Názory k článku Získejte dům, peníze pro děti a ještě ušetřete. Jde to
-
Jarmila (neregistrovaný)
Rodině, jejíž příjem je 44.000 Kč, se to radí. Jednou jsem poslala dotaz podobnému poraděnkovi, co má dělat samoživitelka s příjmem 15.000 brutto bez pobíraných alimentů, když chce vychovat dítě a mít vlastní bydlení, a ještě co by poradil rodině, kde jeden bere minimální mzdu a druhý je nezaměstnaný, mají dvě děti a chtějí jim dám nejvyšší možné vzdělání. Ani mi neodpověděl. Přitom obě rodiny svůj úkol zmákly na jedničku. V první je dítko Ing. s velmi slušným platem, ve druhé jedno dítko s maturitou, druhé dodělává VŠ.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Sdělit Vám to úplně přesně nemůžu, já se už ve financích nepohybuju. Tehdy jsem jim dělala přehled finanční situace, takže jsem měla přehled příjmů. Vpodstatě můžu říct, že se dokázali rozumně uskrovnit a hledali kdejaké brigády, třeba i za pár šupů.
Už jsem tu několikrát dávala k dobru, že uživit středoškoláka není legrace, zvláště pokud bydlí na intru. Tehdy mi vyšly náklady na jedno dítě cca 5.000,- Kč. No, a ta rodina měla na intru ty děti dvě současně. Co vím, tak si náklady snížili tí, že nechodili na obědy a večeře, ale stravovali se stylem chleba a něco k tomu (z domova nebo měli pár šušňů, aby si koupili aspoň paštiku). Oblečení měli z frcu, taky za pár šušňů. Jedno z těch dětí si ještě v prváku vydělalo v McDonaldu na školní lyžařský zájezd do Alp (a bylo to levnější, než kdyby ta škola jela do Krkonoš).
-
Jarmila (neregistrovaný)
Jen ve zkratce: obě rodiny bydlely na vesnici. Na vesnici je obvyklé vlastnické bydlení, dřív sice nebylo nic moc, ale teď se i na vesnicích dost staví a rekonstruuje. Vlastnické bydlení má tu výhodu, že když nejsou peníze, tak se nějaký čas odstraňují pouze havarijní stavy. Takže ani jedna rodina neinvestovala ani nevytvářely nějaké úspory, na to prostě nebylo. A za další: vesnice má výhodu poměrně levných potravin. Občas mají vlastní zahrady, pokud ne, jsou tu venkovské ovocné aleje, které prakticky nikdo nesklízí. Není problém zajet na alej na třešně a udělat třešňové knedlíky s tvarohem, případně nasbírat houby nebo borůvky v lese. Takovou výhodu na Václavském náměstí v Praze nemáte :-)
A poslední věc: vesnice byla zvyklá si hodně prací dělat sama. Na vesnici se skoro všichni znají a vědí, co kdo dovede. Pokud potřebujete postavit zeď, pomůže Franta odvedle. Vy mu za to zase v zimě zabijete prase. No, a to je pak to, co pomohlo mnoha rodinám přežít, vychovat děti a dát dětem rozumné vzdělání, i když jejich příjmy nebyly nic moc. -
Jarmila - doplnění (neregistrovaný)
Malé doplnění, jak taky lze ušetřit (dnešní příklad): dělala jsem jablkový štrůdl. Letní jablka vlastní =zdarma (stejně tak můžou být z aleje). 2x listové těsto v akci (kaufland) za 7,50/kus = 15,- Kč + ždibec cukru, skořice, vanilkový cukr a ostatné haléřové přísady + elektřina. práci nepočítám. Z jednoho těsta jsou dvě nohy, takže 4 nohy na dva plechy za nějakých +- 22,- Kč. Jedna noha byla večeře pro dvě dospělé osoby. Plus k tomu mléko - kakao - káva dle chuti a výběru. Jeden člověk se dosyta najedl za desetikorunu.
-
Ještě jste zapomenula zmínit, že ta rodina má do začátku družstevní byt :-). To se to pak radí. S takovými vstupními parametry by byl kumšt to nezvládnout.
Největší legrace ovšem je, že i takto to lze zvorat - a model popsaný v článku je proti tomu stále exponovaný. Nikomu nepřeju nic zlého, ale představme si, že přijde další burzovní krize, otec od rodiny dostane výpis z fondů, kde zjistí, že jeho úspory mají poloviční hodnotu, zklamání utopí v alkoholu a pak se opilý zmrzačí v autě. Pojišťovna v souladu s pojistnými podmínkami odmítne plnit resp. plnění pokrátí. A co včíl?
Jestli ono by nebylo lepší se na investice po dobu splácení hypotéky vykašlat a hypotéku co nejrychleji splatit. To už by ovšem pan poradce tolik nevydělal. -
tvk (neregistrovaný)
Tak ono poradci radi předně tem, kteří peníze mají. Radit těm, kteří je nemají a zřejmě si je reálně ani neumí / nemohou vydělat (minimální mzda, nezaměstnaný), ohledně vlastního bydlení nebo spoření, asi sama uznáte, nemá moc smysl. Protože pak je získání a uvolnění potřebných zdrojů podmíněno takovým snížením životního standardu,že málokterý člověk toto dlouhodobě překousne. Tzn. i poradce musí vzít do úvahy realizovatelnost a reálnost svých rad.
