co s tím ale chcete dělat? Lid si prostě žádá, aby se mu sebralo 50% veškeré jeho produkce a pak se to přerozdělilo tu maminkám s kočárkem, tu penzjiním fondům, tu stavebním spořitelnám atd.
A víte proč?
Co kdyby se mi pak podařilo z toho společného koláče utrhnout více než jsem odevzdal?
A VO TOM TO JE
No kdyby se zrušením státního příspěvku na SS zároveň i snížili daně, bylo by to fajn. Aby nám teda nesebrali 50 % a pak to nevraceli zpět. Ale to se asi nestane, že.
Několikrát tu zaznělo slovo tunel na státní kasu. A co jiné tunely, ty vám nevadí?
Jinak já si na úvěr ze stavebka pořídil byt 3+1, 71 metrů, novostavba, cihla pro toho experta, který psal o výměně umakartu v koupelně. Cílová částka navýšena na 400 000 Kč což byla max. částka, u které nechtěla spořitelna ručit nemovitostí.
Samozřejmě, že jiné tunely mi vadí taky. Proč je ale taháš do diskuze o stavebním spoření? Odvedení pozornosti? A o tom, že SS je pouze tunel na státní peníze není sporu.
Efektivní spoření (minimální částka pro maximální podporu) na stavebím SPOŘENÍ ti hodí po vázací době cca 150 tisíc, což je skutečně akorát tak na výměnu umakartu za ytong v paneláku.
Já jsem koupil 4+1 ještě levněji (tržní cena za vlastní, ušetřené peníze) a po 8 letech prodal za několikanásobek. A žádné SS jsem k tomu nepotřeboval.
Víte, v té vaší argumentaci je zásadní logická díra... Vy totiž berete stavební spoření jako nějaký "přírodní úkaz", který je nutný a předpokládáte, že kdyby nebylo, tak nepůjdou věci, kvůli kterým (teoreticky) vzniklo, řešit jinak.
Jenže to je s prominutím kravina! Reálně naopak přesun peněz do stavebka se státní dotací omezil jakýkoli tlak na výhodněji úročené účty, neměly příliš šanci vzniknou ani ryze komerční produkty cílené do této oblasti - státní podpora byla prostě neprolomitelná. Kdyby stavební spoření nevzniklo, tak si můžete být jistý, že by to banky a další finanční společnosti řešily, už třeba jen proto, že potřebují prodávat hypotéky, které často na stavební spoření navazovaly atd. S velkou pravděpodobností by výsledek z hlediska občana byl finančně totožný (ne-li lepší), ovšem s podstatně menšími náklady státu.
tak samozřejmě....
argumentem pro zavedení SS byl nefungující trh s úvěry na bydlení počátkem 90. let. Od té doby se zprivatizovala většina bank a ty dnes neví, co s přebytečnou likviditou. Není už žádný důvod, proč bychom (daňoví poplatníci) měli dotovat jiným daňovým poplatníkům jejich úvěrování, potažmo přispívat k ziskům úvěrových institucí.
Tohle ale nemá smysl povídat někomu, kdo je příjemcem této podpory.
Je to stejné jako vysvětlovat zaměstnanci, že bez těch jeho stravenek by se nemohly na našich daních přiživovat stravenkové firmy a bylo by místo toho lepší o ten rozdíl snížit daně.
Ale to víte, ty stravenky neplatím já, ale STÁT, tzn. i spousta jiných lídí :-)
A VO TOM TO JE
Přebytečná likvidita??? Viděl jste někdy, za jakejch podmínek dostane úvěr němec z ulice, co jde náhodou kolem banky/obchodu? Já na to koukal, maj úroky kolem 5,5% p.a. (konkrétně na kreditce C&A, v eurech, s půlročním bezúročním obdobím). U nás maj úroky na vkladech od 0,01% tak do 2,8% (němec má třeba 1 - 3%) ale banky půjčej spotřebák tak za 13 - 25% p.a., o jinejch ani nemluvě. A proč? No protože sanujem západ, např. Erste dělá většinu zisku celé skupiny u nás.
Co se týče "státního tunelu" a SS, když si to člověk spočítá, jde de fakto o odpuštění DPH do pevně stanoveného limitu, převedeného do složité struktury tak, aby vznikla umělá zaměstnanost a lidi nebraly zbytečně dávky od pracáku (pseudoporadci a zaměstnanci SS). Jestli to zrušej, daně se nesnížej a lidi co přijdou o "práci" u SS budou prodávat penzijko (další "státní tunel", že?) nebo půjdou na pracák, v žádném případě nebudou dělat nic užitečného (tvůrčí činnost, výroba, zemědělství), protože to neuměj a ani je nikdo nepotřebuje, na všechno dnes máme stroje. Proto se vymýšlej ptákoviny typu energetické štítky a registrované profese (bez příslušného vzdělání nelze vykonávat příslušnou profesi).
ano, přebytečná likvidita. Podívejte se do bilance ČNB, kde uvidíte, že banky neví, co s penězi a ukládají u ČNB cca 400 mld. Kč za 2T repo úrok, což je dnes 0.5% p.a.
Celé je to výsledkem chování českého konzervativního klienta, který raději půjde do velké banky, bude platit poplatky za transakce a brát menší úrok (jeho úložka do banky není bezriziková) než za jeho peníze inkasuje jeho banka od ČNB na 2T repo operacích (pro banku je to bezriziková úložka).
A že máme na státním rozpočtu navěšených tolik statisíců/milionů krků?
Lidi přece nejlépe vědí, že je ve volbách lepší volit někoho, kdo jim dá příležitost se někde zašít a strávit celý život neproduktivně jako úředník.
Jenže Kalousek stravenky zruší a daně zvedne. Takže k žádnému "snižování daní o rozdíl" nedojde. Nedivte se pak, že si mnozí nechtějí dát vzít své "jisté". Zkrátka teorie jsou hezké, ale v praxi vždy dojde k nejhoršímu z obou stran. Až se tohle změní, tak si můžem pravičácky popovídat.
říká se tomu Nashova rovnováha. Systém stravenek je suboptimální situace, která je horší než situace bez stravenek a s nižšími daněmi, ale žádná ze stran (ani politici ani voliči stravenkáři) nechce tuto situace měnit, protože by si tím uškodili. Stravenkáři by zrušením stravenek přišli o část vrácených daní a politici by zase riskovali pokles volebních preferencí. Jak je ale vidět, přechod mezi různými stavy Nashovy rovnováhy je v tomto případě snazší tím směrem od lepšího k horšímu :-)