Názory k článku Visa Europe: Dostaneme karty všude, lidé nebudou hotovost potřebovat
-
Jan (neregistrovaný)
Je to v podstatě PR článek . Poplatky z transakcí jsou řádově procenta a jde o nemalý byznis pro společnosti vydávající karty. Chápu že to tlačí, protože ta procenta chtějí mít zkrátka ze všeho. Služby a zboží tím nenápadně zdražují i těm, co kartou neplatí. Podrobné sledování občanů je už jen třešnička na dortu. Ještě pár teroristických útoků a EU bude tlačit dolu limit pro zákaz hotovosti...
-
kašlunastát (neregistrovaný)
Proto platíme drtivou většinu v hotovosti. Nepoužíváme žádný "rolety" "klubovejch" supermarketovejch karet, kašleme jim na šmírofízlo "Internet věcí", z auta tu "112" prostě vyškubnem, případně oblepíme alobalem, ohledně mobilních věcí se obecně chováme rozumně, a pokud felčaři budou nuceni používat nějakou obdobu zrůdnosti typu IZIPu, nebudem jim prostě řikat vůbec nic navíc - ať si tam napíšou tlak (při nas* ovšem vždy zvýšenej), ale do rodinný anamnézy je jim v takovym případě velký ouno.
Atd. atp.
Ať si šmírujou a fízlujou svoji matku!
-
Domča. (neregistrovaný)
Vy někteří chlapi jste fakt divně paranoidní. Tak určitě, plaťte všude jen hotově a noste s sebou ruličku bankovek, abyste za sebou nezanechávali digitální stopu. S tou hotovostí ale pro jistotu necestujte do USA, jejich policejní stát vám ji zcela legálně zavaví.
A zrušte účty v bankách a vklady hotovosti dělejte jen do ekvivalentu 1000 €, jinak po vás budou chtít doklad totožnosti.
A každý týden, lépe denně měňte nejen sim k mobilu, ale i mobil, pokud tedy neumíte změnit jeho IMEI, kterým se identifukuje v síti. :-)))
-
pišišvor (neregistrovaný)
Na rozumnym odmítání (a bránění se) šmírování státem není vůbec nic špatnýho. Naopak, říká se tomu demokracie a svoboda chování, smýšlení a vyjadřování jednotlivce, což je rozdíl od totality a policejního státu.
A pokud to někdo dle některejch přehání? Přijde doba, kdy to tak mnoho lidí vidět nebude, protože tyhle móresy demagogicky "odůvodněnejch" (slovo demagogicky znamená, že na tom má zájem jen a pouze stát, občan vůbec žádnej) se budou jen zvětšovat, pokud si to necháme líbit, a budem držet hubu (a basu ohledně oněch zcela vylhanejch důvodů).
Samozřejmě, ovčan zatleská i povinnýmu očipování a zákazu šifrování, případně skákání ze střechy. Ale s tím já nic mít společnýho nechci. Státu totiž není vůbec nic do toho, kde se pohybuju, co kupuju, co dělám, jak to dělám, jak se u toho tvářim (neboli bych k tomu přidal i všemožný kamery), a byť se mi zdá zatím ještě přitažený za vlasy předešlý autorovo/autorčino opatření, není důvod ve svobodný a demokratický zemi (pokud tedy ji chci takovou mít a v takový žít) cokoliv v tomhle směru ulehčovat nebo s tím jakkoliv aktivně nebo pasivně kooperovat nebo souhlasit.
-
smrtcloudu (neregistrovaný)
Kdyby jenom stát...
Já se málem osypal (a předtím rozzuřil doběla), když jsem čet' tuhle idiocii:
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/izip-je-na-prodej-a-s-babisem-jedna-o-databazi-pro-celou-cr/r~09fad6e6a9f411e4a10c0025900fea04/ -
Domča (neregistrovaný)
Jojo, už to skončilo. Doběhnou akce Citibank a doba, kdy banky rozdávali 2000 Kč "za nic", se zapíše do historie. Ale zase to nebylo špatné, já tak z bank vyždímala přes 150 000 korun jen tím, že jsem soukromou kartou platila firemní náklady a účtárna mi je pak vracela na soukr účet :-)))
-
Pavel (neregistrovaný)
No, nejsem si jistý. Ona Citi ty bonusy dotuje odjinud už teď, z platby kartou získává maximálně 0,9% (ony se ty poplatky dělí mezi acquiera, karetní asociaci a vydavatele karty a na vydavatele moc nezbude). Pro ni ty bonusy slouží jen k nalákání klientů a pak čeká, kdy nedokážou včas dluh zaplatit a na úrocích se bohatě zahojí.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
podle informací na webu Mastercard je Interchange-fee pro kartu typu MC World ve výší 1.60%.
Je tedy spíše otázka, zda v případě obchodu, který odvádí 1.4% za platbu na terminálu nedochází k tomu, že banka provozující terminál nedotuje banku vydávájící kartu, protože ten poplatek nepokryje ani interchange fee a kompenzuje se to vyšším objemem plateb kartou s nižším poplatkem. Tohle jsem nikdy nepochopil.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
Toť otázka. Banky s dost podivným obchodním modelem jako je Citibank vydávají tyhle "prémiové" karty jak na běžícím pásu, protože inkasují maximální interchage fee a přitom se neobtěžují provozovat terminály.
Ani bych se nedivil, kdyby konec Citibank v retailu souvisel také s nastupující regulací tohoto poplatku, která ty nesmysly typu 2% vratky nadobro zlikviduje.
-
Citibank rozhodně prémiové karty nevydává "jak na běžícím pásu". Prémiové karty jsou Gold, Platinum a tahle World (nebo VISA Infinite).
Ačkoli u Citibank mám úvěrový limit, který by se kvalifikoval pro Gold kartu, ani mi ji nenabídla. A to prosím od jiného vydavatele mám Gold kartu s mnohem nižším limitem.
