Vlákno názorů k článku Vyplatí se v době krize zakládat rodinu? od Petr - Čím je doba krize jiná? Budeme-li to poměřovat...
-
Petr (neregistrovaný)Čím je doba krize jiná? Budeme-li to poměřovat jen ekonomicky, založit rodinu se prostě nevyplatí. Odchovat jedno dítě do dospělosti je náklad v řádu miliónu. O ceně nevyužitých příležitostí ani nemluvě. A nikde není psáno, že to dítě se dospělosti dožije a že bude mít chuť, možnost a příležitost se o vás ve stáří postarat.
Rodinu si člověk nepořizuje proto, aby se mu to vyplatilo.
Rozdíl proti krizi ze třicátých let je hlavně v existenci sociálních programů. Tehdy nezaměstnanému opravdu hrozilo, že umře na hlad nebo na zimu. To dnes v podstatě nehrozí, díkybodu (bezdomovectví je většinou svázáno s psychickými problémy nebo závislostmi a je pravděpodobně jejich následkem). -
anonymníProblém je že právě tyto sociální programy mohou za nízkou porodnost. Dnes přebral starost o jednotlivce stát místo rodiny a právě v této anonymitě se porodnosti nedaří.
Toto je ovšem dlouhodobě neudržitelné Západní civilizace tak jak jí známe prostě vymře.
Jediným řešením je převedení starostí o jednotlivce zpět na rodinu. Toto řešení je staletím ověřené. -
anonymníA jak přesně má vypadat starostlivost rodiny o jedince? To si jako má mladá rodina ve 2+1 na hypotéku nastěhovat do bytu i prarodiče?
Mě by zajímalo, kde a jak by se ti všichni noví členové společnosti (ti, které by přinesla vyšší porodnost) uživili. Vědecko-technický vývoj směruje přímo proti vyšší porodnosti, stroje berou lidem práci. A zároveň lidi nejsou ochotni opustit výdobytky civilizace. -
anonymníNo v první řadě si má vybírat kvalitního partnera. Není to tak složité, lidi se jen málokdy povahově celkově mění (asi spíše kvůli nemoci), takže prostě nebrat někoho, kdo má významné osobnostní vady, nemyslet si takové to klasické babské, že ho předělá. A celkově je vhodné nejprve osobnostně dozrát do vztahu i mateřství. Já když vidím dvacítku s děckem, tak si říkám: "Jak dlouho jim (jí a otci dítěte) to spolu asi vydrží?"
-
Teda žasnu, jak si někdo může myslet, že 50% ženských si bere nevhodného partnera? Taková je průměrná rozvodovost...chlapi se povahově měnit nemusí, jen se jim ten vztah může rychle zajíst - stejně tak i ženským, prostě to vyšumí. Mně je 32 let, mám byt na hypotéku, mé dva předešlé dlouhodobé vztahy nevyšly, proto ta opatrnost. Nemám nikoho, na koho bych se v nouzi mohla obrátit - ať už se hlídání dětí týká nebo finanční výpomoci. Nic jsem nikdy nedostala zadarmo. Nicméně na dítěti už se současným přítelem pracujeme, nepřipadám si nicméně jako důchodkyně. K založení rodiny je zapotřebí i sociální vyspělost, znám dost případů ze svého okolí, které finanční aspekty "až tak" neřešily a pak splakaly nad výdělkem. Ať si tohle někdo zkusí a pak nás soudí...bojíte se, že přijdete o práci, když jste pár dní doma na OČR, nehledě na to, že když je žena s dítětem sama, moc práce si vybírat nemůže, často může pracovat jen na jednu směnu...a tento luxus Vám dnes jen tak někdo neposkytne... -
Jimmy (neregistrovaný)Jsem ročník 78 a narodil jsem rodičům ve věku 38/36. Nemám pocit že by rodiče moji pubertu nějak zvlášť prožívali, spíše naopak, už věděli, že nemá smysl se nějak zvlášť rozčilovat.
