Vlákno názorů k článku Zažije Česko renesanci nájemního bydlení? od anellus - že socialistický stát stavěl mnohem více bytů i...

že socialistický stát stavěl mnohem více bytů i když v panelové výstavbě. Jistý dramatik je označil jako "králíkárny" Dnes, když se tyto "králíkárny" a nebo ještě menší "luxusní a nadstandartní" byty prodávají za 2 a více mil. a pomalu se stávají mladým rodinám vlastnicky nedostupnými by bylo konečně na místě si přiznat skutečnost, že většina běžných zaměstnanců bude v současném tržním systému celý život vydělávat , buďto na lichvářskou hypotéku nebo na přemrštěné nájemné. Stačí porovnat celoživotní hrubý příjem zaměstnance, který je v současnosti necelých 9 mil s cenou bytu 2-3 mil a musí být každému jasno.
Chtěl bych zde upozornit hlavně ty mladší, že pro nás byt za socializmu nepředstavoval nic, na co bychom museli buhvíjak spořit, bylo celkem automatické byt dostat od zaměstnavatele nebo od státu, po narození 1. dítěte to bylo téměř samozřejmostí.
Naopak, náš zájem se spíše upíral na možnost obstarat si další rekreační bydlení - chatu nebo chalupu. Toto další bydlení měla v podstatě každá druhá rodina v ČSSR. O tom si dnes většina mladých rodin může nechat jen zdát, pokud nezdědí něco takového po rodičích , tak ze svých mezd si to určitě nepořídí. Ale my za socializmu jsme obvykle nic takového nezískali po rodičích, ti si to za první republiky a v protektorátu nemohli dovolit ani náhodou, vše jsme si koupili nebo vybudovali až za "socíku", ze svých příjmů a to celkem snadno.

Já bych byla s tím opěvováním komunistů hooodně opatrná, oni se taky zrovna dvakrát nepřetrhli.

Byty se stavěly, to je pravda. Ale ty, co už existovaly, třeba ve znárodněných domech (např. v centrech měst) se nechaly vybydlet nebo spadnout, případně se do nich nastěhovaly rodiny nepřizpůsobivých občanů, kteří pak beztrestně dílo zkázy dokonaly. Podle toho taky centra měst v r. 1989 vypadala a dalo hodně práce, aby se do center vrátil život. To udělali až restituenti. Úbytek bytů nebyl nikde podchycen.

Aby se za komunistů splnil plán postavených bytů, kolaudovaly se i domy, které ještě nebyly ani vykolíkované, natož postavené. Ředitel Okresního stavebního podniku by nedostal prémie. Takže se kouzlilo. Zkolaudoval se barák, co nebyl postavený. Na ten se nemohly psát výkony, tak se namalovaly na výstavbu školky. Ta pak vyšla 4x tak draho než by opravdu stála, protože zedníci museli postavit ten už zkolaudovaný barák. Když by se očistily výkony, co byly namalované jen na papíře, možná by byly výsledky poloviční. Jenže to se nestane, protože se to v těch papírových machinacích nedá doložit.

Kdyby bylo za komunistů dost bytů, nečekalo by se na ně v pořadnících 5-25 let. Posuny čekatelů v pořadnících směrem dopředu (narodilo se první dítě, narodilo se druhé dítě, mám strejdu na ministerstvu...) nebo dozadu (ještě je svobodný) by vydaly za román a kdyby to nebyla pravda, mohlo by se to hrát v Divadle satiry jako moderní "Ivánku, kamaráde".

