Názory k článku Velká deprese: V čem Einstein spatřoval příčiny krize?
-
anonymníA kde bysme byli kdybysme slěpě věřili ve velký mozky a nepoužívali mozek svůj. Všechno je to křištálově čistý a myslí to upřímně, jen tak co velcí mozci říkaj:
Jsme ostrůvek, nás se to nedotkne - schopný exministr financí
Hlavně neblázněte a utrácejte - intelektuální prezitent
Zvýšíme vám důchody a dáme jistoty všem - mediálně známý politik
Předsedu UHS zvládnu dělat o víkendech - úřednický ministr vnitra
Neučte se z vlastních chyb - supercitovaný ekonom
Ti podnikatelé se nedokáží ani zajistit před volatilitou koruny - za nic nezodpovídající bankéř
Ty tašky zdarma jsou zátěží pro životní prostředí - schopný exministr životního prostředí
Stát se může klidně zadlužit - slovutný profesor, který chtěl být prezitentem
Vepřín v Letech je ostuda, vláda vykoupí Žalov - umělec ministrem -
anonymníNo právě díky vysoké produktivitě stačí na výrobu málo lidí. Skutečná nezaměstnanost by byla vysoká ale máme tu vysoké daně cla a státní přerozdělování který umožňuje vytvořit hodně parazitujícich praovnich mist. Jako když za komanču byla uměla zaměstanost dnes stat dotuje firmu vzdělavacima programama aby nepropouštěla.
-
Nox (neregistrovaný)Taky bych to tak videl. Osobne bych byl radsi, kdyby se misto vytvareni parazitnich pracovnich mist postupne snizovala pracovni doba. Ale docela se desim toho, co by lide se vzrustajicim mnozstvim volneho casu delali. Dokud vetsina lidi 40 hodin tydne musi minimalne byt v praci, je relativni klid, pokud by se pracovalo napr 2 dny v tydnu, mohli by z toho byt nepokoje a lide by mohli zacit vic myslet.
-
Jimmy (neregistrovaný)Pokud lidem bude stačit konstantní úroveň života, tak klidně můžou pracovat méně.
Např. pokud vám bude stačit životní úroveň 30-40 let, tak vám bude stačit pracovat tak 1-2 dny v týdnu. Ale za cenu, že byt 2+1 jedna ve městě bude moc velký a drahý (pro většinu lidí). Na podlaze budou v lepším případě fošny místo plovoucí podlahy, žádná pračka, telezize, minimum elektroniky, žárovky na chodbě běžně 5 W, žádná lednička jen spíž. Koupelna společná na patře nebo lavór v bytě. Vytápění uhlím lokálně v bytě. Děti chodící v létě na boso aby se ušetřilo.
Prostě z dnešního pohledu žádná idylka, ale přesto toto byl běžný životní standard pro 90% lidí ještě před 70-80 lety. Jenže člověk je takový, že chce stále více, takže většina lidí bude raději pracovat 5 dní v týdnu aby si pořídili větší komfort než aby zůstali na stávající životní úrovni a pracovali méně.
Pokud ovšem někdo chce pracovat méně a je smířen s logicky nižší životní úrovní, nikdo mu nebrání pracovat na částečný úvazek nebo třeba jako živnostník a pracovat jen pár dnů v týdnu. -
Nox (neregistrovaný)Ty 5W zarovky opravdu existovaly, nebo si jen vymyslite? Vidite to prilis cerne. Maly priklad: Ktera kotelna spotrebuje vice paliva, mala lokalni kamna nebo jedna velka moderni pro cele male mesto ci ctvrt? Vyrobi vice bot 1 svec rucne nebo v prumeru 1 delnik v moderni tovarne? Jde o to nevyrabet nesmysly a veci s mizivou zivotnosti a minimalizovat nepotrebne papirovani. Na 10 delniku ma byt 1 administrativni sila a ne naopak.
-
Jimmy (neregistrovaný)Ty 5W zarovky opravdu existovaly, nebo si jen vymyslite? Já osobně si to nepamatuji, ale můj otec (ročník 1940) si pamatuje jak ještě v 50tých letech u rodičů jeho švagra byla na chodbě 5W žárovka. S lehkou nadsázkou to prý bylo akorát tak na to poznat kde je zeď a kde jsou dveře. U nás doma prý v té době na chodbě byly 15W žárovky.
