Na jednoho důchodce dnes totiž „vydělává“ pouhých 2,15 poplatníka sociálního pojištění, do budoucna to bude jeden na jednoho. Dostáváme se tak do situace, která je typická pro západ Evropy – příjmy v důchodu budou muset být více postaveny na našem vlastním spoření.
U nás je pro tento případ nejvýhodnější zvolit penzijní připojištění, které je těmto účelům přizpůsobeno. Jeho výhodnost spočívá i ve výrazné podpoře státu. Ten nám na penzijní připojištění přispívá každý měsíc až 150 korunami a umožňuje naše vklady nad 6 000 Kč ročně odečíst od daňového základu. V souvislosti s penzijní reformou, jejíž přípravy odstartovaly začátkem letošního roku, a která naplno vypukne v lednu 2013, se však mění podmínky, za jakých je možné penzijní připojištění pořídit. Penzijní připojištění v té podobě, v jaké ho známe doposud, je totiž možné uzavřít pouze do 30. listopadu 2012. V novém důchodovém systému pak bude možné sjednat si v rámci třetího pilíře jen nové doplňkové penzijní spoření, a to od 1. ledna 2013. To bude nově nabízet několik investičních strategií a umožní klientům dosahovat vyššího zhodnocení než stávající spoření. Zároveň však zmizí možnost výsluhové penze a garance nezáporného zhodnocení vložených prostředků. Penzijní připojištění pak bude fungovat se všemi svými výhodami i po reformě, ale nově ho nebude možné sjednávat.
Jiří Rusnok,
předseda představenstva
ING Penzijní fond, a.s.
