Stát je na huntě, práce není, fabriky nemaj kšefty a jen spekulace ženou ceny do výšin. Máme nezaměstnaný, útlum, dávky na který nejsou prachy a zavádí se veřejné práce. No není to stejný?
No ve třicátých letech pomohla z krize masová výroba a zaměstnvání nezaměstnaných ve veřejných službách a prací pro obec. Ale, jak z krize dnes ven? Masová výroba už je, nezaměstnaní veřejně prospěšné práce vykonvají jen zřídka. Asi opravdu nevýhoda je, že neustále zapomínáme na chyby v historii s vizí lepších zítřků, které ale stoprocentně přijíd nemusí:-(
Zapomínáme na chyby v historii?...pokud se chyba stala a dopadlo to špatně neměla by se zopakovat. Ale co udělat jinak? Jak to všechno změnit? Uzákonit čtyřhodinovou pracovní dobu? Změnit daňový systém a z něho platit masy těch pro které není práce?....to máme tak revoluční myšlenky, že překopávají stávající systém a to je neprůchozí :(
no nevím, u nás je teď práce až moc. Děláme přesčasy a stejně nestíháme, takže sice se nás dotkla krize, ale jen tím, že se některé projekty posunuly...
Marx psal něco o tom, že úvěry a dluhy dokáží krizi z nadvýroby odložit. Jak se vám posunují projekty je dopad odložení takové krize. Víte protiargument proč tomu tak není?
No a výsledky krize ve třicátých letech???- byla válka, vše se rozbilo a pak byla 25 konjunktura. Aby to zase tak nedopadlo, lidí na světě je dost.... a nemají co jíst...Afrika, Asie....Jižní Amerika....
Lidí je dost, kupovali by, spotřebovávali, ale jaksi jim nic nedodáme, protože.....Proč? Proč nemají? ...mnozí tam nemají i když by rádi pracovali. Válka je nástrojem k vytvoření nových trhů :(
Je to celosvětový problém. Lidí je čím dál více a práce nepřibívá.
Automaty nahrazují práci, kterou dříve vykonával člověk. A tato zkutečnost bude mnohem rozsáhlejší. Je jen otázkou času kdy u ČD místo pokladen budou na většině nádraží automaty. Průmyslová výroba je již dávno automatizovaná a to tak, že člověk je zapotřebí jen minimálně. Bavím se samozřejmě o ,, bohatém severu ,, . Chudší státy mají více problémů než jen nějakou nězaměstnanost.
Lékarny, kde automat ,, podává léky, vypadnou přímo u kasy, videopůjčovny bez obsluhy - automatizované, jídlo, pití. Vše lze prodávat v automatu.
Myslím, že máme pár možných východisek.
Jedno je Star Trek, rozrosteme se do okolního vesmíru a budeme bádat.
Druhá je komunismus s demokratickými prvky. Všechno pro všechny atd.
Osobně si přeji tu první možnost.
Bylo by přece reálné nežít peněz. Jídlo, pití, pracovní oblečení, ubytování ,,zdarma,,. Nějaká mzda ano, když chce někdo nadstandart, at si ho zaplatí, bez problému.
No nelíbilo by se vám žít ve Star Treku?
Možná východiska uvádíte dvě jenže je i to třetí, který bylo výše - válka. Vše rozbít, zničit, peníze a úspory smazat, dluhy smrtelníků (nikoli mocných) převést do novýho systému a může se jet odznova. Kdo ví proč je to celosvětový problém a poradí jak z toho ven?
Jídlo, pití, pracovní oblečení, ubytování ,,zdarma. Jít do marketu a za nic dostat základ zdarma. Jo to by se líbilo. Ale kdo se bude starat o ty automaty? Kdo je vyrobí? Kdo.... Aby to fungovalo ještě něco chybí.
Však jistě. I automaty musí někdo vyrábět, obsluhovat, kontrolovat.
Práce bude vždy nějaká. Jen asi budeme muset vytvořit nové pracovní pozice, na něco revolučního přijít. Kromě Star Treku mě nic jiného revolučního nenapadá. Leda, že by jsme zahodili traktory a kombajny a vrátili se makat na pole, to by potom lidé práci měli. Ale kdo by to v dnešní době udělal? Mimo ,, bohatý sever ,, samozřejmě. Nebo nám jak historie ukazuje, zbývá opět válka, která je po svém skončení hnojem na ekonomickou hlínu.