-
anonymníNo a vidíte - tendence je spíš pracovní dobu prodlužovat. Ne sice papírově, ale prakticky ano.
Málokdo si např. dovolí z práce odejít dřív než šéf. Že ten je workoholik a nemá rodinu a tak čas utápí v práci, neznamená, že takto musí žít i všichni ostatní zaměstnanci, navíc za podstatně nižší plat. Nebo narůstají většinou nesmyslné úkony, které se v normální pracovní době nedají stihnout. Klidně by se mohly místo 3 lidí zaměstnat čtyři, ale proč, když ti tři to stihnou díky přesčasům, které jim samozřejmě nikdo nezaplatí.
Dost nechápu, u nás se všichni chlubí tím, jak jsou v práci navíc, ve vyspělé cizině naopak tohle odsuzují jako neschopnost se vypořádat s úkoly v pracovní době nebo danému pracovníkovi ubrat, zefektivnit práci či přijmout další pracovní sílu.
Kdysi jsem někde četl porovnání výkonu v automobilce v Turecku, u nás a na západě. V té turecké měli tempo, kdy dva dělali za čtyři naše, a na západě ještě potřebovali dalšího pracovníka. S tím, že v onom Turecku byla mzda samozřejmě nejnižší a na západě nejvyšší. A o dalších pracovních a sociálních podmínkách ani nemluvě. A když si pak daný automobil jdete koupit, podle ceny nepoznáte, kdo a za jakou cenu jej vyrobil. -
Obyvatel (neregistrovaný)Tady se ovsem pocita s tim, ze lide se stale o praci dost boji a nejsou zvykli podnikat. Kdyz jsem byl jeste zamestnan, tak jsem sefovi vzdy rikal co si myslim a se zbytecnou praci posilal do haje :-) Proste si ho musi lidi vychovat. Koneckoncu (alespon ty dobre) potrebuje.
-
anonymníJo, taky mohou mít tři děti jeden pár obuvi a v zimě se střídat v docházce do školy, jak to bývalo za tatíčka Masaryka. Tehdy taky byla většina lidí neschopných, proto takový "přepych" mít nemohla.
Někdy mi to připadá, že ODS tu chce mít pár boháčů a prohloubit počty nezaměstnaných, aby i ti si začli "vážit" výdobytků civilizace a byli ochotni pracovat za ještě nižší mzdu, která jim neumožní např. vzdělání dětí, léčbu určitých nemocí, důstojné bydlení či zabezepečení na stáří atp. A pak tyto pro nás standardní věci budou symbolem "luxusu" a řada lidí na ně nedosáhne tak jako za ono tatíčka Masaryka. -
anonymníNechci se nějak povyšovat. ale svým selským rozumem jsem dospěl již dávno k tomu, co je uvedeno v článku: »Podle Einsteina tedy velká část občanů díky racionalizaci a růstu produktivity ztratila koupěschopnost, což popisuje následujícími slovy: "Zásadní nešvar vidím v tom, že se téměř neomezená svoboda na trhu pracovních sil snoubí s neuvěřitelnými pokroky ve výrobních technologiích. Aby se vyrobilo všechno, co je nezbytné pro dnešní potřeby, na to stačí daleko méně pracovních sil, než kolik jich je k dispozici. Z toho povstává nezaměstnanost a nezdravá konkurence mezi námezdními pracovníky, a tyto dva jevy vedou k poklesu koupěschopnosti a tím k neúnosnému útlumu veškerého hospodářského koloběhu.«
Převedu-li toto do automobilového průmyslu - kdysi bylo např. auto dřívejc zkorodované, odcházely poddimenzované díly. Dnes díky pozinkované karoserii mohou dát výrobci záruku 10 - 12 let, přičemž fyzicky karoserie může vydržet ještě mnohem déle, vydrží-li i jiné díly (např.různé pryžové, elektronika) též. Budou-li tedy auta kvalitní a i servisy nebudou mít co dělat, bude nižší odbyt aut. Nevím, který politik /Klaus či Havel/ se vyjádřil v tom smyslu, že konkrétně Škodovka nemůže donekonečna zvyšovat svou výrobu za účelem zisku. Na druhou stranu mají někteří lidé omezené příjmové zdroje, tzn., že by si rádi koupili nové auto, ale museli by na něj mít. A nemají na něj z řady různých