Vlákno názorů k článku Zastavěli jste sousedovi kus pozemku? Vše, co je pod stavbou, bude vaše od ZED - To bude sranda. Takže teď je začít užívat...
-
petr (neregistrovaný)
poslední větě rozumím. Ale to ostatní co jste nasal na mne dělá dojem, že chcete říci, že s poukazem na právo vydržení někdo může úspěšně uplatnit nárok na cizí majetek jen proto, že majitel svůj majetek nepronajímá, neudržuje či neplatí daň z nemovitosti. Tak to myslím nikdy nebylo, není a doufám, že ani nebude.
-
petr (neregistrovaný)
promiňte, to se netýkalo ani tak vašeho příspěvku, ale příspěvku (ZED) na který jste reagoval. Ale ani tvrzení, že po deseti letech, kdy vlastník neuplatňuje vlastnická práva k nemovitému majetku, tento majetek propadá státu, se mi nezdá. Je-li někdo majitelem nemovitosti, nelze to zpochybnit ani tím, že neplatí daně (daň mu bude doměřena), natož tím, že majetek nepronajímá, nebo, že majetek neudržuje (za to může dostat pokutu). V praxi existují případy, kdy majitel o svém majetku neví po desítky let, nebo je vlastník neznámý, o majetek se vede soudní spor trvající více než deset let, teprve po desítkách let probíhá dodatečné dědické řízení.
Můj pozemek sousedí s pozemkem jisté paní, která je jako vlastník zapsána v KN cca od roku 1920, nikdy v životě jsem ji neviděl já, ani ostatní sousedé, pozemek (lesní) nikdy nijak neudržovala, pokud vím nepronajímala. Přesto pozemek zcela nepochybně vlastní, nebo, pokud již zemřela, mají na pozemek nárok její dědici, jsou-li nějací. Pokud nejsou, pak by pozemek mohl získat stát jako tzv. odúmrť. Rozumí se samo sebou, že ani vydržet či nevydržet v tomto případě nikdo nic nemůže. -
To zákonné opatření používá formulaci "má se za to, že ji opustil". Vlastník tedy v následném řízení (které u nemovitosti musí nastat, aby změnu zapsal katastr) může prokázat opak.
Lesní pozemky jsou specifické tím, že u nich je ponechání bez jakéhokoli zásahu zároveň legitimní způsob zhodnocování (stromy produkují dřevní hmotu bez jakékoli péče, čímž tvoří hodnotu, kterou vlastník může v budoucnosti realizovat) a zároveň to zpravidla vůbec nikomu neškodí. Proto u nich bude v podstatě nevyvratitelné tvrzení vlastníka "já jsem nemovitost neopustil, jen jsem nechal stromy růst a tím se zhodnocovat".
Naopak u pozemků v intravilánu obcí a zejména u staveb je společensky neblahý efekt toho, že se o ně nikdo nestará, evidentní.
Osobně si myslím, že v praxi bude tento právní institut využíván zcela výjimečně v následujících situacích: majitel nechá stavbu dlouhodobě chátrat, a to i přes výzvy stavebního úřadu, ale zároveň nebude možné ji exekučně prodat, protože výše pokut bude zcela nesouměřitelná s hodnotou stavby resp. pozemku pod ní. V Praze je takových domů mnoho. Třeba dům "Na Kocandě" u Staroměstské.
-
Právě že podle nového občanského zákoníku bude (ovšem nebude to právo vydržení, ale tzv. opuštění věci) a tím někým bude stát.
Mně to přijde pozitivní: třeba v naší ulici jsou dva domy, které už jsou několik let prázdné, za pár let začnou ulici hyzdit a za dalších několik let začnou být zásadním způsobem životu nebezpečné. Představa, že se budou dalších 50 let měnit v hromadu trosek, se mi moc nelíbí, takže preferuju variantu, že po 10 letech si je může někdo přivlastnit a něco s nimi udělat. Byl bych radši kdyby to místo státu byla obec, ale i stát je lepší než nekontaktní sousední vlastník, protože tam aspoň víte, kde si stěžovat, aby stavbu opravili nebo odstranili.
