Vlákno názorů k článku Vysoké odvody brání práci, lidé přecházejí na švarcsystém od jk - To, ze se lide za Bismarka zajistovali v...
-
jk (neregistrovaný)
To, ze se lide za Bismarka zajistovali v prumeru na rok je pekna blbost. Prumerny vek v te dobe snizovala predevsim vysoka detska umrtnost. Prumerna doba doziti cloveka na prahu dvacitky, tj. na zacatku zajistovani se na stari, prumenou delku zivota znacne prevysovala, napr. stredoveka Britanie mela prumenou delku zivota 30, ale jednadvacetileti se v prumeru dozivali 64 (wikipedie).
-
Jarmila (neregistrovaný)
Proč? Vždyť má pravdu! Jakmile se člověk dožil dospělosti, měl šanci, že se dožije nějakých 50-60 let. Tu šanci snižovaly ženám porody, při kterých se dosti umíralo, a u mužů různé úrazy, zranění nabo zabití v době války.
Tady si třeba prohlédněte fotku básníka Jaroslava Vrchlického ( http://www.penize.cz/duchody/245348-pricinou-upadku-penzijniho-systemu-je-penzijni-system ). Ta fotka je pořízena v jeho 58 letech. V 50 letech byl při oslavě tohoto výročí (což bylo v r. 1903) osloven slovy: "Velebný kmete". Zkuste říct dnešnímu padesátiletému člověku "velebný kmete", tak vezme klacek a požene vás, že si ani neotevřete dveře! A to je jen nějakých 110 let od doby, kdy žil Vrchlický. Dnešní padesátníci ještě chodí 15 let do práce, pořizují si děti (Karel Gott měl děti např. v 68 a v 69 letech) nebo třeba v 91 letech skáčou padákem ( http://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/20110210padak_starenka_seskok.html ). -
Upřímně řečeno ta story s Vrchlickým se mi moc nezdá a docela by mne zajímalo, není-li to "kmetské oslovení" nějak přibarveno, věk kolem 50ti let na začátku 20tého století už takovou vzácností nebyl. Nechci hodnotit první polovinu 19. století, ale generace narozená někdy po roce 1870 (což byl začátek Bismarckova systému) se už celkem běžně dožívala věku, který by se za vysoký označil i dnes. Koneckonců můj pradědeček patří právě sem a dožil se 96ti let (velmi pochybuji, že ho překonám), prababička tuším něco přes 80let, prarodiče z druhé strany na tom nebyli o moc hůře (a to přitom všichni přežili dvě války).
V té době opravdu byl problém s dětskou úmrtností a do jisté míry děním kolem porodů u žen, ale když se člověk dožil cca 30ti let, tak nebylo nic neobvyklého na dožití se věku, který by byl brán za velmi slušný i dnes. Já bych dokonce ošklivě podotkl, že od té doby sice značně narostl průměrný věk populace jako celku, ale když se podíváme na věk dožití těch, kdo dosáhli třicítky, tak to už tak skvělé není a dokonce by mě nepřekvapil ani pokles :-(
-
Jarmila (neregistrovaný)
Kmetské oslovení přibarveno není, to se dochovalo, stejně jako text onoho veršovaného přání. Já to dávala k dobru jen proto, že Vrchlický má na té fotografii dlouhé vousy, takže vypadá tak na 80 let.
Nezapomeňte, že lidi v té době dost tvrdě fyzicky makali. Chlapi obvykle v práci, ženy v domácnosti, což pro ně byla práce na plný úvazek. Uvařit, vyprat - to znamenalo nejprve zatopit. Aby bylo možno zatopit, musel někdo pořezat dřevo, naštípat a přinést do kuchyně, ti bohatější topili i uhlím. Takže se zatopilo a pak se na kamnech vařilo, a to i v parném létě, kdy v té kuchyni muselo být horko na padnutí. Nebo se zatopilo, ohřál se kotel vody a posléze drbala služka prádlo v neckách na valše. Děkuju Bohu za elektrický sporák a automatickou pračku! Podívejte se na fotky staveb z konce 19.stol. Desítky chlapů s dřevěnými kolečky, jedinou mechanizací byl krumpáč a lopata. Přesto naši předkové dokázali za cca 40 let vybudovat základní železniční síť! Takovou dřinu už my si ani nedovedeme představit.
ČLÁNKY DO MAILU