Vlákno názorů k článku Visa Europe: Dostaneme karty všude, lidé nebudou hotovost potřebovat od Pardál ll - A je po procentních kreditních vracečkách co?
-
Domča (neregistrovaný)
Jojo, už to skončilo. Doběhnou akce Citibank a doba, kdy banky rozdávali 2000 Kč "za nic", se zapíše do historie. Ale zase to nebylo špatné, já tak z bank vyždímala přes 150 000 korun jen tím, že jsem soukromou kartou platila firemní náklady a účtárna mi je pak vracela na soukr účet :-)))
-
Pavel (neregistrovaný)
No, nejsem si jistý. Ona Citi ty bonusy dotuje odjinud už teď, z platby kartou získává maximálně 0,9% (ony se ty poplatky dělí mezi acquiera, karetní asociaci a vydavatele karty a na vydavatele moc nezbude). Pro ni ty bonusy slouží jen k nalákání klientů a pak čeká, kdy nedokážou včas dluh zaplatit a na úrocích se bohatě zahojí.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
podle informací na webu Mastercard je Interchange-fee pro kartu typu MC World ve výší 1.60%.
Je tedy spíše otázka, zda v případě obchodu, který odvádí 1.4% za platbu na terminálu nedochází k tomu, že banka provozující terminál nedotuje banku vydávájící kartu, protože ten poplatek nepokryje ani interchange fee a kompenzuje se to vyšším objemem plateb kartou s nižším poplatkem. Tohle jsem nikdy nepochopil.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
Toť otázka. Banky s dost podivným obchodním modelem jako je Citibank vydávají tyhle "prémiové" karty jak na běžícím pásu, protože inkasují maximální interchage fee a přitom se neobtěžují provozovat terminály.
Ani bych se nedivil, kdyby konec Citibank v retailu souvisel také s nastupující regulací tohoto poplatku, která ty nesmysly typu 2% vratky nadobro zlikviduje.
-
Citibank rozhodně prémiové karty nevydává "jak na běžícím pásu". Prémiové karty jsou Gold, Platinum a tahle World (nebo VISA Infinite).
Ačkoli u Citibank mám úvěrový limit, který by se kvalifikoval pro Gold kartu, ani mi ji nenabídla. A to prosím od jiného vydavatele mám Gold kartu s mnohem nižším limitem.
Nemyslím si, že by se, bez ohledu na interchange, vyplatilo bezdůvodně dávat tyhle superprémiové karty, protože k nim musíte klientovi přibalit velký balíček pojištění a dalších služeb.
Navíc MasterCard World má mít neomezený limit plateb, což je samo o sobě záležitost, kterou prostě nemůžete dát velkému počtu klientů, protože byste neuřídil úvěrové riziko a kapitál. K pojmu "neomezený úvěr" a rizikům poskytování takovéto služby doporučuji nastudovat DUMAS, A., Hrabě Monte-Christo, kterékoli vydání. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
Z 10 typů kreditních karet pro retail je 6 typu MC World a 1 typu MC Gold. Ty zbývající 3 jsou MC standard. Zdaleka nepropagovanější je práve Citi Life = MC World, kterou nabízí v rámci všech zaměstnanekých benefitů, v nákupních centrech, na webu, a dokonce ji vydávájí v několika co-brandových variantách.
Co se týče bonusu, tak 1 karta je bez bonusu (classic), 6 karet vrací peníze (Citi-life a jejívarianty + Shell), 1 karta slevu na vúčtování O2, 1 karta slevu(míle) na letenku a Zbývá jen Gold kde jsou možná nějaké ty nepeněžní benefity. Ty vami zmiňovane služby a benefty se u Citi platí zvlášť. Takže promo je postaveno téměř výhradně na vratce peněz.
Navíc u téhle banky zdá se bonita nemá žádný zjevný vliv, a z pohledu z venku nemá schvalování kreditek žádnou očekávatelnou logiku.
-
Prosím, nalinkujte dokumenty, které uvádějí, že Citi Life je MasterCard World.
