Vlákno názorů k článku Ženy stále mají nižší příjem, než muži ve stejné profesi od _ Tonda - 1. To že pracují ve stejné profesi neznamená,...

Milá dámo. Vy jste na názor:

To že ženy chodí na mateřskou a častěji ošetřují nemocné děti je prostě fakt, který je pro zaměstnavatele činí více problematické a to se logicky musí projevit v platu.

odpověděla:

Což je v době práce na PC, internetu, mobilních telefonů, tabletů, videohovorů a on-line práce přes net na druhém konci Zeměkoule čím dál směšnější výmluva.

Kdybyste napsala, že to je v některých řídce se vyskytující případech a za speciálních podmínek bohapustá výmluva, tak proto tomu nemám námitku. Ale tak jak obecně jste to napsala, tím říkáte, že home office může mít i svářeč reaktorových nádob.

"V řídce se vyskytující případech a za speciálních podmínek?" Kde to žijete? Pohybuju se v centru města přes 20 let. Po r. 1989, kdy se začaly vracet domy v restitucích, začaly zároveň mizet byty a měnily se na kancelářské prostory pro nově vznikající firmy. Kancelářské prostory byly pro nové majitele terno, protože nájem za kancelář byl podstatně vyšší než u bytů. Zajímavé bylo, že ty byty zároveň nikde nechyběly, protože nebyl žádný tlak na výstavbu nových. Po r. 2010 se přesně tyto prostory začaly vyprázdňovat. Firmám došlo, že když bude účetní, programátor a další profese, u kterých je to možné, pracovat z domova, že svou práci taky udělají a firma ušetří právě na pronájmu kancelářských prostor. Ty firmy z trhu nezmizely, jen prostě hodně činností přesunuly do Home Office. Ono je to výhodné i pro ty pracovníky: už nejsou zaměstnanci, ale OSVČ (ale ve skutečnosti to jsou švarcáci). Od firmy dostanou o trochu víc, než superhrubou mzdu (proč ne, když se ušetřilo za kanceláře), ze které ale odvedou méně než zaměstnanci, protože to hlavní, kde se dá uspořit, je nižší odvod na zdravotním pojištění a na dani z příjmu. Když se dneska projdu centrem města, tak domy, ve kterých byly před r. 1989 byty a po r. 1990 kanceláře, se postupně zase mění na byty. Co ale bude s nově vybudovanými kancelářskými prostory, to necháme na majitelích těchto nemovitostí, oni si jistě poradí. Když nejhůř, tak z nich budou byty. Obvykle blízko centra, nové zateplené domy, proč ne? Nebo prostory pro volný čas. To se časem ukáže.

Já sem programátor a máma dělala účetní ani já ani ona sme nikdy neměli home office, protože se pracuje v týmu, s dokumenty, které obíhají apod., tohle je možné ve speciálních případech, kdy se jedná o malou zakázku, která se dá udělat v jednom člověku.

To že se všichni přestěhovali z kanceláří na home office je hodně naivní představa.

Takže příklad jedné firmy z oblasti IT: měla v jednom činžáku ve středu města pronajatá 2 patra na kanceláře a v horní části domu, kde byly byty, ještě 2 byty pro zaměstnance. Po nástupu krize nejprve pustila první byt, posléze druhý. pak omezila kanceláře na 1 patro, později na polovinu patra. Ve finále zavřela kancelář úplně. Dneska má fima jediného zaměstnance, Slováka, který je ale zaměstnancem zahraniční centrály. Firma má virtuální adresu v business centru. Programátoři pracují z domova, stejně tak překladatelé programů (protože masky a další věci musejí být česky, jinak by se s programem nedalo pracovat), všichni jsou OSVČ. Účetní už nemají, není pro koho. Ajťáci, co jezdí k zákazníkům instalovat a udržovat systém, jsou taktéž OSVČ. Všichni pracují pomocí internetu a mobilů. Suma sumárum: jedna pobočka zahraniční firmy zavřela jednu kancelář, ale vzniklo nových cca 20 OSVČ. Zahraniční centrála má cca 600 zaměstnanců (částečně taky pracují z domova) a cca 50 poboček po celém světě, každá pobočka má cca 20 lidí.
Podobným způsobem pracují další firmy. Ve firmě je jednatel a někdy sekretářka+účet­ní+fakturantka v jednom. Obchodní zástupci, kteří křižují republiku, nabízejí zboží zákazníkům a sbírají objednávky, jsou OSVČ. Zakázky jdou buď ze zahraničí, nebo má firma menší sklad a jednoho skladníka. Koloběh dokladů tyto firmy nemají, protože fakturu přinese OSVČ nebo jednatel, odsouhlasí a dá ji na stůl účetní, která ji zaúčtuje a proplatí/zkon­troluje, zda byla zaplacena. Takto pracovalo třeba hodně potravinářských firem, které měly výrobu v zahraničí a v Čechách distribuovali zboží (jména psát nebudu, ale když jsem před několika roky listovala katalogem Salimy, bylo jich tam víc než 200).