-
Tak jsem se na ten článek podíval ještě jednou a docvaklo mi to: pánovi je teďka 40 a dělá hlavního mistra v továrně. A poradce mu vklidu doporučí hypotéku na 30 let, tedy do jeho 70.
Spoléhat, že pán bude ve výrobě přesluhovat 3 roky přes důchodový věk a udrží si svůj stávající (nadprůměrný!) reálný příjem, to mi přijde poněkud nezodpovědné.
-
Milos (neregistrovaný)
He he, to je dobry postreh. Pokud se udrzi socialisticka vlada, tak zastropuje vek odchodu do duchodu na 65 let, takze presluhovat by musel 5 let.
Pravdepodobnejsi ale podle me je, ze pan bude chtit jit do predcasneho duchodu. To si ale nebude moct dovolit.
Ten vysneny domek si asi celkove moc neuzije. -
xf (neregistrovaný)
1) V tom bych problém neviděl, může jít o to, mít co nejmenší platby hypotéky pro případ výpadku příjmu. A když se bude dařit, při refinancování provede mimořádnou splátku. U lepší banky může i průběžně.
2) Ono asi ani nic jiného nezbývá, protože počítat s důchodovým věkem 67 let je stejně pitomost, na to většina lidí nebude mít zdravotně. On Bezděkův papír snese všechno, ale tady by měl dokonce i Kchárlův volič protentokrát použít hlavu.... -
Právě proto, že na to většina lidí nemusí mít zdravotně, je třeba mít napočítanou hypotéku tak, aby při normálním scénáři (ne optimistickém scénáři typu "když se bude dařit") byla splacená v nějakých 60-63 letech, raději ještě dřív. Protože pár let před důchodem (tím skutečným, ne tabulkovým) by bylo fajn si začít vytvářet fond na renovaci/rekonstrukci domu, která se provede těsně po odchodu do důchodu tak, aby, až se bude zdravotní stav dále zhoršovat, už se v principu nemuselo na nic sáhnout.
Doporučovat třicetiletou hypotéku s tím, že bude co nejmenší platba, to je s odpuštěním zhůvěřilost. Zejména dnes, při extrémně nízkých úrokových sazbách. Rozdíl mezi splátkou hypotéky na 20 a na 30 let je v modelovém případě cca 2300 Kč. To je míň, než je rozdíl mezi splátkou té třicetileté při dneska snad dostupných úrocích 2% p.a., a v budoucnu nikoli nepravděpodobných 5% p.a.
Při vědomí, že nižší sazby už skoro být nemůžou, je potřeba nastavit hypotéku tak, aby byl prostor ji protáhnout v okamžiku, kdy se prudce zhorší okolnosti. Třeba třeba vyskočí úrokové sazby. Nebo jeden z partnerů bude donucen vzít třeba na 10 let hůře placenou práci. Třeba paní ztratí způsobilost k práci v mateřské školce. Nebo fabrika, kde je pán hlavním mistrem, zkrachuje, a on sežene jen zaměstnání řaďáka. Proti těmhle věcem pojistka neochrání.
Pokud na to nemají, tak by je finanční poradce měl varovat, ne natahovat hypotéku na maximum.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Já bych si pro tentokrát dovolila s Vámi nesouhlasit. Taky jsem jednou doporučila a sjednala 30-letou hypotéku, právě s ohledem na nízké sazby. A taky s vědomím, že klient ty nízké splátky utáhne a pokud naspoří, tak při změně fixace nějaký peníz do banky vloží. Vycházela jsem z toho, že je jednodušší rychleji splatit 30-letou hypotéku, než v případě potíží škemrat u banky o prodloužení.
Taky jsem svého času (v r. 2005) doporučila a sjednala úvěr ze stavebního spoření. Byť byl překlenovací, byl na tom se splátkami stejně jako hypotéka, jen ho bylo možno kdykoli splatit dřív, protože neměl žádnou fixaci. Co mám zprávu, tak bude do dvou let splacen, takže se úvěr, rozpočítaný původně na 18 let, podaří splatit za 12 let. Což zas není tak úplně špatná bilance.
Ono i u hypotéky je třeba používat mozek, protože jde o běh na dlouhou trať. Postupem let se totiž změní jak situace u klienta, minimálně mu vyrostou děti, tak se můžou změnit zákony. Je třeba počítat s obojím. -
Třicetiletá hypotéka sama o sobě není nic špatného. Já sám mám třicetiletou hypotéku. Jenomže v době, kdy jsem si ji bral, mi nebylo 40 jako pánovi z příkladu, ale skoro o 10 let méně, takže by měla být při dodržení splatnosti splacena v době, kdy ani nebudu mít nárok na předčasný důchod (navíc si, možná bláhově, myslím, že jako právník mám větší šanci, že nebudu tak opotřebovaný a skutečně to do tabulkového důchodového věku doklepu, a nějaké pracovní příjmy třeba budu mít i po jeho dosažení).
Ani není nic tak špatného na tom, že sjednáte delší splatnost s tím, že budete bokem generovat úspory na předčasné splacení, takže z pohledu finančního plánu je ta třicetiletá hypotéka ve skutečnosti na 20 nebo 25 let. Já to třeba tak mám. Ovšem v článku o tomto není ani slovo, naopak je prezentován tak, že budou mít o 3 000 Kč měsíčně (což mi přijde samo o sobě troufalé, protože přechodem z bytu do domu náklady málokdy klesnou, navíc dům za 2,5 milionu v okolí Kladna jistě nebude pasivní) navíc na útratu.
