužníka, než podle § 178 odst. 5 písm. a) až c), za podmínky, že nejsou spojena s jeho osobou a jsou převoditelná na jiného, se přiměřeně použije ustanovení o provádění takového způsobu daňové exekuce, který odpovídá povaze majetkového práva, které je postiženo exekucí.

(2) Úkony potřebné k uplatnění jiného majetkového práva podle odstavce 1, které přísluší dlužníkovi, může místo něho provést správce daně.

§ 193

(1) K postižení pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí uplatní správce daně postup k přikázání jiné než peněžité pohledávky, ve kterém zakáže exekučním příkazem vydání nebo dodání věcí dlužníkovi a nařídí jejich vydání nebo dodání správci daně. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi.

(2) Správce daně současně s vyrozuměním o právní moci exekučního příkazu upřesní způsob, místo a dobu plnění pohledávky, a to i v případě, že lhůta k plnění pohledávky nastane až v budoucnu.

Oddíl 3

Dražba

§ 194

(2) Dražbu řídí daňový exekutor, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí úřední osoba pověřená výkonem daňové exekuce; toto jednání je veřejné.

(3) Správce daně může pověřit další úřední osobu k provedení licitačních úkonů (dále jen „licitátor“) a určit další úřední osoby k zajištění řádného průběhu dražby.

(5) Dražitel je osoba zúčastněná na dražbě, která učinila v průběhu dražby dražební podání. Pokud je dražiteli udělen příklep, stává se vydražitelem.

§ 195

(1) Konání dražby nařizuje správce daně dražební vyhláškou.

(2) Dražební vyhláška obsahuje kromě náležitostí podle § 102 odst. 1 písm. a), b), g) a h)

(3) Dražební vyhláška vzhledem k předmětu dražby dále obsahuje

a) výši dražební jistoty a způsob její úhrady,

b) čas a místo konání prohlídky předmětů dražby a organizační zabezpečení prohlídky,

c) práva a závady spojené s předměty dražby, s označením těch závad, o nichž bylo podle § 221 odst. 3 písm. c) rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou.

§ 196

(1) Dražební vyhlášku správce daně doručí do vlastních rukou

a) dlužníkovi,

b) spoluvlastníku předmětu dražby,

d) správci daně, který již přihlásil své nedoplatky vůči dlužníkovi,

e) tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu17).

(2) Ostatním osobám správce daně dražební vyhlášku doručí tak, že ji zveřejní způsobem podle § 56 odst. 2, a to do zahájení dražby, nejméně však po dobu

b) 20 dnů v případě dražby movitých věcí.

(4) Správce daně může rovněž dožádat zveřejnění dražební vyhlášky obecním úřadem, v jehož obvodu má dlužník poslední známý pobyt nebo sídlo.

§ 197

(3) Odmítnutí návrhu na přihlášení pohledávky, který nesplnil podmínky přihlášení, oznámí správce daně rozhodnutím tomu, kdo návrh uplatnil; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

(4) Daňové pohledávky vůči dlužníkovi, než pro které je daňová exekuce vedena, může správce daně, který vede exekuční řízení, nebo jiný správce daně přihlásit k uspokojení z rozvrhu výtěžku dražby, nejpozději však do zahájení dražby.

§ 198

(1) Dražbu lze uskutečnit v sídle správce daně nebo tam, kde se nachází předmět dražby, nebo na jiném vhodném místě.

(2) Daňový exekutor zahájí dražbu a před zahájením licitace oznámí

b) kdo přihlásil své pohledávky a v jaké výši,

c) zda někdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu,

e) zda jsou splněny předpoklady pro její konání,

f) nejnižší dražební podání a minimální výši příhozu.

(3) Daňový exekutor

§ 199

(1) Licitace jednotlivé věci trvá, dokud osoby zúčastněné na dražbě činí dražební podání.

(2) Dražební podání je nabídka určité částky vyslovená dražitelem, kterou se zavazuje za draženou věc po příklepu uhradit.

(3) Neučiní-li dražitelé vyšší dražební podání, licitátor slovem „potřetí“ udělí příklep ve prospěch dražitele s nejvyšším dražebním podáním. Před udělením příklepu se licitátor dotáže osob zúčastněných na dražbě, zda mají výhrady proti udělení příklepu.