Nemyslím si, že by se, bez ohledu na interchange, vyplatilo bezdůvodně dávat tyhle superprémiové karty, protože k nim musíte klientovi přibalit velký balíček pojištění a dalších služeb.
Navíc MasterCard World má mít neomezený limit plateb, což je samo o sobě záležitost, kterou prostě nemůžete dát velkému počtu klientů, protože byste neuřídil úvěrové riziko a kapitál. K pojmu "neomezený úvěr" a rizikům poskytování takovéto služby doporučuji nastudovat DUMAS, A., Hrabě Monte-Christo, kterékoli vydání. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
Z 10 typů kreditních karet pro retail je 6 typu MC World a 1 typu MC Gold. Ty zbývající 3 jsou MC standard. Zdaleka nepropagovanější je práve Citi Life = MC World, kterou nabízí v rámci všech zaměstnanekých benefitů, v nákupních centrech, na webu, a dokonce ji vydávájí v několika co-brandových variantách.
Co se týče bonusu, tak 1 karta je bez bonusu (classic), 6 karet vrací peníze (Citi-life a jejívarianty + Shell), 1 karta slevu na vúčtování O2, 1 karta slevu(míle) na letenku a Zbývá jen Gold kde jsou možná nějaké ty nepeněžní benefity. Ty vami zmiňovane služby a benefty se u Citi platí zvlášť. Takže promo je postaveno téměř výhradně na vratce peněz.
Navíc u téhle banky zdá se bonita nemá žádný zjevný vliv, a z pohledu z venku nemá schvalování kreditek žádnou očekávatelnou logiku.
-
Prosím, nalinkujte dokumenty, které uvádějí, že Citi Life je MasterCard World.
O tom, co by měla MasterCard World obsahovat, např. zde:
http://www.mastercard.us/credit-card-world.html
MasterCard World se tomu ani neblíží. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
stránky Citibank momentalne nefunguji. Zadna z karet nejde rozkliknout. Ale to nevadi. Slovo "WORLD" je na techto kartach vyrazeno, takze se staci podivat na fotku. Jinak to lze overit z jinych zdroju, napr. v databazi na mesci:
http://www.mesec.cz/produkty/kreditni-karty-pro-obcany/citi-life/
V tomto článku je komentřá z banky, který nejen tuto kartu jako typ "WORLD" zmiňuje:
http://www.bankovnipoplatky.com/nova-kreditni-karta-citi-life-14553.html
stačí použít google.
-
Je to tak, kreditka Citi Life je vydávána jako MasterCard World, její součástí jsou i concierge služby. Dnes už jde jen o terminus technicus pro inkasování vyšších interchange fees, bo pokladní v Kauflandu je stejně jedno, jakou kartou platíte. A dnes už není ani tak důležitý brand karty jako spíše to, co je její součástí. Inflace karet typu Gold, Wold či Platinum tyto značky zcela devalvovala. Vždyť dnes není vůbec žádný problém dojít do banky a koupit/zaplatit MasterCard World Elite nebo Visu Infinity, tedy nejvyšší segment karet MC a Visa. Kdo je chce mít jen pro ten pocit, že je hogo fogo, dostane je. Přitom ještě pár let zpět bylo nemyslitelné, aby karty vyššího typu dostal kdokoli bez historie či bez patřičné bonity.
-
Nechápu, co je na tom obchodním modelu "divného"... Reálně je totiž naprosto jasný - dáme 2% vratku, část nákladu pokryjeme z poplatků a zbytek se nám bezpečně vrátí na lidech, kteří prostě nesplácí v bezúročném období... Sám karty Citibank spokojeně užívám, splácení včas mě nijak nezatěžuje, takže je vratka čistý příjem. Ovšem z různých zdrojů vím, že lidí jako já je výrazná menšina, jasně nadpoloviční část platí úroky alespoň občas ne-li pravidelně.
A neřekl bych , že podmínky fungování karty jsou nějak zamlženy s cílem lidi oblbnout, je to celkem jasné a přehledné. Že to tolik lidí nezvládá je opravdu především jejich problém... Hnusně bych řekl, že pro podobné aktivity by daleko větší hrozbou než regulace poplatků byl nárůst finanční gramotnosti. Pokud totiž procento lidí, neschopných se udržet v nezúročném období, bude pořád stejné, tak by mě vůbec neudivilo, kdyby vratky na kreditkách zůstaly i po regulaci poplatků - možná by se musely srazit z 2% třeba na 1,25%, ale výdělečné by to pro banku mohlo být i nadále... Zato kdyby prudce kleslo procento lidí, kteří spadnou do placení úroků, tak by asi vratky musely skončit i kdyby žádná regulace nepřišla. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
Jaká je skutečná závislost pěněžních vratek na výši interchange fee se dozvíme v praxi. Bohužel u Citibank to už jaksi nestihneme.
Jestliže platí, že Interchange fee v současné výši je pro fungovánéí těchto bonusů nezbytný, pak je celý ten model úplně padlý na hlavu. Protože vy tu vratku nejdřívě zaplatíte v samotné platbě, abyste si ji pak vítězoslavně nechal připsat zpět. Srovnejte si ceny některých obchodů, kde je poplatek za platbu kartou účtován zvlášť, a zpravidla zjistíte, že tyto obchody jsou prostě levnější. Což nakonec vede k tomu, že neplatíte kartou.
Podivný je ten model tyk proto, že ke své existenci potřebuje vysokou míru blbosti, finanční negramotnosti, neshopnosti, či v případě některých excesů praktiky kategorie "šmejdi" (viz reportáže černé ovce k těmto kreditkám). Takový model lze jen stěží označit za "normální", protože podle mého normální model funguje na principu zákaznické spokojenosti. Jestliže na 1 spokojeného klienta (třeba vás) musí existovat X nespokojených, nasraných, podvedených, neinformovaných, nesprávně chápajících či nesprávně použíávajících produkt, pak je ten model skutečně podivný.