-
xf (neregistrovaný)
"Třicetiletá hypotéka"
Já i Jarmila se tu celou dobu snažíme sdělit, že se ve skutečnosti o 30-ti letou hypotéku nejedná*. Tudíž je nesmysl cokoli odvozovat z předpokaldu hypotéky na 30 let.
V článku, ani v diskuzi, také nikdo nepíše že 3000 Kč navíc utratí. Naopak, je zmíněno "Pokud rodina Martina a Marty nezanedbá finanční rezervu a pojištění, "...
A nejde jen o to, co bude těsně před důchodem, ale i co bude v důchodu. A tam by nájem těžko zaplatili, zvláště pak v případě úmrtí jednoho z nich.
Zkrátka komplikace jistě nastanou, ale hůř než teď na tom nebudou.
* Tedy alespoň předpokládám, a ani nikdo jiný, že se nejdená o hypotéku s fixací 30 let a bez možnosti předčasné splátky, čemuž i nasvědčuje zmínka o změně úroků.
-
V článku je výslovně napsáno, že už finanční rezervu mají (předposlední odstavec). O jejím vytváření není nic zmíněno, v kontextu toho předposledního odstavce je to dost protismyslné.
Stejně tak není nic zmíněno o tom, že je v podstatě nezbytné vytvářet dodatečnou rezervu na předčasné umořování hypotéky.Pokud ale autor píše "budou mít navíc tři tisíce měsíčně", těžko předpokládat, že měl na mysli, že tyto peníze budou taky spořit.
Ale ano, máte pravdu, je teoreticky možné, že tohle všechno měl autor na mysli, akorát to do článku nenapsal, tedy že nemáme co do činění se špatnou radou, ale jen se špatně napsaným článkem.
-
xf (neregistrovaný)
"V článku je výslovně napsáno, že už finanční rezervu mají (předposlední odstavec). O jejím vytváření není nic zmíněno, v kontextu toho předposledního odstavce je to dost protismyslné."
Není nic zmíněno, bo to se snad rozumí samo sebou, čímž se vracíme k tomu, zda je "třicetiletá hypotéka" hypotékou na 30 let.
Předposlední odstavec hovoří pouze o jednorázové rezervě pro případ výpadku přijmu. Opakuji: jednorázové rezervě.
-
Proč by proboha měli mít v důchodu problém s placením nájmu? Mají byt po dědečkovi. Ten je v družstevním vlastnictví. Pravděpodobně bude v mezičase převeden do vlastnictví osobního a každopádně v něm budou rodiče moci v důchodu žít s náklady rozhodně menšími než v rodinném domku za městem (pokud zůstane družstevní, budou formálně vzato platit nájem, ovšem ten bude fakticky příspěvkem do fondu oprav a tedy jistě nižší než náklady na údržbu domku). Pokud ho neprodají a naopak pronajmou, přestane být přítěží a naopak bude generovat dodatečný výnos.
Pokud z nich nevypěstují mamánky závislé na rodičích, tak za nějakých 15-20 let budou děti jezdit domů jen na návštěvu a rodiče budou přemýšlet, co s velkým domem, ve kterém jsou sami. Přitom oni sami budou potřebovat někde bydlet ještě nějakých 30 let.
Pokud by až do odchodu dětí z domova zůstali ve stávajícím pronajatém bytě, případně si na tu dobu pronajali větší byt či dům (pokud by pronajali byt po dědečkovi, jistě to nebude finančně problém), mají vyřešeno bez rizik, která přináší uvedená hypotéka.
-
Když zůstanou v nájmu, nebo si pronajmou dům (aby tedy bydleli v domku, když po tom tolik touží), není důvod prodávat byt po dědečkovi. Podle mne v situaci, kdy už mají děti docela velké, by šli rozhodně do menšího rizika, kdyby si ten dům jen pronajali, a nechali si byt po dědečkovi (pronajatý, aby si pokryl náklady).
-
xf (neregistrovaný)
Jistě. Ale za kolik se pronajímá RD? 20.000 Kč měsíčně, ona je to dost netypická záležitost, pronájem RD. Takže i kdyby se pronajímal, a tenhle se nepronajímá, zabývejme se prosím reálnými možnostmi, tak jsou na tom finančně, i se započítáním pronájmu dědečkova bytu, dost hůře. Okamžitě, z hlediska aktuálních měsíčních příjmů, ale i dlouhodobě. Je rozdíl mít před důchodem RD, nebo byt.
Jediná výhoda je ve zvýšení komfortu... ale otázka je, o jakém zvýšení komfortu mluvíme. Nejistota pronájmu s možností rychlé výpovědi, nic nemá smysl investovat a upravovat podle svého..... To se ta výhoda RD vytrácí. To už můžou rovnou zůstat v prnajatém bytě. -
Jo jo. Vyzkoušet si bydlení v RD na vesnici rozhodně není od věci. Kolem sebe vidím docela dost párů, kde byla koupě RD na vesnici katalyzátorem rozvodu, nebo přinejmenším podstatného zhoršení rodinných vztahů. Obzvlášť když je Vám 40 a máte už nějaké zvyky.
Pán už nebude moci chodit s kolegy do hospody (možná dokonce vůbec nebude moci chodit do hospody, protože ve vesnici žádná nebude), paní bude muset mnohem pečlivěji plánovat nákupy, děti nebudou moci chodit na kroužky, kam předtím chodily, protože končí až po odjezdu posledního autobusu do vesnice, navíc všichni budou muset o půl hodiny dřív vstávat a dojíždět....
