Názory k článku Zastavěli jste sousedovi kus pozemku? Vše, co je pod stavbou, bude vaše
-
Já bych si dovolil jeden apel na redakci - je opravdu nutné, abyste při mazání evidentního spamu (což tento případ byl, původní příspěvek jsem viděl) nechávali zprávu o editaci viditelnou?
Jde o to, že když člověk otevře server, tak vidí například 3 nové příspěvky. Klikne a vidí, že jde o spamy, navíc editované - otravné. Kdyby se to smazalo úplně, tak je to příjemnější.
Píšu samozřejmě jen o totálně nesmyslných spamech, při "cenzurování" jinak nevhodných příspěvků v diskusi to zobrazení zprávy redakčního systému dává smysl pro potlačení "blbých řečí". Nabídky viagry a podobných věcí si ale podle mě můžete dovolit mazat "natvrdo"... -
Ludek_II (neregistrovaný)
Soused si usmysli,ze si postavi plot a ja se mu o to mam spolustarat ?! To s tou dobrou virou je taky bezvadne. Ferovejsi by bylo narizeni nejake nahrady. Nebo povinnost zememericskeho rizeni. Aby vsichni vedeli na jakem pozemku se stavi. Jinak propagace OZ je paradni-asi jako kampan na druhy pilir. Vlada si resi zabomysi valky, spehuje manzelky a ministri az tri noci nespi a lidi-vy si shanejte info kde chcete.
Kalim vam na novy zakonik-mne stacil ten stary. A vymahatelnost prava nejakeparagrafy stejne nezaruci. -
Pavel (neregistrovaný)
To si vážně myslíte, že nějací zeměměřiči by to změřili? Uvědomte si, že ač dnešní technika umožňuje měření s přesností milimetrů, tak při vyměřovaní se vychází z základní geodetické sítě ještě z dob C&K mocnářství zaměřené s přesností půl metru. Takže ti zeměměřiči to klidně vyměří s milimetrovou přesností o metr vedle.
-
PavelM (neregistrovaný)
Kdyby půl metru... Tvrdili nám teď v pondělí při ukázce digitalizované verze katastru pro připomínky, že body pozemku i stavby mají kód přesnosti 8 a chyba může být +/- 2-3 metry (postaveno koncem 19. století a pozemek se min. od 30. let neměnil). A jediný bod s lepší přesností, kde byl hraniční kámen je zasypaný sousedovou navážkou. Takže nevím, jak by to přeměření dopadlo (i když ty referenční body o kousek dál by pomohly...).
-
jezevec (neregistrovaný)
CK katastr je podstatně přesnější, než ta meziverze PK před digitalizací. zatímco císařpán používal hraniční kameny, provázek, a úhlopříčky, a má tam chyby přinejhorším v jednotkách centimetrů - novodobí frajeři zaokrouhlovali i na metry. digitalizace se pak často prováděla tak, že se odečetly výměry drobnějších pozemků, ty se jakž-takž nakreslily aby vyšly čtvereční metry, a zbytek byl ten největší pozemek. nebo se celá plocha katastrálního území rozdělila prostě poměrně tak, že každému odečetli či přičetli přebytečné metry - komu výměra pozemku přibyla tomu pogratulovali k nárůstu majetku, komu ubyla tomu pogratulovali k nižším daním při fakticky stejném pozemku.
takže není problém zaměřit, s gps a laserem to lze na jednotky centimetrů - je problém vejít se tím co se naměří, do existujících map, které se používají posledních sto roků, a jejichž výměry často nesedí s realitou.
proto se při srovnávacích mapách např v restitučních sporech používají srovnávací mapy s francjosefským katastrem - je podstatně přesnější, než PK parcelace. jenže pak se stejně musí fyzicky do pole, a zapíchnutou tyčkou někomu ubrat. -
Ale vždyť nikdo nerozporuje absolutní možnou přesnost zaměření! Problém je ale v tom, že katastrální mapy ve spoustě případů nesouhlasí se skutečností třeba až o jednotky metrů a hlavně u menších pozemků to může být docela zásadní.
Tohle není žádná teorie, podobný případ řešil blízký příbuzný - oplocený pozemek je minimálně 30 let (a možná to bude spíš 50 let) beze změny (žádné tajné posouvání plotů :-)), ale najednou se zjistilo, že v katastru je to skoro o metr blbě. A při velikosti těch pozemků není dodatečná snaha o nápravu žádná legrace.Řekl bych, že v tomto ohledu mohou úpravy v NOZ docela zjednodušit řadu v podstatě nesmyslných sporů...