A nakonec v nějakém statistickém vzorku zákazníků jsou různé požadavky na jejich platební kartu jakožto platebního nástroje. Můžeme se vsadit, že na prvním místě je bezpečné a rychlé placení, co nejnižší cena (a náklady) a co nejšírší akceptace plateb. Váš požadavek na 2% vratku je v přímém rozporu s těmito požadavky, a čistě filozoficky nevidím důvod, proč by se vám měli na tento benefit ostatní skládat či se omezovat v používání karty. Já například chci, když si jdu ráno do pekárny pro rohlík zaplatit kartou (tak jako to jde třeba v globusu). Nechci se otravovat s mincemi. jenže dokud bude ten malý obchodník odmítat terminál, protože banka chce vysoký poplatek, protože vy chcete svoji 2% vratku, tak mám smůlu. Ale protože je nás víc než vás, nakonec máte smůlu vy. To je myslím fér.
-
Podle mne je Vaše představa o nespokojených zákaznících dost mylná.
To, že platí úroky, z většiny z nich nedělá nespokojené zákazníky. Konec konců, RPSN u většiny kreditek se vejde do 30%, což je pořád mnohonásobně méně než u té hodné paní od firmy se sovičkou ve znaku, co si každý týden chodí pro splátky.Jinak si dovolím poznamenat, že aktuální regulace tak, jak je v EU vyjednaná, bude dost pro kočku. Váš pekař si terminál stejně pořídí, protože EU reguluje interchange fee a nikoli merchant fee. Takže čtveřice bank, které v ČR dělají acquiring, po něm bude moci chtít plusmínus stále stejné poplatky, kvůli kterým si terminál už dávno nepořídil. Ovšem čistě issuerské banky jako Citibank nebo mBank nedostanou interchange fee v dosavadní výši, takže jen zlomek.
Výsledek: na regulaci určitě vydělají acquirerské banky a určitě prodělají issuerské banky. Acquirerské banky nebudou mít potřebu se dělit s klienty, takže prodělají i klienti. Obchodníci na tom budou plusmínus stejně. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
To nikde netvrdím. Těch "kategorií" jsem zmínil celou řadu, a "nespokojení" byla jen jedna z nich.
Vzhledem k RPSN je kreditní karta jako úvěrový produkt na delší období než to bezúročně z pohledu klienta úplný nesmysl. Standardní úvěr ho totiž vyjde znatelně levněji. Protože dobrovolně a vědomě si předražený úvěr vezme málokdo, jaký je tedy rozdíl mezi nevhodným použitím kreditní karty a vámi zmiňovaným úvěrem u jakési firmy (ani nevím u které)?
Praxe je taková, že po obchodních centrech pobíhají nadháněči, kteří nabízeji dezorientovaným skupinám obyvatel "slevové kartičky"....
Jaký bude praktický dopad si počkejme. Současný merchant fee je důsledkem nenažraného Interchange fee, stav kdy u vysokoobrátkových obchodníků klesl poplatek k 1% to jen potvrzuje (některé karty je teba dotovat). V takovém případě absolutně nechápu, z čeho usuzujete, že aquirer poplatky nesníží, když to dotěď dělali. Kromě toho, u aquirer fee je relativně velká konkurence, u Interchange fee je prakticky nulová (oligopol) Ale I kdyby jste měl teoreticky pravdu, není problém následně zregulovat aquirer fee.
-
Pavel (neregistrovaný)
Mám kartu od City, a kdykoliv na ni udělám větší útratu, začnou mně chodit nabídky na předschválený spotřebitelký úvěr za 9%. Takže člověk není odkázán na vysoký úrok na kreditní kartě.
A ani tak nemusí být ten spotřebitelský úvěr výhodnější, než vysoký úrok na kreditní kartě. Je třeba si uvědomit, že na kartě se úročí jen aktuální výše zůstatku, zatímco spotřebitelský úvěr máte nadlouho. Kdo má problém jen pár dní před výplatou, pro toho je kreditní karta nebo kontokorent mnohem výhodnější než ten nejlevnější spotřebitelský úvěr.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
nízkonákladové banky žijí především z úvěrů. Interchange fee je spíše minoritní zdroj příjmu. Kromě toho, nízkonákladové banky dnes vydávají většinou MC Debit, kde je interchange fee výrazně nižší (u některých plateb dokonce až 0.5%).
Kromě toho nejrychleji rostoucí nízkonákladové banky (FIO, Airbank) mají striktně racionální poplatkovou politiku a žádné nesmyslné náklady klientovi nedotují (bankomat, více karet, atd...)
-
Pokud banka nemá největší příjmy z úvěrů, je něco fakt hodně špatně.
Nicméně interchange je pro ně poměrně podstatný zdroj příjmů, který má navíc úžasnou výhodu v tom, že s sebou nenese v podstatě žádné riziko, což se o úvěrech rozhodně říci nedá.Mít interchange z debetek 0,2% místo byť i 0,5% je docela slušná rána.
Ostatně, chcete mi snad tvrdit, že AirBank podmiňuje zvýhodněný úrok na běžném účtu transakcemi kartou jen tak z plezíru?Je celkem jedno, jestli klientovi dotují to nebo ono, podstatné je, že i nízkonákladová banka má se svými produkty určité náklady a potřebuje je nějak pokrýt. Interchange byla spravedlivý způsob, kterým se acquirerská banka podělila s issuerskou. A merchant fee byla spravedlivý způsob, kterým se obchodník podělil o výhody, které obdržel: menší náklady na pojistky a bezpečnost (protože nemusí mít na pokladně tolik hotovosti), větší obrat.
