Čeští zaměstnanci, neetické chování a podvody

Problematika podvodů a etického chování v širším slova smyslu se díky zvyšujícímu se tlaku akcionářů, bank, investorů i regulačních orgánů dostává stále více do centra pozornosti představenstev i managementu. Jak efektivně se tato priorita managementu přenesla do praxe podnikatelského prostředí? Sekce investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young provedla v osmi zemích Evropy průzkum postoje zaměstnanců k neetickému chování a podvodům.

Podle zaměstnanců neetické chování není problémem, který by jejich zaměstnavatel považoval za důležitý – jen 7 % respondentů si myslí, že management mu přisuzuje prioritu. V České republice je podle nich v centru pozornosti managementu růst (34 %), zisk (26 %) a image společnosti (21 %).

Zhruba 26 % českých respondentů se domnívá, že v roce 2005 došlo v jejich společnosti k většímu počtu případů neetického chování, než kolik bylo ohlášeno, zatímco ve střední Evropě činí průměr 20 %. „Pocit, že ve skutečnosti dochází k většímu počtu případů, než je ohlášeno, posiluje v lidech dojem, že jim neetické chování projde: prevence selhává a nedaří se odhalovat všechny případy. Můžeme to přirovnat k loterii: i malá naděje na výhru snadno převáží riziko velké ztráty,“ komentuje výsledek Markus Lohmeier, vedoucí sekce investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku a střední Evropu.

Význam interních pravidel pro omezování výskytu neetického chování byl větší ve střední Evropě (48 %) než v Evropě západní (38 %). Téměř každý desátý dotázaný Čech je přesvědčen, že tato pravidla nejsou vůbec dodržována, a jen o něco více než polovina dotázaných věří, že ostatní kolegové tato pravidla dodržují. Navíc 9 % českých respondentů tvrdí, že jejich společnost v oblasti neetického chování nemá zavedena jasná pravidla.

Každý čtvrtý respondent je přesvědčen, že v České republice si management určuje jiná pravidla pro sebe a jiná pro zbytek společnosti. Středoevropský průměr je ale ještě vyšší (38 %), naproti tomu v západní Evropě hodnotí „tón“ udávaný managementem negativně jen 22 % dotázaných. „To, jak zaměstnanci vnímají chování managementu, má zásadní vliv i na jejich vztah k všem formálním předpisům dané společnosti. Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců následuje příkladu svých šéfů, aby posílili své šance na postup v kariéře, má tento příklad pro firemní kulturu a etické prostředí v dané společnosti zásadní význam,“ dodává Markus Lohmeier.

Pouhá 2 % dotázaných Čechů (nejméně v Evropě) by nepovažovala za etický problém poskytování kancelářských potřeb přátelům a rodinným příslušníkům (celoevropský průměr je přitom 10 %).

Zatímco manipulaci finančních výkazů považuje za neetickou 94 % českých respondentů, 23 % z nich by klidně pozvalo obchodního partnera do problematického prostředí, např. do nočního nebo striptýzového klu­bu.

Jen 2 % respondentů přiznala, že se v uplynulém roce dopustila neetického chování (průměr ve střední Evropě je 10 %, v západní 8 %). Naproti tomu každý osmý dotázaný Čech a každý pátý Středoevropan si myslí, že jeho kolegové se chovají hůř než on sám. Markus Lohmeier dodává: „Odpověď ve smyslu „ostatní to dělají taky“ svědčí o snaze ospravedlňovat vlastní neetické chování chováním jiných. Dokud budou mít lidé pocit, že ostatní jsou ještě horší než oni sami, mohou si snadno namlouvat, že jejich vlastní chování je v pořádku.“