(5) Dražitelé jsou vázáni svými dražebními podáními, pokud nebylo učiněno vyšší dražební podání. Cena vydraženého předmětu není omezena cenovými předpisy.

§ 200

(1) O průběhu dražby se sepisuje protokol, ve kterém se zaznamená průběh licitace jednotlivých předmětů, učiněná nejvyšší dražební podání a jednotlivá rozhodnutí o udělení příklepu, uplatněné výhrady proti příklepu a způsob jejich vyřízení.

(2) Protokol podepisuje daňový exekutor a ti, kteří vznesli výhrady proti udělení příklepu.

(3) Nařídí-li správce daně z důvodu účelnosti a hospodárnosti v rámci jednoho jednání konání více dražeb z různých daňových exekucí, a to i vůči několika dlužníkům, protokol o průběhu dražby se vede tak, aby bylo zřejmé, jaký výtěžek z prodeje byl dosažen v jednotlivých daňových exekucích.

§ 201

Dražit nesmí

a) daňový exekutor, licitátor a další úřední osoby správce daně, který dražbu nařídil, dlužník a manžel dlužníka nebo jejich zástupci a dále ti, jimž jiný právní předpis18) brání v nabytí věci, která je předmětem dražby,

b) vydražitel předmětu dražby, který je znovu dražen z toho důvodu, že tento vydražitel neuhradil ve stanovené lhůtě nejvyšší dražební podání.

§ 202

Dražba se ukončí, pokud byly vydraženy všechny předměty dražby, ke kterým se našel vydražitel, nebo jakmile dosažený výtěžek získaný dražbou postačuje k uspokojení vymáhaných nedoplatků a dalších nároků, které mají být popřípadě uspokojeny při rozvrhu výtěžku.

Daňová exekuce prodejem movitých věcí

§ 203

(1) Daňová exekuce prodejem movitých věcí, které jsou ve vlastnictví dlužníka, nebo prodejem spoluvlastnického podílu na věci movité se provede sepsáním věcí, které podléhají exekuci, a jejich zpeněžením, pokud to povaha věci nevylučuje.

§ 204

(1) Věci, které mají být prodány, určí daňový exekutor v soupisu věcí.

(3) Při zahájení soupisu věcí oznámí daňový exekutor účel svého příchodu, vyzve dlužníka k uhrazení vymáhaného nedoplatku a doručí dlužníkovi exekuční příkaz na prodej movitých věcí; není-li dlužník přítomen, doručí se mu exekuční příkaz až s protokolem o soupisu věcí.

§ 205

(1) Pokud správce daně zjistí, že jsou pro dlužníka zaknihované a imobilizované cenné papíry evidovány u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů19), určí tyto cenné papíry v exekučním příkazu, který se doručí dlužníkovi a osobě oprávněné k evidenci investičních nástrojů.

(2) Exekuční příkaz správce daně doručí vždy dříve osobě oprávněné k evidenci investičních nástrojů než dlužníkovi a od tohoto okamžiku nesmí dlužník s těmito cennými papíry nakládat; osoba oprávněná k evidenci investičních nástrojů tuto skutečnost zapíše do své evidence.

§ 206

(1) Daňový exekutor sepíše především věci, které dlužník může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají.

(2) Věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej na místě, kde se nacházejí.

(4) Věci zvláštní povahy, jako jsou vkladní knížky, vkladní listy, listinné cenné papíry, listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění vlastnického práva k věci, ceniny, peníze, platební karty a další platební prostředky, drahé kovy, polodrahokamy a drahokamy podléhající exekuci, daňový exekutor sepíše a současně odebere.

(6) Daňový exekutor soupis doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k úhradě vymáhaných nedoplatků.

§ 207

(1) Daňový exekutor odebere sepsané věci, zejména je-li obava, že sepsané věci budou poškozeny, zničeny, pozměněny, ukryty nebo odcizeny, a postará se o jejich vhodné zajištění. Tento úkon může provést i dodatečně.

(2) Daňový exekutor může, souhlasí-li s tím dlužník, uložit sepsané věci do dlužníkem vyhrazené místnosti, kterou uzamkne a opatří úřední uzávěrou.