příčin: někteří velkou část svých příjmů prokouří, projedí, profetují, prochlastají ... Někteří ji utopí ve výdajích za hypotéku, za energie ... Část lidí bere nízký plat neodpovídající spravedlivé odměně za vykonanou práci. Proto si pak lidé nekoupí ani novou, modernější ledničku, televizi a po silnicích jezdí 15 let staré vraky, které už dávno měly být obměněny za něco novějšího, modernějšího, ekologičtějšího. Je to začarovaný kruh. Buď se omezí produkce, o co není zájem /v minulosti jsme byly svědky třeba likvidace masokombinátů, mlékáren, nábytkářů, textilek/ nebo pracovníci těchto podniků se přeorientují např. na výzkum léčby rakoviny, na vynález perpetum mobile atp. Nebo, nechceme-li se chovat jak zvířata bojující o holé přežití sežráním toho druhého, musí nastoupit citlivá regulace. Školy nesmí chrlit kvanta "odborníků", kteří nenaleznou na trhu práce své místo, případně se pak musí přeškolovat či uměle vymýšlet funkce typu senát či EU. Každý snad už pochopil, že klasický "trh" patří do předminulého století, ne do 21. století ... Pokud lidé nebudou mít na utrácení, nebudou moci bohatí být bohatými. -
anonymníJezis, vy tam mate takove mnozstvi sporu az zustava rozum stat. A to jen ten nejmensi z nich je "Dnes díky pozinkované karoserii mohou dát výrobci záruku 10 - 12 let" vs. "po silnicích jezdí 15 let staré vraky, které už dávno měly být obměněny" - ale tenhle je ten nejusmevnejsi.
Zakladni problem A.E. je, ze ta jeho hlavni premisa - Aby se vyrobilo všechno, co je nezbytné pro dnešní potřeby, na to stačí daleko méně pracovních sil, než kolik jich je k dispozici - je uz z principu chybna. Kdo to jako urci, jaka je "dnesni potreba" - Einstein? Marx? Havel? Nikoli, tohle dokaze jen a pouze trh.
Ale A.E. omlouva, ze zacatkem 30tych let jeste nebyla zkusenost, kam to 'osvicene planovani, co je pro lidi dobre a jak by se meli chovat' vede. Ale dnes to jiz vime a presto to nedokazeme akceptovat. -
anonymníProtoze se s casem meni ta definice toho 'k zivotu nezbytneho'. Malokdo si dnes umi predstavit, ze by dokazal zit v podminkach jako na zacatku 20teho stoleti. Samozrejme, situace je jina, pokud to vezmeme z optiky jednotlivych statku - stejne jako se dnes vyrabi jenom urcite mnozstvi rohliku (byt technologicky by jich slo vyrobit 100nasobek), tak uplne stejne se casem najde to spravne mnozstvi automobilu. Tak jako u tisicu jinych statku to urci trh. Nikoli nejaky "osvicenec", ktery si mysli, ze aut je uz jaksi dostatek a dalsi potreba nejsou (zejmena kdyz on uz svoje vlastni ma).
Ostatne v zemedelstvi v soucasnosti pracuje +/- 3 % zamestnancu, k tomu nejake dalsi nezbytnosti, abychom se dostaly na uroven 30tych let 20teho stoleti - to bychom byli cca na 20 %, vic ne. Takze Einsteinovou logikou bychom dnes meli 80% nezamestnanost... -
anonymníTak ja doufam, ze na tom snad tak spatne jeste nejsme, aby to bylo 50 %. Ja stale doufam, ze vetsina tech primo statnich nebo statem placenych zamestnancu jsou stale jeste ucitele, doktori, policajti, hasici, armada a podobny profese, ktery nejaky smysl maji.
Jinak si myslim, ze rozhodne jeste vsechny lidske potreby naplneny nejsou, takze v obecne rovine je jeste stale kam rust - takze i ti "umeli zamestnanci" by si praci nasli, resp. jeste stale pro ne prace existuje. -
anonymníTo nemůžeme, protože my tu nezaměstnanost vyvážíme do 3. světa. Tím, že jim tam posíláme potravinovou pomoc a další věci. Naše vlády na to dají dotaci, kterou vyberou formou daně od lidí. Oni to dostanou zadarmo a tím se položí jejich vlastní výroba.