Teď tohle všechno rozbíjíme kvůli nejisté šanci, že konkurence v acquiringu povede k tomu, že i pekař na rohu ulice bude mít platební terminál. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
ještě jsem neviděl obchodníka, který by tvrdil, že mít terminál je pro něj ekonomicky výhodné (s jasným výpočtem). Naopak prakticky každý pokládá pořízení terminálu za zákaznický komfort, který je/není ochoten zavést.
Dále je značně diskutabilní co je spravedlivého na tom, když vydavatel karty inkasuje drtivou většinu z celkového poplatku, přestože s tím má "nejméně práce". Interchange fee je značně netransparentní pokřivený a ničíám nepodložený poplatek naditkovaný karetní asociací, který nemá žádnou přímou souvislost s náklady. V praxi nejde o to, že banka dotuje jeden produkt jiným (to je její problém), v praxi jde o to, že držitélé "levných karet" musejí dotovat držitelé těch "drahých karet".
Nad vyčíslením "šance že pekař z ulice bude mít terminál" se tady můžeme dohadovat a nikam to nepovede. Jediným hodnotitelným kritériem je nakonec praxe, a tam se skutečně ukazuje, že ten terminál mít bude. Problém s vysokým Interchange fee už před lety řešili v Německu, protože obchodníci tak vysoké poplatky platit nechtěli. Výsledkem je německý platební systém EC-karte, kde jsou poplaty na úrovni 0.3% (celkové náklady, které odvádí obchodník), a v řadě obchodů včetně supermarketů to je jediná karta, kterou tam zaplatíte. Obchodníci si právě díky poplatku, který je reálně ještě nižší než aktuálně plánovaá regulace EU, terminály hromadně pořídili.
-
Jsem zvědav, kolik večerek zruší pravidlo, že platba kartou je od 200 Kč výše. Zatím na tom radostně vydělávají: maminka s dítětem, kterému chce koupit jedno lízátko za 10 Kč, aby přestalo vřeštět, zakoupí nákup za 200 Kč s večerkovou marží a obchodník si mne ruce. Můj osobní odhad je 0.
Ještě jsem neviděl obchodníka, který by rád platil férovou cenu za služby, které využívá. Takže to, že obchodníci nechtějí platit poplatky, je asi stejně relevantní jako že autodopravci nechtějí platit mýtné na dálnici.Podle mne má s kartou zdaleka nejvíc práce issuer, protože ten ji musí "vnutit" klientovi, musí s ní klienta naučit zacházet a neustále mu to připomínat a motivovat ho. A tyhle aktivity stojí zatraceně peněz (kdysi jsem v tom dělal).
Co se EC-Karte týče: je to asi stejné jako šeky ve Francii: protože francouzský obchodník si mohl nechat šek proplatit zadarmo, odmítal akceptovat cokoli jiného. A Francie se rázem ocitla na chvostu rozvoje. A kdo neměl šek, platil kešem. V Belgii mají už strašně dlouho národní systém Bancontact. Ten samý problém, akorát v elektronické podobě. Bez keše měl člověk problém.
-
L. (neregistrovaný)
Tak proč tedy obchodníci terminály zavádí, když jsou pro ně údajně tak strašně ekonomicky nevýhodné? Že by to byli takoví lidumilové? :D
Spíš jde o to, že zatímco terminál má relativně nízké fixní poplatky a vysoké variabilní, tak hotovost má relativně vysoké fixní náklady, které ale musí obchodník zaplatit tak jako tak, protože hotovost přijímat musí. A variabilní náklady má hotovost poměrně malé, protože ty peníze navíc kufřík tolik nezatíží a že má pokladní s počítáním hotovosti více práce mu náklady nezvýší, protože to dělá zadarmo po pracovní době.
No a zvlášť u menších obchodů hraje roli i to, že transakci kartou před finančákem neutají, zato s hotovostí je to jiná káva.
Spíš by bylo zajímavější, kdyby někteří obchodníci mohli nepřijímat hotovost a o náklady na manipulaci s ní mohli slevnit zboží.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
Jenže o tom, nejenže není sporu, ale vůbec se to netýká článku...
1) Velká skupina obchodníků terminál nemá protože náklady na terminál dosahují vyšší úrovně než konkurenceshopná marže obchodníka.
2) část obchodníků terminál má, ale poplatek a provozování terminálu přeúčtovává zákazníkům platících kartou. Prakticky všichni tito obchodníci spadali do kategorie (1) a terminál pořídili až poté, co karetní asociace umožnily tyto poplatky naúčtovat držitelům karet (nejprve MC, později následovala VISA)
3) Poslední dnesasi největší skupina terminál má, a náklady rozpustila do cen.
Např. v oblasti E-shopů IT/Elektro, kde marže klesy na naprosté minimum jsou nejlevnější obchody ty, které v minulosti karty nebraly, a dnes karty akceptují s poplatkem. Poplatky za terminál totiž významně převyšují jejich náklady na práci s hotovostí.
Jestliže klesne Intrchange fee, nebudou aquireři nuceni vybírat tak vysoké poplatky od ochodníků, kategorie (1) si konečně pořídí terminál, kategorie (2) zruší poplatky, kategorie (3) sníží cenu. Zákazník vyhrává.
-
Ve skutečnosti v okamžiku, kdy klesne interchange, dojde k následujícímu:
(1) issueři budou dostávat méně.
Buď (1A) sáhnout do svého zisku nebo, pravděpodobněji, (1B) omezí benefity pro zákazníky. Zákazník tedy pravděpodobně prodělá.(2) acquirerům zůstane více.
