Vlákno názorů k článku Studenti v nemilosti: studium může podražit až o 40 000 Kč ročně od benzin - To ze si to dala vlada do prohlaseni...

To ze si to dala vlada do prohlaseni nic moc neznamena. Nez tohle prevedou do paragrafovaneho zneni bude to trvat do te doby se muze vlada jeste nekolikrat rozpadnou. Navic si moc neumim predstavit tu platbu pri „nadprumernem platu“. Chapu to tak ze obory kde je nedostatek studentu a diky tomu i vyssi platy, budou byty oproti oborum kde je studentu jak maku a diky tomu platy podprumerne? Takze studenti technickych oboru budou platit, studenti filozofii a ruzny dalsich smeru budou stejne drit bidu s nouzi jako dodted a platit nebudou. Nikde nevidim tu pridanou kvalitu.
-
Navic to prinese dalsi tlak na to dostavat nadprumernou cast mzdy v cernych penezich bokem. Vecnych studentu se to moc nedotke, protoze to jsou dost casto i lidi moc se do pracovniho procesu nehodici, takze jejich plat bude jen zridka vetsi nez prumerny.
-
Ze to zvysi kvalitu? Ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha. Porad je potreba mit titul, skola vas nauci za jeden semestr asi tolik co se naucite za tyden v praci (aspon co se technickych oboru tyce). Tam skutecne potrebujete skolu jenom kvuli titulu a ne kvuli znalostem.

skola vas nauci za jeden semestr asi tolik co se naucite za tyden v praci (aspon co se technickych oboru tyce)
Doufám, že se jako technik neživíte. Technik na pozici na kterou je potřeba VŠ se zaučuje 2–3 roky, než obsáhne většinu možných problémů a řešení které se vyskytují v produktech firmy ve které pracuje. A i tak, když se objeví nějaký nový problém, tak je poznat, že u technika jen se střední školou často chybí potřebný rozhled a teoretické zázemí aby pochopil problém v širších souvislotech. Ostatně není náhodou, že zatím nebyl objeven žádný rychlostudent na nějaké technice.
Pokud ovšem jako technik byl myšlen dolévač oleje a vyměňovač dílů dle manuálu, pak OK. Na takové pozici „technika“ je možné se zaučit za týden, ale tam zas nepotřebujete vysokou školu.

Technik se zaucuje mnohdy i mnohem dele. Ale vedomostik, ktere mu dala skola obsahne v tom zacviceni za cca jeden tyden.
-
Jinak ja mluvim o Elektro a Informatice, to sou dve skoly ktere jsem vystudoval.

To je naprostá hloupost. V elektru musíte pár let studovat matiku a fyziku, abyste byl schopen
a) analyzovat inženýrský problém
b) vytvořit jeho matematický model
c) vypočítat nějaké řešení
Tohle vás v žádné práci nenaučí a rozhodně to ani nejde naučit za pár týdnů. Jestli v práci používáte vědomosti, které jste vstřebal za týden, tak evidentně nepracujete na inženýrské pozici. A jak jsem psal – pozic na které nepotřebujete VŠ vzdělání buď vůbec, nebo rozhodně ne magisterské, ale přesto jsou obsazovány magistry je u nás tradičně velké množství.
Např. v informatice potřebujete ovládat teorii grafů, rozumět algoritmizaci, složitosti algoritmů. Obvykle potřebujete ovládat maticový počet. Bez toho jste kodér a bastlíř a pracujete na úrovni středoškoláka. Jste člověk, který nedokáže navrhnout řešení pomocí jiné HW architektury, protože o ní nic neví a nejspíš mimo x86 platformu jenom matně tuší, že něco takové existuje. Fakt vás někdo tyhle věci, které se na VŠ učí pár let, naučí za týden?
Fakt vás v práci za týden naučí programovat procedurálně, objektově i funkcionálně?

Kecy.
Za jeden týden možná zjistíte jaké konkrétní vzorečky na výpočty, jaké komponenty a postupy se používají (a za ten první týden veeeelmi hrubý přehled), ale bez základu ze školy nebudete mít ani tušení proč, co a jak se používá.
Navíc při nástupu do školy ani nevíte do jaké firmy za pár let nastoupíte, takže nelze určit který zlomek vědomostí se máte naučit. A kdo ví v jaké firmě budete za 10, 15 let.
Nicméně účel vysoké školy je jiný. Má vám dát teoretický základ k většině základních problémů z daného oboru. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní problémy, tak není nutné aby vám předávala konkrétní řešení z posledního půl roku, ale stačí základní princip plus ukázka nějakého konkrétního řešení i když už staršího. A výsledek pak má být, že když nastoupíte do jakékoliv firmy, alespoň trochu příbuzné s tím co jste vystudoval, tak se zaučíte velmi rychle, protože ať budete dělat cokoliv, tak budete mít základy na kterých můžete stavět. A konkrétní řešení pro konkrétní firmu se musíte naučit vždy až na místě, na to vás nikdy žádná škola nepřipraví.
Ale tvrdit, že co se naučíte ve škole za semestr, se naučíte v práci za týden je blbost. Maximálně si po týdnu oživíte znalosti, které jste se kdysi v nějakém semestru učil a pak se vám to trochu oživí během toho týdne.

