Josef a Hana už dlouhou dobu toužili po klidném rodinném zázemí, které bude ideálním prostředím pro výchovu dětí, které plánovali. Panelový byt dva plus jedna bez váhání vyměnili za domek s velkým pozemkem na kraji obce. Hasič a zdravotní sestra však neměli potřebnou hotovost, a tak se rozhodli koupi domu vyřešit za pomoci úvěru na bydlení. Oba měli založené stavební spoření, Hana od roku 2003, Josef od roku 2004. Jejich volba v roce 2007 tedy byla snadná: Hanka si vzala úvěr 1 200 000 korun ze stavebního spoření na koupi pozemku, Josef pak půjčku 2 700 000 korun na koupi a rekonstrukci domu. I když měli naspořeno, tak na řádný úvěr zatím neměli nárok. Řešením pro ně tedy v obou případech byl překlenovací úvěr.
Z výhodného plánu smlouva sepsaná ďáblem
Snadné, rychlé a hlavně levné splacení úvěru ze stavebního spoření v uplynulých letech lákalo mnoho klientů, včetně manželů Beránkových. „Překlenováky“ byly v té době dostupnou variantou k poměrně drahým a nedostupným hypotékám, které navíc nemohly zaručit jistotu pevné úrokové sazby. Jenže během několika málo let se situace na trhu radikálně změnila. To, co se na začátku jevilo jako výhodný plán, se časem stalo hotovým peklem. Během trvání smlouvy spořitelna změnila podmínky, které se týkaly všech smluv. Nejprve zavedla pětiprocentní sankci z cílové částky za předčasné splacení překlenovacího úvěru (u úvěrů do šesti let trvání) a o rok později splacení zamezila plošně. O obou změnách se manželé dozvěděli dost nešťastným způsobem.
Zbyly jen oči pro pláč
Asi rok před ukončením vázací lhůty u uzavřené smlouvy o úvěru navštívil Beránkovi obchodní zástupce spořitelny, který jim nabídl navýšení překlenovacího úvěru z 2 700 000 na 3 000 000 korun. Jednou z podmínek bylo založení úplně nové smlouvy o stavebním spoření na celkovou částku 3000 000 Kč a převedení původního úvěru na nově sjednanou smlouvu. Beránkovi jeho řešení ochotně přijali pro nižší úrokovou sazbu a o něco nižší měsíční splátku.
O rok později ale přišla jiná, ještě výhodnější nabídka. Byli kontaktováni jiným obchodním zástupcem ze společnosti, která patřila do stejné obchodní skupiny jako spořitelna. Ten jim doporučil variantu zesplatnění obou překlenovacích úvěrů do jednoho hypotečního úvěru. Josefu Beránkovi to v jeho životní situaci dávalo smysl, přeplacení vycházelo opravdu řádově levněji než dosavadní řešení. V té době mu totiž hrozilo, že v nejbližších měsících zůstane bez práce. Začalo mu však pomalu ale jistě vrtat hlavou, proč takovou nabídku neobdržel již o rok dřív. „Jak je možné, že obchodní zástupce spořitelny přijde s nabídkou navýšení překlenovacího úvěru a přesvědčí mě, že je to zajisté v mém zájmu a o několik měsíců později mě jiný přesvědčuje o tom, že můj zájem ve skutečnosti spočívá úplně někde jinde, a to ve splacení hypotečním úvěrem?“, stěžuje si Josef.
Věřitel diktuje, dlužník trpí
Rozhořčený Josef Beránek se rozhodl spolupráci se stavební spořitelnou ukončit a u banky zažádat o hypoteční úvěr. Jelikož se jednalo už o poměrně složitou finanční operaci a navíc jeho důvěra po minulém jednání se spořitelnou byla otřesena, rozhodl se využít služeb finančního poradce. Na doporučení se obrátil na nezávislého odborníka Radima Darebníčka z Partners, který mu pomohl napsat žádost. Tři týdny po odeslání žádosti o ukončení smlouvy ze stavebního spoření s předčasným splacením překlenovacích úvěrů přišly ze spořitelny zamítací dopisy. Stavební spořitelna totiž zastavila refinancování všech překlenovacích úvěrů! V dopise sice uvedla možné výjimky, jako jsou rozvod, prodej nemovitosti či úmrtí, ale manželů se netýkal ani jeden z nich.
