To je přinejmenším překvapivé a nelze proto vyloučit, že nám domácí spotřebu zvyšovala zahraniční nákupní turistika od dražších sousedů (například ze Slovenska). Relativně pozitivně také můžeme vnímat výrazný pokles zásob, který do dalších kvartálů může vytvořit zdravý základ pro oživení investiční aktivity.
Tím ale výčet pozitiv bohužel končí. Poslední předstihová čísla ukazují, že ani západní šrotovné není schopné udržet český průmysl nad vodou. Vedle automobilového průmyslu totiž průmyslový export v Česku stojí také na strojařích a ocelářích, kde podnikání prozatím nejeví žádné výraznější známky oživení. Je třeba také vzít v potaz, že ve třetím kvartále se již i v automobilovém průmyslu může efekt šrotovného výrazněji vyčerpat. Navíc předpokládám, že naši hlavní obchodní partneři v západní Evropě (v čele s Německem) zažijí oživení s výraznějším zpožděním oproti USA – kvůli méně pružnému trhu práce a menším fiskálním stimulům. Proto bych za relativní úspěch roku 2009 považoval jakýkoliv propad ekonomiky menší než 3 %.