(3) Sepsané věci může daňový exekutor také ponechat na místě, kde byly sepsány. V tomto případě sepsané věci viditelně označí. Z označení musí být patrno, kterým správcem daně a kdy byly věci sepsány.

§ 208

(1) Protokol o průběhu soupisu věcí obsahuje zejména

a) způsob, kterým správce daně sepsané věci zajistí, nebo údaj o tom, zda byly věci odebrány, a

b) identifikaci manžela dlužníka, popřípadě spoluvlastníka sepsaných věcí.

(2) Protokol o průběhu soupisu věcí v případě, že je sepisování přítomen dlužník, dále obsahuje

a) způsob a dobu doručení exekučního příkazu dlužníkovi,

b) vyzvání dlužníka k úhradě vymáhaných nedoplatků.

(3) V protokolu o průběhu soupisu věcí se podle potřeby dále uvede

a) prohlášení dlužníka nebo další přítomné osoby při soupisu o tom, že věci již byly sepsány soudem, jiným správcem daně nebo jinou oprávněnou osobou,

b) vlastnické nebo jiné právo a závady váznoucí na sepisovaných věcech, které byly při sepisování věcí tvrzeny dlužníkem nebo další přítomnou osobou, nebo

c) poučení udělené daňovým exekutorem o postupu při vyloučení věcí z daňové exekuce.

(4) Součástí protokolu o průběhu soupisu věcí je příloha obsahující soupis věcí s uvedením pořadového čísla věci, jejího stručného popisu a předpokládaného výtěžku z prodeje.

(5) Do soupisu věcí se kromě věci hlavní, která má povahu samostatné věci, sepíše i její příslušenství, popřípadě upřesní její součásti, popřípadě se v protokolu vyznačí, že se jedná o soubor věcí.

(6) Nebyl-li dlužník soupisu věcí přítomen, oznámí mu správce daně stejnopis protokolu o průběhu soupisu věcí dodatečně. Stejnopis tohoto protokolu správce daně oznámí rovněž spoluvlastníkovi sepsaných věcí, pokud je správci daně znám.

§ 209

(1) Po nabytí právní moci exekučního příkazu se cena zjistí tak, že správce daně sepsané věci v jednoduchých případech odhadne, pokud cena nebo způsob jejího zjištění není stanovena jiným právním předpisem; cenu zaznamená v úředním záznamu. V ostatních případech ustanoví správce daně ke zjištění ceny sepsaných věcí znalce.

(2) Ke zjištění ceny kulturních památek a národních kulturních památek20), sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi21), a předmětů kulturní hodnoty22), ustanoví správce daně vždy znalce.

(3) Za zjištěnou cenu věcí, které se rychle kazí, se považuje cena, kterou určí odhadem daňový exekutor při soupisu.

§ 210

(1) Sepsané věci se prodají v dražbě.

(2) Každý předmět dražby se draží jednotlivě nebo v souboru.

(3) Tvoří-li předmět dražby soubor a nenajde-li se pro něj vydražitel, mohou se, je-li tak stanoveno v dražební vyhlášce, jednotlivé věci souboru dražit samostatně.

§ 211

(1) Nejnižší dražební podání činí nejméně jednu třetinu zjištěné ceny.

(4) Nenajde-li se vydražitel pro draženou věc, může správce daně dražbu opakovat, pokud lze předpokládat, že věc bude prodána.

§ 212

Sepsané věci, jejichž prodej je zakázán, nebo které nejsou bez povolení obchodovatelné, správce daně prodá mimo dražbu, a to osobě, která je podle zákona oprávněna k jejich nákupu, nebo prostřednictvím osoby, která je oprávněna s nimi obchodovat, nejméně však za polovinu zjištěné ceny. Pokud je zde více zájemců, prodá správce daně věci tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku.

§ 213

(1) Jestliže mezi sepsanými věcmi jsou

a) kulturní památky a národní kulturní památky,

b) sbírky muzejní povahy a sbírkové předměty, které jsou jejich součástmi, nebo

c) předměty kulturní hodnoty,

nabídne je správce daně ke koupi příslušné organizační složce státu, popřípadě na základě stanoviska této organizační složky státu právnické osobě, jejímž posláním je péče o věci podle písmen a) až c), a to nejméně za zjištěnou cenu.

