Novinkou je spíše nákup zboží přes internet mimo Českou republiku kdy lze dosáhnout podstatně nižší ceny. A přitom reklamace v rámci servisních center výrobců je stejná jako u zboží zakoupeného u nás.
Jinými slovy globalizace snižuje 30-40 procentní marže místních kameníků. Ti sice odolávají neustálým zvyšováním marží pro zbytek populace pro které je internet a infernet jedno a totéž. :D
Teď jsem si koupil například fólii na mobil nebo pouzdro a obojí za cca 30% ceny v ČR a to včetně dopravy... Takže místní obchody mají smůlu, já jejich zákazníkem nebudu, neboť jsou předražené...
Možná dokážete připustit, že obchod ve kterém se platí nájem prodavač, topení a osvětlení,sklad zboží, atp - má jiné náklady než štokrdle u počítače v rohu obýváku. Navíc je otázka zda internetové obchody budou stále prodávat s 2% marží, pokud kamenné prodejny u tohoto typu zboží vymizí.
Zlomil se mně stylus u PDAčka, mohl jsem si vybrat - buď si koupit v kamenném obchodě v Praze 1 kus za 220,- Kč a dojet si pro něj, nebo koupit na eBay 3 kusy za $8,5 s doručením až domů...
Vy byste si samozřejmě s radostí vybral ten kamenný obchod, že?
Chtěl bych si z Anglie přes internetový obchod koupit boty Adidas za 50 GBP (2100 Kč). V kamenném obchodě v Praze stojí ty samé cca 5500 Kč. Znamená to, že případnou reklamaci bych mohl provést u Adidasu v ČR?
Omyl. Ze zákona je možné zboží reklamovat:
1) u výrobce - to "zdejší" Adidas není
2) prodejce - ten je v zahraničí
3) dovozce - to u tohoto konkrétního kusu taky není
Pravdou je, že u spousty mezinárodních značek existuje něco jako mezinárodní záruka, nicméně na ní není právní nárok. Ještě se dá uplatnit v případě opravy. Pokud je ovšem zboží neopravitelné, je už to problém.
Navíc v rámci garančních podmínek mezinárodní záruky platí, že zboží muselo být zakoupeno u autorizovaného prodejce. Pokud jde o internetový obchod nějakého "kameníka", je to OK (tam ten rozdíl ceny ale není takový); pokud jde ale o obchod, který např. zkoupil nějaký výprodej/bankrot, tak máte smůlu. Vím o čem mluvím, pracuji ve firmě, která v ČR prodává určité luxusní zboží. Jak přijde něco ze zahraničí, první co se ověřuje, je platnost záruky (zda bylo zakoupeno u autorizovaného prodejce). Navíc jsou tu takové háčky, že výrobce poskytuje záruku na zboží na 2 roky od vyskladnění. Pokud jde o zboží zakoupené na našem trhu, nezbývá nám nic jiného, než "nadlimit" vzít na vlastní triko (naše "blbost", že jsme ho nestihli prodat "včas"), pokud jde ovšem o zboží ze zahraničí, má zákazník smůlu.
Ja nevím ale v rámci EU mám možnost požadovat záruku na zboží kdekoliv (myšleno samozřejmě autorizovaný servis)
Tzn. pokud si koupim např. fotoaparat na internetu z Francie tak ho mohu reklamovat u zdejšího servisního centra.
Rozdíl je jen v délce záruky pokud prodejce dává nadstandartní záruku tak při reklamaci zboží nad záruku (dobu) udávanou výrobcem se zboží reklamuje u prodejce.
PS: v dnešní době není problém reklamace ani v zahraničí. Ba naopak většinou se německý prodejce chová mnohem lépe než ten český. Pro něj je každý člověk zákazník a ne další kdo jej otravuje.