-
Hned po přečtení článku mě napadlo, že jejich děti jsou ve věku, kdy by bylo naopak vhodnější stěhovat se z vesnice do města. Dítě do 10 let (některé i o něco straší) si vyhraje na zahrádce na písku, v dětském bazénku, na trampolíně atd. Puberťáka podle mě dovádění na zahrádce už moc neoslovuje a spíš ocení různé sportovní, kulturní a společenské vyžití (které se na vsích obvykle omezuje na chlastání a kouření trávy v místní hasičárně). Před několika lety bylo v kurzu také zevlování u zastávky autobusu, s tím už jsem se ale delší dobu nesetkal.
V současné době mám bližší informace jen z jedné menší vesnice. Tam většina omladiny kouří trávu (což je podle mě v podstatě OK) a menší část bere tvrdší drogy (ve městě samozřejmě také někteří berou tvrdší drogy). Dříve byly vesnice proslulé tím, že mladí zaháněli nudu sexem. Nevím, jestli tohle pořád platí...
Těch nákupů bych se naopak až tak nebál. I u Kladna podle mě rozváží Tesco a možná i někdo další. A při dobrých sousedských vztazích se dá v nejhorším případě chybějící surovina vypůjčit.
To mi připomnělo, jak jedna známá kupovala na vesnici trochu rumu v místní hospodě, protože chtěla péct cukroví a zjistila, že nemá tuto důležitou ingredienci:) -
Jarmila (neregistrovaný)
Abstinenti jsme teda zrovna nebyli, ale zase ne ochlastové, spíš takoví umírnění konzumenti, dokonce celá parta byla nekuřácká. Já se dostala mezi partu šílenců, jejichž cílem byla práce v ČSAV, učit na VŠ a tak, takže mezi nimi se dalo jen jediné: makat, makat a zase makat. Pro nás, co jsme to zase tak nežrali a chtěli jsme hlavně diplom, to bylo mezi nima docela hustý :-) :-) :-)
-
V okolí Kladna se dá RD pronajmout i za 15 000 Kč. A to ještě neberu v úvahu, že to jsou nabídkové ceny z inzerátů - je možné, že by ve skutečnosti šli níž. A část nákladů nese v takovém případě pronajímatel (minimálně daň z nemovitostí a pojištění domu, ale běžně i větší opravy), takže to je zase výhoda pronájmu.
Jestli je důvodem celé transakce to, že se rodina zamilovala do jednoho konkrétního RD, je každá rada drahá. Mohou být rádi, že to na nich prodávající nepoznal a nevyšrouboval cenu. Tedy, kdyby to byla skutečná rodina.
Ano, je rozdíl mít před důchodem RD nebo byt. Pokud totiž nemáte spoustu úspor, bude pro Vás provoz RD zátěží a budete ho muset prodat a koupit si byt. Rovnou tratíte 4% daň, o nákladech na prodej nemluvě. Kdyby to byl RD v centru města, tak můžete uvažovat o tom, že ho rozdělíte a část pronajmete, ale na vesnici?
Ano, všechno něco stojí. Vyhnout se riziku taky něco stojí.
-
xf (neregistrovaný)
No, za 15.000 pronájem RD v dobrém stavu, to není reálné.
Jakápak zátěž s RD? Pokud bude před důchodem v pořádku, tak na něj, kromě kotle, v podstatě není nutno sahat. A žádné zvyšujeme vám fond oprav, protože...
To ostatní, to už je dost křečovité, navíc to platí obecně pro všechny varianty.
-
S převedením do OV bych spíš nepočítal. Družstva, která dosud nepřevedla byty do OV, k tomu většinou mají nějaké důvody. Důvody mohou pominout, může třeba dojít ke generační výměně, s tím se ale nedá moc počítat.
Pokud by mělo k převodu dojít v dohledné době a pokud měli majitelé družstevního podílu o tomto nějaké informace, tak udělali chybu, že byt prodali. Pokud by ho převedli do OV, tak by jeho cena vzrostla o 20-30% (mínus 4% za převod na nového majitele).
Záleželo by samozřejmě na tom, za jak dlouho by mohlo k převodu do OV dojít. Platit 3 tis./měs. několik let by se nemuselo vyplatit i kdyby pak k převodu došlo.S pronájmem bytů v družstvu je to hodně různé. Někde je to bez problémů, někde je to nemožné (znám i družstvo, které má zákaz pronájmu přímo ve stanovách), někde chtějí poplatek za nového nájemníka (setkal jsem se i poplatkem 5 000 Kč, což samozřejmě výnosnost dost snižuje pokud se nájemník mění v průměru třeba každý rok).
-
Nu ano, pokud by družstvo podnájmu vyloženě bránilo, je situace komplikovanější. Ale nepřijde mi, že by to byla běžná situace.
Jinak, co jsem si všiml, převody bytů z družstev do OV stále postupně probíhají. Často je to dáno prostě jen setrvačností členů orgánů, kterým se práci s tím nechce podstupovat.
-
Vůbec je to ale takové dost nečitelné, protože chybí kalkulace výdajů po změně. K hypotéce na dům je třeba připočíst také výdaje na jeho existenci a provoz: daň z nemovitostí, vodné, stočné, odpad, energie a taky samozřejmě drobné opravy. Ostatně, ona i taková sekačka na zahradu bude potřeba a něco stojí. Těžko to bude levnější než rozdíl mezi nájmem a hypotékou, již proto, že dům v této ceně jistě nebude pasivní.
