Mladou ženu ze Znojemska policisté obvinili z trestného činu pozměňování veřejné listiny podle § 176/1 trestního zákona. Přepsání data oznámila Okresní správa sociálního zabezpečení Znojmo Policii ČR na podnět zaměstnavatele, který zjistil nesrovnalost v dokladech. Spolupráce zaměstnavatele s OSSZ Znojmo odhalila podvod včas. Ošetřující lékař informoval, že neschopenku neopravoval. Díky tomu k výplatě nemocenského, na které žena neměla nárok, nedošlo.
Další dva případy falšování dat na neschopence řešila OSSZ Bruntál. Rovněž po upozornění zaměstnavatelů na přepsané údaje ověřila data v evidenci práce neschopných a u ošetřujícího lékaře. Protože nesouhlasily, podala OSSZ Bruntál na oba zaměstnance trestní oznámení o podezření ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 trestního zákona.
Falšování dat na neschopence odhalili také pracovníci OSSZ Mladá Boleslav. Příslušný obvodní soud rozhodl, že byl spáchán trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny a viník byl odsouzen podle § 176/1 a § 45 trestního zákona k 50 hodinám obecně prospěšných prací.
Tiskopis potvrzující pracovní neschopnost má čtyři části. Při vystavení předá lékař první díl („Legitimaci práceneschopného pojištěnce“) pacientovi, druhý díl (Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti) zůstane v dokumentaci lékaře. Třetí část („Hlášení o počátku pracovní neschopnosti“) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel. Poslední část tiskopisu („Hlášení OSSZ“) zašle v den vystavení s kódem diagnózy OSSZ. Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu (Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli. Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl „neschopenky“ (Legitimaci práceneschopného pojištěnce), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopností a tento díl zašle OSSZ do evidence práceneschopných.
