A proč tu pracovní smlouvu tedy ta paní podepisovala? Já bych třeba nepodepsal smlouvu s místem práce kdekoli v ČR. A nebo spíš podepsal, ale holt bych počítal s tím, že se ono místo může změnit a já si budu hledat jinou práci. Jediné, co mi příjde trochu sviňárna je, že to v té smlouvě nebylo uvedené o něco víc explicitně, ale zas tak hrozné mi to také nepříjde. "Rozpor s dobrými mravy" podle mě v tomto případě spávně soudci šetřili na větší perly. Spíš mi příjde divné, že se ta paní soudí a že to točí až tak vysoko, když má jako místo práce výslovně uvedené ČR. Nedivil bych se, kdyby tu provozovnu zrušili účelově kvůli ní :-)
Přesně tak. Líp bych to nenapsal. Člověk často nemá možnost si navymýšlet do smlouvy co by se mu líbilo. Buď podepíše smlouvu jednostranně sestavenou zaměstnavatelem nebo nepodepíše a pak nemá práci. A když paní pracovala ještě v Prostějově, tak inkriminované pasáže smlouvy nikomu a ničemu nevadily. Prostě měla práci a třeba i dobrou, s dobrými podmínkami. Problém nastal až později.
Fajn, co navrhujete jako řešení? Budete předpokládat, že každý zaměstnavatel je potenciální lump a vykořisťovatel? Pro vztah zaměstnavatele a zaměstnancem nebude platné to, co stojí v pracovní smlouvě, ale to, co soud uzná ex post jako "mravné"? Tím opravdu dáte zaměstnavatelům právní jistotu a motivaci zaměstnávat další lidi :-(
Přesně těmito dobrými úmysly si Španělé vydláždili cestu k současnému svázanému pracovnímu trhu a dvojciferné nezaměstnanosti.
Já jen reagoval na tuto větu Honzy: "A proč tu pracovní smlouvu tedy ta paní podepisovala? "
Nenavrhuji nic konkrétního. Jen říkám, že je někdy lepší podepsat i potenciálně nevýhodnou smlouvu a mít práci než nepodepsat a být na pracáku. Já např. kdysi měl taky pro mě potenc. nevýhodnou smlouvu, ale tato nevýhoda se v praxi nikdy nerealizovala !!! A měl jsem práci, kde byl každý rok 13. a 14. plat. A to je důležité. Kdybych řekl, že takovou smlouvu nepodepíšu, sice bych měl jsitotu, že zaměstnavatel nikdy nic proti mě nezneužije (což ale stejně neudělal i když mohl), ale taky bych neměl dva roky zajímavou práci a nenasbíral zkušenosti atd.
Mocných?
Vy jste asi podlehl odborářské představě bohatého zaměstnavatele a utiskovaného zaměstnance. Pravdou ale je , že nejvíce zaměstnanců je zaměstnáno u živnostníků a malých firem. Takový živnostník si musí sakra spočítat jestli vezme nějakého zaměstnance a když už nebude práce, tak mu vyplatí 5 platů anebo zaměstná raději svoji babičku, která zůstane doma, když nebude potřeba.
Já spíš narážel na přehnanou "ochranu" zaměstnanců, která jistě byla příčinou jednání zmíněného zaměstnavatele. Z jeho strany to rozhodně nebylo fér, ale kdyby měl možnost nabírat a propouštět zaměstnance levněji, tak by možná ani tu filiálku nemusel uzavírat. Vím, že je to trochu spekulace v tomto případě, protože nemáme dostatek informací, ale jsem si jist, že podobných případů nebude málo.
Také jsem pracoval u takového "drobného živnostníka". Firma měla občas i 50 zaměstnanců. Z toho ale řada pomocných sil měla smlouvu na dobu určitou do skončení zakázky. V praxi to znamenalo, že šéf jednoho dne přišel a řekl: "Zítra končí zakázka, tak pozítří už nechoďte do práce."
Před koncem roku tyto "pomocné síly" propustil tímto způsobem (že zakázka skončila), aby je neměl ve stavu přes 31.12. a mohl mít status "malé firmy". Neznám přesně ekonomiku tak mě neberte za slovo. Pro něj to znamenalo nějaké úlevy, nevím přesně jaké. Ale pro ty propuštěné lidi to znamenalo, že nedostali podporu z pracáku, protože jim chybělo asi 12 dní do splnění minimální odpracované doby na podporu.
Potom na začátku nového roku řadu těchto lidí opět nabral. Zřejmě začala nějaká nová zakázka... Tak se šetří v rámci malé firmy, kde se musí počítat každá koruna. Šetřilo se i na poštovních známkách tak, že jedna zaměstnankyně firmy (s VŠ vzděláním) rozvážela místní poštu na kole...
Ano, existují jisté povinnosti dle počtu zaměstnanců. Například zaměstnávání zdravotně postižených nebo odebírání výrobků z chráněných dílen, takže toto chování zaměstnavatele chápu, i když se to zdá nemravné.