Tady je priklad milionu na zbytecne pracovni pozice..a koukejte na ty miliony....http://www.esfcr.cz/modules/projects/index.php
"Jde to i jinak": Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce.
Příjemce: IQ Roma servis, o.s.
Registrační číslo: CZ.1.04/3.2.01/19.00003
Částka: 7 942 446,12 Kč
Detail projektu
"Změnit směr"
Příjemce: Ratolest Brno, o.s.
Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.02/21.00009
Částka: 3 403 249,80 Kč
Detail projektu
5PQ aneb 5 podmínek kvality (personál, profesionalita, prostředky, poctivost, pracovitost)
Příjemce: Arcidiecézní charita Olomouc
Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/22.00266
Částka: 5 201 788,00 Kč
Detail projektu
Akademie sociálního vzdělávání
Příjemce: Ledax o.p.s
Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/22.00075
Částka: 2 866 415,88 Kč
Detail projektu
Akreditace vzdělávacího kurzu pro pracovníky v sociálních službách
Příjemce: Liga za práva vozíčkářů, o.s.
Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/22.00204
Částka: 1 334 780,60 Kč
Detail projektu
Aktivně do práce
Příjemce: Úřad práce v Plzni
Registrační číslo: CZ.1.04/2.1.00/13.00014
Částka: 35 200 000,00 Kč
Detail projektu
Aktivně i s dětmi
Příjemce: Mateřské centrum Valašské Meziříčí - Emcéčko
Registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/26.00485
Částka: 3 094 911,70 Kč
Detail projektu
Aktivní padesátka v Jihomoravském kraji
Příjemce: Úřad práce Brno - město
Registrační číslo: CZ.1.04/2.1.00/13.00010
Částka: 49 250 000,00 Kč
Detail projektu
Aktivní zaměstnanec - systematické vzdělávání jako prostor pro profesní růst a zvyšování kvalifikace
Příjemce: HRASPO spol. s r.o.
Registrační číslo: CZ.1.04/1.1.02/23.00685
Částka: 1 241 428,88 Kč
Detail projektu
AMARE KHER
Příjemce: Oblastní charita Most
Registrační číslo: CZ.1.04/3.2.01/19.00055
Částka: 8 995 680,40 Kč
Detail projektu
ATHENA na cestách
Příjemce: KAZUIST, spol. s r.o.
Registrační číslo: CZ.1.04/5.1.01/12.00018
Částka: 6 981 920,00 Kč
Detail projektu
BENEKOVterm s.r.o. – zvýšení adaptability zaměstnanců v období hospodářské krize
Příjemce: BENEKOVterm s.r.o.
Registrační číslo: CZ.1.04/1.1.02/35.00024
Částka: 3 967 176,00 Kč
Detail projektu
Budoucnost pro Janov
Příjemce: Město Litvínov
Registrační číslo: CZ.1.04/3.2.01/19.00032
Částka: 8 030 240,16 Kč
Detail projektu
Centrum integračních služeb Břeclav
Příjemce: IQ Roma servis, o.s.
Registrační číslo: CZ.1.04/3.2.01/19.00027
Částka: 7 870 720,74 Kč
Detail projektu
České lupkové závody, a. s. pro rodiče
Příjemce: České lupkové závody, a. s.
Registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/26.00189
Částka: 1 784 259,12 Kč
Detail projektu
Cesta do práce v Jihočeském kraji
Příjemce: Úřad práce v Českých Budějovicích
Registrační číslo: CZ.1.04/2.1.00/13.00002
Částka: 52 667 490,00 Kč
Detail projektu
Chci řešit svoji dlouhodobou nezaměstnanost
Příjemce: Úřad práce v Příbrami
Registrační číslo: CZ.1.04/2.1.00/13.00050
Částka: 47 803 697,00 Kč
Detail projektu
Chopím se šance - podpora pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením
Příjemce: Liga za práva vozíčkářů, o. s.
Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.02/21.00092
Částka: 3 224 273,30 Kč
Detail projektu
Další vzdělávání zaměstnanců dynn a.s.
Příjemce: dynn a.s.