(2) Dojde-li k prodeji způsobem podle odstavce 1, správce daně jej zaprotokoluje a stejnopis protokolu předá nabyvateli.

§ 214

(1) Věci, které se rychle kazí, správce daně prodá mimo dražbu před právní mocí exekučního příkazu libovolnému zájemci, nejméně za polovinu zjištěné ceny. Tento způsob prodeje se provede zajištěním sepsaných věcí bez odebrání.

(2) Pokud je zde více zájemců, prodá správce daně věci tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku a uhradí ji na místě při převzetí věcí.

(3) Dojde-li k prodeji sepsaných věcí způsobem podle odstavce 1, správce daně tento prodej zaprotokoluje a stejnopis protokolu předá nabyvateli.

§ 215

(1) Je-li sepsána vkladní knížka, vkladní list nebo jiná listina o obdobné formě vkladu, předloží ji správce daně poskytovateli platebních služeb spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí a vybere z ní částku, na kterou má dlužník právo, maximálně však do výše vymáhaného nedoplatku.

(2) Poskytovatel platebních služeb provede výplatu vkladu tomuto správci daně, a to i tehdy, je-li výplata vkladu vázána.

(3) Je-li vklad veden v cizí měně, provede poskytovatel platebních služeb výplatu vkladu správci daně v české měně.

(4) V rozsahu plnění vyplaceného správci daně se poskytovatel platebních služeb zprostí své povinnosti vůči dlužníkovi.

(5) Je-li sepsána listina prokazující existenci peněžité pohledávky nebo pohledávky na vydání nebo dodání movitých věcí, popřípadě jiného majetkového práva, předloží ji správce daně poddlužníkovi spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí. Tím nastávají účinky doručení exekučního příkazu poddlužníkovi podle jednotlivých způsobů daňové exekuce postižením majetkových práv a dále se postupuje podle příslušných ustanovení pro daný způsob daňové exekuce.

§ 216

(1) Zpeněžení sepsaných cenných papírů vykoná správce daně podle povahy cenného papíru prodejem cenných papírů nebo prodejem věcí, které správce daně získal uplatněním práva z cenných papírů.

(2) Zaknihované a imobilizované cenné papíry správce daně zpeněží v souladu s právními předpisy. Potřebné úkony provede daňový exekutor.

(4) Při zpeněžení cenných papírů, se kterými je spojeno právo na výplatu na nich uvedené částky nebo výnosů z nich, a cenných papírů, se kterými je po jejich předložení spojeno právo na vydání věci, se použije § 215 obdobně.

§ 217

(1) Věci, které se nezpeněžily, může správce daně vyloučit ze soupisu věcí. Rozhodnutí o tom se doručí dlužníkovi a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky.

(2) V rozhodnutí o vyloučení ze soupisu věcí správce daně vyzve dlužníka, aby si věci vyloučené ze soupisu ve stanovené lhůtě vyzvedl, nebo dlužníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě správci daně sdělil, kde a kdy je připraven věci převzít; běh lhůty započne dnem právní moci rozhodnutí o vyloučení věcí.

(3) O vrácení věcí sepíše správce daně protokol.

(4) Odmítne-li dlužník věci vyloučené ze soupisu převzít nebo nelze-li je dlužníkovi vrátit proto, že není znám jeho pobyt nebo si věci nevyzvedl ve lhůtě stanovené ve výzvě správce daně, může správce daně rozhodnout o jejich propadnutí státu postupem podle § 84.

§ 218

§ 219

§ 220

(1) Správce daně doručí exekuční příkaz dlužníkovi a případným spoluvlastníkům předmětné nemovitosti.

(2) Správce daně doručí exekuční příkaz rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu; následně správce daně stejným způsobem vyrozumí katastrální úřad o nabytí právní moci exekučního příkazu.

§ 221

(3) Na základě výsledků ocenění podle odstavce 1 správce daně stanoví

c) závady, které prodejem v dražbě nezaniknou23),

d) výslednou cenu.

§ 222

(2) Výši dražební jistoty správce daně stanoví podle okolností, nejvýše však polovinu nejnižšího dražebního podání; vydražitelem složená dražební jistota se započte na úhradu vydražené věci.

