Teď si užiju, spořit budu pak

Nemám dost, abych si mohl dávat peníze stranou

Paradoxně k takovému názoru mají nejblíže mladí lidé. Ti přitom v běžném životě utrácejí nejvíc. Což je logické. Nemají zdaleka takové náklady jako ti, kteří už s rodinou bydlí ve vlastním, většinou zatím nemají půjčky a ani děti, do kterých by museli investovat. Není náhoda, že nejvíce reklam se soustřeďuje právě na mladé – mají nejvíc peněz, které mohou utratit. 

A jsme u toho. Mladí lidé často bezstarostně utrácejí a říkají si: „Teď si užiju, pak už to nepůjde.“ V zásadě je to pravda. Ale taky je pravda, že kdyby si v tomto životním období dávali pár peněz stranou, později by se jim tahle rezerva moc, ale opravdu moc hodila. 

„Mít kam sáhnout“ je v životě důležité

V západním světě si lidé rezervy vytvářejí. Není divu. Stačí, aby například měli vážnější zdravotní problém, a lékařská péče jejich konto totálně vysaje. Proto víc než polovina tamních obyvatel investuje. Není to tím, že by byli bohatí. Jen zkrátka víc myslí na budoucnost. My, lidé ze střední a východní Evropy, investicím zatím příliš nedůvěřujeme. Celých 87 procent Čechů v oblasti investování tápe. Nebo jinak – jen 13 procent si v investicích věří, jak uvádí Česká bankovní asociace. A přitom stačí tak málo, aby se člověk stal investorem…

Kde najdete 1 500 Kč? Ve vlastní kapse 

Představte si, že místo, abyste si na oběd skočili naproti do restaurace, si dvakrát v týdnu ohřejete v mikrovlnce jídlo z domova. Při dnešních cenách to je úspora nejmíň 1 200 Kč. A když k tomu párkrát pojedete do práce emhádéčkem místo autem, určitě se s celkovými měsíčními úsporami dostanete hravě na 1 500 Kč. Tyhle peníze pak můžete měsíc co měsíc investovat do podílového fondu. Třeba do dynamičtějšího smíšeného. Smíšený fond investuje do nástrojů peněžního trhu*, dluhopisů a akcií. Riziko, jako u každé investice, tady samozřejmě existuje, ale je rozložené. 

Jak se proinvestovat k milionu 

Pro lepší představu si spočítejme modelový příklad. Zkusme očekávaný průměrný výnos 4 procenta ročně. Když mluvíme o průměru, je třeba dopředu počítat s odpovídající možnou mírou kolísání. Ale platí, že po 20 letech se můžete dostat k částce více než 550 tisíc korun, a po 30 letech můžete mít už víc než 1 milion. Z toho půl milionu jen na výnosech! Vaše pravidelné obědy z mikrovlnky a cestování v MHD udělají 540 tisíc.

Jasně že vám přesně tyhle částky nikdo nezaručí. Ale to nic v životě. Investování s sebou vždycky nese tržní rizika. Hodnota investované částky může kolísat. A určité riziko ztráty části investovaných peněz tu bude vždycky.

Nemusí pršet, stačí když pravidelně kape

Investovat dnes může každý. U Spořky vám stačí už 300 korun. Jestli chcete začít opatrně, zkuste konzervativní fond, případně státní dluhopis. I ty vám vynesou rozhodně víc než spořicí účet.

S pravidelným investováním mimo jiné využíváte efektu průměrování ceny: investujete stále stejnou částku. Když je cena podílových listů nižší, koupíte jich víc, když vyšší, pořídíte jich míň. Jak jste byli úspěšní, zjistíte snadno. Počet nakoupených podílových listů v jednotlivých měsících vydělíte celkovou investovanou částkou. Tak se dozvíte, jaká je průměrná cena, za kterou jste podílové listy nakoupili. A je většinou výhodnější než cena jednorázová.

Drobná pravidelná investice podle dlouhodobého investičního plánu je šikovná v tom, že může snížit hned několik rizik. Třeba špatné načasování investice nebo nákup podílových listů za vysokou cenu. Pravidelnost vás většinou účinně chrání proti kolísání trhu. A taky proti ukvapeným rozhodnutím. Jak známo, největším nepřítelem dobrých výnosů bývají emoce. Strach, ale i pokušení.

Tip: Spočítejte si na naší kalkulačce, kolik můžete díky investování získat.

*Kvalitní dluhopisy s krátkou dobou splatnosti, jako jsou pokladniční poukázky, státní dluhopisy, dluhopisy největších bank a nejkvalitnější podnikové dluhopisy, krátkodobé termínované obchody s dluhopisy a krátkodobé terminované vklady.