Registrační číslo: CZ.1.04/1.1.02/23.00078
Částka: 1 015 730,23 Kč
Detail projektu
Dítě není překážkou
Příjemce: Úřad práce v Olomouci
Krize je hlavně to jak se lidi chovají jeden k druhému. Na tohle ani po více jak týdnu neni Kaufland schopen podat vyjádření. Takže věc jsem předal přímo na Kaufland.de , tam si to už rozeberou.
Dobrý den,
tento e-mail nepíši v žádném ohledu
s radostí, ale téměř s odporem, čeho je možné stát se svědkem v obchodním
domě Kaufland, Pod Hranicí 1304/17, Praha 5 158 00.
Dnes 20.08.2009 v 8hodin ráno odmítla zaměstnankyně paní XXX
obsloužit zákazníka asijského původu s tichým souhlasem vedoucí směny.
Jméno vedoucí směny mi není známo.
Právem se zákazník ptal, proč nemůže být odbaven u pokladny číslo 4. Zde
musím podotknout, že pokladen bylo volných více, nákup dotyčného byl
průměrný, poloplný vozík.
Na tuto otázku mu nebylo odpovězeno, často se na jmenovaném Kauflandu
stává, že právě asijští zákazníci jsou posílání na jiné pokladny, chápu,
že pokud má zákazník tři plně naložené vozíky, může ho obsluha požádat,
aby se přemístil k jiné pokladně, dejme tomu z důvodu plynulosti provozu.
Ovšem ve zdejším Kauflandu nejsou zákazníci o toto žádání, nýbrž se s nimi
často jedná jako s ,, kamarády z ulice ,, . Slova jako prosím, mohl by
jste, byl by jste tak laskavý, zde téměř neexistují. Pokladní se nedívala
na muže, který dával jasné otázky, ano po chvilce byl hlučnější, ale v
žádném případě né vulgárním způsobem. Několik zaměstnanců Kauflandu ho
však dokázalo překřičet a to tak, že byli slyšet od hlavních dveří až k
nejvzdálenější pokladně. Pokud jsem dobře slyšel ,, Tady nejsi doma, neřvi
,, není mi známo, že by se jinde ve světě zákazníkům tykalo. Následně byla
pokladna zavřena, zákazník zavolal policii ČR s tím, že se jedná o
rasismus a případ nahlásil. Po několika minutách se paní pokladní vrátila
a pokladna byla znovu otevřena. Po příjezdu policie ČR a krátkém rozhovoru
při kterém se někteří zaměstnanci Kauflandu nevybraným způsobem usmívali,
policie odešla a zákazník také. S tím, že tento případ dá k šetření
obchodní inspekci.
Zaměstnanci jmenovaného Kauflandu u pokladen, jsou alespoň z mého pohledu často na nízké profesionální úrovni a u některých nelze o žádné profesionalitě
ani hovořit. O tomhle se v mém dopise zmiňovat nebudu, netýká se to přímo
tohoto konkrétního případu, který šokoval i jiné zákazníky v okolí.
Celá situace vznikla z mého pohledu jen kvůli neschopnosti zaměstnanců
tohoto Kauflandu, kteří často neumí jednat se zákazníkem, někdy chybí
základy slušného jednání.
Výše zmíněná pokladní mi při mém nákupu na mé slovo ,, děkuji ,, po
ukončení nákupu odpověděla ,, Jo ,, . Můžu s čistým svědomím říci, že toho
jsem alespoň slyšel, protože celkově byla nemluvná, bez pozdravu a velmi
tichá, takže jí bylo velmi špatně rozumět. Za jiných okolností umí být ale
určitě slyšet.
Nákupní vozík toho asijského zákazníka i po více jak dvou hodinách stojí u
chladících boxů, které jsou u pokladen, nikdo není evidentně schopen zboží
vrátit zpět do regálů a vozík zavést zpět. Možno ověřit na kamerách.
Dodávám, že pokud se ,, poškozený ,, zákazník rozhodne tuto politováni
hodnou událost řešit, bude mít na své straně několik svědků v jeho
prospěch.
Snažil jsem se být objektivní, chápu, že práce na pokladnách může být
někdy nelehká, ale toho už opravdu přesáhlo veškeré hranice, které jsem
byl dlouhou dobu ochoten napínat.