-
Karol (neregistrovaný)
Tady se míchají dvě věci, přesnost zaměření byla OK za CaK, pak se zaměřovalo za ČSR a díky tehdejším předníkům se tam či onde prodalo oficiálně 2500m2 ve skutečnosti 2400m2. A toto se zaneslo textově do katastrálních záznamů. Tj. číslo 1350/5 má mít 2500m2 atd. Pak přišla digitalizace do počítače a ten to nevzal, protože tam zanesli reálné hodnoty.
Takže problém není v možnostech přesnéhozaměření, ale že lidi kradli...
-
Pavel (neregistrovaný)
No, vzhledem k tomu, že ty pověstné spory mezi sedláky o metrový proužek pole, co se táhly i přes sto let a někdy přivedly účastníky sporu na buben, vznikly tak, že se zjistil rozpor mezi katastrem a skutečností, tak bych si správností zaměření za C&K nebyl tak jistý.
Navíc si uvědomte, jak vypadala geodetická síť. Základní body (těch bylo co by člověk na prstech spočítal) se zaměřovaly astronomicky, několik let a byly zaměřené s přesností půl metru. Z těch se vychází dodnes. Od nich byla odvozen síť druhého řádu, tam už byla přesnost kolem metru, z té byla odvozena síť třetího řádu s přesností 2 až 3 metry. A z té se vycházelo při zaměřování map. Takže malý pozemek (který se vyměřoval od jednoho bodu) mohl být zaměřen relativně dobře, ale posunutý až o tři metry a případně natočený, zatímco velký pozemek (na který nestačilo pásmo a musel se vyměřit podle několika bodů) mohl mít nepřesnost až ty tři metry. No a když se za prvním republiky dělala pozemková reforma a ty velké pozemky se dělily, tak se zase začalo vyměřoval pásmem, a najednou tam tři metry chyběly.
-
Nezaškodilo by zpracovávat trochu s větší pečlivostí.
Já jsem třeba nadskočil nad zákazem sázet stromy méně než 3 metry od hranice pozemků, protože spousta majitelů řadovek (ať prvorepublikových nebo v moderních developperských projektech - ty socialistické paradoxně bývají širší) by si najednou na zahradu nemohla zasadit ani jeden strom, protože ty řadovky a jejich zahrádky jsou běžně široké 6 metrů nebo méně.
A pak jsem si dohledal § 1017 a zjistil jsem, že to není žádný absolutní zákaz, ale soused musí mít dobrý důvod, aby mi to mohl zakázat, vzdálenost se posuzuje i podle místních zvyklostí, a i při absenci místních zvyklostí se ty 3 metry vztahují jen na stromy dorůstající nad 3 metry, jinak je to 1,5 metru. -
petr (neregistrovaný)
poslední větě rozumím. Ale to ostatní co jste nasal na mne dělá dojem, že chcete říci, že s poukazem na právo vydržení někdo může úspěšně uplatnit nárok na cizí majetek jen proto, že majitel svůj majetek nepronajímá, neudržuje či neplatí daň z nemovitosti. Tak to myslím nikdy nebylo, není a doufám, že ani nebude.
-
petr (neregistrovaný)
promiňte, to se netýkalo ani tak vašeho příspěvku, ale příspěvku (ZED) na který jste reagoval. Ale ani tvrzení, že po deseti letech, kdy vlastník neuplatňuje vlastnická práva k nemovitému majetku, tento majetek propadá státu, se mi nezdá. Je-li někdo majitelem nemovitosti, nelze to zpochybnit ani tím, že neplatí daně (daň mu bude doměřena), natož tím, že majetek nepronajímá, nebo, že majetek neudržuje (za to může dostat pokutu). V praxi existují případy, kdy majitel o svém majetku neví po desítky let, nebo je vlastník neznámý, o majetek se vede soudní spor trvající více než deset let, teprve po desítkách let probíhá dodatečné dědické řízení.
Můj pozemek sousedí s pozemkem jisté paní, která je jako vlastník zapsána v KN cca od roku 1920, nikdy v životě jsem ji neviděl já, ani ostatní sousedé, pozemek (lesní) nikdy nijak neudržovala, pokud vím nepronajímala. Přesto pozemek zcela nepochybně vlastní, nebo, pokud již zemřela, mají na pozemek nárok její dědici, jsou-li nějací. Pokud nejsou, pak by pozemek mohl získat stát jako tzv. odúmrť. Rozumí se samo sebou, že ani vydržet či nevydržet v tomto případě nikdo nic nemůže. -
To zákonné opatření používá formulaci "má se za to, že ji opustil". Vlastník tedy v následném řízení (které u nemovitosti musí nastat, aby změnu zapsal katastr) může prokázat opak.
Lesní pozemky jsou specifické tím, že u nich je ponechání bez jakéhokoli zásahu zároveň legitimní způsob zhodnocování (stromy produkují dřevní hmotu bez jakékoli péče, čímž tvoří hodnotu, kterou vlastník může v budoucnosti realizovat) a zároveň to zpravidla vůbec nikomu neškodí. Proto u nich bude v podstatě nevyvratitelné tvrzení vlastníka "já jsem nemovitost neopustil, jen jsem nechal stromy růst a tím se zhodnocovat".