"Zajímavé bylo, že ty byty zároveň nikde nechyběly, protože nebyl žádný tlak na výstavbu nových. "

Nesmysl. Ono je nutno rozlišovat mezi "chtít" a "mít". Vzhledem k tomu, že tržní nájmy se v té době pohybovaly kolem jednoho celého čistého průměrného platu.... takže je nesmysl tvrdit, že o "nechyběly".
Ano, výstavba klesla až na 1/4 80-tých let. A na 1/2 množství, potřebné
mu k prosté obnově bytového fondu. Ale to že "nechyběly" je nehorázná pitomost.

Lidé ně ně, kvůli Klausově pravicové měnové reformě, pardon inflaci, neměli. Nebylo jak si v prostředí vysoké inflace naspořit, a nebylo možno si půjčit za splatitelných podmínek.

Jak říkala jedna paní z KB: první hypotéku jsem prodala až v roce 2001, když roční úrok klesl na 17%.

V této době (90.léta) se hodně restituovalo a původní vlastníci hodně bytů rekonstruovali. I proto nebyl takový tlak na výstavbu nových.
A s těmi úroky máte pravdu, hypoteční úroky byly zpočátku neskutečně vysoké, později byla na úroky dokonce státní podpora.

Šmarjá panno! Hovořím o počtu bytů, obyvatel, a potřebách bydlení celé ČR! Ne o potřebách relativně zanedbatelné skupiny obyvatel ČR (restituentů a jejich rodin).

A "diky" temto hypotekam byt ktery jeste v roce 1999 stal 900 tisic Kc ted stoji 9 milionu. Zkratka bydleni je dostupnejsi :-)

Ano, je. (A 10x byty mezi rokem 1999 - 2015 nezdražily.)

Zatímco v roce 1999 stál nájem celý plat, dnes stojí polovinu platu.
Zatímco v roce 1999 nikdo neměl šanci naspořit, nebo si půjčit a splácet z běžného platu, dnes lze na vlastní byt naspořit - byť třeba za 30 let.

Občas je lépe vzít kalkulačku a počítat, místo prskání.

Jak ktere. Stara zastavba v civilizaci ano. Novostavby uprostred niceho, novodobe vesnice kde nic neni a nikdy nebude, ty jsou "jen" 2x drazsi.

Ááále, ´sim vás, před r. 1989 taky hypotéky nebyly a taky lidi bydleli. :-) Jen holt po práci na sebe navlíkli montérky, plivli do dlaní a dali se do díla. Stavěli z toho, co sehnali, a pokud potřebovali řemeslníky (protože např. vodu nebo elektřinu sami udělat neuměli), sháněli pracně i ty řemeslníky. Jo, i tehdy byli mnozí, co brečeli, že to nejde a natahovali pracku ke státu a zapisovali se do pořadníku na státní byt. Víte, kolik ty domy dneska stojí? Před r. 1989 stála nová 2-generační vilka cca 200.000, dneska taky 3-5 mega.

No pravda, nejmenovalo se to "hypotéka". Říkalo se tomu tak nějak hloupě nesvětácky, česky, "půjčka". Nízkoúročená, se splatnosti 20-30 let.

"na sebe navlíkli montérky, plivli do dlaní a dali se do díla"
Milá zlatá, tak je to i dnes. On se ten dům sám nepostaví. Bytové domy tehdá i dnes stavěly firmy*, rodinné domy tehdá i dnes firmy i soukromníci. Pravda, dnes má výstavba RD "pouze" nadpoloviční podíl, dříve to bylo kolem 90%.

"Stavěli z toho, co sehnali, "
Úplně jak dnes. Zkus si DNES sehnat třeba modré dlaždičky.
Ostatně ono stačilo, když se naše slavná kapitalistická výroba bytovýc jednotek v roce 2007 dostala na úroveň nejslabších let socialismu, tedy necelých 40.000 jednotek (absolutní a krátkodobý vrchol), a najednou nebylo nic. Cihly, cement, polystyren.... to nákupčí kapitalistických podniků s kufříkem hotovosti objížděli výrobu, tahali to až z Anglie....
Stejné platilo o řemeslnících. Ostatně dodnes platí. řemeslná úrovn velké části staveb je strašná. A to jsou dnes výrobky "stavebnice" "blbuvzdornější". Třebas ta voda, kanalizace, topení....