O tom, co by měla MasterCard World obsahovat, např. zde:
http://www.mastercard.us/credit-card-world.html
MasterCard World se tomu ani neblíží. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
stránky Citibank momentalne nefunguji. Zadna z karet nejde rozkliknout. Ale to nevadi. Slovo "WORLD" je na techto kartach vyrazeno, takze se staci podivat na fotku. Jinak to lze overit z jinych zdroju, napr. v databazi na mesci:
http://www.mesec.cz/produkty/kreditni-karty-pro-obcany/citi-life/
V tomto článku je komentřá z banky, který nejen tuto kartu jako typ "WORLD" zmiňuje:
http://www.bankovnipoplatky.com/nova-kreditni-karta-citi-life-14553.html
stačí použít google.
-
Je to tak, kreditka Citi Life je vydávána jako MasterCard World, její součástí jsou i concierge služby. Dnes už jde jen o terminus technicus pro inkasování vyšších interchange fees, bo pokladní v Kauflandu je stejně jedno, jakou kartou platíte. A dnes už není ani tak důležitý brand karty jako spíše to, co je její součástí. Inflace karet typu Gold, Wold či Platinum tyto značky zcela devalvovala. Vždyť dnes není vůbec žádný problém dojít do banky a koupit/zaplatit MasterCard World Elite nebo Visu Infinity, tedy nejvyšší segment karet MC a Visa. Kdo je chce mít jen pro ten pocit, že je hogo fogo, dostane je. Přitom ještě pár let zpět bylo nemyslitelné, aby karty vyššího typu dostal kdokoli bez historie či bez patřičné bonity.
-
Nechápu, co je na tom obchodním modelu "divného"... Reálně je totiž naprosto jasný - dáme 2% vratku, část nákladu pokryjeme z poplatků a zbytek se nám bezpečně vrátí na lidech, kteří prostě nesplácí v bezúročném období... Sám karty Citibank spokojeně užívám, splácení včas mě nijak nezatěžuje, takže je vratka čistý příjem. Ovšem z různých zdrojů vím, že lidí jako já je výrazná menšina, jasně nadpoloviční část platí úroky alespoň občas ne-li pravidelně.
A neřekl bych , že podmínky fungování karty jsou nějak zamlženy s cílem lidi oblbnout, je to celkem jasné a přehledné. Že to tolik lidí nezvládá je opravdu především jejich problém... Hnusně bych řekl, že pro podobné aktivity by daleko větší hrozbou než regulace poplatků byl nárůst finanční gramotnosti. Pokud totiž procento lidí, neschopných se udržet v nezúročném období, bude pořád stejné, tak by mě vůbec neudivilo, kdyby vratky na kreditkách zůstaly i po regulaci poplatků - možná by se musely srazit z 2% třeba na 1,25%, ale výdělečné by to pro banku mohlo být i nadále... Zato kdyby prudce kleslo procento lidí, kteří spadnou do placení úroků, tak by asi vratky musely skončit i kdyby žádná regulace nepřišla. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
Jaká je skutečná závislost pěněžních vratek na výši interchange fee se dozvíme v praxi. Bohužel u Citibank to už jaksi nestihneme.
Jestliže platí, že Interchange fee v současné výši je pro fungovánéí těchto bonusů nezbytný, pak je celý ten model úplně padlý na hlavu. Protože vy tu vratku nejdřívě zaplatíte v samotné platbě, abyste si ji pak vítězoslavně nechal připsat zpět. Srovnejte si ceny některých obchodů, kde je poplatek za platbu kartou účtován zvlášť, a zpravidla zjistíte, že tyto obchody jsou prostě levnější. Což nakonec vede k tomu, že neplatíte kartou.
Podivný je ten model tyk proto, že ke své existenci potřebuje vysokou míru blbosti, finanční negramotnosti, neshopnosti, či v případě některých excesů praktiky kategorie "šmejdi" (viz reportáže černé ovce k těmto kreditkám). Takový model lze jen stěží označit za "normální", protože podle mého normální model funguje na principu zákaznické spokojenosti. Jestliže na 1 spokojeného klienta (třeba vás) musí existovat X nespokojených, nasraných, podvedených, neinformovaných, nesprávně chápajících či nesprávně použíávajících produkt, pak je ten model skutečně podivný.