Naopak u pozemků v intravilánu obcí a zejména u staveb je společensky neblahý efekt toho, že se o ně nikdo nestará, evidentní.
Osobně si myslím, že v praxi bude tento právní institut využíván zcela výjimečně v následujících situacích: majitel nechá stavbu dlouhodobě chátrat, a to i přes výzvy stavebního úřadu, ale zároveň nebude možné ji exekučně prodat, protože výše pokut bude zcela nesouměřitelná s hodnotou stavby resp. pozemku pod ní. V Praze je takových domů mnoho. Třeba dům "Na Kocandě" u Staroměstské.
-
Právě že podle nového občanského zákoníku bude (ovšem nebude to právo vydržení, ale tzv. opuštění věci) a tím někým bude stát.
Mně to přijde pozitivní: třeba v naší ulici jsou dva domy, které už jsou několik let prázdné, za pár let začnou ulici hyzdit a za dalších několik let začnou být zásadním způsobem životu nebezpečné. Představa, že se budou dalších 50 let měnit v hromadu trosek, se mi moc nelíbí, takže preferuju variantu, že po 10 letech si je může někdo přivlastnit a něco s nimi udělat. Byl bych radši kdyby to místo státu byla obec, ale i stát je lepší než nekontaktní sousední vlastník, protože tam aspoň víte, kde si stěžovat, aby stavbu opravili nebo odstranili.
-
petr (neregistrovaný)
Myslím, že problém chátrajících staveb většinou není v tom, že by je vlastník opustil, ale v tom, že vlastník, který je znám, občas i nějak komunikuje s úřady, nemá prostředky na opravy a objekt se dostane zakrátko do stavu, kdy je již neprodejný a díky předpokládaným nákladům na demolici získá výrazně zápornou hodnotu. Jeho převedení do vlastnictví státu by pak znamenalo, že náklady na opravu či demolici nezodpovědným vlastníkem zničené nemovitosti zaplatí stát. Je tedy vynalezena další cesta k cílenému a plánovitému okrádání státu? Nebylo by rozumnější upravit pravomoc stavebních úřadů tak, aby mohli udělovat vlastníkům větší pokuty?
-
Pokud byste měl pravdu, tak ani ty větší pokuty nic nevyřeší: stejně nakonec budete v exekuci nebo v konkurzu prodávat tu nemovitost a pokud, jak tvrdíte, je neprodejná, stejně ji neprodáte a problém nevyřešíte. Vlastníkem jsou většinou účelová s.r.o., která žádný další majetek nemají, ale i kdyby ano, tak by vlastník, kterému by něco takového hrozilo, takovou nemovitost okamžitě na takovéto s.r.o. prodal.
Podle mne ale pravdu nemáte a ty nemovitosti hodnotu mají - ovšem prázdný pozemek na dotčeném místě by ji měl nepoměrně větší - ze strany vlastníka je tedy o úmyslnou spekulaci: vlastníci záměrně zanedbávají údržbu ve snaze dosáhnout toho, aby jim nakonec úřady kývly na jakékoli využití pozemku, bez ohledu na památkovou ochranu, ochranu životního prostředí, územní plán a podobně.
A už vůbec nechápu kde vidíte tunel na stát: vlastník touto operací přece vůbec nic nezíská.
-
petr (neregistrovaný)
Zde jsme již spíš v oblasti spekulací, proto samozřejmě pravdu mít nemusím, ale jestliže nový občanský zákoník vlastníku umožní zbavit se nemovitého majetku tím, že ho opustí a vlastnictví pak po deseti letech přejde na stát, je zde možnost dopředu promyšleného jednání vlastníka, který se tak zbaví povinnosti zaplatit za demolici. Tato země je plná panelových budov, které jsou již dávno za svoji životností. (Přesto jejich majitele stát spolu s nejrůznějšími stavebními lobby blbne a tahá z nich peníze za nesmyslné rekonstrukce, jednou z nejnesmyslnějších je zateplování.)
Dovedete si představit, kolik bude stát demolice takového domu? Jaká bude cena jen za ekologickou likvidaci toho polystyrenu, kterým je teď obalen každý panelák? A pozemek který podle Vás bude mít hodnotu větší? Ten často není ani ve vlastnictví majitele budovy. Spousta lidí si panelákové byty kupuje za miliony, dokonce i jen jako investici. Ti se budou pěkně cukat, až za likvidaci budovy budou mět dát další miliony. Tak se zkrátka udělá zákon umožňující nemovitost opustit a za pány "investory", kteří si mezi tím narejžují z pronájmu, pasiva z jejich "investice" zaplatíme zase my všichni. -
Tady už jsme opravdu na úrovni spekulací.