"Víte, kolik ty domy dneska stojí? Před r. 1989 stála nová 2-generační vilka cca 200.000, dneska taky 3-5 mega."
Ani jedno není pravda. Obyčejná řadovka měla rozpočet, cca 1985, na 500.000 Kčs. Tedy včetně práce. Ano, dala se postavit za 200.000 Kčs, ale jen díky tomu, že 1) si lidi většinu prací udělali sami 2) namísto dnešního DPH 15 a 21% byl naopak státní příspěvek 50, resp 35 tisíc + 10, později 20 tisíc za dokončení do 3 let 3) podnikové příspěvky cca 10-20 tis. Kč za závazek 4) podnik půjčoval zaměstnancům jeřáby, rypadla atp. za symbolickou cenu. 5) Pozemek zdarma, včetně sítí. Takže potom se šlo dostat na 200.000 Kčs z vlastní kapsy.
Naopak dnes to za 3-5 M nejde postavit. Tedy jde.... ale bez ceny pozemku - statisíce, spíše milióny, projektu, přípojek, oplocení, venkovních úprav.

Nemáte úplně pravdu, protože:
1) si lidi většinu prací udělali sami - souhlas. Bylo to v duchu hesla "sám si vařím, sám si peru, že se na to nevys**ru". Byli jsme národem kutilů a lidí devatera řemesel. Chlapi běžně stavěli domy, opravovali auta i domácí spotřebiče, ženské šily, pletly. Práce "samo domo" byla nutná, protože zboží na trhu prostě nebylo (nebo stálo za ....). Fascinovali mě kutilové, co třeba z motoru od pračky vyrobili sekačku na trávu nebo z jiného motoru domácí soustruh, další z vyřazeného Trabanta vyrobil traktůrek samo domo a jezdil s ním do lesa na dřevo... Proto měl takový úspěch Receptář Přemka Podlahy. Dneska už by se podobný pořad takového ohlasu nedočkal.

2) namísto dnešního DPH 15 a 21% byl naopak státní příspěvek 50, resp 35 tisíc + 10, později 20 tisíc za dokončení do 3 let - příspěvek byl jen tam, kde se stavělo na místě zbourané stavby a ne každý stačil stavbu dokončit do 3.let, to pak žádný příspěvek nedostal

3) podnikové příspěvky cca 10-20 tis. Kč za závazek - nedával každý podnik, ale jen některé

4) podnik půjčoval zaměstnancům jeřáby, rypadla atp. za symbolickou cenu. - to dělaly pouze některé podniky typu Pozemní stavby. Třeba učitel nebo lékař meli smůlu. Ostatně: strýc byl zedník, ale firma, ve které dělal (=Okresní stavební podnik), taky stavební mechanizaci nepůjčovala, ani vlastním zaměstnancům ne. Když stavěl, měl výhodu jen v jednom: na oplátku si s ostatními řemeslníky na vlastních stavbách vypomohli, buď úplně zadarmo nebo jen za symbolickou odměnu.

5) Pozemek zdarma, včetně sítí - to myslíte vážně? Pozemky se platily, ale např. v 70.letech jste nekupoval pozemek, ale tzv. trvalé užívání (pozemek zůstával státu). Po r. 1989 byly pak pozemky převedeny zdarma všem lidem, co na ně měli trvalé užívání, protože oni za ty pozemky už jednou státu zaplatili. Takže se jen narovnala forma vlastnictví. A co se týče sítí, ty se taky dělaly svépomocí. To např. Vodovody a kanalizace přivezly roury a vyhrábly díru do země a lidi pak dělali kanalizaci svépomocí. Za to nám pak na 1-2 roky odpustili placení stočného. A že to byla sakra rasovina, protože ty roury se do země dávaly ručně! Při tom žádná mechanizace nepomáhala. Šel byste to dneska dělat, po odpolednech nebo o víkendech? A třeba u nás v ulici máme ještě septiky, protože domy se stavěly v době, kdy ještě žádná kanalizace nebyla (a nebyla ještě ani na papíře) - čtvrť je ze 70,-80. let minulého století.

