Firmy se tak falešným náhradním plněním vyhnou nejen zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale i příslušné sankci v podobě odvodu do státního rozpočtu, kterou by jinak musely zaplatit. NRZP ČR odhaduje, že takto ročně uniká mnoho desítek milionů korun.
NRZP ČR se proto obrátí na celní správu, aby v rámci své kompetence (§ 82 odstavec 4 zákona o zaměstnanosti), důsledně zjišťovala, zda náhradní plnění formou odběru výrobků není pouze přefakturací zboží a tím není obcházen zákon.
Václav Krása
předseda NRZP ČR