Navíc úředník, který je v nejvyšším bankovním úřadu země pověřen dokonce hájením zájmů spotřebitelů, tedy spotřebitelů bankovních služeb. Namísto toho mám při čtení jeho odpovědí dojem, že k nám mluví ředitel komerční banky, hájící své samozřejmé partikulární zájmy. Domnívám se, že dnes, kdy jsou bankovní poplatky v Česku opět v centru zájmu evropských autorit a sdělovacích prostředků, by takto radikální názory neprezentoval ani ředitel komerční banky.
A tak místo toho, aby se pan Singer z titulu své funkce zabýval například možným podezřením z kartelové dohody některých bank či posílením postavení klienta, jak je to obvyklé na západ od našich hranic, se nás snaží přesvědčit, že naše bankovní poplatky i služby jsou vlastně v pořádku a na evropské úrovni. Po přečtení odpovědí pana Singera se nabízí otázka čí zájmy vlastně zastupuje a za koho kope. Pokud za svého chlebodárce, tedy ČNB, tak těmito svými, řekněme neotřelými názory, jí poskytl službu medvědí.
