Rodí se nová pravidla pro alternativní investiční fondy, které nepodléhají dozoru České národní banky (ČNB). V posledních několika letech připravili podvodníci, kteří tento typ fondů založili, věci neznalé lidi o miliardové částky. Vše pod vidinou nezvykle vysokých výnosů, které jim slíbili.
Vláda schválila 4. října 2023 návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který zpřísní pravidla pro nabízení investic prostřednictvím právě těchto alternativních fondů. Pokud zákon úspěšně projde legislativním kolečkem, začne platit od 1. července 2024.
Co odhalily kauzy Growing Way a WCA International
Mladý podnikatel Ondřej Janata nabízel lidem účast na investicích s vysokým zhodnocením v jeho alternativním fondu Growing Way. Vše skončilo před 2 roky v září 2021, kdy na Janatu udeřila policie kvůli podezření z podvodu a zajistila nemovitosti i několik luxusních automobilů. Vyšetřuje ho, zda firma nebyla takzvané „letadlo“. Podnikatel využíval vklady nových investorů k tomu, aby měl na vyplácení výnosů stávajícím investorům, tím pádem se tyto peníze vůbec neobchodovaly na finančních trzích. Do Growing Way vložily peníze téměř 4000 lidí. Společnost nepodléhala jakékoliv regulaci ze strany České národní banky.
Stejně tak skončila společnost WCA International, která se zaregistrovala v seznamu alternativních investičních fondů. Scénář jejího „investování“ byl velice podobný jako u Growing Way. Také do tohoto fondu s nadějí na vysoké zhodnocení investovalo 6 tisíc lidí peníze v hodnotě cca 2 miliardy korun. Správce fondu Matouš Polák převáděl peníze z fondu do svých firem, místo aby je investoval, a peníze nových klientů používal pro výplatu „zhodnocení“ stávajícím klientům.
O tom, že se jedná a v budoucnu bude ještě jednat o velký problém, svědčí i fakt, že v seznamu tzv. alternativních investičních fondů, který je dostupný na webu ČNB, bylo na začátku května 2023 uvedeno celkem 403 subjektů. K masivnímu nárůstu docházelo a dochází od roku 2020 do současné doby. Naproti tomu v předchozích letech byl počet těchto subjektů marginální,
upozornila Policie ČR ve své výroční zprávě za rok 2022. K začátku října 2023 už je zaregistrováno 420 alternativních fondů.
Přitom většina těchto fondů má svá sídla registrovaná v Praze a v Brně, dost často také na stejných adresách v centru Prahy. Masivní nárůst těchto společností v minulých letech kopíruje množství nově vedených případů,
potvrdila policie.
Co jsou alternativní investiční fondy a kdo do nich smí investovat
Alternativní investiční fondy se řídí § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), proto se jim ve finanční hantýrce říká „patnáctkové fondy“ nebo „minifondy“. Tento typ fondů vznikl pro potřebu správy majetku menších uzavřených skupin osob (maximálně 20 účastníků), kteří jsou kvalifikovanými investory.
Kvalifikovaní investoři jsou lidé, kteří jednak musí mít dostatek zkušeností a znalostí v oblasti investování a také jsou schopni investovat v řádech milionů korun. Ti musí potvrdit, že jsou si vědomi veškerých rizik, která jsou spojená s tímto typem investice.
Podle současných pravidel musíte coby kvalifikovaný investor splnit tyto podmínky:
- Vložit do fondu nejméně 125 000 eur,
- současně čestně prohlásit, že máte dostačující znalosti ohledně investičních nástrojů používaných daným fondem a že chápete všechna rizika, která jsou s tím spojena. Následuje ověřovací test vědomostí.
- Zákon v současné době umožňuje, abyste dali do fondu alespoň minimální investici předepsanou zákonem, tedy 1 milion Kč. V takovém případě však musíte písemně potvrdit, že investice odpovídá vašemu finančnímu zázemí, investičním cílům a také odborným znalostem a zkušenostem.
Pokud se tedy prohlásíte za kvalifikovaného investora, berete na sebe dobrovolně výrazně vyšší riziko, než jaké nese drobný investor, a vzdáváte se tím ochrany spotřebitele. Proto tyto fondy nesmí jejich správci nabízet veřejnosti a také nesmí nést označení „investiční fond“.
Podle současného nařízení ČNB jsou správci alternativních investičních fondů povinni uvádět ve všech materiálech, a to včetně internetových stránek, informaci, že nepodléhají dohledu ze strany ČNB. Správce alternativního fondu nebo osoba, která investice do takového fondu nabízí, musí na tyto skutečnosti při nabízení investic potenciální investory vždy upozornit.