1) Takže nemám pravdu... ale vlastně mám. Hm.
2) Nesmysl. To bylo na novostavby, žádná podmínka bourání tam nebyla.
3) Ano, 10, 20, některý i 50, jiný nic. Dnes je to jednodušší: podniky nedávají nic.
Tedy ono to není tak docela pravda. Například největší developer nabízí svým zaměstnancům nákup materiálů a výrobků, co jsou přímo přes něj, za jeho nákupní ceny. Má to ale háček: stejný výrobek seženu, jako "člověk z ulice", levněji nežli je nákupka CG. Takže sice můžeme spekulovat, jestli je to tím, že Vajner krade, nebo tak CG vytváří "černé fondy", nebo z jiného důvodu, nicméně pro zaměstnance to není žádná výhoda.
4) Jistě. Jenom některý. Zde odkazuji na Cimrmanovu báseň:

Krejčovský synek

Jsem synem krejčího,
co může být lepšího.
Když potřebuji kalhoty,
ušije mi kalhoty.
Když potřebuji vestu,
ušije mi vestu.
Takový synek z hospody,
má zase jiné výhody.
Chce-li však mí-ti kabát nový,
musí přijíti k tatínkovi.

A opět: Dnes nedávají firmy nic.

4) Ano, to myslím vážně. Nakonec to sama potvrzuješ. Ten "nájem" pozemku byl na 99 let za 1Kčs, a po roce 1989 byl skutečně převeden.
A s tou kanalizací se mýlíš. Já vím, trubka jako trubka, ale ne tak docela. Zasíťovaný pozemek znamená, že "stát", tedy například PVK, udělal přípojky. Tedy to vedení k měřidlu, resp. kanalizaci na kraj pozemku.
A samozřejmě, do baráku si to každý musel na pozemku dotáhnout sám, A ve svých trubkách, co si sám koupil. Tohle byl standard, jakkoli nějaká místní "barterová" dohoda byla samozřejmě možná.
A jestli bych to šel dělat? No to se musím zamyslet... sakra, vždyť já to na dvou barákách vlastníma rukama dělal. Tehdá i teď. A že by to byla rasovina? To bych neřekl. Na stavbě je dalo více horších prací, nežli tohle.

Dodatek k "barteru" s PVK: tehdá za práci dla PVK 1,5 roku vodu zdarma.

A dnes? Dnes si nejen postav přípojku sám, ale i řad v ulici. Svými silami, a za své peníze, včetně projektu a inženýringu. Co ti dnes dá Veolie? 1,5 roku vody zdarma? Zapomeň. Zdarma jim to předej a plať.

A zisky jdou kam? Veolia je firma registrovaná ve Francii patřící Židům.

Dodatek k zasíťování: u nás jsme kanalizaci na ulici dělali sami, svépomocí, ne jen přípojku do domu. VaK přivezl trouby, vyhrábnul jámu a chlapi to tam po odpolednách sesazovali. Teprve poté, jak to pokračovalo ulicí, se připojovaly jednotlivé domy. Proto píšu, že u nás v ulici mají domy septiky, to byla nutná součást stavby tam, kde nebyla kanalizace, septiky se podle potřeby vyvážely (hovnocúc to rozstříkal na blízkém poli). Tam, kde už byla kanalizace, tam se už septiky nestavěly, což jsou třeba další ulice, které vznikly za námi.
Ale u nás máme ještě další perličky: cca 1/3 tehdejší obce, dneska městské části, nemá kanalizaci dodneška. Měla by ji mít až teď, kdy se dělá kanalizace sousední obce, taktéž připojené k městu. Problém je v tom, že kanalizace musí překročit kopec, aby se odpadní voda dostala do ČOVky, takže se musí postavit přečerpávací stanice. Donedávna ta část neměla ani městskou vodu, ale všichni používali vlastní studny. Tolik jen k tomu zasíťování a k tomu, že je přivedeno na hranice pozemku. Ne všude, dřív to nebylo.

Jo, a ještě dodatek: "před r. 1989 stála nová 2-generační vilka cca 200.000" - po smrti rodičů jsme s báchou zdědili nedokončený domek. Tehdejší odhad byl na 120.000,- Kčs, takže hotový by vyšel na cca 200-230.000,- Kčs. Pochopitelně za předpokladu, že si většinu prací uděláte sám (nebo pomůžou příbuzní a známí za jinou protislužbu).

V dobrým, ale radši budu věřit skutečným rozpočtům, nežli odhadům a vzpomínkám Jarmily, z druhé až třetí ruky, vztahující se k neznámé stavbě, neznámého stavu atd.

Napadá mě jedno vysvětlení: cena odhadce 120.000 Kčs byla aktuální tržní cena. Pokud byl dům v neatraktivní lokalitě, mohla být tržní cena nižší, nežli náklady na stavbu.