Kolotoč soudních sporů se tento týden roztočil kolem společnosti Unipetrol, je nasnadě otázka jak vzájemné žaloby zainteresovaných aktérů sporu mohou ovlivnit vývoj kursu akcií.
Rekapitulujeme-li si spor, ve kterém jde o převod akcií společnosti Agrobohemie a Aliachem ze společnosti PKN-Orlen na společnost DEZA, která patří do konsorcia Agrofertu podnikatele Andreje Babiše. V letech 2002 až 2004 vznikly smlouvy o smlouvách budoucích, zavazující PKN-Orlen k převodu akcií výše zmíněných společností na společnost DEZA, protiplněním měla být spolupráce Agrofertu při privatizaci Unipetrolu. Po vstupu PKN Orlen do Unipetrolu však k převodu akcií na společnost DEZA nedošlo, v současné době podala polská PKN Orlen žalobu na neplatnost smluv a Agrofert naopak žaluje polskou skupinu o 77 mil. EUR (2,2 mld. Kč). Z dostupných informací vyplývá, že PKN Orlen již vyčlenil téměř 2,75 mld. Kč na pokrytí potenciálních ztát z prodeje aktiv v Unipetrolu. V případě, že by dceřiné společnosti Unipetrolu zůstali v držení PKN-Orlen a společnost by tak musela zaplatit smluvní pokutu, mělo by to na kurs akcie Unipetrolu pravděpodobně příznivější dopad než kdyby se stala Agrobohemia a Aliachem součástí skupiny Agrofert.
Tyto informace ovlivnily většinou poklidné předvánoční obchodováni na trhu RM-S, kurs akcie se pohyboval v intervalu 225 Kč až ke čtvrtečním, tento týden rekordním, 233 Kč za akcii. Ve čtvrtek bylo dosaženo také maximálních objemů obchodů (necelých 8 mil. Kč), pátek uzavíral těsně pod hranicí 233 Kč.
S končícím rokem 2005 se množí spekulace o vývoji akciových trhu v příštím roce. Mezi indicie, které by nám mohli pomoci v predikci vývoje kursu akcie skupiny ČEZ, patří například vyjádření generálního ředitele ČEZu z tohoto týdne, kdy předpokládá zvýšení zisk společnosti z letošních 16 mld. na 16,9 mld. Kč. Zvýšení zisku půjde především na vrub vnitřních úspor v nákladech, možným odprodejem přebytečných emisních povolenek a rostoucí poptávce po elektrické elektřině.
Akvizice ČEZu se v příštím roce zaměří na střední a jihovýchodní Evropu. Tento týden se ČEZ přihlásil do tendru na makedonskou distribuční společnost AD ESM, která ročně prodá téměř 4,4 TWh elektřiny a obsluhuje přes 700 tis zákazníků. Objevila se i možnost opětovného otevření privatizace bulharské tepelné elektrárny ve Varně, kde zvítězila ruská společnost UES, která nabídla 578,8 mil. EUR. V případě, že UES nebude schopná ukončit kontraktu, mohla by do hry vstoupit společnost ČEZ, která předložila druhou nejvyšší nabídku.
Tento týden byly s konečnou platností převedeny akcie Severočeských dolů na ČEZ, který tak navýšil svůj podíl ve společnosti na 93,1% a zaplatil státu za kontrakt 9,046 mld. Kč. V tomto případě však nelze očekávat odkup akcií Severočeských dolů ze strany ČEZ v rámci povinné nabídky převzetí. Ve srovnání např. s Českým Telecomem, kde byl nový majoritní vlastník Telefonica povinen nabídnout odkoupení akcií ostatním akcionářům se tato situace v Severočeských dolech nebude opakovat. Důvodem proč se povinnost odkupu nevztahuje na ČEZ je skutečnost, že dřívější vlastník FNM a prodávající akcií Severočeských dolů je zároveň většinovým akcionářem společnosti ČEZ – nového majoritního vlastníka dolů a oba tito akcionáři Severočeských dolů dříve jednali ve shodě.
I v případě ČEZu bylo nejvyšších objemů obchodů dosaženo ve čtvrtek (14 mil.Kč). Kurs akcie vzrost z pondělních 718 až ke čtvrtečním maximálním 738 Kč za akcii. Uzavírání pozic před blížícími se svátky zastihlo emisi na 725 Kč za akcii.
Český Telecom uzavíral týden na 524 korunách a Komerční banka na 3418 korunách.
Tento týden také skončila nabídka převzetí vyhlášená společností SČ ENERGETIKA (3 160 Kč/akcie). Kolik akcií bude odkoupeno od minoritních akcionářů bude jasné v nejbližších dnech.
Z emisí na „Volném trhu RM-S“ byl největší zájem o akcie Vítkovic (280 Kč), Mittal Steel Ostrava (2 649 Kč), Třinecké železárny (1 972 Kč).
Roman Jandík
RM-Systém, a.s.
