ČSOB má několik pravomocných rozsudků z civilních řízení o platnost tzv. Némethovy pohledávky, které popírají právoplatnost nároků JUDr. Németha vůči bance. Podle nich Smlouva mezi advokátem Némethem a ex-IPB, pokud tedy existovala, zjevně odporovala českému právnímu řádu a byla tedy neplatná. „Zproštění viny JUDr. Németha v trestní věci nemá žádný vliv na civilní řízení vedená ČSOB nebo ČKA o Némethově pohledávce vůči ex-IPB a rozhodně to v žádném případě neznamená právní potvrzení existence Nemethovy pohledávky,“ říká Ján Lučan, ředitel právních služeb ČSOB.
V této souvislosti považuje ČSOB za důležité upozornit na skutečnosti, které soudce, odůvodňujíce vynesený rozsudek, zmínil ve své řeči. Vyslovil přitom důvodné podezření, že JUDr. Németh se v dané věci dopustil trestné činnosti, ale jiné, než pro kterou státní žalobce podal obžalobu. Není však možné, podotkl, aby soud v tomto řízení rozhodoval o jiných skutcích, než pro něž je podána obžaloba. Soud nemůže nahrazovat postup orgánů činných v přípravných řízeních.
Soud rovněž zpochybnil údajný originál Smlouvy mezi advokátem Némethem a ex-IPB předložený obžalovaným u hlavního líčení. Při výslechu nebyli svědci Klacek a Šebek, někdejší vysocí manažeři ex-IPB, schopni s jistotou říci, že obžalovaným předložená Smlouva je tatáž, kterou s ním podepsali. Oba přitom poukázali na to, že je nestandardní, že Smlouva obsahuje jen parafu JUDr. Németha a nikoho ze zaměstnanců či manažerů ex-IPB. Soud má za to, že pokud by byla Smlouva podepsána bankou, zastoupenou členy představenstva, nebyly by listy textu spojeny jen kancelářskou sponkou, ale byly by opatřeny například přelepkou. Navíc znalecký posudek Kriminalistického ústavu uzavírá, že je pravděpodobnější, že podpisy jsou pravé než padělky – to však nevylučuje, že by se nemohlo jednat o padělané podpisy.
Soud vyslovil názor, že pokud nebylo manipulováno se Smlouvou samotnou, pak zřejmě bylo manipulováno s její údajnou nedílnou Přílohou obsahující projekt sekuritizace aktiv. Sám advokát tvrdil, že přílohy nebyly definitivní a existovalo několik jejich variant.
„V případu tak stále zůstává mnoho otazníků“, komentuje Ján Lučan z ČSOB. „například, co bylo vlastně přílohou Smlouvy mezi advokátem Némethem a ex-IPB, tedy co je oním údajně neopakovatelným Némethovým Projektem, když v průběhu řízení vyšlo najevo, že existuje více verzí Projektu? Či jiný problém, jak může JUDr. Németh uplatňovat know-how za údajný Projekt sekuritizace, když v trestním řízení v případu Moravia banky popřel, že by byl autorem takového Projektu?