Názory k článku Systém spoření na penzi musí být jednoduchý a levný
-
Tutti (neregistrovaný)Prubezny system ma jeste jednu nevyhodu:
- od urciteho bodu proste nefunguje.
Dokud jsou 4 pracujici na jednoho duchodce, tak kazdemu z nich vezmete 10% a duchodce muze dostat 40% prumerne mzdy.
Kdyz jsou dva pracujici, tak kazdemu vezmete 15% a duchodce dostane 30% prumerne mzdy (coz uz zacina byt malo).
A co chcete sakra delat az bude mene nez dva pracujici na jednoho duchodce? -
Peva (neregistrovaný)V tomto případě nebude fungovat ani systém kapitalizační....
Priklad: myslite, že když si 10 důchodců nasetri na stari a prostrědky uloží (v EU v Evropě) , tak jim třeba 5 pracují poskytnou vsem sluzby za nasetrene prostredky....???? Pozor penize jsou jen prostředek ke směně...Co se stane v tomto prípade...? To by mne celkem zajimalo?
Proste uvazujme priklad chovani tohoto systemu o 15 lidech... -
nemo (neregistrovaný)Průběžný systém může fungovat jen pokud hodně roste ekonomika (což nebude trvat věčně) a počet plátců daní a odvodů do státního rozpočtu výrazně převyšuje počet příjemců důchodů (což zatím platí, ale brzy už nebude). Jednoduchá matematika: má dáti - dal. Je-li výsledkem schodek, bude ho muset někdo zaplatit. Průběžný systém za stávajících podmínek připomíná pyramidovou hru.
-
nemo (neregistrovaný)Pan Rusnok stěží může z titulu své současné funkce napsat něco jiného, než napsal. Kdo ale miliónům lidí, kteří pod vytrvalou mediální masáží se státní podporou, vloží své úspory do penzijních fondů, zaručí, že je za pár desítek let uvidí? Ani státní garance by to nezajistila. Drsné ale je, že stát penzijní připojištění masivně podporuje a doporučuje a přitom se lidé nikde nedozví, že jejich vklady nejsou nijak pojištěny. Penzijní fondy se tím samozřejmě také nechlubí. Bylo by zajímavé zjistit průzkumem mezi klienty penzijních fondů, kolik z nich to alespoň tuší!
-
lubik (neregistrovaný)Ano, většina lidí ani netuší, že jejich peníze nejsou pojištěny. Ale je to proto, že je to vůbec nezajímá. Znám lidi co uzavřou stavebko, aby dostali 3.000 a diví se, že před tím musí 20.000 vložit (plus 1% CČ). Jiný kvůli vyšším úrokům přesune peníze z běžného účtu na termínovaný vklad a diví se, že na ně nesmí rok sáhnout. A tak by se dalo pokračovat. Znám dost lidí, když mají uzavřít smlouvu (na cokoli) a zajímá je jen, kde to mají podepsat.
-
Milan (neregistrovaný)No, když je někdo hlupák, tak se s tím těžko něco udělá. Ale co mají lidé pořád s tím pojištěním? To nevědí, že pojištění je drahé, snižuje výnosy a u dlouhodobých investic (jako PF) je vlastně nevýhodné? Navíc u PF má důležitou roli státní dozor, tedy prevence větších problémů. Podívejte se na obchodníky s cennými papíry- vklady u nich měli jejich klienti také pojištěny, ale peníze žádné nedostali- prostě proto, že ve fondu pojištění obchodníků s cp. není dost peněz. Tzn. pojištění na .... nic.
-
anonymníPřesně tak, já kdysi myslel na zadní kolečka ( zhruba kolem roku 1992-94) investoval pro mě tenkrát nemalou částku 20.000 Kč do jednoho fondu který sliboval zhodnocení v dobré víře že si na starší kolena trošku pomůžu, potažmo tímto ulehčím státu starost o moji osobu. Výsledek ? Fondík zkrachovaný, penízky fuč, tehdejší předseda představenstva dnes sedí v jiném fondu a od pana Klause jsem se dozvěděl, že to byla moje chyba kam jsem ty penízky strčil. Ne tedy chyba tehdejšího politického vedení, že nestanovilo pro tyhle fondy taková pravidla aby se nemohlo tohle stát, ale chyba moje. Tuším, že tehdy byl na min. fin. šéfkem Kočárník, později Česká pojišťovna, a.s. Fuj, fuj, fuj, ještě dneska je mi z toho trošičku smutno a trošičku na zvracení.