A nakonec v nějakém statistickém vzorku zákazníků jsou různé požadavky na jejich platební kartu jakožto platebního nástroje. Můžeme se vsadit, že na prvním místě je bezpečné a rychlé placení, co nejnižší cena (a náklady) a co nejšírší akceptace plateb. Váš požadavek na 2% vratku je v přímém rozporu s těmito požadavky, a čistě filozoficky nevidím důvod, proč by se vám měli na tento benefit ostatní skládat či se omezovat v používání karty. Já například chci, když si jdu ráno do pekárny pro rohlík zaplatit kartou (tak jako to jde třeba v globusu). Nechci se otravovat s mincemi. jenže dokud bude ten malý obchodník odmítat terminál, protože banka chce vysoký poplatek, protože vy chcete svoji 2% vratku, tak mám smůlu. Ale protože je nás víc než vás, nakonec máte smůlu vy. To je myslím fér.
-
Podle mne je Vaše představa o nespokojených zákaznících dost mylná.
To, že platí úroky, z většiny z nich nedělá nespokojené zákazníky. Konec konců, RPSN u většiny kreditek se vejde do 30%, což je pořád mnohonásobně méně než u té hodné paní od firmy se sovičkou ve znaku, co si každý týden chodí pro splátky.Jinak si dovolím poznamenat, že aktuální regulace tak, jak je v EU vyjednaná, bude dost pro kočku. Váš pekař si terminál stejně pořídí, protože EU reguluje interchange fee a nikoli merchant fee. Takže čtveřice bank, které v ČR dělají acquiring, po něm bude moci chtít plusmínus stále stejné poplatky, kvůli kterým si terminál už dávno nepořídil. Ovšem čistě issuerské banky jako Citibank nebo mBank nedostanou interchange fee v dosavadní výši, takže jen zlomek.
Výsledek: na regulaci určitě vydělají acquirerské banky a určitě prodělají issuerské banky. Acquirerské banky nebudou mít potřebu se dělit s klienty, takže prodělají i klienti. Obchodníci na tom budou plusmínus stejně. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
To nikde netvrdím. Těch "kategorií" jsem zmínil celou řadu, a "nespokojení" byla jen jedna z nich.
Vzhledem k RPSN je kreditní karta jako úvěrový produkt na delší období než to bezúročně z pohledu klienta úplný nesmysl. Standardní úvěr ho totiž vyjde znatelně levněji. Protože dobrovolně a vědomě si předražený úvěr vezme málokdo, jaký je tedy rozdíl mezi nevhodným použitím kreditní karty a vámi zmiňovaným úvěrem u jakési firmy (ani nevím u které)?
Praxe je taková, že po obchodních centrech pobíhají nadháněči, kteří nabízeji dezorientovaným skupinám obyvatel "slevové kartičky"....
Jaký bude praktický dopad si počkejme. Současný merchant fee je důsledkem nenažraného Interchange fee, stav kdy u vysokoobrátkových obchodníků klesl poplatek k 1% to jen potvrzuje (některé karty je teba dotovat). V takovém případě absolutně nechápu, z čeho usuzujete, že aquirer poplatky nesníží, když to dotěď dělali. Kromě toho, u aquirer fee je relativně velká konkurence, u Interchange fee je prakticky nulová (oligopol) Ale I kdyby jste měl teoreticky pravdu, není problém následně zregulovat aquirer fee.
-
Pavel (neregistrovaný)
Mám kartu od City, a kdykoliv na ni udělám větší útratu, začnou mně chodit nabídky na předschválený spotřebitelký úvěr za 9%. Takže člověk není odkázán na vysoký úrok na kreditní kartě.