Jsem si jistý, že si dokážete představit, jak se mě i jiným zákazníkům
líbil nákup ve vašem obchodě.
Co bys cekal od supermarketu a jejich zamestnancu. Ja tam radsi uz ani nechodim, mam radsi male samosky. Aspon se clovek nemusi divat na ty ,, inteligentni,, tvare.
jo vse ma sve klady a zapory. Supermarket ceny, akce, slevy, ale neochota, odlidsteny pristup....mala samoska je o lidech, usmevu prodavacky co u ni kazdy rano nakupuji svacinku a nekolika slov o deni...to si i priplatim
Zajímavé, slyšela jsem o kauflandech leccos, ale tohle? U nás musí pokladní zdravit, zeptat se, zda bylo vše v pořádku a na Veikonoce dokonce říct taky jakousi formulku...????
No, vím, že třeba v Bille v Brně v Králově poli je to podobné jak píšete. Ale stačí zajet do Billi v Olomouci u hl. nádraží a už je to o něčem jiném... .
V Kauflandu v německu se vás s ůsměvem ptají ,, Bylo všechno v pořádku,, ? Musí, prostě to tak je. V česku to je zatím jen ojedinělé. Bohužel si manageri prodejen asi neuvědomují jak důležitý je přístup pracovníka, nebo to neumějí ohlídat. A nebo je jim to srdečně jedno, protože u nás kvůli slevě jsme schopni jít i do krámu, kde je obsluha takto, či jinak nevyhovující.
V pátek jsem chtěl 15deka slaniny, obsluhující mi naložila neco kolem 24deka. Říkám jí, že chci jen 15deka a ona na to ,, Bud všechno nebo nic,, . Říkám přoč?
Protože bych to musela skovávat, on si nikdo nekoupí 9deka slaniny... . Takže všechno jo. Říkám ,, né opravdu ne, to je pro mě moc.
Takže nakonec jsem odešel s 15deka slaniny a ona byla ještě nasraná a ani neodpověděla na nashledanou.
CHápete? Je placená za to, aby nás obsloužila a dělá tohle... .
Je to někdy naposrání, souhlasím.
No, i když otázka "Bylo vše v pořádku?" je tak trochu mimo...ale to je vedlejší.
Některé prodavačky zastávají názor "co mě otravuješ" a kazí tak reputaci těm zdvořilým, kterých je poskrovnu...
Úplně nejlepší je, když (vesměs v oděvech) běží prodavačka naproti lidem, co sotva vejdou a už se jich ptá, jestli může poradit/pomoct. Po odmítnutí (jak může vědět, co si chci nebo nechci koupit??) se urazí a jakmile ji člověk potřebuje, není k nalezení/ochotná pomoct. Prostě všechno naopak.
"Bylo všechno v pořádku?" - nač ta otázka? Pokladní to ze sebe vychrlí, mají to naučené ve spojitosti s dalšími větami, a vůbec nečekají na odpověď.
Když to zavedli, párkrát jsem se pokušel optat, proč nemají to či ono v akci, ale nedostal jsem se ke slovu - za dotazem následovaly ihned další věty a rozloučení. A když se mi občas podaří sdělit svou nespokojenost s nedostupností zboží, řeknou, že s tím nic neudělají a pošlou mne do fronty k informačnímu pultu, Tady to sice ochotně vyslechnou, ale taky s tím nic neudělají.
Tak teď mění začátek akcí na čtvrtek - jde o to, kdy dojde k vykoupení přídělové kvóty zboží. Ze zkušeností vím, že doposud během pátku přerovnávali akční zboží na zvláštní místa a lidé, když to viděli na těch zvláštních místech, tak to kupovali, i když to ještě zlevněné nebylo (a dalším trikem Kauflandu bylo, že "původní" cenu před akcí navýšil tak, aby zlevnění ve skutečnosti o 1-2 Kč mohl prezentovat jako bombastickou slevu 33 - 50 %). A když došlo v sobotu ke zlevnění, nebylo již co prodávat, protože zboží určené k prodeji za zlevněnou cenu bylo vyprodáno ještě před jeho zlevněním, tedy za vyšší cenu. Tomu říkám dobrý kšeft, aspoň ze strany Kauflandu.
