Již pátým rokem skupina společnosti Deloitte pro evropskou výstavbu a infrastrukturu představuje svou zprávu o evropském stavebnictví (European Powers of Construction). Zpráva uvádí 100 největších stavebních společností v celé Evropě a poskytuje ekonomický a oborový přehled evropského trhu. Zisky největších mezinárodních společností se v porovnání s ostatními subjekty v odvětví zvýšily, nejvyšších čistých ziskových marží však dosáhly středně velké společnosti s průměrnými výnosy mezi dvěma až pěti miliardami EUR.
Největší společnosti charakterizuje jejich mezinárodní působnost a expanze na nové trhy. Rozšíření Evropské unie o řadu zemí bývalých komunistických ekonomik střední a východní Evropy a související růst výstavby přinesl řadu příležitostí. Růst stavebního trhu ve střední a východní Evropě by měl v příštích letech pokračovat, rozvíjet by se měly zejména podniky střední velikosti.
Letošní rok byl také pro některé společnosti neúspěšný nebo jim přinesl zhoršení finanční situace. V konkurenčním prostředí, kde jsou očekávání analytiků vysoká a vykázané výsledky společností do značné míry závisí na správném posouzení stavu rozpracovanosti stavebních projektů, jde o důležitý posun.
Ve stavebním odvětví, které vždy úzce souvisí s ekonomickou situací, nás nepřekvapí, že si řada společností zajišťuje spolehlivější peněžní toky a rozšiřuje svou základní nabídku stavebních prací o další služby. Díky tomuto trendu dochází k dalším akvizicím a konsolidaci sektoru.
Česká republika
V roce 2006 pokračoval zdravý ekonomický růst, reálný hrubý domácí produkt se zvýšil o 6,1 %. Domácí poptávka byla nadále hlavním zdrojem růstu ekonomiky, a to díky silnému růstu reálných mezd, snižování nezaměstnanosti a růstu kupní síly v důsledku pokračujícího posilování české koruny.
Ačkoli počet bytových jednotek dokončených během roku dosáhl výše 30 187, což je o 8 % méně oproti roku 2005, počet započatých jednotek představoval 43 700, tedy o 8 % více než v roce 2005. Jelikož se kupní síla obyvatelstva zvýšila a objem hypotečních úvěrů rostl, poptávka po bydlení se zvýšila taktéž. Odhady ukazují, že v příštích deseti letech by se počet dokončených bytových jednotek měl zvýšit o téměř 500 000. Také nebytová výstavba zaznamenala v roce 2006 růst o více než 10 %, podpořený silným přílivem přímých zahraničních investic. Nejvýznamnějšími oblastmi nebytové výstavby jsou průmyslové a komerční stavby. Oběma oblastem se během roku dařilo, nejvýraznější růst v nebytové výstavbě připadl na skladištní budovy.
Stavební inženýrství zaznamenalo v roce 2006 pokles o téměř 1 %, zejména z důvodu zpoždění způsobeného ekologickým hnutím a administrativními problémy spojenými s přístupem k fondům EU. Oblast dopravní infrastruktury se zvýšila o 3 %, zatímco oblast energetické a vodohospodářské výstavby zaznamenala velký pokles o více než 10 %. Hlavní investice do silniční sítě se plánují na ose Brno – Ostrava – Karlovy Vary. Do roku 2010 by mělo být vybudováno dalších 930 km dálnic a 1 160 km silnic.
Výhled stavebního sektoru na příštích několik let zůstává v celku pozitivní, růst však bude o něco pomalejší.
Americký trh infrastruktury – příležitost pro evropské stavební společnosti?
Evropské stavební společnosti mají významné příležitosti prosadit se na americkém trhu. Systém dálnic, mostů, veřejné dopravy a železnic, na němž jsou Spojené státy závislé, byl vybudován převážně v uplynulých 60 letech. Je tedy starý a jeho velkou část bude třeba zrekonstruovat nebo nahradit. Kromě toho potřebují všechny druhy dopravy zvýšit kapacitu – a investice do údržby – aby udržely krok s rostoucí a čím dál méně stálou populací Spojených států. Systém dálnic v USA je primárním způsobem dopravy a zahrnuje téměř 4 miliony mil silnic.
Hlavní rozdíly mezi americkými a evropskými trhy
Zatímco příležitosti pro mezinárodní a domácí investory jsou veliké, mezi americkými a evropskými trhy existují zásadní rozdíly, které pomáhají vysvětlit nervozitu, s níž Spojené státy přistupovaly k projektům partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Hlavním rozdílem je federální struktura USA, která přenáší většinu regulatorní odpovědnosti na státy a orgány místní správy. Každý stát má vlastní nařízení týkající se cel, účasti soukromých subjektů ve veřejné infrastruktuře, zahraničního vlastnictví a zdanění. Díváme-li se na americký trh, je to podobné, jako bychom se dívali na Evropu, kde je třeba dodržovat vlastní předpisy všech 50 různých evropských zemí.
Dalším významným rozdílem je existence FHTF. Na rozdíl od většiny evropských zemí mají Spojené státy účelový zdroj financování dálničních projektů. Přestože mu v současné době chybí prostředky a očekává se, že dojde k jeho likvidaci, náhlá změna nařízení, např. zvýšení federální daně z pohonných hmot, by mohla životaschopnost tohoto fondu obnovit a snížit tlak na rozpočet, kvůli němuž berou jednotlivé státy projekty PPP tak vážně.
Dalším výrazným rozdílem je existence místního trhu s cennými papíry. V USA má dlouhou tradici využívání kapitálových trhů k financování výstavby státní nebo místní infrastruktury. Šíře a likvidita tohoto trhu je nesrovnatelná se současným zadlužením ve výši 1,4 tis. EUR a historicky je tento trh k uspokojení potřeb více než dostatečný. Mnoho investorů, kteří tradičně tento sektor upřednostňují, začíná mít zájem o větší výnosy než místní cenné papíry nabízejí, ale opustit tento jednoduchý a pohodlný zdroj financování by znamenalo velkou změnu kultury.
