Ústřední ředitel ČOI očekává, že se v co nejkratší době seznámí s výsledky analýzy, aby bylo možné hledat odpovídající řešení. To by mělo umožnit kontrolu poskytovatelů bankovních služeb – např. na základě spojených pravomocí stávajících orgánů oprávněných ke kontrole, tj. ČOI, Ministerstva financí a České národní banky, zejména pokud se prokáže, že se podmínky poskytování služeb a poplatky za ně u jednotlivých bank liší jen minimálně.
Ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele není každý klient banky spotřebitelem, proto v současnosti nelze paušálně na všechny zákazníky a bankovní produkty uplatnit dozorové pravomoci ČOI. Vztah mezi klientem a poskytovatelem bankovních služeb je navíc upraven individuální smlouvou a při přípravě těchto kontrol je nutné pečlivě zvážit všechny další okolnosti. Je však nezodpovězenou otázkou, zda nechybí mechanismus, který by zabránil situacím, kdy se spotřebitel cítí jako rukojmí bankovních ústavů.
Nespokojenost spotřebitelů s úrovní poplatků za bankovní služby a narůstající počet jejich stížností, požadujících kontrolu, přiměly ing. Pěkného k hledání cesty, jak účinně ochránit zájmy spotřebitelů před zneužíváním (zejména jejich závislosti na poskytovateli bankovních služeb) a upravit nerovné vztahy v této oblasti tak, aby byly srovnatelné co do úrovně poplatků s obdobnými službami v dalších zemích Evropské unie.
Miloslava Fléglová
tisková mluvčí ČOI