Není jasné, jestli mají auto. Při bydlení ve městě ho potřebovat nemuseli, za městem se bez něj obejdou těžko. I kdyby ho už měly, výdaje jistě vzrostou, možná bude dokonce potřeba druhé.
Balík pojistek, které poradce doporučuje, taky něco stojí - vejde se do těch 2 000 Kč, které platí teď?
-
Zmínku o autě jsem v článku nenašel a ani ve výdajích to nevypadá, že jsou někde skryté náklady na provoz auta.
Pro bydlení poblíž města jsou vhodná dvě auta. Dá se to zvládnout i bez auta, pak to ale může být tak nekomfortní, že by mohli litovat, že nezůstali bydlet ve městě.
Při denním dojíždění auto nevydrží 20 let, takže je potřeba počítat s jeho (jejich) obměnou (zmínku o tomto jsem v článku rovněž nezaznamenal).
Dále jsem neviděl zmínku o zvyšujících se nákladech na děti (ty jsou ve věku, kdy výdaje na děti rostou).
Většina rad v článku je podle mě dobrá, hodně věcí tam ale chybí (buď o nich poradce neuvažoval a nebo byly kvůli rozsahu článku vypuštěné).
-
Uznávám, nepřesně jsem se vyjádřil. Sám bydlím v RD, takže mám posunuté vnímání: to, co já vnímám jako drobné opravy (v řádu jednotek tisíc, na které prostě musíme mít z běžného rozpočtu, protože je furt něco), nejsou drobné opravy ve smyslu občanského zákoníku, které platí nájemce, ale už spadají do zodpovědnosti pronajímatele.
Čili nárůst je zde dán právě tím, že se platí i tyto malé leč řečí zákona nikoli drobné opravy, a zároveň taky tím, že vlastník RD si musí sám platit opravy všech velikostí na plotu, sklepu, střeše, komínech atd.Co se energií a spol. týče: rodinný dům jednak bývá větší, což náklady zvyšuje, a jednak má mnohem více vnějších stěn, kudy může teplo unikat (či v létě naopak vnikat). A domek, který je v okolí Kladna ke koupi za 2,5 milionu a nevyžaduje rekonstrukci (protože na tu není v plánu pamatováno) rozhodně nebude v nízkoenergetickém či dokonce pasivním standardu.
Nižší náklady mohou být na vodné a stočné, pokud domek bude mít studnu a žumpu.
-
Před časem jsme uvažovali o RD. Kanalizace v obci chyběla a tak jsem se informoval na to, kolik stojí vyvážení žumpy. Záleží samozřejmě na tom, kolik toho rodina vyprodukuje, nicméně dostat se na částku mezi 1 a 2 tisíci měsíčně není problém (tolik v paneláku neplatíme ani za studenou a teplou vodu dohromady).
Realiťák nás uklidňoval, že v každé vesnici mají kontakt na borce, který vyveze za polovinu (odpad pak nelegálně vypustí někde na poli). Je otázkou, jestli chce majitel žumpy něco takového podporovat.Další možností je septik (nový už nepovolí) nebo čistička, O cenách čističek nemám představu, nicméně vzhledem k tomu, že většina buduje žumpu (pokud není v obci kanalizace), tak se asi nejedná o nejlevnější řešení.
Možná si poradcovo klienti koupili starší domek po rekonstrukci se studnou a se septikem (to by mohli i něco ušetřit) a nebo je v obci kanalizace.
I nepasivní dům se dá vytápět levně (třeba dřevem), s tím se ale dnes většina lidí nechce namáhat.
V článku nejsou k domu, který pořizují, žádné informace, tak je těžké to přesněji posoudit, jistě ale velmi ojediněle vyjde provoz domu levněji, než provoz PRONAJATÉHO bytu.
-
AAA (neregistrovaný)
Septik provozovat nesmite vubec, ani pokud tam byl z drivejska.
Musite ho zmenit na nepropustnou jimku (coz asi mate na mysli vyrazem "zumpa"). Nebo ho mit nacerno, podobne jako vyvazeni jimky bez papiru na pole.
Cisticka neni az tak draha (zacina na desitkach tisic), ale potrebujete mit povoleni na nakladani z odpadnima vodama z ni - bud do povrchovych vod (je-li ta moznost) nebo vsakem do pudy, ktere nemusite vzdy dostat. -
Načerno fungujících septiků jsou podle mě deseti tisíce, možná i víc. Nikdy jsem nečetl a neslyšel o tom, že by s tím měl někdo problém. Což nevylučuje, že někdo za to nějakou pokutu dostal, nicméně asi se nejedná o běžnou věc. V budoucnu samozřejmě mohou úřady přitvrdit.
Mít načerno septik mi přijde méně riskantní než nechat si vyvážet nepropustnou jímku bez papíru (i když i to je asi úřady víceméně tolerováno).
-
To je pravda. Tedy buď nám kecal realiťák (čemuž nemám problém uvěřit) a nebo není vyvážení fekálií na pole (nebo někam do příkopu) běžnou záležitostí.
Čímž se vracím k původní myšlence...pokud nemají v obci kanalizaci, tak si s klidem mohou připočítat 1-2 tisíce měsíčně za vyvážení jímky.
