„Hlavní zásluhu na tom má silný hospodářský růst doprovázený solidním růstem mezd a sociálních dávek a také klesající nezaměstnanost. Letošní rok tak již bude třetím v řadě, kdy Čechům roste bohatství dvouciferným tempem,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel SobíšekUniCredit Bank Czech Republic, a.s..
Tempo rozmnožování finančního majetku českých domácností však vzhledem k jeho relativně vysoké úrovni patří v regionu k nejnižším. Zatímco Češi bohatli v letech 2004–2006 v průměru o 10 procent ročně, průměrný obyvatel CEE-12 navyšoval svůj majetek rychlostí zhruba dvojnásobnou. V období 2007–2009 se očekává, že české domácnosti budou v průměru bohatnout stejným tempem jako v předchozích třech letech, dynamika růstu bohatství v celém regionu CEE-12 se však zvolní na cca 16 procent.
V letošním roce se očekává, že z jednotlivých nástrojů spoření porostou nadprůměrným tempem investice do penzijních a podílových fondů a také do nemajetkových cenných papírů, kde však navýšení v objemovém vyjádření nebude příliš významné. Roční přírůstek peněz do systému dobrovolného spoření na penze se již několik let pohybuje kolem 20 procent a letošní rok by neměl být výjimkou.
V porovnání s růstem majetku zůstává tempo zadlužování českých domácností výrazně vyšší. Čisté finanční bohatství, tj. bohatství po odečtení dluhů, se proto v poměru k HDP dokonce dlouhodobě snižuje. Zadlužení obyvatel ČR se v letošním roce zvýší o více jak 27 procent na 770 miliard korun a v poměru k HDP dosáhne 22 procent. Na rozdíl od výše bohatství, kde se ČR drží na špici mezi zeměmi CEE-12, je úroveň zadlužení českých domácností v poměru k HDP v regionu průměrná. Co se týká tempa růstu dluhů, patří ČR společně s ostatními středoevropskými státy spíše k těm podprůměrným. Naopak nejrychleji se v uplynulých třech letech zadlužovali obyvatelé pobaltských zemích a také Turci a Rumuni. „V nadcházejících letech bude dynamika zadlužování českých domácností v důsledku rostoucího nasycení a vyšších úrokových sazeb postupně klesat, i tak dosáhne dluh v roce 2010 téměř 30 % HDP,“ poznamenal Pavel Sobíšek.
V letošním roce bude opět největší zájem o úvěry spojené s bydlením (hypotéční úvěry a úvěry stavebních spořitelen), které si udrží zhruba třetinový meziroční růst z předchozích let. Jejich podíl na celkovém dluhu se tak zvýší na téměř 64 procent z 61 procent v roce 2006. Vyššího podílu úvěrů na bydlení v rámci regionu už dosahují pouze pobaltské státy. O čtvrtinu letos vzrostou spotřebitelské úvěry poskytované bankami, okolo 15 procent pak poroste leasing a nebankovní spotřebitelské půjčky.