Jediné omezení jsem pocítil na vysoké, kterou jsem si nedovolil moc flákat a "musel" jsem ji vystudovat za standardních 5 let a nikoliv 6 a více, jak je dnes běžné, protože při promoci už jsem měl oba rodiče v důchodu. To ale dnešní třicátníky trápit nebude, protože ti budou pravděpodobně odcházet do důchodu až v 70. -
anonymníA domníváte se, že je lepší, když důchodci mají děti? Rodit děti po 30 je ještě větší nerozum. Pominu vysoká zdravotní rizika (např. Downův syndrom). Pokud to dítě bude mít své děti taky až po 30, je šance, že prarodiče se vnoučat ani nedožijí. Nehledě na to, že starší rodiče snášejí pubertu svého dítěte mnohem hůř a v 50 jim jdou puberťácké manýry na nervy. Ti movitější si nervy šetří najmutím služky, vychovatelky, hospodyně či jak jinak tyto rodinné poskoky pojmenovat. Dítě se samozřejmě odcizí, rodiče-kariéristi jsou neustále v práci, aby mohli splácet hypotéku, vytahovat se, kde všude v létě a v zimě byli a dítěti smrknou kapesné ve výši 2 průměrných výdělků, aby je neotravovalo, až přijdou strhaní z práce domů se vyspat.
-
Ne321 (neregistrovaný)Ja bych z toho nedelal takovou kovbojku. Poceti ditete ve vyssim veku je sice rizikovejsi, ale to riziko je tak minimalni, ze ho nema smysl vubec resit. Vek ve kterem maji deti se zvysil pouze u zen, u muzu bylo vzdy obvykle, ze maji deti po tricitce, ctyricitce, padesatce, podle toho jak to vyslo.
-
Majkkl (neregistrovaný).. jestli nebude dobré se začít zamýšlet nad smyslem lidské existence. Kvůli čemu žijeme? Kvůli přírůstkům HDP? Zisku? Budování "existence". Práci? Stále více si začínám myslet, že je to všechno jakési pošahané. Žijeme do 80, důchod v 65, ale v 50 už jsme pro zaměstnavatele zbyteční a mimo. Jsme uštvaní jako borůvky a nemáme radost ze života. Kvůli čemu tedy žijeme?
-
anonymníJenže filozofování nepomůže řešit praktické problémy. Co třeba Vy, jste schopen se vrátit do středověku, vzdát se internetu atd. a pěstovat s rodinou na políčku obilí, zeleninu a chovat nějaký ten dobytek?
Smysl lidské existence je v kostce ten, že máme prožít život tak, abychom byli spokojeni. -
vx (neregistrovaný)Jen bych se zeptal. Máme žít tak, abychom byli spokojeni jen my bez ohledu na ostatní a nebo máme být šťastní tím. že jsou spokojení i ostatní??? V tom je dost podstatný rozdíl.
Máme být šťastní tím, že máme dost peněz, lízátek, aut, knih, atd. nebo se máme snažit vybudovat vztahy, které stojí spoustu sil, času a nervů a které se třeba ani po x letech nepovede vybudovat? -
anonymníSpokojenost se počítá jen vlastní. Pochopitelně může být založena i na tom, že činíte spokojené i své okolí. Na druhou stranu ale jen těžko můžete totálnímu sobci a egoistovi vysvětlovat, co je altruismus.
Jinak si tu ironii nechte. Dobře víte, že někoho činí šťastným to (materiální věci) a jiného ono (kvalitní vztahy). Kdo to nechápe, je tak trošku hloupější. -
anonymníNo jelikož lidé jsou jen živé organismy jako všechny ostatní.
Tak žijí protože se narodí :). A jejich jediným smyslem je maximální plození. S tím že jsme trochu i rozumní tzv. za cenu dlouhodobé udržitelnosti. Abychom nemuseli co pár let hromadně vymírat jako kobylky na přemnoženost :).
Jiný vyšší důvod zatím nehledejte jsme jedním z mnoha shluků spolupracujících buněk na této planetě :D. -
Kybernet (neregistrovaný)Jedinym smyslem zivocichu neni pouze maximalni plozeni, tim spis ne u cloveka, ktery je zivocich pomerne nestandardni. A jestlize existuji strategie vzdani se vlastniho potomstva u mnoha zivocisnych druhu (hlavne tech socialne organizovanych), byla by hloupost ignorovat je u lidi.