A ani tak nemusí být ten spotřebitelský úvěr výhodnější, než vysoký úrok na kreditní kartě. Je třeba si uvědomit, že na kartě se úročí jen aktuální výše zůstatku, zatímco spotřebitelský úvěr máte nadlouho. Kdo má problém jen pár dní před výplatou, pro toho je kreditní karta nebo kontokorent mnohem výhodnější než ten nejlevnější spotřebitelský úvěr.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
nízkonákladové banky žijí především z úvěrů. Interchange fee je spíše minoritní zdroj příjmu. Kromě toho, nízkonákladové banky dnes vydávají většinou MC Debit, kde je interchange fee výrazně nižší (u některých plateb dokonce až 0.5%).
Kromě toho nejrychleji rostoucí nízkonákladové banky (FIO, Airbank) mají striktně racionální poplatkovou politiku a žádné nesmyslné náklady klientovi nedotují (bankomat, více karet, atd...)
-
Pokud banka nemá největší příjmy z úvěrů, je něco fakt hodně špatně.
Nicméně interchange je pro ně poměrně podstatný zdroj příjmů, který má navíc úžasnou výhodu v tom, že s sebou nenese v podstatě žádné riziko, což se o úvěrech rozhodně říci nedá.Mít interchange z debetek 0,2% místo byť i 0,5% je docela slušná rána.
Ostatně, chcete mi snad tvrdit, že AirBank podmiňuje zvýhodněný úrok na běžném účtu transakcemi kartou jen tak z plezíru?Je celkem jedno, jestli klientovi dotují to nebo ono, podstatné je, že i nízkonákladová banka má se svými produkty určité náklady a potřebuje je nějak pokrýt. Interchange byla spravedlivý způsob, kterým se acquirerská banka podělila s issuerskou. A merchant fee byla spravedlivý způsob, kterým se obchodník podělil o výhody, které obdržel: menší náklady na pojistky a bezpečnost (protože nemusí mít na pokladně tolik hotovosti), větší obrat.
Teď tohle všechno rozbíjíme kvůli nejisté šanci, že konkurence v acquiringu povede k tomu, že i pekař na rohu ulice bude mít platební terminál. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
ještě jsem neviděl obchodníka, který by tvrdil, že mít terminál je pro něj ekonomicky výhodné (s jasným výpočtem). Naopak prakticky každý pokládá pořízení terminálu za zákaznický komfort, který je/není ochoten zavést.
Dále je značně diskutabilní co je spravedlivého na tom, když vydavatel karty inkasuje drtivou většinu z celkového poplatku, přestože s tím má "nejméně práce". Interchange fee je značně netransparentní pokřivený a ničíám nepodložený poplatek naditkovaný karetní asociací, který nemá žádnou přímou souvislost s náklady. V praxi nejde o to, že banka dotuje jeden produkt jiným (to je její problém), v praxi jde o to, že držitélé "levných karet" musejí dotovat držitelé těch "drahých karet".
Nad vyčíslením "šance že pekař z ulice bude mít terminál" se tady můžeme dohadovat a nikam to nepovede. Jediným hodnotitelným kritériem je nakonec praxe, a tam se skutečně ukazuje, že ten terminál mít bude. Problém s vysokým Interchange fee už před lety řešili v Německu, protože obchodníci tak vysoké poplatky platit nechtěli. Výsledkem je německý platební systém EC-karte, kde jsou poplaty na úrovni 0.3% (celkové náklady, které odvádí obchodník), a v řadě obchodů včetně supermarketů to je jediná karta, kterou tam zaplatíte. Obchodníci si právě díky poplatku, který je reálně ještě nižší než aktuálně plánovaá regulace EU, terminály hromadně pořídili.
-
Jsem zvědav, kolik večerek zruší pravidlo, že platba kartou je od 200 Kč výše. Zatím na tom radostně vydělávají: maminka s dítětem, kterému chce koupit jedno lízátko za 10 Kč, aby přestalo vřeštět, zakoupí nákup za 200 Kč s večerkovou marží a obchodník si mne ruce. Můj osobní odhad je 0.