Vnímám jako zásadní otázku, jestli vůbec lze v případě stavby hovořit o životnosti. Spousta staveb stojí v nezměněné podobě stovky či tisíce let. Situace, kdy výnos ze stavby nepřevýší náklady na její rekonstrukci, vnímám jako hodně výjimečný
V ekologické likvidaci fakt nevidím problém - ani beton ani polystyren nejsou jedovaté.
Máte pravdu, že v situaci, kdy je odlišný vlastník pozemku a vlastník budovy, může snáze vést k problému, který popisujete. Na druhou stranu vlastníkem těch pozemků je obvykle stát resp. obec, takže se aspoň sjednotí vlastnictví.
-
czhunter (neregistrovaný)
Tam je ovšem důlěžitá podmínka, že se majitel za celých 20 let o svůj majetek nepřihlásí.
Ve většině států platí podobné zákony, vím že jsme se (už před velmi dávnou dobou) v angličtině učili, že ve VB platí, že když squateři obývají dům právě 20 let - a nikdo jiný se o něj za celou dobu nepřihlásí, pak můžou požádat úřad, aby přepsal dům na ně. Žádný problém s tím není.
-
Ignorující zákoník (neregistrovaný)
Tak tu výsadbu stromů (není strom jako strom) nejméně 3 m od hranice pozemku chci vidět. To aby si teď všichni na zahrádky pořizovali hektarový pozemek.
Co se týká zahradních kolonií a podobných lokalit. Většina jsou "nudle" šířky 6-20 m. Takže v kritickém případě byste měli vysadit uprostřed jen jednu řadu stromů.
Myslím, že do podobných věcí se nemělo vůbec zasahovat a pokud se majitelé pozemků nedohodnou sami mělo přijít klasicky na soud, nebo mimosoudní řízení. Je mi jasné jak v budoucnu soud bude rozhodovat a to i u "vydrženého práva" kdy strom nikomu nevadí, nebo stojí již po generace.
Staré záležitosti se nepovedlo vyřešit ani o chlup. A nové zmatky jsou zavedeny. V této zemi nemá cenu se zákony ani zákonodárci zabývat.
-
petr (neregistrovaný)
citace z článku:
" Pokud vám tento neplatný vlastník nemovitost prodá, žijete v domnění, že jste se jím stali vy."
Co, nebo kdo to je "neplatný vlastník"? Pokud Vám nemovitost prodá někdo, kdo není vlastník, stali jste se pravděpodobně jednou ze dvou obětí podvodu. Taková situace se řeší podáním trestního oznámení, neřeší se žalobou na vydržení, a ani po dvaceti letech snad není možné legalizovat výsledek trestného činu. Soud rozhodne podle okolností případu, zda je vlastníkem původní podvedený majitel, nebo již podvedený nabyvatel, s tím vydržení nemá nic společného, i když se asi zohlední i doba, která od podvodu uplynula. (Druhému nezbude, než uplatnit nárok na náhradu škody od "neplatného vlastníka").
cit. článku:
„Pokud budete v dobré víře přesvědčeni o vlastnictví nemovitosti po deset let, skutečně se vlastníkem stanete. Podstatné je, aby na počátku byl nějaký právní titul na jehož základě se domníváte, že jste se skutečně stali vlastníky, tedy například zmíněná (ač ve skutečnosti neplatná) kupní smlouva.“
Neplatná kupní smlouva nemůže zakládat jakékoli právo kupujícího, a to ani do budoucna. Přitom smlouva může být neplatná i z jiných důvodů, než z toho zásadního, že prodávající není vlastníkem. Např. smlouvu, u které nebyl podán návrh na vložení vlastnického práva do KN za života kupující strany, již nelze do KN z pochopitelných důvodů vložit a vlastnické právo z takové smlouvy proto již nikdy nevznikne vydržením (lze ale žalovat na určení vlastníka).
Vydržení předpokládá "dobrou víru". Těžko můžete tvrdit, že jste dvacet let věřili tomu, že je nemovitost Vaše, když při nahlédnutí do KN trvajícím méně než 5 minut zjistíte, že nemovitost nepatří vám, ale třeba Janu Vonáskovi z Horní Dolní, č.p. 7.
Vydržet tedy snad můžete pouze nemovitost, jíž jste vlastníkem zapsaným v katastru nemovitosti, pokud by někdo po dvaceti letech chtěl Vaše vlastnictví z nějakého důvodu zpochybnit (třeba v rámci nově vytyčené hranice pozemku, ale i tady nemůžete uplatnit "dobrou víru", jestliže Vás v průběhu vydržecí lhůty kdykoli majitel byť třeba jen upozornil, že je pozemek který užíváte je jeho a nikoli Váš).
ČLÁNKY DO MAILU