-
petr (neregistrovaný)
Myslím, že problém chátrajících staveb většinou není v tom, že by je vlastník opustil, ale v tom, že vlastník, který je znám, občas i nějak komunikuje s úřady, nemá prostředky na opravy a objekt se dostane zakrátko do stavu, kdy je již neprodejný a díky předpokládaným nákladům na demolici získá výrazně zápornou hodnotu. Jeho převedení do vlastnictví státu by pak znamenalo, že náklady na opravu či demolici nezodpovědným vlastníkem zničené nemovitosti zaplatí stát. Je tedy vynalezena další cesta k cílenému a plánovitému okrádání státu? Nebylo by rozumnější upravit pravomoc stavebních úřadů tak, aby mohli udělovat vlastníkům větší pokuty?
-
Pokud byste měl pravdu, tak ani ty větší pokuty nic nevyřeší: stejně nakonec budete v exekuci nebo v konkurzu prodávat tu nemovitost a pokud, jak tvrdíte, je neprodejná, stejně ji neprodáte a problém nevyřešíte. Vlastníkem jsou většinou účelová s.r.o., která žádný další majetek nemají, ale i kdyby ano, tak by vlastník, kterému by něco takového hrozilo, takovou nemovitost okamžitě na takovéto s.r.o. prodal.
Podle mne ale pravdu nemáte a ty nemovitosti hodnotu mají - ovšem prázdný pozemek na dotčeném místě by ji měl nepoměrně větší - ze strany vlastníka je tedy o úmyslnou spekulaci: vlastníci záměrně zanedbávají údržbu ve snaze dosáhnout toho, aby jim nakonec úřady kývly na jakékoli využití pozemku, bez ohledu na památkovou ochranu, ochranu životního prostředí, územní plán a podobně.
A už vůbec nechápu kde vidíte tunel na stát: vlastník touto operací přece vůbec nic nezíská.
-
petr (neregistrovaný)
Zde jsme již spíš v oblasti spekulací, proto samozřejmě pravdu mít nemusím, ale jestliže nový občanský zákoník vlastníku umožní zbavit se nemovitého majetku tím, že ho opustí a vlastnictví pak po deseti letech přejde na stát, je zde možnost dopředu promyšleného jednání vlastníka, který se tak zbaví povinnosti zaplatit za demolici. Tato země je plná panelových budov, které jsou již dávno za svoji životností. (Přesto jejich majitele stát spolu s nejrůznějšími stavebními lobby blbne a tahá z nich peníze za nesmyslné rekonstrukce, jednou z nejnesmyslnějších je zateplování.)
Dovedete si představit, kolik bude stát demolice takového domu? Jaká bude cena jen za ekologickou likvidaci toho polystyrenu, kterým je teď obalen každý panelák? A pozemek který podle Vás bude mít hodnotu větší? Ten často není ani ve vlastnictví majitele budovy. Spousta lidí si panelákové byty kupuje za miliony, dokonce i jen jako investici. Ti se budou pěkně cukat, až za likvidaci budovy budou mět dát další miliony. Tak se zkrátka udělá zákon umožňující nemovitost opustit a za pány "investory", kteří si mezi tím narejžují z pronájmu, pasiva z jejich "investice" zaplatíme zase my všichni. -
Tady už jsme opravdu na úrovni spekulací.
Vnímám jako zásadní otázku, jestli vůbec lze v případě stavby hovořit o životnosti. Spousta staveb stojí v nezměněné podobě stovky či tisíce let. Situace, kdy výnos ze stavby nepřevýší náklady na její rekonstrukci, vnímám jako hodně výjimečný
V ekologické likvidaci fakt nevidím problém - ani beton ani polystyren nejsou jedovaté.
Máte pravdu, že v situaci, kdy je odlišný vlastník pozemku a vlastník budovy, může snáze vést k problému, který popisujete. Na druhou stranu vlastníkem těch pozemků je obvykle stát resp. obec, takže se aspoň sjednotí vlastnictví.
-
czhunter (neregistrovaný)
Tam je ovšem důlěžitá podmínka, že se majitel za celých 20 let o svůj majetek nepřihlásí.
Ve většině států platí podobné zákony, vím že jsme se (už před velmi dávnou dobou) v angličtině učili, že ve VB platí, že když squateři obývají dům právě 20 let - a nikdo jiný se o něj za celou dobu nepřihlásí, pak můžou požádat úřad, aby přepsal dům na ně. Žádný problém s tím není.
ČLÁNKY DO MAILU