(3) Lhůta k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovená v dražební vyhlášce běží ode dne právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.

§ 223

(1) Proti rozhodnutí o udělení příklepu se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

(2) Proti rozhodnutí o udělení příklepu se mohou odvolat do 15 dnů ode dne ukončení dražby též osoby uvedené v § 196 odst. 1, kterým nebyla doručena dražební vyhláška a nezúčastnily se z tohoto důvodu dražby.

(3) O odvolání rozhodne odvolací orgán tak, že rozhodnutí o udělení příklepu potvrdí nebo změní tak, že se příklep neuděluje.

(4) O změně se rozhodne, pokud v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby nebo byl příklep udělen v důsledku porušení zákona při nařízení nebo provedení dražby.

(5) Rozhodnutí o odvolání se doručí do vlastních rukou odvolateli a těm, kterým bylo doručeno rozhodnutí o udělení příklepu.

§ 224

(2) V případě, že dražitelé podali proti rozhodnutí o udělení příklepu odvolání, vrátí jim správce daně dražební jistotu do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o odvolání.

§ 225

(1) Opakovanou dražbu lze nařídit nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne původní dražby z důvodu, že

§ 226

(1) Správce daně může prodloužit lhůtu k úhradě nejvyššího dražebního podání na základě žádosti vydražitele podané před uplynutím stanovené lhůty k úhradě tohoto dražebního podání, a to nejvýše o 30 dnů; takto prodlouženou lhůtu nelze dále prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(2) Marným uplynutím lhůty k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovené v dražební vyhlášce, nebo lhůty prodloužené podle odstavce 1 se rozhodnutí o udělení příklepu zrušuje a správce daně o této skutečnosti vyrozumí vydražitele.

§ 227

(1) Dražební vyhláška o opakované dražbě se doručí rovněž vydražiteli, který neuhradil nejvyšší dražební podání včas. Ten je povinen nahradit správci daně náklady opakované dražby a škodu, která vznikla tím, že neuhradil nejvyšší dražební podání, a bylo-li při této dražbě dosaženo nižšího nejvyššího dražebního podání, i rozdíl na nejvyšším dražebním podání; na náhradu se započte jím složená dražební jistota.

(2) O výši náhrady podle odstavce 1 vydá správce daně rozhodnutí a současně stanoví lhůtu, ve které je vydražitel povinen doplatit částku, která nebyla uhrazena z dražební jistoty, popřípadě správce daně vrátí zbývající část dražební jistoty.

Rozvrhové řízení

§ 228

(1) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně bezodkladně vyzve věřitele, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělili výši své pohledávky a jejího příslušenství vyčíslenou ke dni právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a skutečnosti významné pro její pořadí. Po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.

§ 229

(1) Z výtěžku dražby se uspokojí nejprve exekuční náklady. Dále se uspokojí věřitelé, jejichž pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Ostatní pohledávky se uspokojí podle jejich pořadí.

(2) Pro pořadí je rozhodující

a) u daňové pohledávky, pro kterou je nařízena daňová exekuce, den vydání exekučního příkazu,

b) u přihlášené daňové pohledávky den, kdy byla u správce daně přihlášena,

c) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,

d) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,

(3) Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek dražby nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.

§ 230

(2) Rozhodnutí o rozvrhu správce daně doručí

a) dlužníkovi,

b) vydražiteli,

c) věřitelům, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta,

d) osobám, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto podle § 221 odst. 3 písm. c), že prodejem v dražbě nezaniknou.

(4) Přiznané částky správce daně vyplatí po právní moci rozhodnutí o rozvrhu.

§ 231

(1) Dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu zanikají

a) zadržovací a zástavní práva váznoucí na předmětu dražby,

§ 232

(2) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně předloží obecnému soudu dlužníka návrh na provedení rozvrhového řízení.

(3) Správce daně připojí k návrhu část spisu v rozsahu, ze kterého je patrný průběh daňové exekuce a částka k rozdělení.

(4) Po doručení pravomocného usnesení soudu o výsledku rozvrhového řízení provede správce daně bezodkladně úhradu pohledávek ve výši stanovené v tomto usnesení a případný vratitelný přeplatek vrátí dlužníkovi do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).