Jinak: my tu řveme, že cikáni nepracujou. Ale chceme, aby pracovali? Tak proč jim cpeme kdejaké dávky a nenecháme je pracovat? Proč místo nich pracujou UKčka? -
anonymníCikani a UKcka - tohle je ale dalsi argument proti Einsteinovi - presto, ze tu mame natolik vyspelou technologii o ktere se ve 30tych letech lidem ani nezdalo (i kdyz zrovna Einsteinovi mozna jo :-)), tak preste tu je nedostatek lidi, kteri by chteli pracovat - cili presny opak, toho, co tvrdil A.E.
A vyvoz nezamestnanosti - to sice ano, ale nutno taky videt, ze davame praci vsem tem lidem v Cine/Pakistanu/Indii/Bangladesi atd. atd. Takze co se vyvozu prace/nezamestnanosti tyce, tak to urcite bude nejhur fifty-fifty. -
Nox (neregistrovaný)Zminovany "osvicenec" muze udelat maximalne odhad spotreby, tedy ma-li na danne veci zajem. Co dokazal trh u automobiloveho prumyslu muzeme videt prave ted. Trh neni posvatna krava, on ma take svoje vyrazne nedostatky, nepriklad setrvacnost, nutnost 100% informovanosti vsech subjektu, atd.
-
anonymníAno, tzv. selhani trhu jsou znama ale stejne tak existuji i tzv. selhani vlady. U ekonomie je proste problem, ze tady moc neni prostor k nejakym vedeckym experimentum. Ale uz jsme tu par experimentu take meli - zejmena ten komunismus. Jak to dopadlo, to vime (a A.E. bohuzel nevedel). Vsechny ty teorie rizeneho hospodarstvi na papiru vypadaji krasne, ale praxe ukazuje, ze ten trh - at se nam to libi nebo ne - proste funguje nejlip.
A automobilovy prumysl - mozna, ze uz jsme opravdu dosli do toho stavu, ze uz neni moc kam rust (jako v pripade s rohliky) - potom ale trh samozrejme zaruci, ze uz se dal proste neporoste - ty automobilky proste zkrachuji - a to navzdory politickym snaham (kuprikladu, na GM se ukazuje, ze i vlada USA je kratka - a to uz je ten nejvetsi kalibr, co si lze predstavit). Osobne si ale myslim, ze v tom bode jeste nejsme, jenom se redukuji ty neefektivni. -
anonymníAutomobilový průmysl nemá kam růst, přemýšlím nad tím. To jako odbytem? Technologicky? Vybudovanými výrobními kapacitami? Svou produktivitou? Asi jo, z mnoha hledisek se výnosy nutně snižují. Jenže co podnikatelé, co ve víře v růst automobilového průmyslu mají velké úvěry? OK, zbankrotují. A nezvýší se tím aktiva bank, banky už ty úvěry nevymohou a státy co je garantujou to zamáznou. Není to začarovaný kruh?
-
anonymníJa myslim, ze na Zapade uz tomu jsme velmi blizko.
Nema kam rust, to myslim ve smyslu, ze se dostaneme do situace, kdy uz proste vyrobci neprodaji ani auto navic (za danou casovou jednotku), protoze proste nebude nikdo, kdo by ho koupil - cena bude takova, ze si to vicemene bude moct dovolit kazdy, ale proste nebude uz ta potreba.
Jako u tech rohliku. Anebo treba co nevidet u mobilu - pred 20 lety tu nebyly zadny, dnes uz ma kazdy a je to spotrebni zbozi (==za par korun). Kdyz si vezmu, ze v Evrope je 500,000,000 obyvatel, kazdy si koupi rekneme 1 ks za pul roku (vic si nedovedu predstavit) - tak to mam 1 miliardu mobilu na rok a vic to nebude ani kdyby se vyrobci rozkrajeli (v praxi to samozrejme bude naopak min).
Leda, ze by se pak jejich vyroba zacala dotovat - pak bysme treba mobily sypali do kanalu - stejne, jako tam ted treba lijeme mleko :-) -
anonymníDnes díky pozinkované karoserii mohou dát výrobci záruku 10 - 12 let" vs. "po silnicích jezdí 15 let staré vraky, které už dávno měly být obměněny"
Ano, dříve se dělala auta, která málo vydržela, jejich životnost se uměle prodlužovala různými generálkami. Vyvařila se shnilá karoserie, aby hnila zase někde jinde - obvykle v místě sváru. Vyměnil se brzdový válec, ale zpuchřela či praskla brzdová hadička. A tak stále dokola. Dnes jsou auta kvalitnější a tak 10ti leté stáří neznamená na silnicích takovou pohromu jako 15tileté a starší škodovky, kterých je zejména na venkovských silnicích stále dost a dost a které jsou rovněž příčinami těch nejtěžších nehod. Koukněte občas na zprávy - mnohdy tam takového letité vraky figurují /pokud jde vůbec poznat co to bylo za značku/, pokud je tam další účastník nehody s jiným, novějším autem, tak ten tak tragické následky nehody nemá.