Manželé propadli zoufalství a beznaději. Josef se ptá: „Je možné, aby na českém finančním trhu věřitel zásadně měnil pravidla v průběhu hry, tedy po podpisu smlouvy? Nejde po reklamních kampaních z minulých let o klamání spotřebitele? Může věřitel dotlačit spotřebitele do bezvýchodné životní situace? Je možné zabránit svobodnému rozhodnutí úvěr splatit třeba i s případnou pokutou? Podle mě je na celé záležitosti nejsmutnější to, že spořitelna po podání žádosti o splacení úplně zrušila možnost předčasného splacení. Cítím se jako rukojmí zejména v době, kdy úrokové sazby klesají, a my jsme přišli o možnost využít situace v náš prospěch.“
Při uzavírání smlouvy se obvykle vše zdá bezproblémové…
Manželé si uvědomili, že opravdu vyhazují peníze z okna, respektive cpou je do chřtánu stavební spořitelny. Společně s Radimem Darebníčkem se rozhodli, že se jen tak nevzdají. „Na první pohled mi bylo jasné, že zástupce stavební spořitelny využil neznalosti manželů Beránkových a nevysvětlil jim všechny dopady uzavření nové smlouvy o stavebním spoření. Bylo evidentní, že jeho motivací byla výše provize a nikoli blaho manželů,“ vysvětluje.
Manželům svitlo na lepší časy
Finanční poradce připravil nové podklady včetně argumentace založené na tom, že klienti byli uvedeni v omyl zástupcem stavební spořitelny. Zároveň poukázal na to, že došlo ke změnám podmínek v průběhu trvání smlouvy. Tyto podmínky klienty výrazně poškodily. Zdůraznil, že důležitým motivem podpisu obou smluv ze strany manželů byla možnost úplného splacení překlenovacího úvěru v průběhu trvání smlouvy. Právě spolupráce s finančním odborníkem, který předložil správnou argumentaci, pomohla manželům Beránkovým nakonec dosáhnout refinancování překlenovacího úvěru. Beránkovi byli pravděpodobně první z celé republiky, kterým byli úvěry dovoleny splatit i přes plošné zamezení.
Nebylo to ale zadarmo. „Zrušení smluv se najednou začalo pojit s obrovskou pokutou se zbytečně zaplaceným poplatkem, který rozhodně nebyl symbolický, za nově uzavřenou smlouvu stavebního spoření a poplatkem za vyřízení úvěru,“ popisuje Josef. Celková pokuta za odchod od spořitelny činila 209 tisíc korun. „Byli jsme rádi, že je konec našemu trápení. Cena za jednu chybu ale byla vysoká. Díky panu Darebníčkovi se nám podařilo odejít od stavební spořitelny, která si nás jako klientů vůbec nevážila. Finanční poradce nám pak pomohl refinancovat úvěr u banky za velmi výhodných podmínek, i s přihlédnutím k pokutě. Díky trpělivosti, bojovnosti a víře v dobrý konec se vše podařilo zvládnout,“ uzavírá Josef.
Sečteno, podtrženo…
- Úvěr manžela s pokutou 150 000 korun: úhrada za předčasnou výpověď překlenovacího úvěru na 3 miliony korun.
- Úvěr manželky s pokutou 8 600 korun: úhrada za předčasné splacení překlenovacího úvěru na 1,2 miliony korun.
- Velký rozdíl mezi pokutami je způsoben tím, že smlouva manželky splnila šestiletou lhůtu trvání a manželův úvěr byl po pěti letech ukončen bez sankce za navýšení a následně převeden na úplně novou smlouvu. Při výpovědi měl tedy pouze roční historii a vztahovala se na něj pětiprocentní sankce z cílové částky.
- Poplatek za zřízení smlouvy ze stavebního spoření činí 1 procento z cílové částky, dále poplatek 30 000 korun za vyřízení překlenovacího úvěru (údajně byla poskytnuta sleva na asi 17 000 korun) a pokuta 150 000 korun = 197 000 korun. V původní smlouvě musel Josef vrátit 10 000 korun ze státní podpory a u nové smlouvy mu byla stržena roční podpora 2 000 korun. Celkový účet i s vrácenou státní podporou je 209 000 korun.
- Pokud by zástupce spořitelny v roce 2012 jen navýšil stávající úvěr z 2,7 na 3 miliony a v roce 2013 by se manželé rozhodli stejně, tak by poplatek byl v případě navýšení cílové částky i s úvěrem 6 000 korun a sankce „jen“ 20 000 korun za předčasné splacení, celkem tedy 26 000 korun.
- Při zanedbaných snížených úrocích je rozdíl jasný. Nenápadné kroky z roku 2012 ze strany spořitelny, která takto motivovala své obchodníky, plošně vyšla Beránkovi na 183 000 korun.