A jestli to stále funguje stejně (jako když jsem to zažil naposledy), tak není vyvážení jímky nic příjemného (smradu je všude jak v Cařihradu). -
Jarmila (neregistrovaný)
Ale houby, přijede hovnocucák, nacucne obsah jímky a rozpráší to po poli. Pokud je někde trocha smradu, tak cca půl hodiny na poli. V okolí jímky pomalu ani nepoznáte, že se vycucávala.
Problém je spíš v tom, že se těžko prokazuje, jestli je jímka plná, jak rychle se plní a za jak dlouho se má teda vyvážet. Hodně jímek má taky načerno svedené přepady do kanalizace, ale v tom bych tak velký problém neviděla, protože odpady např, z paneláků jdou do kanalizace přímo, bez toho, aby nejdřív vyhnily v jímce. A občas ty jímky taky vyčistí průtrž mračen nebo povodeň :-) :-) :-)
-
Jarmila (neregistrovaný)
Když jsme stavěli my (1970, okraj okresnío města), tak tady nebyla ani obecní voda, ani kanalizace. Každý tu má studnu a septik. Postupně k nám obec dotáhla vodovod, takže my jedeme na obojí vodu (studnu na zalévání, je neskutečně tvrdá, na vaření není ani omylem). když se dělala kanalizace, připojovali jsme vývody ze septiků. Novější domy už septiky nemají, jedou do kanalizace přímo. Naopak dešťové svody do kanalizace jít nesměly, jsou svedené do trativodů (a část načerno do kanalizace).
Bohužel jsou v tomto státě ještě vesnice, které obecní vodu nemají a nemají ani kanalizaci. Tam je pak septik nařízen. je ale otázkou, jak často a kam se vyváží.
Pak jsou vesnice, které sice obecní kanalizaci mají, ale nemají ČOV, protože na ni nemají peníze. Řeší se to dotacemi, ale potřeba ČOVek je větší, než objem dotací. Takže jednou možná.... -
Odpady jdou z paneláků přímo do kanalizace snad jen v místech, kde je kanalizace vedena do čističky (pokud je to někde jinak, nejspíš se nejedná o významně rozšířený jev). Zatímco vámi zmíněné přepady jsou podle mě zpravidla v místech, kde čistička není a kanalizace by měla sloužit jen jako svod dešťové vody.
"Problém je spíš v tom, že se těžko prokazuje, jestli je jímka plná, jak rychle se plní a za jak dlouho se má teda vyvážet."
Pokud není dům připojený na veřejný rozvod vody, tak to určitě problém je.
-
Žalobce (např. naštvaný soused) se asi často najde snadno. Myslím ale, že provést kontrolu jímky není snadné (povolení k prohlídce, obtížné hledání trativodu). A dokazovat prokopnutou jímku nebo vyvážení fekálií na pole chybějícími potvrzeními, to se mi zdá hodně na vodě.
Nechat si vystavit fiktivní potvrzení (pokud by šlo do tuhého) asi také není nemožné.
Osobně tyto praktiky nepodporuji a jsem rád, že naše jediná možnost je pouštění odpadu do kanalizace a tak nemusím řešit dilema, jestli ušetřit a jít do praktik za hranou zákona/vyhlášky. -
Pokud má VŠ (aspoň Bc.), tak by těch 18 čistého mít mohla. Také je možné, že slevu na děti uplatňuje Marta a ne Martin. Pak by byl Marty příjem zcela uvěřitelný.
Ještě k těm radám poradce. Za úvahu by stála hypotéka v bance, která nabízí "bilanční účet" (klient platí úrok, který je snížený o úložku na bilančním účtu).
Je otázkou, jaký úrok a jaké poplatky mají na stavebním spoření. V současné době je někdy výnos po odečtení poplatků zanedbatelný a vyplatí se SS zrušit a dát peníze na bilanční účet (kde jsou navíc likvidnější, protože není nutné čekat několik měsíců na uplynutí výpovědní doby).
-
VŠ není rozhodující, rozhodující je počet odpracovaných let a náplň práce. Čili by skutečně musela mít obrovský osobní příplatek.
Jinak ano, bilanční účet by byl rozhodně relevantní. Výnos stavebního spoření se zůstatkem 300 tisíc i po odečtení poplatků asi zanedbatelný nebude, ale bilanční účet by byl pořád lepší.
-
Podle mě tedy zařazení do platové třídy s nejvyšším dosaženým vzděláním velmi úzce souvisí.
Pokud mají na stavebku 300 tis., tak ho nejspíš mají po vázací době a stavební spořitelna jim nepochybně snížila úrok. Pokud by měli úrok třeba 1% (mohou mít i nižší), tak je výnos po zdanění 2 550 Kč a po odečtení poplatků cca 2 220 Kč (většina účtuje +-330 Kč, některé SS ale po vázací době i 600 Kč ročně), což moc není.
Něco málo jim přidá státní podpora počítaná z úroků, to ale taky moc nebude.
Na druhou stranu v dnešní době je zhodnocování střednědobé rezervy celkově dost těžké a výnosnější uložení by hledali obtížně. -
Jarmila (neregistrovaný)
Je sice fakt, že RD bývá větší a mělo by se v něm protopit za větší peníz. Realita je ale taková, že svým chováním můžete leccos ovlivnit. My máme třeba kombinovaný systém, kde je plynový kotel i kotel na dříví/uhlí. Když je jen večer chladno, zavlaží se kotlem na uhlí, kde se popálí kdejaký spalitelný bordel okolo domu (staré nepotřebné dřevo, dřevo z prořezávky stromů, pár letáků ze super+hyper atd.). Vloni jsme třeba topili směsku uhlí+dřevo po zemřelém sousedovi, když nový majitel potřeboval vyklidit sklep před rekonstrukcí. 4 měsíce jsme topili zadarmo, akorát jsem musela chodit do sklepa a přikládat a taky vynášet popel do popelnice.