Ještě jsem neviděl obchodníka, který by rád platil férovou cenu za služby, které využívá. Takže to, že obchodníci nechtějí platit poplatky, je asi stejně relevantní jako že autodopravci nechtějí platit mýtné na dálnici.Podle mne má s kartou zdaleka nejvíc práce issuer, protože ten ji musí "vnutit" klientovi, musí s ní klienta naučit zacházet a neustále mu to připomínat a motivovat ho. A tyhle aktivity stojí zatraceně peněz (kdysi jsem v tom dělal).
Co se EC-Karte týče: je to asi stejné jako šeky ve Francii: protože francouzský obchodník si mohl nechat šek proplatit zadarmo, odmítal akceptovat cokoli jiného. A Francie se rázem ocitla na chvostu rozvoje. A kdo neměl šek, platil kešem. V Belgii mají už strašně dlouho národní systém Bancontact. Ten samý problém, akorát v elektronické podobě. Bez keše měl člověk problém.
-
L. (neregistrovaný)
Tak proč tedy obchodníci terminály zavádí, když jsou pro ně údajně tak strašně ekonomicky nevýhodné? Že by to byli takoví lidumilové? :D
Spíš jde o to, že zatímco terminál má relativně nízké fixní poplatky a vysoké variabilní, tak hotovost má relativně vysoké fixní náklady, které ale musí obchodník zaplatit tak jako tak, protože hotovost přijímat musí. A variabilní náklady má hotovost poměrně malé, protože ty peníze navíc kufřík tolik nezatíží a že má pokladní s počítáním hotovosti více práce mu náklady nezvýší, protože to dělá zadarmo po pracovní době.
No a zvlášť u menších obchodů hraje roli i to, že transakci kartou před finančákem neutají, zato s hotovostí je to jiná káva.
Spíš by bylo zajímavější, kdyby někteří obchodníci mohli nepřijímat hotovost a o náklady na manipulaci s ní mohli slevnit zboží.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
Jenže o tom, nejenže není sporu, ale vůbec se to netýká článku...
1) Velká skupina obchodníků terminál nemá protože náklady na terminál dosahují vyšší úrovně než konkurenceshopná marže obchodníka.
2) část obchodníků terminál má, ale poplatek a provozování terminálu přeúčtovává zákazníkům platících kartou. Prakticky všichni tito obchodníci spadali do kategorie (1) a terminál pořídili až poté, co karetní asociace umožnily tyto poplatky naúčtovat držitelům karet (nejprve MC, později následovala VISA)
3) Poslední dnesasi největší skupina terminál má, a náklady rozpustila do cen.
Např. v oblasti E-shopů IT/Elektro, kde marže klesy na naprosté minimum jsou nejlevnější obchody ty, které v minulosti karty nebraly, a dnes karty akceptují s poplatkem. Poplatky za terminál totiž významně převyšují jejich náklady na práci s hotovostí.
Jestliže klesne Intrchange fee, nebudou aquireři nuceni vybírat tak vysoké poplatky od ochodníků, kategorie (1) si konečně pořídí terminál, kategorie (2) zruší poplatky, kategorie (3) sníží cenu. Zákazník vyhrává.
-
Ve skutečnosti v okamžiku, kdy klesne interchange, dojde k následujícímu:
(1) issueři budou dostávat méně.
Buď (1A) sáhnout do svého zisku nebo, pravděpodobněji, (1B) omezí benefity pro zákazníky. Zákazník tedy pravděpodobně prodělá.(2) acquirerům zůstane více.
Nejpravděpodobněji (2A) si zvýší zisk, (2B) možná uleví obchodníkům nebo, relativně nepravděpodobně, (2C) přidají benefit svým zákazníkům u on-us transakcí (ale to je dost komplikované, protože zákazník si obvykle nevšimne, jestli dělá on-us nebo ne). Pokud uleví obchodníkům, je opět otázka, co se stane: možná si (2B1) zvýší zisk (resp. neudělá nic, pokud terminál nemá), možná to přenesou na zákazníky, ať už slevou, zrušením příplatků nebo pořízením terminálu (2B2).Takže si to dosaďme do matice:
Ve variantách 1B-2A, 1B-2B1 zákazníci natvrdo prodělávají, protože oni tratí a zisk požere někdo jiný
Ve variantách 1A-2A, 1A-2B1 je to z pohledu zákazníků nula
Ve variantách 1B-2B2, 1B-2C jedni zákazníci prodělávají aby druzí zákazníci vydělali
Pouze ve variantách 1A-2B2, 1A-2C je to jednoznačný zisk pro zákazníky, ale stále jen pro některéVy tvrdíte, že je třeba regulovat oligopol karetních asociací. Ovšem aktuální návrh vůbec nereguluje třístranná schémata jako American Express či Diners Club, které budou stále moci účtovat interchange jakou budou chtít, a údajný oligopol VISA-MasterCard u nás nahradí oligopolem 5 acquirerů, v naději, že se k nim někdo přidá a ten oligopol naředí. Tohle Vám přijde jako dobrá regulace?