Nejpravděpodobněji (2A) si zvýší zisk, (2B) možná uleví obchodníkům nebo, relativně nepravděpodobně, (2C) přidají benefit svým zákazníkům u on-us transakcí (ale to je dost komplikované, protože zákazník si obvykle nevšimne, jestli dělá on-us nebo ne). Pokud uleví obchodníkům, je opět otázka, co se stane: možná si (2B1) zvýší zisk (resp. neudělá nic, pokud terminál nemá), možná to přenesou na zákazníky, ať už slevou, zrušením příplatků nebo pořízením terminálu (2B2).Takže si to dosaďme do matice:
Ve variantách 1B-2A, 1B-2B1 zákazníci natvrdo prodělávají, protože oni tratí a zisk požere někdo jiný
Ve variantách 1A-2A, 1A-2B1 je to z pohledu zákazníků nula
Ve variantách 1B-2B2, 1B-2C jedni zákazníci prodělávají aby druzí zákazníci vydělali
Pouze ve variantách 1A-2B2, 1A-2C je to jednoznačný zisk pro zákazníky, ale stále jen pro některéVy tvrdíte, že je třeba regulovat oligopol karetních asociací. Ovšem aktuální návrh vůbec nereguluje třístranná schémata jako American Express či Diners Club, které budou stále moci účtovat interchange jakou budou chtít, a údajný oligopol VISA-MasterCard u nás nahradí oligopolem 5 acquirerů, v naději, že se k nim někdo přidá a ten oligopol naředí. Tohle Vám přijde jako dobrá regulace?
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
(1) Platí. Logicky.
Zbytek je bez urážky nesmysl, protože karetní asociace dlouhodobě Interchange fee pomalu snižují. A praxe je přesně taková, že současně s tím aquireři snižují poplatky, a obchodníci si pořizují terminály. A vy tu teď tvrdíte, že sice se X let chovali nějak, ale teď najednou se všechno změní budou fungovat podle té vaší ničím nepodložené teorie? Proč to nedělali doteď?
Jistě, stejně jako u jinde (třeba u bezinek a cen ropy) si někdo někde po cestě snížení ceny ponechá, ale konkurence tu cenu dolů dotlačí. Srovnávat globální oligopol dvou korporací s lokálním trhem 5 hráčů do kterého vstupují další (minimálně FIO) mi přijde úsměvné.
Proč si Alza pořídila terminál slovenské tatrabanky a bylo s toho takové halo? No protože na slovensku jsou regulované Interchange fee, takže poplatek obchodníka klesl. Proč si na slovensku banky ten rozdíl nenechaly? Proč si v Polsku ten rozdíl nenechaly? Jenom tady planě teoretizujete a nemáte jediný příklad z praxe.
-
To, že velký merchant (Alza) si dokázal od zahraniční banky (Tatra) vyjednat výhodnější merchant fee, absolutně neznamená, že stejně se banky budou chovat vůči malým a středním merchantům na svém vlastním trhu. A Španělská a Australská zkušenost ukazují, že nebudou.
Ve Španělsku přistoupili k regulaci interchange fees v roce 2005. A výsledek? Acquireři vydělali na zákonném omezení interchange fees půl miliardy eur za 5 let. Dokonce došlo k tomu, že tam acquireři zvýšili poplatky za instalaci POS terminálů, což má disproporční negativní dopad na akceptaci karet právě těmi malými pekaři a spol. Nepodařilo se zjistit, že by došlo ke zlevnění na straně obchodníků.
Poplatky placené klienty issuerům se zvýšily o 50% u kreditek a o 56% u debetek. Úrokové sazby se také zvýšily. Bankomatové transakce začaly růst rychleji než transakce kartami u obchodníků.
V Austrálii provedli to samé v roce 2003. A zase banky začaly zvedat poplatky spotřebitelům a nikdo nezjistil jakýkoli pokles v cenách účtovaných obchodníky.
Prostě máte tam dva hráče (acquirery a obchodníky), kteří mají možnost si část zisku požrat. -
L. (neregistrovaný)
No zisk má přece z těch lidí co platí hotovostí a ti přijdou tak jako tak, ne? Nebo si snad myslíte, že zákazník přijde do obchodu, koukne jestli berou karty, pokud ne jde pryč a pokud ano, tak platí v hotovosti? No já sice údajně vím úplný prd, ale stejně se mi to nezdá :D
A co se týče toho, že "obchody co neberou kartu jsou levnější": Mám konkrétní zkušenosti s Mironetem (platba kartou za příplatek), Alzou (karty nebere, nebo dlouho nebrala) a CZC (bere karty normálně). Exaktní porovnávání jsem si tedy nedělal, ale z mých zkušeností je občas levnější ten, občas onen, rozhodně jsem si nevšiml, že by CZC byl systematicky dražší.
-
Freeman (neregistrovaný)
A co když mi řemeslníci po rekonstrukci bytu řeknou: 120tis na fakturu (kartou a šup do online registru tržeb), nebo 95 na ruku? Co když chci za práci zaplatit jim a ne Babišovi, protože od něj jsem si nic neobjednal?
A nebudou hotovost potřebovat všichni lidi, kteří zkrátka nechtějí, aby banka a stát věděl, za co své peníze utrácejí?
A co ti lidi, kteří jako formu spoření na penzi kupují zlato a chtějí tak činit anonymně, protože výhoda Au je právě v tom, že to je majetek, o kterém stát neví a nemůže ho tak znárodnit či zdanit - na rozdíl od penzijních pilířů, akcií, nemovitostí, bankovních vkladů, ...?
Státy všude na světě se chystají omezit či dokonce zrušit hotovost. A bankovní a karetní kartely jim v tom ochotně půjdou na ruku. Ale zmizí touha lidí po svobodě, anonymitě a úspoře? To těžko. Výsledkem bude pouze to, že si lidé najdou alternativní prostředek směny (alternativní uchovatel hodnoty si museli najít dávno, protože státní papírky jím dávno nejsou). Podobné tlaky tak budou pouze impulsem k rozšiřování Bitcoinu, stříbrných mincí a dalších alternativ.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
Zajímavá teorie. Nabízí se otázka, zda firmy které nepodvádí na daních, nepodvádí i někde jinde?
