Hlavní navigace

Deloitte konstatuje: Banky čelí stejným problémům, ale také novým příležitostem

Největší bankovní domy světa se dnes vůbec nepodobají bankám, jak jsme je znávali před deseti lety. A ještě hlubšími proměnami projdou během příštích deseti let. Tato úvaha otevírá první ze série výzkumných zpráv Centra pro bankovnictví, které je součástí poradenské a účetní společnosti Deloitte, jež byla nedávno publikována. Zpráva nese titul Globální výhled bankovního průmyslu v horizontu roku 2007.

Sdílet

Rychlé změny podnikatelského prostředí, jejichž zdrojem není jen globalizace, sílící konkurence a technologický pokrok, ale také přísnější regulace a bankovní dohled, vyvíjejí na finanční instituce silné tlaky, od kterých si neuleví ani v příštích 12 až 18 měsících. Deloitte ve svém výhledu ale přináší i dobré zprávy. „V současnosti se otevírá mnohem více nových příležitostí k dalšímu rozvoji, zejména díky globalizaci a rozšiřování nových trhů,“ podotýká Mike Jennings, vedoucí skupiny firmy Deloitte pro poskytování finančních služeb se středoevropskou působností. „Banky prošly za poslední desetiletí velmi dramatickým vývojem a prokázaly svou schopnost přizpůsobit se novým podmínkám.“

Deloitte soudí, že globalizace a přesun na nově se otevírající trhy už nebude bankami chápán jen jako způsob konkurenčního boje, ale také jako zdroj dalšího růstu. Jen v Indii se každý rok vynoří 22 milionů nových příslušníků střední třídy, kteří poptávají bankovní služby. Do roku 2010 jich bude 250 milionů. V Číně se odhaduje, že ve stejném roce bude v používání 75 milionů kreditních karet.

Hedge fondy v bankovní „zahrádce“

Konkurenční tlaky ovšem nepoleví. Naopak, přicházejí od zcela nových hráčů na trhu – hedge fondů. V poslední době tyto fondy výrazně zintenzívnily své operace na sekundárním úvěrovém trhu. Fondy však dokonce už samy úvěry sjednávají a poskytují. Jestliže v 80. letech banky přišly o velkou část úvěrového trhu tím, že si podniky začaly opatřovat finanční prostředky na kapitálových trzích, nyní musejí čelit úvěrovým aktivitám hedge fondů, které využívají toho, že jejich regulace je benevolentnější a mají nad sebou slabší dohled. Odborníci se obávají, že tato situace může vést k destabilizaci finančních trhů, což se konec konců už stalo při finanční krizi v 90. letech v Asii.

Šetřit ano, ale klienty

Nutnost snižovat náklady v bankovnictví není nové téma. Už řadu let klesají čisté úrokové marže. Zpomaluje se růst příjmů z neúrokových poplatků a provizí, jež byly kdysi považovány za nejdůležitější zdroj nahrazující příjmy úrokové. Ukázalo se, že ochota klientů hradit tyto poplatky má své meze. Růstu poplatků zabránila silná konkurence, ale také regulační orgány. V Austrálii státní banka uvalila strop na poplatky spojené s užíváním karet Visa a MasterCard, k regulaci poplatků za kartové obchody se odhodlala také Evropská komise. Ve Velké Británii státní dohled donutil banky zprůhlednit ceník poplatků za vybírání hotovosti z bankomatů a stanovil maximální úroky na úvěry čerpané kreditní kartou. V České republice nebyly zatím podniknuty žádné kroky směřující k regulaci poplatků a úroků, avšak Ministerstvo financí vyvíjí v posledních dvou letech v tomto směru značný nátlak.

Dosahovat úspor v nákladech prostým „utahováním opasků“ už ale nepostačí. Podle zprávy Deloitte je jedinou perspektivní cestou zvyšování efektivnosti změnou procesů a využitím moderních informačních technologií. Například Grupo Santander v roce 2005 investovala 500 milionů dolarů do IT, sjednotila technologickou platformu, obsluhu klientů a zpracování produktů v celé skupině a roční úspory vyčíslila na 265 milionů dolarů. Důležitá je také otázka, jak banky s úsporami naloží. Deloitte je nabádá k tomu, aby úspory převedly až ke klientům a reinvestovaly je do nových poboček, zvýšení počtu zaměstnanců a nových služeb. Zisk se dostaví později, generován růstem počtu zákazníků.

Banky tak do jisté míry činí. V poslední době silně investují do zřizování nových poboček na svých „domovských“ vyspělých trzích. Obrací se tak dřívější trend rušení poboček. Řada bank působících na českém trhu se od loňského roku zaměřuje na další posilování své sítě poboček.Ukázalo se, že bankomaty a internetové bankovnictví nevyhovuje každému klientovi a každé národní povaze. Nejméně oblíbené je ve Španělsku, takže v této zemi je nejvíce poboček na milion obyvatel.

Zajímavým zdrojem úspor bude i v příštím roce offshoring, tedy strategie, která dnes už patří ke klíčovým dovednostem velkých bank. Jestliže investice finančních institucí do IT činí zhruba 44 mld. USD ročně, pak 6 procent z této částky se realizuje na nově se otevírajících trzích. Do roku 2010 to bude 30 procent. Úspory provozních nákladů u některých činností dosahují až 40 procent. Ovšem i offshoring se musí umět. Deloitte odhaduje, že kdyby všechny banky, které vstupují na zámořské trhy, využily nejlepší praxe, dosáhly by roční úspory až 16 miliard dolarů, tedy více než trojnásobek toho, kolik banky ušetří nyní.

„Tento postup by mohl přinést bankám po celé střední Evropě výrazné úspory. Mnohé bankovní skupiny působí ve více zemích a hledají způsob, jak sloučit své pobočky v centra sdílených služeb, a snížit tak své náklady a zároveň zlepšit kvalitu poskytovaných služeb,“ vysvětluje Mike Jennings.

Boj proti praní špinavých peněz je zmatečný a drahý

Ani boj proti tomuto druhu zločinu není novou výzvou. Zpřísňují se ovšem předpisy, podle kterých mají finanční instituce praní špinavých peněz bránit. Kromě dodatečných nákladů, které tato regulace bankám přináší, dochází k mnohem závažnějším kolizím v důsledku nejednotnosti národních předpisů. Banky dokáží zavést opatření a postupy, jak pravidlům vyhovět, a jistě by je dokázaly zavést v celé své globální síti. Jenže by tím mohly porušit zákony platné v jiné zemi, například o ochraně osobních údajů.

„Praní špinavých peněz je celosvětovým problémem, který se začíná výrazněji projevovat i ve střední Evropě. Bankám se nabízejí možnosti, jak lépe koordinovat své strategie, pravidla a postupy v oblasti boje s legalizací výnosů z protiprávní činnosti a zajistit jejich dodržování. Výskyt případu praní špinavých peněz ve středoevropské bance by mohl závažným způsobem poškodit pověst takového ústavu a snížit jeho schopnost dalšího rozvoje v jedné z nejrychleji se rozvíjejících částí světa,“ dodává Mike Jennings.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).