Einstein byl skvělý fyzik, ale ne ekonom. Jeho názory na ekonomii jsou srovnatelné s názory nějakého fantasty o fyzikální teorii relativity. Prostě zajímavé, ale chybné. Einstein se netajil obdivem k plánovanému hospodářství a fandil Sovětům, aby jim ten experiment vyšel. Ne náhodou jeden z jeho poválečných článků visí u nás na komunistické nástěnce před samoobsluhou.
Máte pravdu ale je dobrý se seznámit s různýma teoriemi. Jo mnohý teorie sou pokořeny jako slepá cesta ale jenom díky fantasty teoriím je možné dělat pokroky v poznání. Sověti dlouhou dobu dokázali hrát habaďůru a tvářit se jako nej systém, že jim to i západ věřil. Po dlouhým experimentu se ukázalo, že centrální plánování jaksi nefungovalo. Dnes mnozí věří, že stát se má zadlužovat a zachraňovat topící se firmy a banky. V co se bude věřit za 10 let? Možná to bylo dobrý rozhodnutí a možná cesta do pekel.
Nemáme nadprodukci zboží, lidé by si je rádi koupili, jenže nemají za co. Problém spočívá ve velice nerovnoměrném rozdělování výnosů z práce, kdy si díky tištění peněz a výrobě dluhů někteří opravdu pořídí třetí auto a jiní zoufale šetří na střední školu pro pro děti. Nejde jen o žití na dluh, to je dokonce i konzumentům vnuceno. Jde také o tok veškerých přírůstků ekonomiky mizivé menšině obyvatel.Přirozeným vývojem nám vznikl systém, který dokáže pomocí dluhů a spekulací shromažďovat čím dál větší majetek pro nepatrnou část lidí.
„Nemáme nadprodukci zboží, lidé by si je rádi koupili, jenže nemají za co.“ Samozřejmě, že máme nadprodukci zboží i krize v letech 1929-1933 byla takto definovaná a spočívala v tom, že zboží (alespoň v počátku) bylo dost a lidé by si je rádi koupili, jenže neměli za co. Nyní se mnou možná začnete polemizovat o definici slova nadprodukce.
Nadprodukce nastane, až každá rodina bude mít např 3 auta do stáří 5ti let, 2 ledničky, 1 mrazák, a každý člen rodiny comp a noťas.
Vím, kam míříte vy. Aby se běžní lidé vrátili spotřebou do předminulého století - tam pro běžné lidi nebyla dostupná ani auta, ani ledničky. Pokud tyto vymoženosti odejmete dnešním lidem, bude z toho nadvýroba.
Ona nadvýroba se dá řešit tím, že se mezi běžné lidi dostane víc peněz, ty budou moci utratit za onu vzníklou nadvýrobu. A ta se stane skutečnou nadvýrobou, až opravdu všichni budou mít vše - viz začátek mého příspěvku.
Jinak třeba naši zemědělci zažívají krušné chvíle s nadvýrobou každý rok. Zatímco ve světě se plánuje a zemědělci mají jistotu udání své výroby za garantovanou cenu, tady donedávna ne. Pokusy s nesmyslným přetrženým hospodářstvím se řadě zemědělců tvrdě vymstily. A tak jeden rok je málo obilí (ať menším počtem osetých hektarů, nebo neúrodou) a druhý rok je ho přebytek (třeba i z důvodů nekontrolavatelných dovozů). Pak zase nejsou brambory a pak zase jsou. To samé s dobytkem. Specifikum zemědělství je ale to, že se nedá nějakým čudlíkem najednou zvýšit či naopak utlumit produkce ze dne na den. A tak se stává, že zemědělec prodá mnohdy pod cenou vstupů, jen aby se zbavil komodity, protože nelze jednoduše býka krmit o 1000 dnů déle, až o něj bude zájem, bez zvýšených nákladů na krmení za oněch 1000 dní.
Aha, takze i kdyz si budu cele dny valet doma sunky, tak budu mit pravo na 3 auta, 2 lednicky, 1 mrazak a notas? ;-)
Nevite. Miri k tomu, ze produkce a spotreba musi byt dlouhodobe vyrovnana. To jest kazdy musi spotrebovavat ekvivalent toho, co vyprodukuje. Jinak nastane to co v socialismu - ano, v obchode je teoreticky nove auto za xxx tisic, ale ve skutecnosti si ho za ty penize nemuzete koupit - musite se zapsat do poradniku.
Stejne tak struktura vyroby musi byt stejna, a kdyz lidi nepotrebuji auta (tj. nejsou ochotni na ne dat penize, davaji je na neco jineho, treba jidlo, bydleni), tak se proste musi vyrabet mene aut.
Dat lidem penize je hezke... ale bud ty penize seberete nekomu jinemu, coz znamena, ze pro zmenu ON si toho koupi mene, nebo je natisknete a pak plati to co jsem psal vyse o nutnosti souladu produkce a spotreby.
Ad zemedelci: Bozicku, a co brani takovemu zemedelci v zime pred setim prijit za dodavatelem a dohodnout se s nim, kolik produkce od nej na podzim koupi a za kolik? (Kdybyste chtel argumentovat "takhle to nefunguje" - funguje. Dokonce to ma i nazev - to co jsem popsal je forward, ale vetsinou se pouzivaji futures, ktere jsou trochu komplikovanejsi, ale zase jsou standardizovane a mohou se tedy obchodovat na burze.)