Skutečně si myslíte, že neshopnost je tím největším rizikem? Afaik daleko větším rizikem je varianta, že firma svou práci bez dokladu odflákne. Proč taky ne, když za ni nenese odpovědnost. Přitom jinde na paragon může odvádět standardní práci.
-
Práce bez daňového dokladu nemusí nutně znamenat neprokazatelnou práci. A pokud jste schopen prokázat, že ta práce proběhla a Vy jste ji aspoň zčásti zaplatil, jste paradoxně možná i v lepším postavení než když máte v ruce paragon, ze kterého byly řádně přiznány a odvedeny daně:
- s paragonem v ruce se o odmítnutou reklamaci můžete soudit,
- s vhodným dokladem o bezparagonové transakci můžete navíc (samozřejmě bez jakékoli souvislosti s reklamací, nejste přece vyděrač, že) naznačit, že napíšete na finančák; soudit se můžete úplně stejně.Vy jako spotřebitel jste prostě jen nepožadoval daňový doklad (nebo vlastně možná i požadoval a jen ho nemůžete najít - kdo si to má po tom roce pamatovat, že) - to, že podnikatel nepřiznal a neodvedl daň, za to nemůžete, takže Vám těžko něco hrozí. Zato panu podnikateli...
-
Také jsem se s tím setkal, ale šlo o jiný problém. Řemeslník měl na sobě exekuce z FÚ (druhotná platební neschopnost), takže poslat mu to na účet znamenalo, že bude jǐst omítky a ani já neuvidím mnou zaplacený materiál. Alternativou bylo poslat to na účet jeho manželky. Právně vzato vše špatně, ale chlapík nestojí před úřadem práce, maká rukama a uživí sebe i rodinu.
-
Kdyby Vám důvod neřekli, tak jste Vy jako spotřebitel od své smluvní strany obdržel pokyn, že máte plnit té a té osobě na ten a ten účet. Co se Vás týče, manželka může být prostě spolupracující osoba, která vede manželovi účetnictví a tak to chodí na její účet. Jak se oni spolu vyrovnají, to konec konců vůbec není Vaše věc. Z Vaší strany by to bylo naprosto čisté.
Samozřejmě, tím, že Vám řekli důvod, z Vás udělali spolupachatele.
Ale každopádně já takové případy viděl i v situacích, kdy žádný takovýto důvod nebyl.
-
OSVČ se samozřejmě může ocitnout v úpadku (insolvenci). Z hlediska úpadku je jedno, jestli je platební neschopnost druhotná nebo prvotní. Pokud OSVČ není schopen splácet své závazky, má více věřitelů a závazky jsou více než 30 dnů po splatnosti, je v úpadku.
Pokud se ale ptáte na oddlužení, možnosti OSVČ jsou omezené. Oddlužením může být jjí úpadek řešen jen tehdy, pokud nemá žádné dluhy z podnikání (skoro každá OSVČ má nějaké dluhy z podnikání) nebo s tím dotyčný věřitel souhlasí (plus v pár výjimečných případech).
-
jezevec (neregistrovaný)
to s tou reklamací jste si někde přečetl, žejo?
cizí firma, která vás nezná a vy neznáte je, vám těžko nabídne práci bez dokladu. protože nemůže tušit, zdali nejste uvědomělý práskač, či dokonce profesionální provokatér. ostatně, pokud by u vás pracovali bez faktury - museli by už veškeré materiály nakupovat taky bez dokladu, protože jinak by se jim v účetním skladě hromadily nespotřebované materiály a to pak neprojde uzávěrkou.
no a známá firma, která vás zná a vy znáte je, tam samozřejmě nemáte problém ani s reklamací. faktura od cizího člověka vám reklamaci nijak neusnadní - proběhněte net a zjistíte že všichni okradení zákazníci dostali právně bezchybné daňové doklady, ale často jen ty doklady. zatímco u firmy, která vám chce vyhovět, žádný papír na uplatnění reklamace nepotřebujete. -
S V O B O D A Ludvík (neregistrovaný)
No.
Ono je totiž otázka, co znamená "podvádět na daních". Pokud někdo neoprávněně žádá mnohamilionovou vratku DPH za fiktivní export, pak asi jde o podvod (hodlá se podvodem zmocnit cizích peněz - akorát tedy že zloděj okrádá zloděje, protože politici si ty peníze také nevydělali o víkendových brigádách na nákladovém nádraží).
Když od někoho odeberu zboží a dobrovolně se předem zavážu, že mu za něj zaplatím a neudělám to, je to samozřejmě podvod.
Ale tak stát nefunguje. Nikdy se mne nezeptal, zda chci OpenCard, Blanku, Pandury, fotovoltaiku, biopaliva, atd... A já mu také neslíbil, že mu za to zaplatím. A co se týče relativně užitečných služeb jako třeba školství a zdravotnictví, ani tam nedošlo k nějaké dobrovolné a vědomé dohodě a já bych docela ocenil, abych se mohl zdravotně pojistit na komerčním základě, abych mohl děti dát do soukromé školy a neplatit na ty erární a abych si na penzi mohl spořit sám a ne v průběžném letadle. Stát mne násilím nutí odebírat jeho mizerné a předražené služby a diktuje si za to ceny, které uzná za vhodné, brání mi přejít ke konkurenci a vyhrožuje mi, že když mu za ten šlendrián nezaplatím, tak mne připraví o svobodu - to jsou mafiánské praktiky.Takže je otázka, zda jde o podvádění, nebo o legitimní sebeobranu - každý člověk má nezadatelné právo bránit svou svobodu a svůj majetek.
Berme to tak, že instalatéři, malíři pokojů, hostinští, atd... provozují pasivní rezistenci a občanskou neposlušnost. A buďme jim vděční, protože pokud stát dostane méně peněz, bude mít na zaměstnávání menšího počtu buzerujících úředníků, na nákup menšího počtu fízlujících kamer, atd...