-
jezevec (neregistrovaný)Je hezké, že by si občané měli spořit na důchod, ale z čeho? Proč všechno prožerou? Proč jim z výplat nezbývá na ostatní výdaje? Proč se domácnosti nezdravě zadlužují, když se jim podělá třeba pračka? Ne každý člen domácnosti bere 30 čistého, aby mohl dát 5 litrů ne penzijko. 3 - 5 současných stovek měsíčně po zhodnocení, ale zároveň po odkrojení inflace za 20 let žádný důchod nevylepší!
Je hezké dělat reformy, ale když udělám A, musím dokonat i B - Ž. Pokud tohoto nejsem schopen, nemám v politice - ekonomice co dělat. Takové reformy by dovedl udělat každý moula s 5 třídami ZDŠ nebo štamgast ve 4. cenové a ještě by to bylo levnější -
evík (neregistrovaný)ahoj jezevče!! žiješ?? já taky ještě žiju. porad mi kdybys mněl hodně nemocné dítě a kvůli němu si nemohl chodit do práce z čeho by sis naspořil na penzi??dítě nedáš do ůstavu a ty soc. dávky , co dostaneš ,to je jen tak na živobytí... a investice do penzijního fondů je značně riziková.stát totiž vůbec nechrání vklady spořících lidí.!!když budu s tím dítětem tak ještě 10-15 let doma ,tak dostane možná invalitku a já půjdu na pracák-jakou práci mi dají-po tak dlouh=é době prac.schopnosti jsou mizivé-člověk ztrácí konkurenceschopnost..
-
jezevec (neregistrovaný)Tamto byl jinej jezevec, jedinej opravdovej jezevec jsem já.
No já kdybych měl hodně nemocné dítě a kvůli němu nemohl chodit do práce - najal bych na opatrování dítěte chůvu a zdravotní sestru, a do práce chodil dál. Holt by se mi o cenu chůvy snížila životní úroveň, ale pořád je to lepší, než dát dítě do pasťáku, a nebo s nim živořit v bídě. Možná bych částečně využil služby denních stacionářů. Přitom bych maximálně využil všechny dávky a příplatky, které náš socialistický stát poskytuje - a založil lobbystickou skupinu, která by lobbovala za rovnoprávnou distribuci dotací postiženým (bez ohledu na to, zda jsou v pasťáku nebo v domácí péči - ne že se ústav dotuje 55.000 na uživatele a domácí péče 3421 na uživatele).
Jako ženská bych si asi ještě zařídil nějakou práci domů, a fakturoval jí na cizí papíry. S penzijními fondy moc nepočítám, myslím že rozumně uvažující člověk má lepší možnosti zajištění na stáří, i s nižšími prostředky. -
Jarmila (neregistrovaný)Omyl, lidi všechno neprožerou, protože stát jim to ve formě daní sebere ještě než to dostanou. Zajímavé, že XX let byl státní rozpočet v přebytku a přebytky se cpaly do modernizace fabrik a investovaly do silnic. Při tom se občas nějaký ten miliónek ulil stranou. Pak přišla sametovka. Fabriky, ve kterých byly kapitalizované penze mnoha lidí, se téměř zadarmo rozdaly nebo nechaly padnout. Fabrika, která nevyrábí a tudíž nedodává výrobky a odaňové dvody, je na kočku stejně jako prachy vhozené ve flašce do moře.
Stát v čele s Havlem a Klausem totiž udělal totéž, co "zodpovědný penzista", který si celý život šetřil na penzi, koupil a zrenovoval barák a před vstupem do penze ho daroval sousedovi se slovy, že se o něj soused v penzi dobře postará. Jenže soused barák prodal, odjel na Bahamy nebo na Seycheyly nebo kam a chudák důchodce teď dřepí v domově důchodců IV. cenové skupiny a s láskou vzpomíná na minulé pracovní úspěchy. Klaus mezitím sedí na Hradě a pokukuje po Stockholmu, jestli už mu konečně dají Nobelovku za ekonomii. -
Pavel (neregistrovaný)Eeeee - mluvíte o ČSSR před rokem 1989? Co si já pamatuji, tak před rokem 1989 se ve fabrikách vyrábělo na strojích z dob první republiky, po cestách se nedalo jezdit, vlaky byly pomalejší než za Rakousko-Uherska, protože nikdo neudržoval trať, atd., atd. A "špičková" produkce našich "špičkových" strojírenských závodů se prodávala do Rakouska za cenu šrotu (a taky se jako šrot posléze použila)..Ano existovalo několik málo (prsty jedné ruky stačí) ukázkových socialistickkých podniků, ale za jakou cenu? Například známé JZD Slušovice dostávalo dotace větší než celý jihočeský kraj! To se to pak socialisticky žije. Jinak celá okonomika od roku 1848 žila jenom z podstaty.
