Banky nechtějí půjčovat peníze, to byl jeden z obvyklých titulků finančních časopisů v nedávných měsících. Světová krize zapříčinila, že banky jsou opatrnější ve výběru klientů, kterým půjčují peníze a řada podniků se tak dostává do problémů. Banky jsou opatrnější v tom, komu a hlavně na co půjčí; vyžadují větší záruky a, z jejich pohledu, rizikové úvěry poskytují výrazně méně, než v předchozích letech,
říká Kateřina Burešová, analytička spořitelního družstva WPB Capital.
Druhotná platební neschopnost: riziko současnosti
Nižší šance na získání úvěru se samozřejmě promítá i do samotného podnikání. Banky totiž nepůjčovaly pouze na investice, ale řada firem využívala různých půjček k provoznímu financování například pro překonání krátkodobé platební neschopnosti. Krize způsobila, že podniky investují peníze opatrněji, než tomu bylo v minulosti. Výrazný propad je vidět například ve stavebnictví, ve kterém se objem nových zakázek oproti loňsku propadl o více než 20 %. Rizikem současných firem je ale i vlastní vinou nezaviněná (tzv. druhotná) platební neschopnost. Stačí, když se jeden z běžných odběratelů zpozdí s platbou, a firma rázem nemá dostatečný počet volných finančních prostředků – ať už na platby svým dodavatelům nebo třeba na mzdy. Podobné výkyvy v platební morálce dříve společnosti řešily různými druhy překlenovacích úvěrů. V současné situaci je ale nemusejí dostat,
vysvětluje Burešová.
Řešení v družstevních záložnách
Možným řešením v tomto okamžiku je požádat o úvěr mimo bankovní sektor. Pokud první kroky bankou odmítnutého klienta vedou například do družstevní záložny, je to jedno z ideálních řešení. Záložny jsou, stejně jako banky, pod dohledem ČNB a jejich úvěrové produkty splňují bankovní standardy. Některé záložny sice nabízejí úvěry i bankovně ‚rizikovějším‘ klientům, přitom jsou velmi pečlivé v posuzování zajištění a jejich půjčky nejsou zbytečně předraženy. Horší situace může nastat, když odmítnutý klient rovnou osloví některou z méně solidních institucí či jednotlivce. V takovém případě je rizikem nejen vyšší úrok, mnohdy hraničící až s lichvou, ale například i nevýhodně postavené smlouvy, u kterých hrozí jednostranné převzetí majetku ze strany poskytovatele půjčky,
vysvětluje Kateřina Burešová.
Ve WPB Capital až 100 milionů
Družstevní záložna WPB Capital aktuálně upravila svou nabídku úvěrových produktů. Na 2 miliony korun jsme snížili minimální výši úvěru; maximální výše pak činí 100 milionů. Změnila se také úroková sazba, kterou jsme výrazně ponížili. Aktuálně nabízíme úvěry s úrokovou sazbou od 9 procent. I nadále klientům poskytujeme individuální splátkový kalendář, splatnost až 20 let nebo možnost jednorázového či postupného čerpání a předběžné posouzení žádosti o úvěr do 48 hodin. Základní podmínkou také zůstává zajištění úvěru nemovitostí,
vysvětluje Peter Mojcík, vedoucí úvěrového oddělení záložny WPB Capital.