Každopádně odmítám tuto jejich činnost morálně odsuzovat stejně, jako kdyby se vloupali k někomu domů a ukradli mu úspory.
-
Petr (neregistrovaný)
Chceš snad tvrdit,že když stát bude vybírat více na daních, že začne šetřit, a sníží daně? HAHA, v tomto postsocialistickém státě budou vždy u moci levičáci (ať si říkají, jak chtějí, i ODS měla pravicovou jen rétoriku, ale reálné kroky - třeba zvyšování daní - byly jasně levicové). Tito levičáci opět rozhážou vše ze státního rozpočtu. Když na daních vyberou větší balík, rozhážou větší balík. NIKDY nebudou snižovat daně.
-
xf (neregistrovaný)
"Tak zrovna ODS"
No, ODS o tom hodně kecala, hlavně ústy Dlouhého, ale byl to Kalousek, kdo to prosadil a dal tomu podobu."tím, že zavedla rovnou sazbu daně, hodně lidem daně snížila."
To je pravda. Těch s příjmem 120.000+ tisíc měsíčně je celkem hodně.
A zdánlivě i těm s průměrnou mzdou - o závratných 400 Kč. Sice to má maličkou vadu na kráse, že těch 400 Kč jim mnohonásobně sebrala na vyšších daních a poplatcích. DPH z 5 na 15% a z 19 na 21%, daň z převodu nemovitosti, poplatky za úřední úkon (stavební povolení cca 5x), snížení nemocenské atd."To samé když zavedli paušály pro podnikatele (teď nevím kdo)."
Tedy upřímně - to bych od Jana Slaniny nečekal, že takto nepřímo dá za pravdu těm, co tvrdí že OSVČ platí na daních výrazně méně. Nakonec i obhájci paušálů opatrně blekotají, že účelem je snížit administrativu, ne snížit daně."Ale každopádně mně by potěšilo už to, když se daně nebudou dále zvyšovat."
Až se toho zase ujme Kalousek, nebo Babiš bude potřebovat pobírat více řepkodotací, ony "se" daně zase zvýší. -
xf (neregistrovaný)
Ano, to pravda. Ti s nejmenším příjmem dostali tehdá od Kalouska dvě lízátka. Na to bychom neměli nikdy zapomínat.
Ale není pravda, že vydělali na obou koncích spektra. Ti s nejmenším příjmem dostali větší slevu na dani z příjmu, nežli středně příjmoví, ale celkově jim byly daně zvýšeny, takže ti nejchudší prodělali. Ti středně příjmoví, až do cca 3 násobku průměrné mzdy, tedy ti kdo nejvíce makají a nekradou, to kdož toho nejvíce vytváří, ti na Kalouskově "reformě" prodělali nejvíce. Jediný kdo vydělal byli ti nejbohatší, většinou v oblastech, kde k takovým příjmům nejde přijít poctivě. Například Bakala. Ten tehdy ziskové OKD tuneloval minoritním akcionářům tak, že zisk si vyplatil do mzdy, Čímž ušetřil 2x. Jednou vytuneloval podíl minoritního akcionáře, a podruhé platil limitně shora 15% zdanění příjmů, namísto 19% zdanění dividendy.
Ostatně podobný systém mají i v USA. A i tam se nad ním mnozí pozastavují. Například Warren Buffett shledává špatným, že on, miliardář, má celkoví zdanění příjmů 17%, zatímco jeho sekretářka, která má maličký zlomek jeho příjmů, má zdaněn příjem 37%. Shledává to nejen nemorální, ale i pro společnost nebezpečné.
-
xXx (neregistrovaný)
Jdu takhle večer s kamarádem přes park.
A přepadnou nás parta bezdomovců. Že prej jim máme navalit obsah našich peněženek - prý mají v tom parku většinu, takže si to demokraticky odhlasovali. Že prej jde o vyrovnání sociálních rozdílů.Já se podělám hrůzou a prachy jim dám. Kamarád chodí na karate a tak se nenechá (případně je přesvědčí, že žádné peníze nemá) a nic jim nedá.
A to teď mám jako mít pocit, že ten kamarád žije na můj úkor, že tím, že se nenechal okrást, vlastně okradl i mne? To je mi tedy logika!
Pokud stát zvýší daně zaměstnancům, tak snad jim konečně dojde, co za parchanta to je, a konečně se taky vzepřou.
-
P2010 (neregistrovaný)
To mi pripomina jak nekdy pred dvaceti lety mel zmizet pevny disk ze vsech pocitacu, nahrazenim za Network Computer :-)
Tohle je bez sance diky poplatkum, predevsim pro male obchodniky. Prace s hotovosti sice take neco stoji, ale stale je to vyhodnejsi. Nemluve o tom ze i bezkontaktni platba pres soucasny terminal, zvlaste ty s mobilnim pripojenim, neni nic extra rychleho (jen nez to vytiskne ty dve uctenky ...). Tech par korun v hotovosti ma prodavacka (kdyz neni uplne tupa) spocitane a vracene daleko rychleji. A v dobrych obchodech byva obvykle fronta ...
-
Pavel (neregistrovaný)
No, jak už je tady jinde zmíněno, ty peníze spíš platí ti, kdo nestihli splatit dluh v bezúročném období. A vzhledem k tomu, že na obchodníka, který by při platbě v hotovosti dával slevu, jsem za 20 let narazil dvakrát (jednou klenotník a jednou přeprodavač náhradních dílů), tak se mi na ten bonus skládají i lidé platící hotově.