No jo, ono se někdy stane, že některé zboží je zlevněné na cenu vcelku zajímavou, ale pak máte omezení třeba "10 ks (kg) na zákazníka a den" (je to i v letáku. Ono je to hlavně kvůli překupníkům, co kupují zboží pro svoje prodejny a pro další prodej.
Brácha včelaří. na zimu je třeba včely zakrmit cukrem, když jim seberete med, což je jejich potravina na zimu. Na včelstvo je třeba tuším nějakých 12-15 kg cukru. Když kupuje cukr pro cca 200 včelstev, je v tom množství fakt velký rozdíl, jestli ho kupuje za 23,50 nebo 16,80 nebo taky za 9,90. Takže když je akce, nalehne na market celá rodina a vozí, dokud je co (protože cukr se bohužel kupuje na volném trhu, celý slavný svaz to nezajímá a nákup cukru není nijak organizován). Když se takových včelařů sejde v prodejně víc, je to pak docela psina.
Takže letošní zkušenost: Kaufland, cukr 9,90. Vybrali jsme co se dalo. Taky jsme museli střídat pokladny, abychom dodrželi omezení 10 kg/osoba/den (přičemž osobou mohl být i kojenec). V marketu jsme se sešli 3 včelaři a za hodinu nebylo co vozit. Ostatní zákazníci holt přišli zkrátka, protože prodejna má přidělenou kvótu. Jenže my měli cukru pořád málo. Brácha se dozvěděl, že Makro má na zlaté karty cukr taky za 9,90. Známí mu pomohli sehnat zlatou kartu, ta ale nebyla ta pravá, protože jich existuje více typů. Dvě hodiny šaškování před Makrem, za půjčení karty kilo medu a jel takhle 2x, poslední fakturu měl taky od nějakého Vietnamce. Co může dělat, když toho cukru potřebuje nějakých 30-40 metráků?
To opravdu nelze koupit 3-4 tuny cukru z nějakého velkoskladu nebo přímo z cukrovaru ? Nebo se domluvit více včelařů a koupit třeba 10-15 tun cukru ? 3-4 tuny cukru ani do běžného auta nedostanete a když spočítáte čas a benzín těch mnoha jízd tak se musí vyplatit i pronájem dodávky nebo náklaďáku pro dovoz celého množství najednou.
Kupovat tuny cukru v supermarketu je jak kupovat cihly na stavbu domu v Baumaxu. To taky nikdo soudný neudělá, i když by to teoreticky šlo.
Jo, přídělový systém ... byl po válce a je i v přetrženém hospodářství.
Nejedná se jen o cukr, který v případě akce není. Je /či spíše není/ mnoho dalšího zboží.
Víte, co je zajímavé: I Globus měl několik akcí - ceny okolo 10 CZK za kilo cukru. A i když i v Globusu je v letáku omezené množství /mimochodem, zajímalo by mne, jak kromě Makra, kde kupujete na kartu, v jiných obchodech ohlídají "na osobu a den"/, nesetkal jsem se s tím, že by někoho skutečně omezovali nebo že by cukr nebyl. Přitom má Kaufland víc obchodů než Globus, tudíž z pohledu mé logiky by pro Kaufland neměl být problém odběru větších - dostatečných kvant a ještě za nižší ceny.
Včelařina je věc záslužná a cukr bych určitě neomezoval. Co mne však vytáčí, je to, že v maloobchodech prodávají i jiné zboží, u kterého je patrné, že slouží k překupnictví nebo k podnikání, a to ve velkých kvantech, a na "normální" zákazníky pak nezbyde. Třeba mouka, ta se prý kupovat do zásoby moc nedá, protože v ní je nějaká havěť /moli?/, takže když někdo bere 2 kartony, určitě to nemá v neděli na knedlíky ke svíčkové, a na 2 roky do zásoby to taky asi nekupuje. Když nemohou normální lidi do Makra, neměli by podnikavci kupovat v maloobchodní síti.
Ne, fakt to nejde. Co chcete, prý máme tržní hospodářství.