Přesto v uplynulých letech někteří správci těchto „patnáctkových“ fondů bez skrupulí nabízeli možnost investování lidem, kteří s investicemi neměli žádné zkušenosti, tudíž ani tušení, do čeho se pouštějí. Nově se rodící zákon má zabránit, aby se podobné scénáře opakovaly.
Jaké budou mít „minifondy“ nové povinnosti
Ačkoliv je nabízení veřejnosti investovat do těchto subjektů, neboli tzv. nelicencovaných správců, zakázáno, jsou indikace z trhu i dohledu, že opak je pravdou. Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,
říká důvodová zpráva k předkládanému zákonu.
Nově bude zákon požadovat, aby se společnost, která je alternativním investičním fondem, označila ve svém názvu jako osoba rizikového kapitálu. Zároveň už nebude smět v názvu použít slovo „fond“ nebo jakékoli slovo od něj odvozené, protože by se pak zájemci o investice mohli mylně domnívat, že jde o subjekt regulovaný ČNB.
Do „minifondů“ už také nebudou moct investovat všichni, kdo se označí za kvalifikovaného investora. Doposud stačilo, aby zájemce o investování o sobě prohlásil, že je kvalifikovaný investor, vyplnil investiční dotazník, se kterým mu leckdy i někdo pomohl. Nově se tedy zavede minimální výše investice odpovídající částce 125 000 eur (cca 3 mil. Kč).
Pravidlo minimální výše investice však má výjimku. Do alternativního investičního fondu mohou investovat členové rodiny a přátelé, kdy musí splnit maximální počet 20 osob, přičemž nemusí splnit podmínku minimálního vkladu. Tato výjimka platí už dnes a do budoucna zůstane zachována.
Aby však správce takového fondu nenapadlo zákon nějak obcházet, výjimku z minimálního vkladu a skutečnost, že jsou shromažďovány peněžní prostředky maximálně od 20 osob, bude muset ověřit auditor a samotný fond pak musí toto ověření dodat do 6 měsíců od uplynutí předcházejícího účetního období ČNB. Auditor bude ověřovat pouze počet osob, které nejsou tímto kvazi-kvalifikovaným investorem, nikoliv účetní závěrku.
V případě porušení povinností Česká národní banka rozhodne o výmazu fondu ze seznamu alternativních investičních fondů a k opětovnému zapsání nesmí dojít dříve než za 10 let.
Podle čeho můžete poznat, že vám někdo nabízí vzdušné zámky?
Alternativní fondy, které v minulosti připravily své investory o peníze, měly v podstatě stejné praktiky. Slibovaly nezvykle vysoké výnosy, na které při běžném způsobu investování nedosáhnete. Jejich zástupci vždy zdůrazňovali, že je fond zaregistrován v seznamu České národní banky, které pravidelně zasílají roční reporting.
Ani jedno z uvedeného nemá pro investora přínos ve smyslu snížení rizika jeho investice, naopak by to mělo sloužit jako indikátor, že správce chce registraci u ČNB či zasílání reportingu pouze využít ke zvýšení důvěry potenciálních investorů. V některých případech je dokonce ČNB neprávem uváděna mezi obchodními partnery správců podle § 15,
varuje centrální banka.
Ani po schválení zákona nebudou tyto minifondy podléhat dohledu ČNB, pouze budou muset dodržet výše zmíněná nová omezení ve své prezentaci.
Jaká je skutečná role ČNB v případě správců „minifondů“
- Vedení seznamu fondů,
- kontrola, zda majetek pod správou nepřekročil zákonný limit,
- shromažďování podnětů veřejnosti na neoprávněnou činnost „patnáctkářů“,
- v návaznosti na podání veřejnosti dbát, aby tito správci nevytvářeli klamavý dojem, že jsou dohlíženým subjektem
- a vysvětlovat rozdíl mezi subjekty dohlíženými a nedohlíženými ČNB.
ČNB dohled nad tímto typem fondů nevykonává. V seznamu alternativních fondů je u všech jednotlivých správců uvedeno upozornění, že zápis v seznamu nepředstavuje podnikatelské oprávnění a neopravňuje k veřejnému nabízení investic a shromažďování peněz od veřejnosti za účelem jejich společného investování. ČNB ani neověřuje správnost údajů zaslaných pro registraci. Samotná činnost správce či jeho investiční strategie nepodléhá schvalování ze strany centrální banky, správci nedostávají od ČNB žádnou licenci a ta jejich činnost dále nekontroluje.