Já si ale myslím, že problém není v tom zaměstnavateli. On se musí chovat tak, aby měl maximální tržby a minimální náklady v rámci zákonů.
Problém je podle mě v nastavení těchto zákonů. Jsou nevyvážené a tak kde by měly zaměstnance chránit jim vlastně hází klacky pod nohy a podobně. Možná je to způsobeno přilišnou složitostí a množstvím výjimek, kterými pak lze hladce proplouvat. Takové zákony by měli připravovat odborníci a politici by v rámci pseudoochrany zaměstnavatelů nebo zaměstnanců neměli nějakými nesystematickými pozměňovacími návrhy tuto práci ničit.
Nenapadlo tě, že když si to lidi pořádně přečtou a promyslí, tak to nepodepíšou a ten "mocný" bude muset smlouvu změnit jinak nikoho nenajde? Oni ti "mocní" jsou nakonec jen obyčejní lidi, kteří ty smlouvy vytváří. Nejedná se o žádné magnáty, kapitalisty a já nevím co ještě. U nás to dělají 25 leté slečny, které tomu nakonec stejně ani moc nerozumí. 100 let stará představa zlého kapitalisty je opravdu hodně marxistický přežitek dodnes živený některými politickými stranami, aneb jak oslovit hloupého voliče.
Zákon by měl chránit zaměstnance a to třeba tak, že by si pořádně došlápnul na firmy, které zaměstnávají načerno, popřípadě když zaměstnavatel nedodrží věci, které jsou ve smlouvě uvedeny.
Když ale vidím, že místo výkonu práce je ČR a já chci dělat jen v Brně, tak si nechám smlouvu změnit a nebo ponesu riziko.
Ani mně tak nezaráží dnešní praktiky firem (čerstvé absolventky na HR), které vám dají podepsat smlouvu až v den nástupu do zaměstnání. Ale zaráží mně, že jsou lidé, kteří na to přistoupí, dají výpověď v současném zaměstnání a novou smlouvu vidí až o 2 měsíce později, kdy nastupují do nové firmy.
Ono jde možná o to, že ta smlouva je dnes (díky dobrodiní našeho státu a vymahatelnosti práva v této zemi) jen jakýmsi cárem papíru. Přinejmenším z pohledu zaměstnavatele.
V jednom z minulých zaměstnání (smlouvu jsem měl v pořádku) se zaměstnavatel rozhodl, že mne už nechce (na to má právo). Nehodlal však dodržet smluvní podmínky a de facto jsem byl nucen okamžitě rozvázat pracovní poměr (nabídka kterou mi učinili). Nemusel jsem, klidně jsem se mohl i soudit a zřejmě bych vyhrál (i když v justici ČR nemám přílišnou důvěru), jenže to stojí čas, nervy, peníze, a když jsem to uvážil byl pro mne okamžitý odchod pravděpodobně nejvýhodnějším řešením.
Kolega, který dostal výpověď také a nutně potřeboval odejít ihned, musel ještě dva měsíce pro tuto firmu pracovat.
Šlo jen o aroganci vedení, lidí samostatně neschopných sepsat prachobyčejnou dvoustranou dohodu.
Osobně jsem měl chuť to vyřešit ručně a dát bývalému šéfovy přes hubu (nejsem jen chytrý, ale i fyzicky zdatný), ale kromě okamžité a chvilkové úlevy bych nezískal vůbec nic...
P.S.
Mimochodem jsou zaměstnavatelé, často s pobočkami po celé ČR, kde mají smlouvy předpřipravené. Nepodepíšeš-li nepracuješ. Zažádáš o změnu smlouvy, dodatek či doplnění a končíš - jen proto že jsi podezřelý a mohl bys být kverulant. Moc by mne zajímalo jak si lidé v těchto firmách říkají o vyšší plat.
Problem je prehnana ochrana zamestnancu, casto proti jejich vuli (osobne bych neplatil nemocenske pojisteni, kdybych mel na vyber). Kdyby nebyl problem zamestnance propoustet, nevznikaly by podobne pre. Proste bar skoncil, skonci i personal. Nijak te pani nepreju, ze si musi hledat jinou praci, ale zase chapu majitele baru, ze ji nechce platit za praci, kterou nema, kde vykonavat.
Kdyby byl pruznejsi pracovni trh, bylo by vice pracovnich prilezitosti a lide by nebyli tlaceni do smluv, ktere se jim nelibi. Leckde to tak funguje.
nenapadlo tě, jelimane, že jsem-li matka samoživitelka s malým dítěem a bez možnosti se kdykoliv odstěhovat kamkoliv - že prostě NEMOHU podepsat smlouvu s nedefinovaným pracovištěm??? to je jako kdyby ta pani podepsala úvěrovou smlouvu na 3000% úrok, a vy byste řikal, jelimane, a co když si chce koupit novou telku, tak prostě neměla na výběr? inu, v obou případech měla.