V souladu s loňskými odhady se očekává v Evropě ekonomický růst

Tato pozitivní nálada se shoduje s ekonomickou předpovědí průzkumu roku 2005, kdy 51 % respondentů předpovídalo zlepšení pozice jimi vedených společností. Pouze 13 % dotazovaných odpovědělo, že uvedené podniky jsou v horší ekonomické situaci než předchozí rok, v porovnání s 20 % respondentů, kteří byli stejného názoru v roce 2005. Shrnuto, 40 % představitelů významných evropských společností prohlašuje, že se ekonomická pozice sledovaných společností v průběhu uplynulých 12 měsíců zlepšila, v porovnání s pouhými 22 % respondentů v roce 2005, což představuje impozantní nárůst o 18 bodů.*

Vůbec nejvyšší počet respondentů, kteří jsou o zlepšení ekonomické situace přesvědčeni, pochází ze Španělska, po něm následuje Belgie. Podle celkového hodnocení, které zohledňuje také negativnější reakce, zaujímají přední místo Španělsko a Nizozemsko. 46 % respondentů v těchto zemích konstatovalo zlepšení ekonomické situace, za nimi se se 43 % respondentů umístily Belgie a Německo. Společnosti v obou zmiňovaných zemích významně posílily své pozice, zvýšený počet respondentů uvádějících zlepšení (v Německu o 25 bodů a v Belgii o působivých 38 bodů) svědčí o ohromném nárůstu v průběhu minulého roku.

Prognóza na rok 2007 vypadá také pozitivně. V průměru 46 % respondentů v Evropě nadále předpovídá zlepšování situace v příštím roce, podnikatelský optimismus přetrvává. Přestože optimistická očekávání ohledně příštího roku by neměla být nerealistická, tak současný optimistický náhled odpovídá loňskému roku a přehodnocuje trend snižování důvěry zaznamenávaný od roku 2003. Letošní optimistickou náladu podporuje očekávání silného roku u obchodních společností Nizozemska. Není tedy překvapení, že právě manažeři této země jsou nejvíce sebevědomí ohledně ekonomických vyhlídek na rok 2007: celých 56 % manažerů je v optimistické náladě.

V trendu pokračuje také Nizozemí, které je zemí, kde vedoucí pracovníci odhadují, že s největší pravděpodobností zvýší v průběhu příštích 12 měsíců počet svých zaměstnanců – asi o 27 % (personální databáze – celkový součet přijímaných pracovníků minus odhadované množství snížení počtu pracovních míst). Nové pracovní možnosti v dalších zemích také zachycují optimističtější atmosféru, neboť společnosti buď předpokládají zachování statusu quo, nebo rozšíření svého týmu pracovníků. Ve skutečnosti méně než jedna z pěti společností plánuje snižování počtu zaměstnanců a ve všech zemích, kde probíhal průzkum, odpovídá podíl společností, které předpokládají zvyšování počtu zaměstnanců, 12 bodům oproti loňským 15 %. Poprvé od roku 2000 se obchody v Belgii, Německu a Itálii konečně vrátily zpět do kladných čísel, a to s manažery předpovídajícími v příštím roce spíše přijímání než propouštění svých zaměstnanců. Zejména tento rok mnohem větší množství vrcholových manažerů Belgie tvrdí, že jejich společnosti plánují přijímat více nových zaměstnanců a současně nižší počet manažerů hovoří o snižování počtu zaměstnanců: čisté hodnoty vyskočily z –10 % na +21 %, celkové čisté zlepšení odpovídá 31 bodům.

V poslední řadě je třeba zmínit pomyslný vrchol obchodní deprese – manažeři z Francie. Množství respondentů s pozitivním pohledem na rok 2007 bylo ve Francii oproti dalším zemím nebo v porovnání s evropským průměrem podstatně nižší (+35 % oproti +46 %). Francouzské společnosti také nevypadají tak zdravě jako společnosti v jiných zemích: v porovnání s celkovými 40 % evropského průměru se pouhých 27 % respondentů ve Francii domnívá, že jejich podniky jsou v lepším ekonomickém stavu než minulý rok. Nicméně situace ve Francii se zlepšuje: 27 % čisté hodnoty odpovídá 19 bodům z loňského roku zobrazujícím progresivitu, i přestože neprokazují úplně stejně dynamický pokrok jako ten sledovaný v Belgii a v Německu.