Za socíku nemělo hodně lidí šanci na státní, podnikový nebo jiný nájemní byt, tak stavěli byty družstevně nebo svépomocí. při chronicky známém nedostatku materiálu to byla sebevražda a při nedostatku řemeslníků pokus o uvedení bonmotu "sám si vařím, sám si peru, že se na to nevy(_._)" do praxe. Kdo zažil na vlastní kůži, může vyprávět romány. Ale může taky poděkovat komunistům za to, že dneska bydlí ve svém a může jen udržovat a nemusí být závislý na rozmarech pánů nahoře, jejich tanečky se zvyšováním nájemného a dostupnosti hypotečních splátek. A to podotýkám, že stavěli vlastníma rukama (i ti družstevníci), a protože hypoteční ani jiné úvěry komunisti neprovozovali, stavělo se pěkně za své a keš v českých na stole, navíc s úplatky za sehnání stavebního materiálu, protože ten běžně nebyl, stejně jako nebyl chleba už v 16.00 v sámošce na rohu.

Po r. 1989 se ze spousty bytů nasekaly kanceláře. Projděte se po první ulici ve městě. Nenajdete ulici, kde by nebyla jediná kancelář, někde se na kancelářské prostory změnily celé domy. I tady bych viděla úbytek bytů. Majitelům se nedivím, neplatící nájemce dostane z kanceláře lépe než z neplatiče bytu.

Brání Vám něco, abyste si své bydlení postavil vlastníma rukama a stejně snadno jako za socíku? Vy si myslíte, že stavba byla za socíku nějaká legrace? Že na ni lidi nemuseli vydělávat peníze? Že měli výběr z materiálu? Jo, výběr měli. Ber co je, když to nevezmeš, vezme další. Další, prosím! Že se pro cihly jezdilo ne do stavebnin, ale rovnou do fabriky? Dneska máte materiál na každém rohu a prodejci a stavební firmy se můžou doslova přetrhnout, aby vám svoje zboží nebo služby prodali. Tak co nestavíte ve vlastní režii?
Nebo je lepší plkat na netu a stydět se za to, že odpoledne po práci obleču montérky a holt si plivnu do dlaní, než bafnu kolečko s cihlama?

sice pořadníky na byty byly dlouhé, ale bezdomovci tady nebyli, s tím snad budete souhlasit?

Ne, protoze nebylo mozne dobrovolne nepracovat a zit na ulici - viz paragraf prizivnictvi.

Bezdomovci nebyli. Bydleli s rodiči v 2+1, třeba i generace. Dneska si každý myslí, že dostane podporu a bude bydlet ve 2+1 sám, pak ve 4+1 s rodinou a s dětma a ve stáří zase ve 2+1, že mu ten byt někdo postaví, zrekonstruuje a opraví, a to nejlépe zadarmo, že na takto přidělované byty nebudou pořadníky...
Hlavně to někdo musí postavit, já ne, já přece platím daně a mám VŠ, takže nemůžu dělat soustružníka, to bude dělat Ukrajinec, Rumun nebo Vietnamec...
Heršoft, kdopak jen to propagoval? Že bychom ten komunismus nakonec přece jen nevybudovali?

Stačí porovnat celoživotní hrubý příjem zaměstnance, který je v současnosti necelých 9 mil s cenou bytu 2-3 mil a musí být každému jasno.
A co je jasno? Chces tvrdit ze na beznem zapade vydava clovek za bydleni mene nez tretinu prijmu?

Samozřejmě, máte pravdu s tím čistým příjmem, jen jsem nechtěl příspěvek příliš natahovat. Jinak, nepíši o zkušenostech z Prahy, ty nemám, celý život pracuji v sev.Čechách. Dokonce jsem nepracoval nikdy ani v armádě, bezpečnosti nebo státní správě. Jsem běžný technický pracovník s VŠ vzděláním, jakých jsou tisíce a tak si myslím, že mé zkušenosti z oblasti bydlení za socializmu se nebudou příliš vymykat tomu, co prožili i jiní pracující v té době. Že v sev.Čechách lidé měli chalupy, možná poněkud více, než v jiných oblastech je možné a snadno pochopitelné, vzhledem ke kvalitě živ. prostředí. Byli více motivováni, aby si něco takového zajistili. Téměř vždy si potřebné přestavby a úpravy dělali svépomocí, finančně to však, a to i při všem shánění materiálu přece jen neznamenalo takové zatížení, jako bydlení dnes.