V paneláku naproti tomu zaplatíte teplárně první i poslední, protože teplárna šetřit nemusí a když bude mít teplárna vyšší zisky, budou mít i její zaměstnanci prémie.
Co jsem viděla v okolních vesnicích, tak vyvážení žumpy problém nebývá. Přijede místní zemědělec a obsah žumpy rozcáká po poli. Nikdo nějaké vyvážení neřeší jako "nebezpečný odpad". To je podobné, jako když se v minulosti odbahňovaly rybníky. Bahno se vyvezlo na pole a zemědělci byli rádi, že se to pole pohnojilo, protože bahno obsahuje hlavně humus. Pak z toho nějaký ochránce přírody vyrobil nebezpečný odpad, který se musí vyvážet na speciální skládku a hlavně se za to platí neskutečné prachy. Tak se rybníky neodbahňují, stejně jako se nečistí koryta řek. Místo vyčištění koryta řeky se kolem nastaví protipovodňové hráze za milióny. Nějak se přece prachy, vybrané z daní obyvatelstva, utratit musí, že? -
Zásadní důvod není to, že RD je větší, ale že má v poměru k objemu mnohem víc ploch, ze kterých teplo utíká (nebo naopak ve vedrech vniká).
Ve spoustě bytových domů mají lidé etážové kotle, kde si mohou sami ohlídat, kolik protopí.
Topit zadarmo dřevem po sousedovi je skvělé. Akorát jak často Vám umře soused? Je to příjemný bonus, ne něco, na co se dá spoléhat.
A topení odpadem je taky skvělé. Doufám, že konečně začnou chodit pořádné kontroly a dávat tučné pokuty, protože astmatikům se pak dýchá opravdu skvěle. -
Jarmila (neregistrovaný)
Topení na vesnici je vůlbec lahůdka. Málokde je plyn. Topit elektřinou Vám tam obvykle nepovolí, protože to neutáhne trafostanice. Takže klasika: uhlí + dřevo. Což ale znamená, že si musíte obojí v létě připravit, abyste na podzim nebyli překvapení. V zimě je to hromada práce, denně vymetání kamen a vynášení popela. Pokud na vesnici žijí důchodci, kteří už sami topení nezvládnu, mají dvě možnosti: silný burnus a klepat kosu pod peřinou nebo si zažádat o umístění do Domova důchodců (pokud jim na pobyt bude stačit důchod). Guru Kalousek před pár roky vysadil na uhlí a plyn energetickou daň (http://www.ekonoviny.cz/index.php?LA=CS&MN=Zavede+Kalousek+uhl%EDkovou+da%F2%3F&ProdID=00021F06D8EDF5860002E8C9&DT=4097&TXTID=2600 nebo http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kalousek-zdrazi-uhli-kvuli-smradu-Jde-mu-pry-ale-jen-o-penize-221847), protože co je ekologické, to se přece musí zdražit. Mnozí pravičáci mu za to freneticky tleskali. Takže až si budete stěžovat, že sousedi topí bordelem, tak na ně neposílejte kontrolu, protože kapitalismus je o svobodě jedince. Spíš zatleskejte Kalouskovi, ať ty daně ještě zvedne.
-
Podle mě teda většina lidí topí bordelem proto, aby ušetřili za vyvážení popelnice. Většina domácností nevytvoří tolik bordelu, aby je jeho spálení významně zahřálo.
Jinak ještě k těm letákům...to také není moc ekologické palivo, protože obsahují těžké kovy.
Asi nejekologičtější a nejlevnější je dřevo, to ale vyžaduje časté přikládání (pokud za necelých 100 tis. nepořídíte akumulační nádobu, která významně zvýší komfort). -
Jarmila (neregistrovaný)
Za popelnice jste mohl ušetřit před r. 2004, pak vyšel Zákon o odpadech a je je všechno jinak. Platíte za hlavu. 250,- Kč povinně, dalších 250,- si mohla přirazit obec. Tuhle sumu nedávno zvedli tuším na 500,- Kč. Téměř neznám obec, která by jela pod 700,- na osobu/rok (výjimkou jsou Teplice a v tomto ohledu pokrokový senátor Kubera, protože v Teplicích se za odvoz odpadu neplatí).
-
Zákon o odpadech rozhodně nestanoví povinnost vybírat 250 Kč na hlavu povinně. § 17a odst. 5 umožňuje dva způsoby výpočtu: buď podle počtu uživatelů bytu (tedy na hlavu) nebo podle počtu a objemu nádob. Je na obci, který zvolí.
Třeba Praze se jede podle druhé varianty: platí vlastník resp. správce domu a poplatek se vypočítává podle počtu a objemu popelnic a frekvence svozu. Vlastník resp. správce to pak rozúčtuje.
Tohle schéma motivuje k šetření, bohužel jak pozitivními způsoby (třídění) tak negativními.
