Od 1. června 2009 vstoupí v platnost mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Japonskem

Význam smlouvy spočívá v tom, že jako právní dokument posiluje ochranu důchodových práv migrujících osob, jež pracovaly nebo budou pracovat v obou smluvních státech. A získaly nebo získají zde doby pojištění. Po vstupu smlouvy v platnost budou především pro japonskou stranu důležitá ustanovení upravující příslušnost k právním předpisům, respektive pojištění (tzn. placení pojistného na sociální zabezpečení) pracovníka z titulu konkrétní činnosti pouze v jednom ze smluvních států.

Smlouva respektuje 4 základní mezinárodně uznávané principy:

• rovnost nakládání s osobami, na které se smlouva vztahuje,
• příslušnost k pojištění ve státě zaměstnání s přesně vymezenými výjimkami,
• sčítání dob pojištění získaných podle právních předpisů obou států pro nárok na důchod,
• výplata dávek (důchodů) do druhého smluvního státu.

Osobní a věcný rozsah smlouvy

Smlouva se vztahuje na každou osobu, která podléhá nebo podléhala právním předpisům smluvního státu a na rodinné příslušníky, pozůstalé po takové osobě ve smyslu platných právních předpisů smluvního státu, přičemž nezáleží na jejím nebo na jejich občanství. Smlouva upravuje pouze dávky důchodového pojištění (v České republice starobní, plný a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod) a dále stanoví pravidla pro určení příslušnosti k právním předpisům.

Oproti jiným smluvním úpravám smlouva obsahuje pravidlo, které zahrnuje rodinné příslušníky pracovníků, kteří mají faktické bydliště spolu s pracovníkem pojištěným na území ČR, do českého systému veřejného zdravotního pojištění. Potřebné informace o smlouvě z hlediska zdravotního pojištění jsou dostupné na webových stránkách Centra mezistátních úhrad – www.cmu.cz.

Více informací je uvedeno v Informačním letáku pro klienty, který je zveřejněn na webových stránkách ČSSZ www.cssz.cz v sekci Mezinárodní smlouvy – Smlouvy uzavřené ČR.