Zkoušeli se domluvit s cukrovarem, ten je ale v kleštích marketů, nehledě na to, kolik jich v poslední době zkrachovalo a jejich kvóty na výrobu cukru se vrátily do Bruselu. prostě cukrovary nechtějí. Proč by prodávaly včelařům na pár švesťáků, když můžou marketům postupně za plnou pálku. Nelíbí se ti to? Vždyť si můžeš dovézt levnější ze zahraničí, jak nám před 15 léty tvrdili kapitáni průmyslu. Cukrovary nemají motivaci, markety taky ne, co jim je do nějakých včelařů? To tak, aby v Čechách něco prosperovalo, tomu je třeba hned od počátku třeba zatnout tipec! Svaz včelařů jsou totalitní strejcové, pro které je nejlepší radou prodej "ze dvora". Co na tom, že jde o 1 kroků zpátky a vracíme se do dob krále Klacka. Když to sleduju, tak jde o uměle udržovanou malovýrobu na úrovni pol. 19. stol. Kdo jiný by mohl třeba na výstave úspěchů ocenit medomet vyrobený z plastové bedánky? Šaškárna na entou.
Ono je to tak: když krmíte prasata, tak obvykle brambory a obilí na šrot pěstujete v rámci jednoho družstva, tak žrádlo pro prasata na běžném trhu nenakupujete. Včelaři donedávna ani nebyli součástí agrární komory. Věkový průměr včelařů je asi 68 let, mladí se do toho nehrnou, protože se tím rozumně uživit nedá, jen za cenu šedé ekonomiky (třeba že včelstva rozepíšete na víc lidí, abyste nemusel platit daň z příjmu). I přes státní dotace to má vysoké náklady, Bohužel bez včel nebude ani ovoce a zelenina, ale to je přece jedno, to všechno přece levněji dovezeme ze zahraničí.
Průměrný věk včelařů je kolem 68let? To jako vážně? To snad ne, ne? V 68už to snad ani pomalu dělat nejde, hm? Každopádně pokud to tak je, je to hustý.
Pche, v 68-mi letech je člověk mladík, ještě v dobré síle. Vždyť již za několik let se bude do důchodu chodit v 65-ti. Za 3 roky přeci příliš nezestárne.
Ano, dovezeme med - z Číny. Tuším, že v nějakém spotřebitelském testu vyšlo, že současně prodávané medy pocházející vesměs z Asie obsahují antibiotika a jiné škodlivé sajrajty. A taky stačí, aby bylo ve směsi medů pár gramů z ČR nebo unie, a už je to považováno ne za made in China, ale made in ČR, příp. EU (nebo "země původu").
Když se podíváte na etiketu, tak tam je "směs medů ze zemí EU a zemí mimo EU". Stačí tedy 0,5% medu z Čech a splňuje to podmínky na etiketě. Problém je v tom, že medy z tropů, kam patří i Čína, mají vyšší obsah vody a snadno se rozkvasí. Právě proti kvašení se do nich přidávají antibiotika. Když před tuším 10 léty objevili nepřípustné množství antibiotik v medu v Německu, kdo myslíte, že ten med zkomzumoval? Pokud řeknete, že Češi, tak bingo, máte pravdu. Co by to dlabali Zápaďáci, když divoký Východ bez zákonů zdlábne kdejaký sajrajt. Jen se mu to musí správně podat, jakože to je třeba prevence ptačí chřipky nebo jiná marketingová lež. A naši vedoucí představitelé to za jidášské stříbrné rádi zopakují. Pak jen "byli jsme uvedeni v omyl a podáme trestní oznáení na neznámého pachatele" a další blablabla a jede se dál. Co byste chtěl v Banánistánu?
Já měl za to, že antibiotika se dávají na konci sezóny včelstvu proti včelí nemoci (nevim jak se jmenuje), aby roj přezimoval v pořádku. Ty antibiotika ve včelím organismu se pak dostanou i do medu, není to problém jen v Asii.
Za socialismu jsme měli v mnohém přísnější normy. Díky "harmonizaci" s unijními normami a lobingu bohatých a mocných firem byly tyto normy postupem času zrušeny či změkčeny, a výsledkem je to, že konzumujeme samé jedy. Vemte si např. "zdravou" zeleninu, co dusičnanů obsahuje. Nejen tropické ovoce, ale i třeba normální jablka z dovozu, jenž jsou stříkány chemií, aby měly stejnou velikost, stejnou barvu a aby ho škůdci nezlikvidovali. Nebuďme naivní, že se jedy nedostanou ze slupky dovnitř plodu. Nějaké doporučované umytí či odstranění slupky nepomůže, jen zmírní jedový efekt.
