Výše odměny není určena exekutorem, ale Ministerstvem spravedlnosti ve vyhlášce. Je skutečně výrazně nižší než 300 % (pro dluhy pod tři miliony je to 15 %, minimálně 3000 Kč plus DPH, je-li exekutor plátcem). U stokorunového dluhu tedy odměna exekutora tvoří 3000 Kč bez DPH. Minimální odměna je stanovena proto, aby exekutor (který je ve své podstatě podnikatelem, nikoliv státním zaměstnancem) vymáhal desítky hodin pohledávku ve výši 100 Kč, za 15 korun. A kdo jiný by odměnu měl platit, než ten, kdo neochotou závazek splatit i po rozhodnutí soudu jejich vznik způspbil?
1) sám přiznáváte, že to může být i víc než 300%
2) v poslední větě máte nesprávně "rozhodnutí soudu". Většina exekučních titulů jsou ale rozhodčí nálezy...
3) exekutor jako podnikatel především maximalizuje zisk. Pokud jeho odměna (náhrada výdajů) závisí na počtu úkonů, pak ...
1) Není na 300 % stanovena, tj. tvrzení vyplývající z příspěvku, na který jsem původně reagoval, že "exekutoři si ke KAŽDÉMU DLUHU přidávají 300 % jako odměnu" není pravdivá - odměna je stanovena na výrazně méně, než 300 %, ačkoliv existuje výjimka.
2) Zdroj? Ale dobrá, nahraďte si v té větě "rozhodnutí soudu" na "existenci exekučního titulu". Pointou bylo, že se o nutnosti nějak situaci řešit dozví dlužník dříve, než do všeho vstoupí exekutor. Jestliže dlužník nic nepodnikne...
3) Odměna nezávisí na počtu úkonů, ale na vymožené částce. Náhrada výdajů není odměnou, když už chcete být naprosto přesný.
Že vám do toho vstupuji, tohle je slovíčkaření jež odvádí téma zcela od podstaty. Není důležité zda KAŽDÉMU, a není důležité kdo v "potravním řetězci". Jestli exekutoři, jestli jen exekutoři, není podstatné. Ta podstata je, že z bagatelního dluhu lze celkem snadno vyrobit dluh vysoce překračující schopnosti dlužníka dluh splácet, "šktrá" ho jako daňového poplatníka a posílá ho do "šedé" ekonomiky, bere schopnost legálně živit rodiny atd.
Věřitel bude muset, jako každý JINÝ podnikatel zvažovat rizika, již nebude možné do svého kšeftu tahat daňového poplatníka, jež je dnes nucen platit škody jím způsobené.
Podle mě to bude ne win-win situace, ale win-win-win situace. Hlupákům neschopným splácet, půjčujícím si na nesmysli už nikdo nepůjčí. Věřitel tak nepřijde o peníze. Daňový poplatník nebude muset platit daňové výpadky, policejní a soudní aparát a sociální dávky pro rozbité rodiny.
Kamile, ale o tom to přeci je. Pokud budou pravidla nastavena tak jak jsi tady napsal, tak ti nikdo nepůjčí. Což, mám dojem, shledáváš naprosto v pořádku.
Stane se "jen" to, že věřitel bude muset zvažovat komu půjčuje. To se mi, a asi i tobě, zdá přeci naprosto v pořádku, tak by to přeci mělo být, to by měl být běžný stav. V nepořádku byl současný stav, kdy došlo k naprostému odtržení rizika věřitele od bonity klienta.
jak k tomu přijde nezletilé dítě? To přeci nezodpovědnému rodiči nic nepůjčilo, naopak rodič je povinen ho živit.
Jak k tomu přijde majitel bytu? Už dneska se pronajímatelé brání a ředa ubytoven dává smlouvy na měsíc!!, nezaplatíš a jsi na ulici. Smlouvy na dobu neurčitou se už nově nedávají, protože neplatícího nájemníka není možno vystěhovat na ulici, ale až po několika letech soudních průtahů. Majitel bytu taky dlužníkovi nic nepůjčil a ještě ho nesmí ani vystěhovat. Obce horko těžko dostávají z neplatičů dlužné nájemné, co pak má dělat soukromník?
"jak ošetříš", tedy státe postarej se o mě. Ty sám si budeš muset ošetřit. S tím staráním se státu o tvé rizika by měl být konec. Již dále ne žádné státní garance rizik a zisků NĚKTERÉHO soukromého podnikání z kapsy daňového poplatníka.
No, já tě chápu, že nejméně rizikové a nejziskovější je vykřičet si na politicích pro svůj kšeft svůj kšeft "speciální" podmínky, a že se ti nelíbí, že by to mohlo skončit. Je to ovšem dlouhodobě neúnosné, daňového poplatníka to stojí příliš mnoho peněz. Což jinak být nemůže, jestliže odtrhneš zisk od rizika, výsledkem jsou vždy obrovské ztráty. Smiř se s tím, že kdo chce půjčovat peníze, dříve či později bude nést stejná podnikatelská rizika jako kdokoli neprivilegovaný. Jiní tak žijí a podnikají, ty budeš muset nakonec také. Končí to, bezohledu na to, jak hlasitě budeš křičet. V tomto oboru nastane zcela standardní situace, podobná té v Německu, Rakousku, USA atd.
Asi takhle, já minulý týden odmítl kšeft. Prostě jsem to vyhodnotil tak, že v tomto případě, u tohoto člověka, pravděpodobně prodělám. Tak jsem kšeft odmítl, i ty už nebudeš půjčovat komukoli, nebudeš-li chtít prodělat kalhoty. Vítej v realitě, Kamile.
Nově budeš muset půjčovat jen tomu, kde je slušná šance, že půjčku bude řádně splácet. Buď si zvykneš, nebo budeš muset dělat něco jiného.