Jasně že se vyplatí!
Pominu-li výjimky potvrzující pravidlo, je rodina a děti to nejlepší, co může člověk udělat. Samozřejmě, jako vše ostatní, musí se to udělat dobře a mít trochu štěstí, to už je prostě život a jistotu člověk nemá nikdy.
Lidi, mějte děti, dobře je vychovejte, vyplatí se to tisíckrát víc než cokoli jiného. Nemusí to vyjít, ale to platí o čemkoli jiném - a tenhle projekt stojí rozhodně za pokus :-)
Ještě bych podotkl, že se občas na tomto serveru zapomíná, že peníze, obecněji statky, slouží jako pomůcka či prostředek k dosahování nejrůznějších lidských potřeb. Jako třeba jídlo, přístřešek, hygiena, zdraví.
Založit rodinu, přivést na svět děti a vychovat je pak u většiny lidí (výjimky existují) patří právě k těmto základním potřebám. Z hlediska lidského rodu pak jde o potřebu zcela základní. Odpírat si tedy tuto potřebu za účelem úspory peněz je proto (až na výjimky) neracionální.
Jiná věc je odložení založení rodiny v okamžiku, kdy je budoucí rodič ve svízelné situaci. Riziko ztráty zaměstnání kalkulované _čistě_ na základě faktu, že ve světě nyní panuje hospodářský útlum, k takovým důvodům ale nepatří. Už jen proto, že dítě bude na rodičích závislé (v tomto kontextu myslím ekonomicky) a bude pro rodinu znamenat náklady po mnoho let, jejichž budoucnost neznáme.
Dítě »bude pro rodinu znamenat náklady po mnoho let, jejichž budoucnost neznáme«. Právě proto mnozí lidé děti nechtějí mít. Sociální jistoty přestaly existovat a jestliže dnes mám dobře placenou práci, za rok to nemusí být pravda, ať z důvodu krize nebo např. ze zdravotních důvodů. Pokud se vám natrvalo sníží příjem peněz (a mnoho lidí si nemůže dovolit tak kvalitní pojištění, které by v případě výpadku či omezení příjmů plnohodnotně a trvale zacelilo tyto propady), tak je to na mašli. Řada lidí řeší ekonomické problémy přes baby box, ale tam nelze dát 9ti leté dítě. A řada lidí řeší nynější krizovou situaci tím, že jde na mateřskou a za 3 roky "nějak bude", případně pokud se situace do těch 3 let nezlepší, upíchnou si dalšího sviště.
Pokud má někdo dítě po třicítce, pak mu v období dospívání dítěte hrozí ztráta zaměstnání (blíží se k padesátce) a právě doba dospívání dítěte je finančně velice náročná (nejen placené vzdělání a věcí okolo, ale třeba "žere jako kyselina" - pokud se jedná o mužského, o nárocích na oblečení, šminky, noťas, ipod a kdovíco za vymoženosti ještě v budoucnu bude ...). Dnes se děsí ztráty zaměstnání lidé kolem padesátky, za 10 let se to může týkat i čtyřicetiletých... Dožít důchodu se dá někde v kanclu (i když i zde nedochází k fyzickému opotřebení těla, tak mnohde je zase např. hrozný stres, což spouští rakovinu), ale pochybuji, že se důchodu ve zdraví dožije horník nebo dělník na stavbě, kdy v zimě je zima a v létě horko. Když vidím, jak se stavebníci mnohy stravují - kus studeného co nejlevnějšího salámu plného éček a k tomu 10 rohlíků, žádná teplá strava - takovéto podmínky na zdraví jistě nepřidají. Nebo řidič kamionu, který je týden na cestách, nemyje se, bojí se jít udělat potřebu nebo si zdřímnout, aby mu kamion někdo nevykradl a pokud jej přepadne na cestě nějaká nemoc, tak to musí nebezpečně odřídit domů, na rozdíl od socialistického ČSAD, kdy na delší cesty jezdili vždy dva a mohli se zastoupit či vystřídat. Když dnes vidím kamioňáky, jak na jeden zátah dělají Francii nebo Španělsko, bojím se je i předjet, protože monotónní jízda uspává a pokud vás těžký kamion nalisuje při předjíždění na středová svodidla, můžete mít ABS a 20 airbagů, tak nic nepomůže. To jsem trochu odbočil, ale bohužel, jsou to fakta.
Pokud někdo není ředitelem ČEZu, a uvažuje realisticky, tak výhled do budoucnosti není rozhodně optimistický a tak si jako "rodinu" dnes mnozí pořídí opravdu raději nějakého čokla, jak tady píše někdo jiný. To není hanění polistopadové doby vyznačující se ztrátou sociálních jistot, ale takto a podobně to dnes mnohdy opravdu chodí.
