Letošnímu vydání tohoto každoročního průzkumu bankovních rizik dominují obavy ze současných tržních podmínek, zejména z nedostatku likvidity a úvěrové krize, a z toho, že problémy na derivátových a akciových trzích povedou k celosvětové recesi.
Průzkum byl proveden mezi téměř 300 předními bankéři ve 38 zemích a přináší přehled 30 rizik seřazených podle jejich závažnosti. Průzkumu se též zúčastnilo 5 respondentů z České republiky.
Čeští bankéři z velké části sdílejí stejné názory s jejich protějšky po celém světě (šest ze sedmi největších rizik byly uváděny jak v České republice, tak v ostatních zemích, i když v mírně pozměněném pořadí). Obavy českých bankovních představitelů z podvodného jednání však byly mnohem vyšší než ve většině ostatních zemí.
Sirshar Qureshi, partner v oddělení Forenzních služeb, PricewaterhouseCoopers Česká republika, k tomu uvedl:
„Není překvapením, že podvodné jednání je jednou z hlavních obav českých bankéřů. Vyplývá to i ze zjištění nejnovějšího vydání Celosvětového průzkumu hospodářské kriminality naší společnosti. Podle něj se 61 % společností v České republice v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality a průměrná ztráta z této činnosti dosáhla 34 milionů Kč.“
Úroveň znepokojení na finančních trzích je od roku 1998 nejvyšší. David Lascelles, vedoucí průzkumu, uvedl:
“Letošní výsledky průzkumu jsou nejpesimističtější za posledních deset let. Vyplývá z nich, že krize odkryla selhání vnitřních kontrolních mechanismů bankovních domů. Tyto kontroly selhaly především kvůli zvyšující se složitosti finančních transakcí, pokřiveným motivačním schématům a nedostatečnému řízení rizik.“
Jiří Klumpar, ředitel v oddělení poradenství, PricewaterhouseCoopers Česká republika, poznamenal:
„Zaznamenali jsme pokles důvěry v kvalitu řízení bankovních rizik, což znamená změnu trendu oproti minulým letům. Respondenti věří, že krize likvidy a úvěrování přiměje bankovní instituce přehodnotit efektivitu svých systémů řízení rizik. Zvýšený důraz na toto přehodnocení taktéž uvedla většina respondentů z České republiky.“
Podle průzkumu si pouhých 24 % respondentů myslí (v roce 2007 to bylo 64 %), že banky jsou na rizika dobře připraveny. V České republice však byla důvěra v to, že banky dokážou čelit problémům, ještě nižší: žádný z respondentů neuvedl, že jejich vlastní či jiné bankovní instituce jsou na rizika dobře připraveny. Místo toho uvedli respondenti neurčitou odpověď (žádný z nich neuvedl ani „dostatečně“).
Průzkum též poukázal na rozdíly v názorech na rizika, jak byly označeny různými kategoriemi respondentů. Bankéři považují za nejzávažnější hrozby tržní rizika, především prudké změny na úvěrových, derivátových a akciových trzích. Naproti tomu zástupci nebankovní sféry, a také zástupci státní správy, spatřují největší rizika uvnitř samotných bank, v nedostatečném řízení rizik a štědrých bonusových programech.