Hlavní navigace

Spekulativní investování aneb Svět se mění a my s ním

Za pozitivní komponenty dlouhotrvajícího ekonomického rozvoje můžeme u firem zcela určitě považovat např. růst tržeb, růst čistého profitu nebo klesající zadluženost. Přesto však velmi často, a to i navzdory dlouhotrvajícímu solidnímu výkonu (vztaženo např. k ROE), nedochází k odpovídajícímu nárůstu ceny akcií a naopak.

Sdílet

Úspěch tedy často nezávisí pouze a jenom na silném fundamentu společnosti, ale mnohdy paradoxně „stačí“, aby akcie dané společnosti byly kótované na těch „správných“ trzích nebo aspoň měly „příznivé“ geografické působiště. Cesta k úspěchu může být právě v předpovídání změn, šoků, vznikajících strategií, technologií a zejména v identifikaci těchto trhů a trendů (internetu trvalo více než 30 let, než se stal přes noc fenoménem a základním klíčem k dlouhodobému úspěchu). Jaké jsou proudy, které budou dělat svět roku 2015 velmi odlišným místem k uskutečňování obchodu, než jsou nyní?

Podle určitých faktorů lze spatřovat vysokou perspektivu a návratnost investic např. v odhalení změn makroekonomických trendů, které by mohly hluboce transformovat zásadní světovou ekonomiku. Centra ekonomické aktivity se budou přemísťovat, nejen globálně, ale i regionálně (změny v rámci jednotlivých regionů jsou často stejně významné jako změny globální). Následkem ekonomické liberalizace, technického pokroku, tržního rozvoje a demografických posunů se svět již do této masivní reorganizace ekonomické aktivity vrhnul. I přesto, že tento vývoj zaznamená bezpochyby nemalé šoky a překážky, jeho transformace přetrvá. Asijské země (včetně Japonska) dnes zodpovídají za tvorbu 13 procent přírůstku domácího produktu, zatímco Západní Evropa celkem za 30 procent (Čína už předstihla Británii a Francii jako čtvrtá největší světová ekonomika – letos by měla vykázat růst asi o 10,4 procent a v příštím roce asi o 9,5 procenta). Stále největší podíl absolutního ekonomického růstu v následujících dvou dekádách by mělo mít USA, nicméně se předpokládá, že by čínská ekonomika měla do roku 2045 zastínit i je. Během dalších 20 let se tyto dva světy pravděpodobně značně sblíží (v určitých úrovních je již dnes tento trend více než markantní). Některá průmyslová odvětví a sektory jako je např. výroba a informační technologie (IT), by se měly zdokonalit více než dramaticky.

Nebývalé stárnutí populace vývojového světa bude volat po nových úrovních výkonnosti a kreativity veřejného sektoru a služeb. Bez jasných a konstruktivních změn posune zátěž penzijního a zdravotního zabezpečení daně do tíživých rozměrů, a proto aktivity a infrastruktura státního sektoru budou muset razantně změnit svůj image k lepšímu (pružnost trhu práce, reformy veřejných financí). Restrukturalizace se tak stane nepostradatelnou součástí dalších maximálně deseti let. Mnoho nově vznikajících vlád s orientací na trh se bude muset rozhodnout, jakou míru sociálních služeb nabídne občanům, kteří stále více požadují vyšší státní podporu, zdravotní péči, důchodové zabezpečení a další benefity. Přijetí nových přístupů k privátnímu sektoru se stane pravděpodobně všudypřítomným v opatření sociálních služeb jak ve vyspělých tak v rozvíjejících se zemích.

Můžeme očekávat, že i spotřebitelská základna se bude podstatně měnit, resp. expandovat. Důsledkem ekonomického růstu, zejména emerging markets, dojde v dalších deseti letech k rozšíření světové populace a na scénu vstoupí téměř miliarda nových spotřebitelů. A ať už žijí zákazníci kdekoliv, budou mít více informací a ovšem i přístup ke stejným produktům a obchodním značkám. Průměrné příjmy domácností se zvýší a zvýší se tedy i poptávka po službách, spotřebních výrobcích a tudíž stoupne i jejich produkce. Do roku 2015 se v rozvíjejících se ekonomikách zvýší počet odběratelů energetických zdrojů více než dvojnásobně a minimálně vyrovnají energetickou spotřebu v západní Evropě. Svět se však bude muset přizpůsobit novým potřebám a tlakům enviromentální politiky. Alternativní zdroje by se tak díky celospolečenské integraci mohly konečně stát široce využívanými prostředky.

Změny ve spotřebitelském segmentu v ekonomikách vyspělých zemí budou také velmi intenzivní. Populace samozřejmě pouze nestárne, mění se i v jiných aspektech; například v roce 2015 Hispánská populace v USA bude spotřebovávat energii ekvivalentní spotřebě 60% Číňanů.

Rovněž sociální trendy a trendy životního prostředí, ačkoliv jsou hůře předvídatelné a jejich dopad na byznys je méně zřetelný, budou fundamentálně měnit to, jak žijeme a pracujeme.

Také technologické souvislosti se budou nejen vzájemně ovlivňovat, ale přetvářet zejména to, jak lidé žijí. Jasnou výhodou je, že jsme teprve na začátku nové „technologické revoluce“, a ne na jejím vrcholu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Veřejná správa stejně tak jako obchodníci se teprve učí, jak nejlépe využít stále nové a nové IT v navrhovaných procesech, technologiích a postupech. Rozvoj je patrný zejména v oblastech jako je biotechnologie, laserová technologie, nanotechnologie nebo biometrie.

Avšak možná „pouhá“ smysluplná transformace a penetrace může znamenat daleko větší posun v obchodech než samotný technologický rozvoj. A právě tato cesta vytváří nové komunity, vztahy a vazby, které jsou po progresivní finanční stránce velmi atraktivní (více než 2 miliardy lidí dnes používá mobilní telefony, posíláme 9 trilionů emailů ročně, přes Google se denně uskutečňuje miliarda vyhledávání – více jak polovina v jiných jazycích, než je angličtina).

Domníváme se, že se i nadále bude prohlubovat celospolečenské zaměření na rozvoj potenciálního talentu jedince jak ze strany státu tak zejména ze strany obchodních společností. Zvýšená integrace globálních trhů přispívá k rozvoji lidského talentu stále daleko více než v uplynulých letech. Například Indie každý rok vyprodukuje 2,5 milionu většinou anglicky plynule hovořících pracovníků, nemálo z nich své vzdělání získalo na prestižních zahraničních univerzitách (např. podle National Association of Software and Service Companies by indické společnosti zainteresované do BPO (business process outsourcing) a IT (informačních technologií), zaměstnávající 2,3 milionu lidí přímo a 6,5 milionu nepřímo, mohli do roku 2010 společně vygenerovat asi $60 miliard. Pro mnoho společností se stane důkladná pracovní strategie stejně důležitým nástrojem jako výrobní strategie).Vy­sokoškolsky vzdělaných mladých profesionálů je v rozvíjejících se zemích zhruba 33 milionů, zatímco ve vyspělých zemích stále více než dvojnásobek. Jediná myšlenka nebo nápad může změnit historii a Asie, to je právě moře myšlenek a nápadů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).