No ta nizka "jistota" je kterou tady popisujete, ale neni to co by skutecne bylo, ale to jak to lidi vnimaji. Coz je docela rozdil.
Dnesni stat skutecne nenecha cloveka na holickach. Dokonce kdyz clovek prijde o zdravi dava mu stat spoustu moznosti. I kdyz to nejsou moznosti skvele jsou to moznosti zajistujici preziti jeho a jeho rodiny. Dokonce podminky zajistujici preziti v dobrem zdravotnim stavu.
Drive tyhle jistoty nebyly vubec. Bylo super kdyz se clovek vubec dostal do chudobince (za prvni republiky). Kdyz se vam neurodilo, kdyz nikdo nepotreboval postavit novy barak, tak ste byli o hladu. Kdyz ste nemeli co jist, hladoveli i vase deti (v africe jeste hladovi). Dneska to nahlasite na socialku a ti vam dedi umisti do deckeho domovu = preziji.
To sou jistoty jak prase, to tu pred druhou svetovou valkou nebylo a v mnoha castech sveta porad nejsou. A presto vsechno lide nechteji mit deti. Dokonce se da vysledovat, ze cim se maji lide lepe a maji vice jistot mnozi se mene. Moc to nechapu a nidke sem nevidel smysluplne vedecke opodstatneni.
Proc se clovek timto zpusobem vyvinul? Snad proto, aby nezlikvidoval vsechny sve zdroje? Sme snad vzhledem ke spotrebe premnozeni a tohle je regulacni mechanizmus? Je to snad dano prirozenymi cykly - po kazdem obdobi urody prichazi obdobi neurody a proto je vhodne deti rodit v obdobich neurody, abychom je vychovavali v obdoby urody? V kratkych cyklech se takhle mladata rodi (na jare je uz potravy relativne malo, ktera se urodi az v lete a na podzim).
P.S.: Argument "preci ze socialky neutahnu najem." je blbost, protoze k socialce dostanete pripaltek na bydleni a pri odstehovani do male vesnice v prdelovicich to vyjde. A to je presne to co stat zajistuje: preziti.
To je pravda, po 1.svetove valce zustala moje prababicka valecnou vdovou s 2 detmi a nikdo vubec nikdo se o ni nepostaral, ze nemeli co jist bylo statu jedno.
Já ten problém vidím i v tzv. "vyspělé" společnsoti. Rodinám, které by se o děti staraly, bere zdroje na péči o ně, a tyto zdroje přesunuje těm, kdo se nesnaží a parazitují. Výsledkem je hafo parazitů, kteří jen řvou a natahují pracky, protože oni přece mají práva a chtějí čím dál víc. No, a normální - zatím teda majoritní (ale jak dlouho ještě?) - rodiny se bojí mít víc než dvě děti, protože by je neuživily a protože v případě potíží jim stát pomocnou ruku nepodá. NECHCE podat. Ono vychovat takové dítko ve slušného člověka je totiž záhul nejen finanční, ale jsou tu i vysoké nároky na čas a na jiné komodity. Společnost po r. 1989 začala s radostí házet na rodiče všechny možné povinnosti, které byly do té doby zajišťovány jinými institucemi, jako je třeba návštěva zubaře, povinné zdravotní prohlídky při dosažení XX let věku apod. Škola sice stále vodí dětičky do divadla, do kina, jezdí s nimi na lyžařské zájezdy, ale už nemá čas na návštěvu zubaře, o tom, že by do školy přišel lékař a děti prohlédl, když je má v jedné třídě a všechny pohromadě, to taky ne. No, a rodič, když vidí to hafo povinností, tak se na to taky může..., protože ne každý může s dítkem dneska k zubaři, zítra s chřipkou, pozítří na rovnátka... Babičkám a dědečkům jsme odchod do důchodu protáhli do 65 let a dneska se divíme, že rodiny nechtějí mít děti. Ony by je chtěly, ale babička chodí do práce a ještě hodně let bude, náklady na hlídání jsou paleta, dovolené tolik není (ono stačí jen počet volných dnů, kdy se ve škole neučí, natož potom nemoc dítěte), no a ty zdroje taky koneckonců nejsou nic moc. Výsledkem je teda nižší porodnost. A bude hůř, vážení, jen co odezní vlna opožděných dětí, protože děti se nebudou mít komu rodit. "Husákovy" děti pomalu s plozením dětí končí a pak už byl jen postupný propad. Jenže to naši splečnost bohužel nezajímá, tu zajímá leda tak zvýšení DPH, zvýšení poplatků u doktora, a to i za novorozence, odklízení sněhu z chodníků zadarmo, zvýšení poplatečků tuhle i tamhle. Chtěl jsi dítě? Tak koukej platit, chceš š***t, tak nes následky!