Kdybychom se drželi původních norem, asi by regály se zeleninou a ovocem nevypadaly o mnoho vábněji než tomu bývalo před 89tým. Musíme si rozmyslet, zda chceme žít zdravěji nebo vychcípat na rakovinu. Že má každý alergii na něco a že se, přes velké pokroky ve zdravotní péči, rodí velký počet dětí s nějakým vrozeným defektem, taky o něčem svědčí.
Antibiotický med právě z Asie je vcelku známá věc. Naši včelaři s tím problém neměli.
To nejsou antibiotika. Na podzim se léčí proti varoáze, to je druh roztoče. Ten po aplikaci přípravku zahyne a spadne (spady se kontrolují a když je tam roztočů hodně, mění se přípravek nebo aplikuje znovu. Tuším, že u nás jsou povolené přípravky jen dva a jejich aplikace je povinná. Pokud by to někdo neaplikoval, je to trestný čin, protože včela je hospodářské zvíře). Když se včelstvo léčí na podzim, do jara nemáte po přípravcích ani stopy, v pohodě vyprchá.
Antibiotiky by se možná mohl léčit mor včelího plodu, ale u nás se napadená včelstva i všechno, co přišlo se včelami do styku, pálí.
Ti Asiati (ale i Mexikánci a jiní) dávají antibiotika přímo do medu, včely s tím neléčí. U nás je povolen obsah vody v medu 18-20%, tropické medy mají víc. med je pak řídký a snadno kvasí. Tomu kvašení pak zabráníte právě přidáním antibiotik, protože ten med musíte exportovat na velou vzdálenost a spotřebitel někde v Evropě by si zkvašený med nekoupil a tolik medoviny nevypije.
Další podobný případ antibiotik v potravině je, když kráva dostane zánět vemene. Vy ji zaléčíte antibiotiky a rezidua přejdou do mléka. Když pak tuhle krávu podojíte a její mléko se dostane do cisterny, tak to v pasterizovaném mléce až tak nevadí a ani se na to přijít nemusí. Přijdou na to ale v mlékárně, kde jim nekysá jogurt, protože antibiotika kysání brání. Z toho jsou pak velké pokuty až odmítnutí odběru mléka.
Myslím, že současná situace zdaleka není krizí, a že bychom neměli příliš podléhat různým mediálním masážím :-). Samozřejmě, situace JE vážná, recese neoddiskutovatelná, a proto si zasluhuje pozornost. Ale že by to byla krize? Myslím, že do krize, srovnatelné s tou ve 30. letech minulého století, má současnost hodně daleko.
Tehdy bylo období (1932-34), kdy došlo v Československu k poklesu hospodářství o 40% (v USA a Německu o více než 45%) a průměrná nezaměstnanost byla v ČSR kolem 17,5% ( v USA přesáhla nezaměstnanost 24%, v Rakousku 26%, v Německu 30%).
Současnost je taková, že české hospodářství po celém desetiletí nepřetržitého růstu (který byl v letech 2005 -2007 větší než 6% ročně, a ještě v r. 2008 dosáhl 3%) pokleslo o 3,4%. A tzv. "obecná míra nezaměstnanosti" dle metodiky ILO (která se mimochodem pohybovala od r. 1998 do r. 2006 mezi 6,5 až 8,8%, a v posledním desetiletí se pouze v r. 2008 dostala pod 5%), stoupla ke konci 2. čtvrtletí 2009 na "závratných" 6,4%. A to je stále, jen tak mimochodem, hodnota o 0,7% nižší, než v roce 2006. Takže když si to shrneme, z hlediska HDP recese vymazala zisky roku 2008 a tak dva měsíce roku 2007, čili máme se jako někdy na začátku listopadu 2007. A nezaměstnaných je sice více než loni a předloni, nicméně méně, než jich bylo v roce posledních voleb, tedy v r. 2006, a celých osm let předtím.... To mi fakt jako krize nepřipadá, neb mi stačí si položit otázku, zda jsme se měli v roce 2007 nějak mimořádně špatně, a pravdivě si na ni odpovědět.