Žádným uváděným stížnostem nečelím, tím méně pak z uvedených důvodů. Úvod článku přebírá agresivní rétoriku rok staré negativní kampaně jednoho nechvalně známého grafomana z okruhu lidí spojených s privatizátorem Škodaexportu, který v těchto dnech čelí obviněním ze zpronevěry stamilionových částek.
Mé oznámení o odchodu je zcela standardní. Po 3 letech se vracím do soukromé sféry v zahraničí, kde jsem působil podstatnou část své kariéry. Mimochodem, dozorčí rada mne nemohla 9.9. odvolat, neb tento proces se řídí stanovami ČEB a procedurami ČNB a trvá několik týdnů.
Vztahy s Dozorčí radou jsou standardní a vstřícné. Projednávání programu probíhá věcně a v kooperativním duchu, s pravidelnými konzultacemi se členy DR před každou Dozorčí radou.
Výjimkou je jediná osoba, která byla v minulosti nadstandardně spjata s manažerem podniku skupiny, která privatizovala Škodaexport. A která stojí také za stížnostmi fy Bresson. Napjatost vztahů s s touto osobou a lidí s ní spojených se přiostřily při projednávání řešení projektu krachujícího exportního podniku.
Další vyostření nastalo poté co jsme odmítli porušit bankovní tajemství a některým níže postaveným ministerským úředníkům z okruhu lidí blízkých této osobě jsme odmítli vydat podrobné infomace o všech našich klientech a jimi čerpaných částkách…
Se členem dozorčí rady panem Kyselým, se kterým jsme se rozloučili z organizačních důvodů, jsme jednali vždy korektně a v rámci zákoníku práce. Dokonce jsme mu nabídli velmi nadstandardní odstupné pro ulehčení jeho pozice při hledání nového zaměstnání.
V průběhu výpovědní lhůty jsme zjistili, že se tento zaměstnanec dopouštěl se svým komplicem jednání, který se neslučuje s kodexem zaměstnance banky. K tomuto se při přímé konfrontaci s Představenstvem oba doznali. Tento zástupce byl poté z Dozorčí rady banky řádně odvolán drtivou většinou zaměstnanců.
Jeho odchod z Dozorčí rady byl následně zneužit a před odpovědnými vládními představiteli účelově vykreslen jako samolibá akce arogantního managementu, který na hodinu vyhodil odborářského předáka bránícího managementu ve vytunelování banky.
K firmě Bresson za kterou lobovala výše uvedená osoba – firma před úpadkem, která se ve snaze dosáhnout na financování od nás dopustila, řečeno velmi kulantně, značně nestandardního reportingu. Kontrakt klienta na jehož riziko bychom financování mohli převést nikdy nepředložila. Představenstvo těmto tlakům jako vždy odolalo. Za dobu mého působení se nestalo, že by někdo zvenku prosadil ovlivnění rozhodnutí Představenstva, a to byly případy, kdy nejvyšší představitel země dovozce loboval opakovaně a velmi agresivně u nejvyšších představitelů naší země.
Malé firmy – ano akceptovali jsme převod projektu na menší firmu, ale to v okamžiku kdy jej krach původního generálního dodavatele ohrožoval. Tímto jsme zabránili ztrátě klienta cca miliardy korun. Stejný postup u stejného generálního dodavatele v případě dalších 2 projektů se však stal trnem v oku lidí z okolí jeho privatizérů.
Nová firma/ konsorcium, které jediné bylo ochotno dokončit projekty se stala terčem útoků a nejhrubších výhrůžek. Tato hysterická reakce pokračovala i po úspěšném dokončení obou projektů neohroženým zahraničním dodavatelem, který nepodlehl tlaku českých zájmových skupin. Ze strany tohoto projektu bylo od loňska opakovaně vyhrožováno i mé osobě. Tato skupina stále žaluje Českou republiku o více než CZK 1 mld!. Tuto firmu vede shodou okolností stále stejný výše uvedený manažer.
Prominentní postavení skupiny ALTA – ta se k uváděným skutečnostem zřejmě vyjádří sama. Můj vztah k jejich projektům byl vždy na kritičtější straně spektra názorů, a několikrát jsme se dostali do konfliktu díky mé razantnosti a nekompromisnosti k jejich Ruským partnerům či při cenových vyjednáváních. Nemohu se vyjadřovat k minulosti, ale v posledních 2 letech činil objem čerpání jejich obchodů méně než 10 procent z celého portfolia banky.
Fáma o všimném a soukromých aktivitách – po roce opakující se fáma, účelově zaměřená proti mé osobě, iniciovaná lidmi, kterým nebylo po vůli, že mne nemohou dostat pod tlak, a to ani ve vypjatých situacích. Asi bude nejlépe se zeptat přímo českých exportéru, kteří Vám tento nesmysl vyvrátí. Několikrát se nám však potvrdilo, že naše potenciální klienty obchází někteří naši bývalí zaměstnanci a slibují tzv. pomoc při prosazení jejich žádosti v Dozorčí radě. Vždy jsme naše klienty na tuto skutečnost upozorňovali. Informaci dostalo i MPO a MF.
Neznám a ani nemám žádné firmy, které by byly na mne úzce napojeny. Již z regulatorních podmínek ČNB vyplývá, že nemohu být statutárním orgánem žádné jiné firmy. V bance jsme zavedli velmi přísný a podrobný proces compliance, který kontroluje majetkové účasti, včetně akcií v držení, vztahy, propojení a případné konflikty zájmů. Systém je tak účinný, že mnohdy objeví skutečnosti, či existenci těchto vztahů i mnoho let zpátky, na které zaměstnanci již dávno pozapomněli. Uvedenou výši úvěrů mimochodem schvaluje úvěrový výbor, kterého se preventivně nezúčastňuji, abych neovlivňoval nezávislost jeho členů.
Nestandardní úvěry – ano narostl nám podíl úvěrů, které přesunujeme do nižších klasifikačních kategorií, ale to neznamená, že nebudou splaceny. Příkladem budiž situace, která je v restrukturalizaci, i díky požáru v jednom z jejich závodů. Tento klient své závazky plní už deset let bez prodlení a není důvod se obávat, že se po vyplacení pojistky za škody za požár na zařízení (které mimochodem financovala partnerská komerční banka a ne ČEB), nevrátí k původnímu splátkovému kalendáři. Poté bude zase vyzdvižena do kategorie standardních. Z metodiky ČNB vyplývá, že klasifikujeme celý úvěr v řádu miliard, ne jen objem těch několika splátek v řádech milionů korun. Je možné, že z nepochopení této problematiky laikem, který spustil hysterickou reakci mohla vzniknout ona fáma o špatných úvěrech v ČEB.
Většina problematických úvěrů je staršího data a banka si za poslední 2 roky vybudovala tým expertů, který je relativně velmi úspěšný při vymáhání a mezinárodních arbitrážích. Rizikové náklady jsou v řádech desetin procenta, což je pod úrovní bank srovnatelné velikosti v ČR
Česká exportní banka je po dvou letech růstu a rozvoje, kterým prošla i přes problémy finanční krize, zdravou, dynamickou bankou, která je jednou z posledních, kde rozhodování o financování zůstalo na české půdě a v českých rukou. Vláda v ní má jeden z mála efektivních nástrojů pro podporu exportu a ekonomické diplomacie. Věřím, že neopodstatněným útokům z poslední doby odolá a dále rozvine potenciál štiky trhu a splní úlohu pionýra, který otvírá českým exportérům jinak nedosažitelné příležitosti na nových trzích.
Lubomír Pokorný, Ex CEO České exportní banky
