Opravdu si myslíte, že soudci jsou takoví až od Velkého Listopadu?
Koncem 80. let jsem mluvil s jedním soudcem, tenkrát nejnižšího stupně. A na otázku, jak snáší ten tlak, že špatným rozhodnutím může někomu zničit život, odpověděl, že to ho vůbec netrápí, protože když rozhodně špatně, tak se každý může odvolat. Takže na jeho rozsudku vlastně vůbec nezáleží.
Opravdu si kladu otázku, proč takoví zbyteční lidé v justici pracují, vždyť jsou jen zbytečným předstupněm k soudům vyšší úrovně, kam se díky jejich odfláknuté práci stejně (téměř) každý odvolá a bez nich by to bylo rychlejší.
Dobrý večer. Zareaguji místo předřečníka. V ČSSR byli soudci voleni na dobu určitou. Samozřejmě to bylo proto, aby si komunistická moc udržela kontrolu nad justicí. Jistě by skončil soudce, který by odmítl exemplárně odsoudit třeba disidenty (tzv. antisocialistické živly), ale takových případů bylo minimum, většina trestních soudců soudila obyčejné zloděje, civilních soudců sousedské spory, majetkové spory. Předpokládám, že soudce flink nebo ten, kterému by vše odvolačka vracela, by skončil a nebyl by zvolen. Soudci tedy byli nepřímo odpovědni za svou práci. Nyní nejsou.
Prosím nepoučujte právníka, když o věci zřejmě nic nevíte. Nemám chuť vám vyhledávat příslušná ustanovení právních předpisů a hrabat se ve sborníku ústavních předpisů ČSSR, nevím kde ho mám, možná jsem ho vyhodil při stěhování, tak vám zacituji z Wikipedie: V období komunistického režimu byli zavedeni tzv. soudci z lidu, kteří na rozdíl od soudců z povolání nemuseli mít právní vzdělání a kteří byli na dobu 4 let voleni příslušnými národními výbory. Také profesionální soudci začali být voleni, a to na návrh Národní fronty. Zpočátku též národními výbory na funkční období 3, resp. 4 let, později na 10 let národní radou, soudci nejvyššího soudu byli ale voleni vždy parlamentem. (Konec citace.) Přísedící i dnes volí komunální zastupitelstva. Samozřejmě jsem měl na mysli profesionální soudce, přísedící jsou jen šaškárna do počtu, aby se budilo zdání spravedlnosti a "lidského" prvku v justici, navíc jen v 1. stupni v pracovních věcech a věcech trestních.
Tak jsem vám to vyhledal, uznávám wikipedie není pro právníka pramen, i když myslím, že pro laickou diskusi by stačit mohla, ale:
čl. 46 odst. 1 Ústavy ČSSR: Národní shromáždění volí Nejvyšší soud a může odvolávat jeho členy.
čl. 99 Ústavy ČSSR: (1) Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem; dozírá na soudní činnost všech ostatních soudů. Soudci Nejvyššího soudu jsou voleni Národním shromážděním. (2) Soudci krajských soudů jsou voleni krajskými národními výbory. (3) Soudci okresních soudů jsou voleni občany podle obecného, přímého a rovného volebního práva s tajným hlasováním. (4) Nejvyšší soud, krajské a okresní soudy se volí na dobu čtyř let. (5) Vojenské soudy se volí podle zvláštních předpisů.
Samozřejmě, věc měla další vývoj, došlo ke změnám, např. z důvodu přijetí zákona o čs. federaci atp. Stačí vám tedy citace z ústavních zákonů ČSSR? Prosím, oponujte, kritizujte, rád povedu debatu, ale to vše se znalostí věci, v tomto případě se znalostí historie ústavního práva.
Tak jsem ještě po obědě dohledal tu změnu (fakt si nepamatuji, kdy přesně došlo k jakým změnám jakým předpisem). Ostatně jestli nejste mladý člověk (ovšem pak byste se k tomu tím spíš neměl vyjadřovat, pokud nejste z oboru, protože o tom nemůžete nic vědět, nemůžete si to pamatovat), ale středního věku (jako já) nebo věku staršího, tak si to přece musíte či měl byste pamatovat, jak to v ČSSR bylo.
Změna provedená ústavním zákonem č. 81/1968 Sb. - čl. 2: Soudce krajských soudů a soudce okresních soudů zvolí, popřípadě odvolávají, v České socialistické republice Česká národní rada a v Slovenské socialistické republice Slovenská národní rada. Na volby soudců okresních soudů se přiměřeně použije ustanovení o volbách soudců krajských soudů.
Stačí vám to? Opravdu nejsem pouhý novinář (které tak nemá rád pan prezident), abych nevěděl o čem píši.
Jinak i jistý senátor (nekomunistický) navrhoval vrátit se ke jmenování na dobu určitou, ale v odborné diskusi neuspěl, ono i kdyby to moc zákonodárná provedla, počítám, že by jim to shodil Ústavní soud. Když mohl shodit ústavní zákon o zkrácení volebního období PS a odložit volby, ač ÚS ústavní zákony posuzovat nemůže, na základě pro mne příšerné teorie "materiálního jádra ústavy", proč by neshodil ústavní zákon o změně postavení soudců?
Chybu může udělat každý. Proto raději napřed pokuty a pak teprve tvrdé tresty. Pokuty stupňovat podle počtu vrácených rozhodnutí a u vyšších soudů velmi tvrdou pokutu při rozhodnutí Ústavního soudu.
A jestliže za dané období počet pokut přesáhne dané číslo, přeřadit na nižší soud a u okresu na několik měsíců nechat doma bez náhrady.
V další etapě pak vyhazov a nutnost nového jmenování prezidentem po absolvování placeného doškolování ze znalosti práva.