Co mne třeba v dnešní době šokuje, že se totálky ještě opravují, a to ještě v neznačkových servisech či se sem vozí vraky, které by na Západě už nikdo neopravoval, a tady se uvádí opět do provozu, mnohdy jako nebourané, mnohdy s přetočenými km. Vždyť na takto bouraných autech je vždy cosi hnutého, co se nějak vyvaří nebo narovná na stolici, ale už to nemá své původní hodnoty, tzn. v případě další nehody se auto chová úplně jinak než zdravý kus. Pak takovéto opravené auto může nést znaky auta 15 let starého. -
anonymníNo právě díky vysoké produktivitě stačí na výrobu málo lidí. Skutečná nezaměstnanost by byla vysoká ale máme tu vysoké daně cla a státní přerozdělování který umožňuje vytvořit hodně parazitujícich praovnich mist. Jako když za komanču byla uměla zaměstanost dnes stat dotuje firmu vzdělavacima programama aby nepropouštěla.
-
Mameluk (neregistrovaný)Einstein už ve třicátých letech minulého století viděl problém s aoutomobilovým průmyslem a dnešek je jen jeho systematickým vystupňováním:-( Nadbytek aut a slabá kupní síla spotřebitelů si vůz koupit vede k tomu, že automobilky vyrábějí, ale čím dál míň prodavají = výroba zdánlivá. A to brzdí ekonomický kolotoč kapitálového trhu. Jako pozitivní mi připadá jeho vize účelového plánování a účelové vyroby. Hraje v tom i velkou roli ekonomická komunikace mezi různými společenstvími a tudíš přerozdělování výroby mezi ně,aby nedošlo k výrobě zdánlivé. O to se dnes snaží i EU né??
-
Jarda (neregistrovaný)Einstein byl skvělý fyzik, ale ne ekonom. Jeho názory na ekonomii jsou srovnatelné s názory nějakého fantasty o fyzikální teorii relativity. Prostě zajímavé, ale chybné. Einstein se netajil obdivem k plánovanému hospodářství a fandil Sovětům, aby jim ten experiment vyšel. Ne náhodou jeden z jeho poválečných článků visí u nás na komunistické nástěnce před samoobsluhou.
-
anonymníMáte pravdu ale je dobrý se seznámit s různýma teoriemi. Jo mnohý teorie sou pokořeny jako slepá cesta ale jenom díky fantasty teoriím je možné dělat pokroky v poznání. Sověti dlouhou dobu dokázali hrát habaďůru a tvářit se jako nej systém, že jim to i západ věřil. Po dlouhým experimentu se ukázalo, že centrální plánování jaksi nefungovalo. Dnes mnozí věří, že stát se má zadlužovat a zachraňovat topící se firmy a banky. V co se bude věřit za 10 let? Možná to bylo dobrý rozhodnutí a možná cesta do pekel.
-
anonymníNemáme nadprodukci zboží, lidé by si je rádi koupili, jenže nemají za co. Problém spočívá ve velice nerovnoměrném rozdělování výnosů z práce, kdy si díky tištění peněz a výrobě dluhů někteří opravdu pořídí třetí auto a jiní zoufale šetří na střední školu pro pro děti. Nejde jen o žití na dluh, to je dokonce i konzumentům vnuceno. Jde také o tok veškerých přírůstků ekonomiky mizivé menšině obyvatel.Přirozeným vývojem nám vznikl systém, který dokáže pomocí dluhů a spekulací shromažďovat čím dál větší majetek pro nepatrnou část lidí.
-
lubik (neregistrovaný)„Nemáme nadprodukci zboží, lidé by si je rádi koupili, jenže nemají za co.“ Samozřejmě, že máme nadprodukci zboží i krize v letech 1929-1933 byla takto definovaná a spočívala v tom, že zboží (alespoň v počátku) bylo dost a lidé by si je rádi koupili, jenže neměli za co. Nyní se mnou možná začnete polemizovat o definici slova nadprodukce.
