Vlákno názorů k článku Vysoké odvody brání práci, lidé přecházejí na švarcsystém od Jan Slanina - Bohužel vztah věku odchodu do důchodu a průměrného...

Bohužel vztah věku odchodu do důchodu a průměrného věku není tak jednoduchý, jak jej prezentuje citace J. Švejnara.

Je třeba si uvědomit, že někteří lidé zemřou před věkem odchodu do důchodu, takže ho nepobírají vůbec. Jiní naopak žijí podstatně déle a pobírají ho poměrně dlouho. Důležitý ve skutečnosti není věk dožití populace jako celku, ale věk dožití u populace, která dosáhla důchodového věku. A ten je nevyhnutelně vyšší, protože ho nesnižují lidé, kteří zemřeli před jeho dosažením.

V roce 2011 byla například obecná naděje dožití mužů cca 75 let a žen cca 80 let, ale u osob ve věku 65 let (tj. cca věk odchodu do důchodu) se očekávalo dožití ještě cca 15,5 roku u mužů a cca 19 let u žen.

Pokud si představíme hypotetický průměrný věk v době zavádění důchodového systému na 60 let, může to znamenat, že z průměrného vzorku 10 osob zemřou jednotlivé osoby ve věku 40, 48, 52, 55, 58, 62, 65, 68, 72 a 80 let. Pokud by věk odchodu do důchodu byl o 1 rok nižší než průměrný věk, tj. 59 let, průměrná doba pobírání starobního důchodu by nebyla 1 rok, ale 10,4 roku (důchod pobíralo celkem 5 osob, v délce 3, 6, 9, 13 a 21 let). I když to rozpočtu na všech 10 osob ve vzorku, dostanu se na 5,2 let.

Nemám k dispozici úmrtnostní tabulky z doby páně Bismarcka, takže neumím spočítat přesně, na kolik let zabezpečovali důchodce tehdy, ale každopádně dnes zabezpečujeme starobní důchodce na cca 20 let (očekávaná doba dožití nezohledňuje pravděpodobný pokrok v lékařské vědě, takže reálné číslo bude o něco vyšší)

Dobře, ale tato vaše poznámka přeci na celkových číslech nic nemění. Pro deficit důchodového systému je nakonec podstatný právě ten celkový průměr populace, v tomto to pan Švejnar uvedl dobře.
Něco jiného by bylo, kdyby cca půlka lidí umřela před dosažením dospělosti a tak se vlastně nedostala do produktivní věku a druhá půlka se naopak vesměs dožila věku velmi vysokého, pak by opravdu průměrný věk pro výpočty kolem důchodů zavádějící byl. Takhle vyhraněné to ale není a asi ani nebude, takže bych se v kalkulacích kolem důchodu klidně toho průměrného věku držel...

Ještě upřesním - výše uvedené se týká kalkulací penzí z průběžného "státního" pilíře, tam opravdu je rozhodující prostý průměr.

Trochu jiná situace je u individuálních připojištění, tam už by asi člověk měl nad možným delším dožitím přemýšlet a kalkulovat s tím. Koneckonců pokud umře dříve, tak mnoho těchto zdrojů spadá do dědictví a tedy se neztratí...

Řeknu to takto: je lepší uvažovat s průměrným věkem, než neuvažovat vůbec. S průměrným věkem si ale nevystačíte: představte si, že důchodový věk bude roven průměrnému věku. V tom okamžiku je pro jakoukoli predikci nákladů na důchody údaj o průměrném věku na nic, protože rozdíl mezi průměrným věkem a důchodovým věkem je nula. Nezbude Vám tedy než pracovat s počtem osob, které se dožijí důchodového věku, a průměrným počtem let, které v důchodu setrvají. Čím dále se bude průměrný věk posouvat za věk odchodu do důchodu, a čím bude ubývat extrémů, tím bude použití průměrného věku pro predikci přesnější. Ale metoda, kterou jsem doporučil já, Vám nikdy nedá horší výsledky než pouhý průměrný věk.