-
benzin (neregistrovaný)No mate pravdu z jedinec tu neni primrne proto aby se rozmnozoval, to ani vcely a mravenci napr. Ale spolecnost jako takova ano. To ze evoluce vytvorila cloveka jako tvora castecne nesobeckeho pomohlo teto mutaci prezit a evidentne je to vyhodne, obcas nechat nejakeho jedince delat support a ne plodit.
Btw. evoluce je daleko rozahlejsi a je schopna jit mnohymi cestami.
P.S.: Narozdil od jinych si nejsem jisty, ze rozum vzdy vyhrat dan prirozenosti / pudem. Napr. solidarita. To az cas ukaze jestli prezily geny tech solidarnich, nebo tech nesolidarnich. -
Kybernet (neregistrovaný)Ovsem skupinova selekce nefunguje, resp. jeji existence nebyla zatim prokazana. Ona totiz ta na prvni pohled nesobeckost miva pomerne sobecke motivace, byt nemusi byt hned zrejme (a to ani tomu, kde se pro ne rozhodne, coz na vysledku nic nemeni). Cili altruismus je vyhodny i pro jeho pachatele, treba drive casty model vzdani se vlastnich potomku z ekonomickych duvodu a pomoc pri vychove deti sourozencu pomaha sirit i vlastni geny, byt ne v prime linii, atd.
Otazka tzv. souboje rozumu a prirozenosti/emoci je vubec opredena myty, ono totiz i to, co nazyvame rozumem, je v podstate s emocemi primo propojeno. -
Jarmila (neregistrovaný)Někteří živočichové ale taky potomstvo soka sežerou (třeba lvi). Taky si hlídají přemnožení a vlastní geny.
Nezapomeňme, že lidi se v minulosti vesele vraždili takřka na potkání, třeba první Přemyslovci (jednoho propíchli, jinou uškrtili a po nějaké době je svorně nechali prohlásit za svaté) nebo vládcové ve starém Římě. Občas se oslepili, občas někoho vykastrovali, jen aby urvali moc, majetek, víc koní a hezčí ženskou. A ženská zas někomu ukápla cosi do vína, když chtěla jiného (Borgiové, francouzský dvůr). Takže doby dřívější nepotřebovaly sociální systémy a péči o staré lidi, oni byli kolikrát rádi, když se dožili padesátky.
Nezapomínejme, že když šli přítelé přát Jaroslavu Vrchlickému k 50. narozeninám (kdo si nepamatuje, tak foto: http://www.obrazky.cz/detail?id=eJyVjk1PgzAAQO/9MaUfMKkJ8TDMFqPGLkuE3rry1a0FhFKEXy8XdzTx/t7LK9qXqzx89znxqedJAjAgCFTauHJIMKBAHk9IpZ1/pe8mzzZ4H60i66f8E0057fwHfWbFPTIavr4ZfuODsAxdFuEuhDNRb2FN5/MX0yYMRe135tDG2XKuhWaTw00r25R7zY976081aJzrH4NgnmdYaC8L05luaheo1kBbWZdj4AfVGK1uC8Lw2v9p3FHYOAtwhADBEdj9KrYstIxgr9VYyg2FqrOBHp/%2B8xszgEn8QEKiJKK0qmTFiPwBKNp1UA&sId=aKPiYkeSw4EeBUQqftz4&s=img = v době, kdy ho fotili, mu bylo nějakých 57 let!!!), sepsali mu blahopřání začínající slovy "Velebný kmete!" Zkuste říct dnešnímu padesátníkovi "velebný kmete", tak Vás požene bejčákem! Jaký je třeba Karel Gott velebný kmet, když měl dítě v 65 letech věku? -
Michal Kára (neregistrovaný)To neni o (jenon) vychove. Misto "pomahaly v domacnosti" by spis bylo presnejsi napsat "pomahaly v hospodarstvi" - tedy mely nejaky ekonomicky prinos. Dneska neni moc rodicu, kterym by deti mohly pomahat se zamestnanim - at uz fakticky nebo pravne.
A ve stari by treba radi pomahali, ale kdyz jim stat sebere velkou cast platu mimo jine aby ji prerozdelil na duchody...
ČLÁNKY DO MAILU