Asociace provozovatelů stravenkových systémů (APSS), stejně jako zaměstnavatelské a průmyslové svazy, odborové centrály a příslušná profesní sdružení, zaujaly k poslaneckému návrhu odmítavé nepolitické stanovisko a zároveň předložily řadu podložených argumentů pro zachování daňové uznatelnosti stravenek v současné podobě. Zároveň APSS vyzvala k věcné diskuzi o možných způsobech potlačení jevů, které mohou způsobit nedůvěru uživatelů v naplnění cílů systému, tedy poskytnutí jednoho kvalitního jídla v průběhu pracovního dne zaměstnancům.
O to více nás zaráží reakce na naše argumenty ze strany stoupenců předloženého návrhu zákona. Ti nyní mohutně vystupují v médiích, kde namísto zrušení daňové uznatelnosti stravenek hovoří o zrušení stravenek jako takových, zpochybňují legitimitu a legalitu našeho podnikání, popírají jednoznačné a prokazatelné přínosy a dopouštějí se nepravdivých výroků, aniž by přitom předložili jakýkoliv ověřitelný faktický údaj.
Považujeme proto za důležité vyjádřit se k nejvíce zavádějícím tvrzením.
- Zpochybňování legitimity stravenek jako formy zprostředkované služby, jež umožňuje zajistit stravování v zaměstnání, je jako napadat podstatu podnikání v sektoru služeb obecně. To je založeno na prodeji či zprostředkování určitého servisu za smluvně stanovené ceny. Fakt, že tyto služby využívá na 60 tisíc firem považujeme za důkaz efektivity systému stravenek, ale i za závazek nadále zkvalitňovat naše služby.
- Rovněž označování stravenek jakožto paralelní měny je velmi zavádějící. Jelikož jsou stravenky službou zprostředkované platby, je nutné zajistit jejich věrohodnost a mají proto podobu certifikované ceniny. Protože ovšem platí pouze pro přesně vymezenou oblast nákupu a po omezenou dobu, nelze v žádném případě hovořit o „paralelní měně“.
- Soustavné obviňování uživatelů z plošného zneužívání stravenek nemá reálný základ. APSS ve spolupráci s dalšími účastníky stravenkového systému zavedla vlastní autoregulační a kontrolní opatření. Díky nim se zneužití stravenek (nákup alkoholu, cigaret, atd.) setrvale pohybuje hluboko pod 1 procentem celkového objemu, jak dokladují naše průzkumy. Tvrzení, že za stravenky lze kupovat např. zájezdy, vzniklo záměnou různých benefitů poskytovaných jednotlivými vydavateli prostřednictvím poukázek.
- Názor, že stávající daňový režim stravenek znamená ztrátu pro stát ve výši 8 miliard korun, je zavádějící. Ve zdůvodnění návrhu samotní předkladatelé uvádějí, že očekávají dodatečné příjmy pro státní rozpočet pouze 600 milionů až 1 miliarda korun, studie Institutu oceňování majetku VŠE hovoří naproti tomu o výpadku ve vybrané DPH a dani z příjmu až 1,9 miliardy Kč. Současný daňový režim stravenek je tedy pro státní rozpočet pozitivní, v nejhorším případě neutrální.
- Opakovaně též dochází k porovnávání nesrovnatelných údajů – příspěvku na stravování poskytovaném zaměstnanci v klasickém závodním stravování a celkové hodnoty stravenky, do jejíž hodnoty vstupuje i příspěvek strávníka. Je tak naprosto ignorován fakt, že příspěvek zaměstnavatele je legislativně omezen na 55 % hodnoty stravenky a konkrétní finanční částkou 48,30 Kč odvozenou od stravného na služebních cestách.
- Důrazně také protestujeme proti označování daňové uznatelnosti stravenek jakožto anomálie v české daňové soustavě. Ve stávající daňové legislativě existuje celkem 54 uznatelných výjimek. V této souvislosti můžeme pouze vyslovit podiv nad skutečností, že právě jedna z nejpřínosnějších výjimek je řešena izolovaně a zcela nesystémově, zatímco jiné – jako například umožňování odpočtů DPH u luxusních osobních automobilů v případě úpravy N1 či odpisy nákupů vína v ceně až do 500 Kč za kus, pokud jde o víno z tuzemské produkce – zůstávají nedotčeny.
Věříme, že diskuse o daňové uznatelnosti příspěvku na stravování zaměstnanců se vrátí zpět na rovinu věcné argumentace. Jsme přesvědčeni, že s přispěním do diskuze všech zúčastněných stran je možné stávající, dobře fungující systém zaměstnaneckého stravování dále zkvalitnit.
ČLÁNKY DO MAILU