-
V (neregistrovaný)Nadprodukce nastane, až každá rodina bude mít např 3 auta do stáří 5ti let, 2 ledničky, 1 mrazák, a každý člen rodiny comp a noťas.
Vím, kam míříte vy. Aby se běžní lidé vrátili spotřebou do předminulého století - tam pro běžné lidi nebyla dostupná ani auta, ani ledničky. Pokud tyto vymoženosti odejmete dnešním lidem, bude z toho nadvýroba.
Ona nadvýroba se dá řešit tím, že se mezi běžné lidi dostane víc peněz, ty budou moci utratit za onu vzníklou nadvýrobu. A ta se stane skutečnou nadvýrobou, až opravdu všichni budou mít vše - viz začátek mého příspěvku.
Jinak třeba naši zemědělci zažívají krušné chvíle s nadvýrobou každý rok. Zatímco ve světě se plánuje a zemědělci mají jistotu udání své výroby za garantovanou cenu, tady donedávna ne. Pokusy s nesmyslným přetrženým hospodářstvím se řadě zemědělců tvrdě vymstily. A tak jeden rok je málo obilí (ať menším počtem osetých hektarů, nebo neúrodou) a druhý rok je ho přebytek (třeba i z důvodů nekontrolavatelných dovozů). Pak zase nejsou brambory a pak zase jsou. To samé s dobytkem. Specifikum zemědělství je ale to, že se nedá nějakým čudlíkem najednou zvýšit či naopak utlumit produkce ze dne na den. A tak se stává, že zemědělec prodá mnohdy pod cenou vstupů, jen aby se zbavil komodity, protože nelze jednoduše býka krmit o 1000 dnů déle, až o něj bude zájem, bez zvýšených nákladů na krmení za oněch 1000 dní. -
Michal Kára (neregistrovaný)Aha, takze i kdyz si budu cele dny valet doma sunky, tak budu mit pravo na 3 auta, 2 lednicky, 1 mrazak a notas? ;-)
Nevite. Miri k tomu, ze produkce a spotreba musi byt dlouhodobe vyrovnana. To jest kazdy musi spotrebovavat ekvivalent toho, co vyprodukuje. Jinak nastane to co v socialismu - ano, v obchode je teoreticky nove auto za xxx tisic, ale ve skutecnosti si ho za ty penize nemuzete koupit - musite se zapsat do poradniku.
Stejne tak struktura vyroby musi byt stejna, a kdyz lidi nepotrebuji auta (tj. nejsou ochotni na ne dat penize, davaji je na neco jineho, treba jidlo, bydleni), tak se proste musi vyrabet mene aut.
Dat lidem penize je hezke... ale bud ty penize seberete nekomu jinemu, coz znamena, ze pro zmenu ON si toho koupi mene, nebo je natisknete a pak plati to co jsem psal vyse o nutnosti souladu produkce a spotreby.
Ad zemedelci: Bozicku, a co brani takovemu zemedelci v zime pred setim prijit za dodavatelem a dohodnout se s nim, kolik produkce od nej na podzim koupi a za kolik? (Kdybyste chtel argumentovat "takhle to nefunguje" - funguje. Dokonce to ma i nazev - to co jsem popsal je forward, ale vetsinou se pouzivaji futures, ktere jsou trochu komplikovanejsi, ale zase jsou standardizovane a mohou se tedy obchodovat na burze.)
Ale to je moc prace a premysleni, takze ****** zemedelci radsi terorizuji ostatni obyvatelstvo blokadami, aby si svoje podminky nasilne vynutili :-/ -
Michal Kára (neregistrovaný)Službu. Stejně jako třeba servírka, holič, pokladní, ... Produkce nemusí být vždy měřitelná v tunách oceli :-) A to pravidlo ani není absolutní; vzhledem k daňovému přerozdělovacímu systému většina obyvatel spotřebuje více než vyprodukuje. Ale pokud je to dlouhodobě příliš rozvážené, nastanou problémy.
-
V (neregistrovaný)»kdyz si budu cele dny valet doma sunky« - nenapsal jsem to, ale domníval jsem se, že inteligentní pochopí, že se jedná o řádně pracujího člověka. Omlouvám se, že někteří nepochopili, nebo nejsou patřičně inteligentní.
