Zadlužování občanů je výborná věc pro banky. Úroky z dluhů totiž banky živí. Zadlužte se u Homecredit ! Tam budete živit pana Kellnera, nejbohatšího člověka v ČR !
Byl jsem v bance, chtěl jsem celkem malou částku a řekli mi že nemám schopnost splácet. Takže tak dostupný úvěry zas nejsou.
Ale možná je problém v tý stupidní mbance.
To znamená, že mBank (BRE bank) je banka, která důkladně prověřuje bonitu a solidnost klienta a tím chrání depozita svých věřitelů. A to je správné, tak to má být. Nejsem si jist, že stupidita ve vašem případě je zrovna na straně banky :-)
Všem doporučuji si přečíst knihu od Roberta Kiyosakiho - Bohatý táta, chudý táta - a načerpat trochu použitelných informací ohledně rozumných úvěrů a vůbec toho, jak vlastně peníze fungují.
Je smutné, že si lidé musí půjčovat na běžné věci, když se jim nečekaně po... (ledničku, TV, oprava auta). Dá se sice namítnout, že se bez těchto věcí dá obejít, ale jde to těžko, člověk už je zvyklý. To bychom mohli také brzy zase začít svítit loučemi.
Nechápu ale půjčování si peněz na dovolenou - abych pak mohl před kolegy v práci nebo před příbuznými machrovat, že jsem byl v cizině? Když na tohle nemám, tak hold budu dřepět doma. Ale abych pak dovolenou splácel např. 4 roky? A co budu v těch 4 letech dělat dál? Zase si vezmu úvěr na další dovolenou?
Já si bral po X letech po novomanželské ještě socialistické půjčce úvěr na vestavěnou skříň. Po zaměření a zvolení si materiálů se cena vyšplhala trochu výš než byla ta původní. Vyšší cenu jsme nechtěli, ale nechtěli jsme ani to původnější, podřadnější řešení. Tak nám zaměřovač od Woodface (velmi ochotný, poradil nějaké fígle v řešení skříně, které nás ani původního prodejce nenapadly) nabídl splátkování sumy, co se navýšila oproti té původní kalkulaci od Essoxu bez navýšení. Stále jsem v tom hledal nějakou habaďůru, ale po vyměření skříně jsme se setkali opět s původním velmi ochotným prodejcem, který nás taky ujišťoval, že tam žádné peníze navíc dávat nebudeme. Dnes už máme úvěr splacený, a skutečně jsme neplatili nic navíc. Ani úroky, ani za schválení, vystavení či vedení úvěru. Ani tam nebyla podmínka typu, že musím splatit úvěr do 3 měsíců, jinak bezúročná půjčka přejde v režim úročný. Skutečně nic navíc, jen dodržovat výši a termín splátek. A to nám pak ještě poskytli - nevím, jestli to znáte - program Rabat - ze kterého se vrací část peněz klientovi nazpět.
Výhodou bylo, že u Woodface nemusí člověk platit předem nějakou nevratnou zálohu, a když po zaměření vám něco nevyhovuje, neplatíte ani to zameření či cestu (v našem případě přes půl republiky), žádnou smlouvu zkrátka neuzavřete a každý si jde dál po svých. Zaměřovač většinou nejede jen k vám, ale spojí více zakázek při jedné cestě a asi ani není velký počet neuzavřených zakázek.
Co jinak odmítám - to jsou kreditní (úvěrové) karty...
Obešel jsem s požadavkem na skříň více prodejců - Woodface mi vyšla nejlépe. Pravda, vestavěné skříně na míru jsou dražší než když si koupíte v nějakém zahraničním nábytkovém řetezci nějakou hotovou skříň z papundeklu vyrobenou v Polsku, drahou ale jako kdyby ji vyráběli na Západě, a ještě si ji musíte sám smontovat nebo když jste nemehlo, tak si na montáž pozvat a extra zaplatit firmu
Jinak cena té skříně byla stejná jestli na ni byl poskytnut úvěr nebo nebyl. Je to asi jako když za zboží platíte kartou či cash - prodávající zahrne poplatky z banky do ceny všem.
Je zajímavé, že lidi, co jsou tzv. "chudí", taxtrašně chudí že najednou nemají na ledničku či opravu auta - si nemohou nějaké to pětikilo měsíčně šetřit, ale dokážou ho spácet (samozřejmě s 30-100% RPSN). Takže deset tisíc nenašetřim neb jsem chudý - ale dvacet tisíc v pohodně nasplácim protože jsem chudý. Nepochopim.
Nemám ledničku, pračku, auto, televizi ani žehličku. Jedinou technickou vymoženost, kterou jsem si pořídil, byl vysavač, protože v tom 5cm prachu se už nedalo žít :-)))
P.S. počítač nepočítám, to je investice do vzdělání :-)))
Bydlim v jeskyni, piju vodu z potoka a večer si svítím svatojánskejma muškama, chodím na WC do křoví a koupu se v rybníce, a to jen v létě, v zimě stačí otření sněhem. Když prší, tak se dokonce sprchuju. Pasu se na louce, občas - když si chytnu kobylku - mám k obědu i maso. 5 cm prachu spolehlivě likviduje stoletá a jiná voda. Na co jsem zapomněla?
Takže člověk, který není spotřbitelský typ je podle vás cvok? Myslel jsem si to, ach jo...
Ale mám vlastní byt a několikrát ročně jezdím na dovolenou.
A nejsem zadlužený, jako 70 % Čechů-moulů, co naletí každému hezky oblečenému agentovi Providentu, aby si mohli koupit mikrovlnku a topinkovač, jenom protože to má soused a oni mu je závidí...
P.S. zapomněl jsem na sandvičovač, ten mám taky :)
I nespotřebitelský typ si musí vyprat slipy nebo ponožky a ledničku s malým mrazákem taky nepovažuju za luxus, ale běžnou výbavu domácnosti. Pračka je výborná, protože pere s vyšší teplotou než snesu při praní v ruce,tím šetří prací prostředky a je tedy ekologičtější, i když spálím nějakou tu kW navíc. Pokud mám vlastní byt, taky mi občas něco odejde, nám před několika léty kotel. Když budu trvat na to, že nejsem spotřebitelský typ, tak si budu uprostřed kuchyně rozdělávat ohýnek, nebo jinak v zimě zmrznu. Pravda, můžu taky na zimu odjet do Kalifornie nebo na Havaj, tam zima není.
To ještě neznamená, že si každý musí na tu ledničku půjčovat od HomeCreditu :)
Za ČSSR jsme se nezadlužovali, protože půjčky byly jen od bank a dost komplikovaně. Dneska vám půjčky strkají do každé schránky a jsou schopný vám vlézt až do bytu...
Já jen psal o moulech co kvůli plazmové televizi zadluží celou svojí rodinu jen proto, že závidí sousedovi, nikoli proto, že tu TV potřebují.