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
(1) Platí. Logicky.
Zbytek je bez urážky nesmysl, protože karetní asociace dlouhodobě Interchange fee pomalu snižují. A praxe je přesně taková, že současně s tím aquireři snižují poplatky, a obchodníci si pořizují terminály. A vy tu teď tvrdíte, že sice se X let chovali nějak, ale teď najednou se všechno změní budou fungovat podle té vaší ničím nepodložené teorie? Proč to nedělali doteď?
Jistě, stejně jako u jinde (třeba u bezinek a cen ropy) si někdo někde po cestě snížení ceny ponechá, ale konkurence tu cenu dolů dotlačí. Srovnávat globální oligopol dvou korporací s lokálním trhem 5 hráčů do kterého vstupují další (minimálně FIO) mi přijde úsměvné.
Proč si Alza pořídila terminál slovenské tatrabanky a bylo s toho takové halo? No protože na slovensku jsou regulované Interchange fee, takže poplatek obchodníka klesl. Proč si na slovensku banky ten rozdíl nenechaly? Proč si v Polsku ten rozdíl nenechaly? Jenom tady planě teoretizujete a nemáte jediný příklad z praxe.
-
To, že velký merchant (Alza) si dokázal od zahraniční banky (Tatra) vyjednat výhodnější merchant fee, absolutně neznamená, že stejně se banky budou chovat vůči malým a středním merchantům na svém vlastním trhu. A Španělská a Australská zkušenost ukazují, že nebudou.
Ve Španělsku přistoupili k regulaci interchange fees v roce 2005. A výsledek? Acquireři vydělali na zákonném omezení interchange fees půl miliardy eur za 5 let. Dokonce došlo k tomu, že tam acquireři zvýšili poplatky za instalaci POS terminálů, což má disproporční negativní dopad na akceptaci karet právě těmi malými pekaři a spol. Nepodařilo se zjistit, že by došlo ke zlevnění na straně obchodníků.
Poplatky placené klienty issuerům se zvýšily o 50% u kreditek a o 56% u debetek. Úrokové sazby se také zvýšily. Bankomatové transakce začaly růst rychleji než transakce kartami u obchodníků.
V Austrálii provedli to samé v roce 2003. A zase banky začaly zvedat poplatky spotřebitelům a nikdo nezjistil jakýkoli pokles v cenách účtovaných obchodníky.
Prostě máte tam dva hráče (acquirery a obchodníky), kteří mají možnost si část zisku požrat. -
L. (neregistrovaný)
No zisk má přece z těch lidí co platí hotovostí a ti přijdou tak jako tak, ne? Nebo si snad myslíte, že zákazník přijde do obchodu, koukne jestli berou karty, pokud ne jde pryč a pokud ano, tak platí v hotovosti? No já sice údajně vím úplný prd, ale stejně se mi to nezdá :D
A co se týče toho, že "obchody co neberou kartu jsou levnější": Mám konkrétní zkušenosti s Mironetem (platba kartou za příplatek), Alzou (karty nebere, nebo dlouho nebrala) a CZC (bere karty normálně). Exaktní porovnávání jsem si tedy nedělal, ale z mých zkušeností je občas levnější ten, občas onen, rozhodně jsem si nevšiml, že by CZC byl systematicky dražší.
ČLÁNKY DO MAILU