»v zime pred setim « - víte, ono se toho dost seje už na podzim, na jaře se hlavně přesívá to, co špatně přezimovalo. Jenže se u nás neplánuje, tak ani ten odběratel /dle vás dodavatel/ neví, kolik od zemědělce vykoupí a za kolik. Neví, protože zasahují "vyšší moci" - třeba že se něco doveze za dumpingové ceny z venku, pak náš zemědělec nemá šanci uspět. Víte, oni zemědělci nejsou úředníci, živí je hlavně práce na poli nebo ve stáji. A byrokracie, která tu byla zavedena po 89 a pak ještě díky EU, nikoho nanasytí.
»zemedelci radsi terorizuji« - a které odvětví se nebrání? Do bank se nalilo víc miliard, než za které se pak prodaly
Obyvatel se správně ptá »co vyprodukuje spekulant". -
Michal Kára (neregistrovaný)Mozna nejsem inteligentni, ale co je to "radne pracujici clovek"? Podle meho je to clovek, ktery dela uzitecnou praci a protoze je uzitecna, ostatni mu za ni dostatecne plati a vami uvedene vydobytky si za tyto platby muze koupit. Pokud ho neplati dost, neni jeho prace uzitecna, neni tedy radne pracujici a na vydobytky nema narok. Zadne prerozdelovani neni potreba.
Cekal jsem, ze se budete nimrat v blbostech (kdy se seje) a nebudete resit princip - ano, planovat se musi, ale planovat musi zemedelci. Kdyz neplanuji ale misto toho radsi "pracuji na poli nebo ve staji", at se pak nedivi, ze nemaji komu prodat, muzou si za to sami. Kdyz uz jsme u toho planovani - vy planujete? Mate vypracovany plan, kolik presne kdy kterych jogurtu koupite? Minimalne na 2 roky dopredu? Ne? Jak to! :-D
Pokud vim, banky zadne blokady nedelaly. A i kdyby, to zemedelce nijak neomlouva.
Spekulant - odpovedel jsem jiz v jinych prispevcich (a, tedy, moc nechapu, jak to souvisi s tematem). -
Obyvatel (neregistrovaný)"Pokud ho neplati dost, neni jeho prace uzitecna, neni tedy radne pracujici a na vydobytky nema narok" - takze neuzitecnejsi jsou z dnesniho pohledu reditele polostatnich podniku, pripadne prodejci drog :-) Jinymi slovy, kazdy kdo vykonava mene "uzitecnou" praci nez tato kategorie je odsouzen k zaniku.
Tady se nebavimr o lidech, kteri se rozhoduji o tom jestli si koupi dalsi domek, po roce nove auto apod. Ta debata je o tom, ze mimo tyto top-kategorie, uz nemate prakticky sanci ani na ten byt v panelaku. -
V (neregistrovaný)Problém bude v tom, že i když zemědělec plánuje, jeho výroba je ztrátová. Ale fakt těžko naplánujete, zda se vám z hektaru urodí 20 nebo 60 metráků obilí. Když je nadúroda - zemědělci zaseli moc, když není úroda - zemědělci zaseli málo. A vždy je důvod zdražit zemědělskou produkci s tím, že zemědělec z toho neuvidí nic. Vstupy mnohdy převyšují tržby. Pokud krmíte prase nebo býka o měsíc déle, na krmivu a dalších nákladech je to znát, zaplaceno ovšem dostanete zcela stejně, jako kdyby šel na porážku ve standardní době. A víte, kdy krávu připustit, aby měla tele ve správný čas, aby ve správný čas dorostlo na porážku? To není jako ve fabrice, když je nízký odbyt, vypneme mašiny a pošleme lidi domů. Tady jde o živý materiál.
Jak z toho ven? Asi přestat podnikat v zemědělství; udělají-li to takto všichni, bude bída. Zemědělec má i dost drahou, jednoúčelovou techniku, na kterou si půjčil a musí ji splácet. Z čeho? Že přestane vyvíjet zemědělskou činnost a místo toho bude třeba vekslovat s byty? Co vím, tak pokud sem někdo nastoupil z ciziny a nedostal své peníze vložené do podnikání zpět s tučným ziskem, následovaly arbitráže o neochránění investic. I tak se dá "podnikat".
Banky nedělaly blokády, ale jen a jen zdražovaly. Choval-li by se takto každý, litr mléka by stál stovku a rohlík padesátku. To bychom pak byli spokojení, že i zemědělci by měli odpovídající zisk, a to možná i bez dotací?
ČLÁNKY DO MAILU