-
asdfghjkl (neregistrovaný)
A dneska vám tu kartu koupí kdo? :-))))))
Vždycky to zaplatíte vy, respektive zákazníci. Jediný rozdíl je v tom, že Na to aby vy jste vydělal, musí 100 zákazníků prodělat. A pokud jediným efektem bude to, že vy kartu zrušíte, zatím, co těch 100 si ji ponechá (de-facto na tom vydělají), pak to těžko můžete nazývat snížení počtu karet. Nižší poplatek znamená širčí akceptaci, což má za následek více placení kartou.
Dneska musí zákazníci zaplatit výrobu a distribuci karet, náklady na provoz celého systému a ještě vaše zbytečné bonusy. Potom co černí pasažéři jako vy ze systému vypadnou (bonusy), logicky budou nižší náklady a zákazníci logicky zaplatí méně. Proto ten dotaz na perpetum mobile.
Nokonec zkušenosti z Polska ukazují, ža kartu bez poplatku vám jistě v některých bankách vydají. Jen budou oprávněně očekávat, že s ní budete následně platit. Nakonec, drtivá většina si tu hotovost musí někde vybrat, a vzhledem k náskladnosti poboček není pro banku problém vás k pořízení karty donutit vyšším poplatkem za výběr hotovosti na přepážce.
-
Lubik (neregistrovaný)
Když jsem kupoval pračku a ledničku, tak jsem dostal slevu za platbu hotovostí, už jsem setkal s tím, že na jídelním lístku bylo: při platbě kartou připočítáváme x% a jednou jsem se s tím setkal i v hotelu, takže i dnes je třeba při placení kartou počítat. A pokud by mi banka zrušila na kreditce bezúroční období, tak s ní končím. Tedy ubude-li zásadně těch, kteří platí jiným na benefity, tak benefity nebudou a otázkou je proč mít karty. Já co jde, platím převodem (a že toho jde dost) a v hospodě, kde jsem štamgast, kartou platit nejde. Možná nás stát donutí platit kartou administrativně (např. zásadním snížením limitu pro hotovostní platby) a my budeme platit bankám za karty, poplatky.
-
Pavell (neregistrovaný)
Dneska mi tu kartu koupí banka. Přidá zdarma pojištění a bonus.
Kdo to zaplatí mi vlastně může být jedno.Pokud bych si to měl platit sám nevidím důvod. Je pravda, že mnoho lidí rádo platí poplatky, takže je otázka kolik lidí zaplatí a kolik se na to vykašle.
Pokud se setkám s příplatkem za platbu kartou, vůbec mi to nevadí, rád zaplatím v hotovosti a fandím firmě, že ( většinou) v rozporu se smlouvou
příplatek vybírá a nekrmí banku. Pokud je cena stejná zaplatím kartou.
Je přece potřeba volit výhodnější variantu a to i při výběru hotovosti. -
asdfghjkl (neregistrovaný)
Převést poplatek na zákazníka je nejen v souladu s pravidly karetních asociací ale i v souladu s legislativou.
Troufám si říct, že nikoho kromě vás nezajímá, že vy nebudete mít pojištění nebo bonus. Průměrný zákazník zaplatí na více místech a zpravidla nižší cenu, protože systém přestane dotovat ty vaše nesmyslné bonusy. Kartu dostane zdarma a bude s ní platit více než dnes.
I kdyby nakrásně ten systém teoreticky nebyl schopen ufinancovat výrobu karty, zaplatit 100,- za kartu, která vydrží X let není téměř pro nikoho problém. Těch pár korun za to, že už se nebudu muset prasit s hotovostí za to bohatě stojí.
-
Nox (neregistrovaný)
Jsem docela zvedav, zda se opravdu nekdy dockam toho, ze kartou zaplatim v CR opravdu vsude. Paradoxne dneska tam, kde by mi to nejvic urychlilo placeni, karty neberou. Tim myslim hlavne male obchody, pekarny, atd. U velkeho nakupu ve velkem obchode uz je to jedno.
Pokud ale neprinese placeni kartou nejake vyrazne vyhody pro me (zruseni vratky penez), tak jaksi nevidim duvod, proc je vlastne pouzivat. Jen proto, aby si karetne spolecnosti odvedly dan z kazdeho meho nakupu? To je vyhode pro ne, ne pro me. -
neuvedu (neregistrovaný)
Kdysi jsem emigroval z české šiditelny do tehdy ještě existující Živnobanky, která přežila socialismus ale nepřežila přetržené hospodářství. U ŽB jsem si připadal jak v 7. nebi. Dnes je zní UCB.
No, Italové mají všude pověst nekvality. Dnes jsou to Unikre*eni, jinak jim nikdo neřekne.
Drží mě jen to, že mě účet nestojí nic. A jsou jedna z cca 6 bank, které se zapojují do Visa soutěží, kde jsou poměrně hodnotné ceny, a účast je jen o placení kartou a registrace transakce buď přes SMS nebo přes internet.
Co mě však velice zaráží, je skutečnost, že Unicredit bank nejsou schopni do dnešního dne nabídnout bezkontaktní platební kartu. V tom jim ujel vlak. Každá kampelička dnes v nabídce tuto kartu má. Při jakýchkoliv jednáních či nabídkách vznesu dotaz, kdy si již budu moci stávají kontaktní karty vyměnit či obdržet nové, bezkontaktní. Prý již brzy, ale to brzy trvá již mnoho let.
Chtěl jsem se obrátit s dotazem, kde je zakopaný pes, přímo na pracovníky Visy, ale nenašel jsem nikde kontakt. Pro ČR a SR mají sídlo ve Varšavě, ale na koho se konkrétně obrátit? Našel jsem na netu (v oblasti tiskových zpráv, ne na oficiálních stránkách Visy) nějaká česká jména, ale konkrétních kontaktů jsem se již nedopátral - Marcel Gajdoš, Miloslav Kozler.
Pokud máte někdo nějaké povzbudivější informace o bezkontaktních kartách v UCB, rád je zde uvítám. Za rad typu změnit peněžní ústav předem neděkuji.
ČLÁNKY DO MAILU