Již při vysoké škole pracuje 72 procent studentů, jen 16 procent z nich podniká
Zájem o podnikání je mezi studenty tradičně velký, od myšlenky k činu však přejde jen zlomek z nich. Proto se je snažíme podporovat například vzdělávacími akcemi a semináři zaměřenými na podnikatelské dovednosti, odborným poradenstvím nebo prostřednictvím právě probíhající soutěže podnikatelských záměrů,
řekl dnes Martin Kešner, projektový manažer Institutu rozvoje podnikání (IDE), který od února do června organizuje soutěž Poštovní spořitelna Milionový nápad.
Podle průzkumu pracuje při studiu 72 procent vysokoškolských studentů, jen 16 procent z nich však podniká. Nejvíce studentů, 36 procent, pracuje v rámci brigád, 29 procent pracuje v rámci vedlejšího úvazku a 12 procent dokonce v rámci hlavního pracovního poměru. Zajímavostí je, že jen 46 procent studentů pracuje v oboru, který studuje. Nejčastěji jde o služby, finance a informační technologie.
Podle studentů je pro ně v práci nejdůležitější její náplň. Uvedlo to 44 procent studentů. Výše platu je nejdůležitější pro 22 procent studentů, 14 procent zajímá hlavně pracovní prostředí a firemní kultura. Možnosti dalšího profesního růstu uvedlo jako nejdůležitější kritérium 11 procent studentů.
Výsledky průzkumu ukázaly, že i menší firmy si mohou dovolit vysokoškolsky vzdělané zaměstnance, protože je mohou namísto tučné výplaty lákat i na zajímavou pracovní náplň, která může být spojená s většími řídícími pravomocemi i odpovědností. I to je příznivá zpráva pro další rozvoj podnikání v Česku,
řekl Miroslav Křížek, ředitel Institutu rozvoje podnikání (IDE).
Přestože podle průzkumu nyní podniká jen 16 procent pracujících studentů, což představuje přibližně 11 procent všech oslovených studentů, po škole chce podnikat celých 46 procent všech respondentů. Třetina z nich má již dokonce připraven podnikatelský záměr, nejčastěji ve službách, on-line obchodování, informačních technologiích, maloobchodu nebo gastronomii.
Ze studentů, kteří chtějí podnikat, si 41 procent myslí, že je bude v začátcích nejvíce omezovat nedostatek finančních prostředků. Okolo 27 procent si plánuje půjčit od rodiny, 19 procent od banky a 16 procent bude hledat investora. Zkušenosti budou chybět 33 procentům a 7 procent si myslí, že jim budou v podnikání bránit bariéry vstupu do zvoleného odvětví.
Při zahájení podnikání by 21 procent studentů ocenilo pomoc při zajišťování finančních prostředků, 20 procent odbornou pomoc, 19 procent by chtělo poradit se záležitostmi týkajícími se práva, daní či účetnictví a 17 procentům by podle jejich vyjádření pomohly konzultace k projektu a mentoring.
Pomoc studentům i lidem z řad široké veřejnosti má za cíl i probíhající soutěž podnikatelských záměrů Milionový nápad, v které mohou na svůj projekt získat investici až pět milionů korun a řadu dalších hodnotných cen. Rozhodující přitom není formální zpracování, ale obsah. Zájemci se mohou přihlásit už jen do 7. května 2009,
upozornil Martin Kešner z IDE.
Polovina studentů si myslí, že stát nedostatečně podporuje podnikatele. Za překážky podnikání považuje 28 procent studentů nejistotu prostředí v České republice, 21 procentům vadí již samotný stav podnikatelského prostředí, 20 procent vidí bariéry v legislativě a 8 procent v časové náročnosti. Okolo 54 procent studentů si myslí, že by měl stát snížit byrokracii.
Průzkum Institutu rozvoje podnikání (IDE) zaměřený na podnikání a práci při studie proběhl v dubnu 2009 formou tištěného dotazníku distribuovaného na Vysoké škole ekonomické v Praze a elektronického dotazníku zaslaného na ostatní vysoké školy.
Zúčastnilo se ho celkem 382 vysokoškolských studentů, kteří byli nejčastěji ve věku 19 až 26 let. Okolo 44 procent z nich studovalo první ročník, 29 procent čtvrtý ročník, 13 procent pátý ročník, 7 procent třetí ročník a 6 procent druhý ročník. Mužů bylo 55 procent a žen 45 procent. Prezenční formou studovalo 96 procent všech oslovených studentů, zbytek studoval distanční nebo kombinovanou formou.