Ale to je moc prace a premysleni, takze ****** zemedelci radsi terorizuji ostatni obyvatelstvo blokadami, aby si svoje podminky nasilne vynutili :-/
Službu. Stejně jako třeba servírka, holič, pokladní, ... Produkce nemusí být vždy měřitelná v tunách oceli :-) A to pravidlo ani není absolutní; vzhledem k daňovému přerozdělovacímu systému většina obyvatel spotřebuje více než vyprodukuje. Ale pokud je to dlouhodobě příliš rozvážené, nastanou problémy.
»kdyz si budu cele dny valet doma sunky« - nenapsal jsem to, ale domníval jsem se, že inteligentní pochopí, že se jedná o řádně pracujího člověka. Omlouvám se, že někteří nepochopili, nebo nejsou patřičně inteligentní.
»v zime pred setim « - víte, ono se toho dost seje už na podzim, na jaře se hlavně přesívá to, co špatně přezimovalo. Jenže se u nás neplánuje, tak ani ten odběratel /dle vás dodavatel/ neví, kolik od zemědělce vykoupí a za kolik. Neví, protože zasahují "vyšší moci" - třeba že se něco doveze za dumpingové ceny z venku, pak náš zemědělec nemá šanci uspět. Víte, oni zemědělci nejsou úředníci, živí je hlavně práce na poli nebo ve stáji. A byrokracie, která tu byla zavedena po 89 a pak ještě díky EU, nikoho nanasytí.
»zemedelci radsi terorizuji« - a které odvětví se nebrání? Do bank se nalilo víc miliard, než za které se pak prodaly
Obyvatel se správně ptá »co vyprodukuje spekulant".
Mozna nejsem inteligentni, ale co je to "radne pracujici clovek"? Podle meho je to clovek, ktery dela uzitecnou praci a protoze je uzitecna, ostatni mu za ni dostatecne plati a vami uvedene vydobytky si za tyto platby muze koupit. Pokud ho neplati dost, neni jeho prace uzitecna, neni tedy radne pracujici a na vydobytky nema narok. Zadne prerozdelovani neni potreba.
Cekal jsem, ze se budete nimrat v blbostech (kdy se seje) a nebudete resit princip - ano, planovat se musi, ale planovat musi zemedelci. Kdyz neplanuji ale misto toho radsi "pracuji na poli nebo ve staji", at se pak nedivi, ze nemaji komu prodat, muzou si za to sami. Kdyz uz jsme u toho planovani - vy planujete? Mate vypracovany plan, kolik presne kdy kterych jogurtu koupite? Minimalne na 2 roky dopredu? Ne? Jak to! :-D
Pokud vim, banky zadne blokady nedelaly. A i kdyby, to zemedelce nijak neomlouva.
Spekulant - odpovedel jsem jiz v jinych prispevcich (a, tedy, moc nechapu, jak to souvisi s tematem).
"Pokud ho neplati dost, neni jeho prace uzitecna, neni tedy radne pracujici a na vydobytky nema narok" - takze neuzitecnejsi jsou z dnesniho pohledu reditele polostatnich podniku, pripadne prodejci drog :-) Jinymi slovy, kazdy kdo vykonava mene "uzitecnou" praci nez tato kategorie je odsouzen k zaniku.
Tady se nebavimr o lidech, kteri se rozhoduji o tom jestli si koupi dalsi domek, po roce nove auto apod. Ta debata je o tom, ze mimo tyto top-kategorie, uz nemate prakticky sanci ani na ten byt v panelaku.
Problém bude v tom, že i když zemědělec plánuje, jeho výroba je ztrátová. Ale fakt těžko naplánujete, zda se vám z hektaru urodí 20 nebo 60 metráků obilí. Když je nadúroda - zemědělci zaseli moc, když není úroda - zemědělci zaseli málo. A vždy je důvod zdražit zemědělskou produkci s tím, že zemědělec z toho neuvidí nic. Vstupy mnohdy převyšují tržby. Pokud krmíte prase nebo býka o měsíc déle, na krmivu a dalších nákladech je to znát, zaplaceno ovšem dostanete zcela stejně, jako kdyby šel na porážku ve standardní době. A víte, kdy krávu připustit, aby měla tele ve správný čas, aby ve správný čas dorostlo na porážku? To není jako ve fabrice, když je nízký odbyt, vypneme mašiny a pošleme lidi domů. Tady jde o živý materiál.
Jak z toho ven? Asi přestat podnikat v zemědělství; udělají-li to takto všichni, bude bída. Zemědělec má i dost drahou, jednoúčelovou techniku, na kterou si půjčil a musí ji splácet. Z čeho? Že přestane vyvíjet zemědělskou činnost a místo toho bude třeba vekslovat s byty? Co vím, tak pokud sem někdo nastoupil z ciziny a nedostal své peníze vložené do podnikání zpět s tučným ziskem, následovaly arbitráže o neochránění investic. I tak se dá "podnikat".
Banky nedělaly blokády, ale jen a jen zdražovaly. Choval-li by se takto každý, litr mléka by stál stovku a rohlík padesátku. To bychom pak byli spokojení, že i zemědělci by měli odpovídající zisk, a to možná i bez dotací?
Problém zemědělcům zapřičinila "sólo" privatizace zpracoven jejich produktů. Mlékárny a jatka si v holportu založili jejich předci - největší sedláci. Nikdo na nich neparazitoval jako dnes. Ceny pak odpovídaly úrodě, resp. neúrodě.