-
Jo, u nás na vsi si taky mohla "osoba samostatně žijící" koupit lístek na jednotlivý odvoz za 50- Kč... Takže mně jich stačilo do roka 6, některým i méně. Pak nastoupilo nové zastupitelstvo v čele se zkrachovalým podnikatelem a rozhodlo, že "osoba samostatně žijící" musí mít těch lístků za rok 12. Takže někteří na začátku nového roku lístky vyhazují, jiní se je snaží koncem roku prodat nebo darovat a někteří prostě házejí do popelnice kde co - když mají zaplacený odvoz plné popelnice...
-
Nox (neregistrovaný)
1. Oficialni statistiky jsem nenasel, ale co jsem kde byl, tak plyn vetsinou maji. Ale to je asi otazka mista.
2. Lide s nim ale moc netopi, protoze je plyn drahy.
3. Co chcete v lete pripravovat na uhli? Pokud dum nestavel ignorant, tak je akorat slozite pasem do sklepa. S drevem je to ovsem pravda.
4. Elektrina je snad jeste drazsi nez plyn, cili nema cenu ji resit, snad jedine jako tepelne cerpadlo.
5. Zkoncit na duchod na vesnici bez nekoho, kdo je nam ochoten pomoci (mozna pribuzni), je silenost. To by si mel kazdy clovek uvedomit.
6. K cinum vlady je asi netreba se vyjadrovat, zdrazenim neceho se nic nevyresi.
7. Dum ma cenu, pokud je clovek kutil, co CHCE cely zivot litat kolem baraku nebo ma MALE deti. -
5. než bude pán v důchodu, tak budou na všech vesnicích potraviny (a nejspíš i další zboží) zavážet nebo je budou doručovat drony, takže toho bych se zas tak nebál.
A za 20-25 let jistě nebude potřeba ani častá návštěva (diagnóza i léčba většiny nemocí bude možná na dálku).
Nakupování přes internet a stahování filmů a hudby z internetu smazalo část nevýhod bydlení na vsi.
Jen do práce a do školy musí většina lidí dojíždět a to se snad ještě nějakou dobu nezmění (pokud se to změní, bude většina pracovních míst přesunuta na druhý konec světa, kde jsou ochotni pracovat za zlomek našich mezd).
-
Nox (neregistrovaný)
Pri neustale se prodluzujici dobe odchodu do duchodu mozna, ale to uz bude davno po smrti, nez neco takoveho bude u nas na vesnici v praxi a za dostupne ceny.
Ani zde bych nebyl tak optimisticky, co se tyce pokroku.
No zrovna u nas je v kazde vesnici do kazdeho baraku natazena optika, ze? Vetsina lidi ma hnusDSL nebo nejakou mistni wifi, ale muze se taky stat, ze tyhle drobne bezdratove providery nejaky novy zakon zlikviduje.
To uz bych mozna veril v HomeOffice a HomeSchool, ale zase jsme v CR, ze. -
Nejsem si jistý, co podle vás nebude v dohledné době na vesnici za dostupné ceny. Jestli jde o dovoz potravin, tak např. Tesco v okolí Kladna (kde si koupili dům lidé z článku) již rozváží a pokud budou pokračovat v dosavadním rozšiřování pokrytí, tak do pěti let budou mít pokrytou celou ČR. Zřejmě jim došlo, že na vesnici jsou MOŽNÁ s cenou za dovoz mírně v mínusu, ale zase si u nich díky tomu nakoupí lidé, kteří by jinak nakupovali v místním konzumu nebo v jiném řetězci cestou z práce.
Cena za dovoz je 59-99 Kč, což považuji za přijatelné a navíc Tesco každou chvíli posílá (na e-mail nebo poštou) nějaký slevový kupón, takže třeba my jsme v nákladech na dopravu někde kolem nuly, možná dokonce pod ní.
-
Jo tohle. Drony budou doručovat rychleji, to ale nejspíš bude pro zákazníka jediná výhoda, takže pokud nebudou létat k vám do vesnice, tak o moc nepřijdete.
Tesco to pokrývá plošně http://www2.itesco.cz/potraviny-on-line-overeni-psc.html?_ga=1.10423484.864231720.1372001006
Mají pokryté třeba i okolí Hodonína a tam velká města nejsou. V příhraničí je navíc pravděpodobné, že časem tam budou zavážet firmy ze zahraničí. -
Jarmila (neregistrovaný)
Bydlím kousek od hranice Jihočeský - Středočeský - Vysočina, tady teda na vesnicích plyn není. Ale třeba v Německu jsem viděla právě na vesnici zajímavé řešení: mezi 3 domky stála tlaková nádrž na propan-butan (ale může to být i jiné zkapalněné palivo). Všechny domky měly přívod a budík. 2x za zimu přijela cisterna a dotankovala, platili to podle spotřebovaného množství, údržba na stejném principu: v poměru ke spotřebovanému množství. Tím nemusíte do každé Pihele táhnout drahý plynovod a můžete topit plynem fakt v každé Piheli. Otázkou je pak hlavně cena, když na plyn namontujete spotřební daň, tak se nedivme, že lidi topí bordelem typu ruské brikety (piliny smíchané s vyjetým olejem, to vše narvané do petky).
-
Před časem jsem někde viděl srovnání cen tepla podle zdrojů a propan-butan byl ze všech nejdražší. V Německu může být situace odlišná, u nás je to ale podle mě topivo užívané jen v místech, kde není možné KOMFORTNĚ topit ničím jiným (zemní plyn není zavedený a přípojka elektřiny není dostatečně silná).
ČLÁNKY DO MAILU