-
neuvedu (neregistrovaný)Ehm, dovolím si tvrdit, že silnice byly v utěšenějším stavu než dnes. Aspoň na venkově. Nebylo tolik dálnic, ale okresky se potahovaly novým asfaltem. Nyní se jen záplatují a pokud chceme nový asfalt, musíme prodat Temelín. Takto fungují "vyspělé" ekonomiky i jinde?
A tratě se udržovaly mnohem více. Nebylo sice Pendolino, ale ve vlaku jste mohl pohodlně usnout nebo jít do jídelního vozu bez obav, že se již nesetkáte se svými svršky a zavazadly. Na to, jak se snížila vytíženost na kolejích a nastoupily "pokrokové" technologie, má velká část spojů neúměrná zpoždění a vlaky jsou špinavé.
pokud dnes vezeme něco ven, tak z velké části pod značkou místního podniku. Nikde nesmí být "vyrobeno v ČR". Až na výjimky. Třeba takovou škodovku si na západě kupují držgrešle a vysmívají se jim tam stejně, jako my před léty Trabantům. -
Michal Kára (neregistrovaný)S temi drahami si dovolim nesouhlasit - heslo "Cekej Snad Dojede" rozhodne vzniklo uz za socialismu. I trate byly v dost mizernem stavu, vetsinou se na ne desitky let nesahlo a "koridory" jsou jen dodelavanim zanedbane udrzby.
Jasne a z recese ji (Skodovku) voli nejoblibenejsim autem (Anglie), co? ;-) -
Jarmila (neregistrovaný)Netvrdím, že bylo všechno ideální, ale taky jsme nebyli těch 100 let za opicema, jak se nám snaží zápaďáci namluvit. Češi se rychle naučili ovládat počítače a patří v mnoha počítačových oborech ke světové špičce. Další firmy, co vznikly po garážích, jsou tady světová špička, např. Linet, co vyrábí nemocniční postele a další. Kola Favorit, housle Amati, Tatra, Liaz - to všechno šlo do kytek a myslím, že to šrot rozhodně nebyl. Třebas to nebyla světová špička, ale mělo to kvalitu a šanci (a určitě to byla vyšší kvalita než ty šroty, co se dneska dovážejí z Asie. Mnohdy se divím, co se zase zprasilo materiálu). Jenže naši představitelé viděli jen Západ a všechno, co bylo české, bylo špatné. Každý prezident, vláda a další státní představitelé používají tuzemské výrobky, jezdí v autech, co se u nich vyrábějí a neexistuje, že by toto pravidlo porušili. Havel jezdil v Audi a v Mercedesu. Dovedete si představit, že by německý, americký nebo francouzský prezident sedl do jiného auta než do vlastního? To by ho doma sežrali a donutili k demisi. Naši představitelé nejsou hrdí na to, co umíme a nepropagují naše výrobky, spíš se snaží místní podniky a podnikatele potopit.
-
Pavel (neregistrovaný)No vidíte Jarmilo, zrovna ty housle (a dřevěné hudební nástroje obecně) jsou příklad toho, jak to zničili komunisti. Pro výrobu nástrojů je totiž nutné kvalitní a vyschlé dřevo, na housle se používá dřevo až sto let staré. Za komunistů se jen rabovaly staré zásoby, ale na nové se nezakládalo, navíc se úlpně zničilo pěstování rezonančních smrků na Šumavě. Už v osmdesátých letech byly housle Amati dobré možná jako kuchyňské prkno, ale hrát se na to nedalo. A po roce 1989 už Amati nemělo šanci přežít.
-
skeptikus (neregistrovaný)...a neochvějné nadnárodní fondy so budou poroučet jeden za druhým jako domeček z karet. A státní finance samozřejmě taky. Takže ono to "garantované minimálně nulové zhodnocení" není zase tak pevné jako skála. Trocha vyšší inflace z něj učiní cár papíru...nebylo by to poprvé.
ČLÁNKY DO MAILU