Přesně tak. Když se zaučuje nový člověk, tak prakticky nepoznáte rozdíl mezi klukem s učňákem a člověkem s VŠ. Oba svou práci rychle zvládnou a nemají s ní problém. Jenže jakmile se něco vyvrbí nebo je potřeba něco předělat, člověk s učňákem se začne drbat za uchem a raději počká, až to vymyslí někdo jiný. Jakmile je vymyšleno a zavádí se to, tak se člověk s učňákem opět chytne.
A o tom VŠ je – má člověka naučit učit se, chápat a efektivně hledat nové postupy. Pokud tedy budu hledat procesního inženýra (který dává dohromady postupy), pak chci skutečného VŠ, pokud jen procesního technika (udržuje stroje v chodu, opravuje je atd.), pak nemám problém s klukem z učňáku. Ale tak to bylo vždy – o stroje se starali zámečníci a strojaři nejvýš s maturitou. A šlo jim to výborně.

Máte pravdu, taky si neumím představit placení při „nadprůměrném“ výdělku. Jak uvádí Tyccon dnes 17.6.2010 7:56 »ČR je země, kde je největší podíl OSVČ na obyvatelstvu ze všech vyspělých zemí OECD. Díky různým daňovým výhodám si mohou žít na vysoké noze a přitom pro úřady přiznávat poměrně malé příjmy.« z toho vyyplývá, že tu bude opět velké množství vyčůraných černých pasažérů, na které bude doplácet malý zbytek poctivců. Pravice zákony sice prezentuje jako výhodné pro většinu, ale napíše je pak tak, že jsou výhodné jen pro vyvolené podnikatele a bohaté, i když si žijí na vysoké noze a papírově žádný majetek nemají. A než se zákony vyladí na jakoužtakouž spravedlivou úroveň …
Při zavádění nových výdajů pro občany je vždy argumentováno tím, že někde ve světě to již také mají. Jde o to, zda to má jedna země na světě nebo převážná většina. Bavíme se o vyspělém světě, nikoliv o nějakém kmenu v Africe. I tady v tomto článku se uvádí příklad Austrálie. Bylo by asi zajímavé uvést a srovnat, kolik stojí studium v té které vyspělé zemi. Ne přepočtem € x 27 CZK, může být také, ale hlavně přepočtem na kupní sílu; nemá cenu srovnávat sumu 1000 € u nás a někde v cizině, kde berou 4–5× více.

skola vas nauci za jeden semestr asi tolik co se naucite za tyden v praci (aspon co se technickych oboru tyce).
Tak to je pochopitelně nesmysl, ale ne úplný. Má to racionální jádro – a tím je plýtvání vzděláním v Česku.
Neboli typická ukázka, proč v Česku chybí školné jako sůl. Prostě tady někdo 5 let studuje na magistra pak jde dělat práci, na kterou by stačil bakalář, nebo šikovnější průmyslovák. Vzdělání je „zadarmo“, tak co to řešit.
Na západě je běžné, že většina lidí končí VŠ studium jako bakaláři a to jim pro praxi bohatě stačí. Ti, kdo pokračují a dodělají si magisterský titul, tak dělají o třídu lepší práce. Tady, ale tradičně žádný bakalář nebyl, takže všichni studovali 5 let, aby většina stejně skončila u těch praktických prací s nižšími požadavky. Zaměstnavatelé si libovali, jak jim stát zadarmo učí zaměstnance a jak je jejich průměrný zaměstnanec vzdělanější, než jinde.
Dneska už naše VŠ bakaláře produkují a školné pomůže studentům v ujasnění si, jaké studium vlastně potřebují a chtějí a jsou ochotni zaplatit.
A ještě jeden příklad: Viděl jsem před pár lety člověka v pojištovně, co bouchá smlouvy a má PhD. Asi to žádný extra výzkumník není, když skončil tam, kde skončil – ale proč si ten doktorát teda dělal? Inu, protože chtěl asi zůstal déle na škole se studentskými výhodami, studium asi moc náročné nebylo a platit za to nemusel.
Školné zvýší dva tlaky na školu. První tlak bude na kvalitu – když vám platím, tak se kruci víc snažte. Druhý tlak bude na to – když vám platím, tak mi ten titul kruci dejte. Bude individuální, jak se s tím každá škola popere a jestli zvýší kvalitu, nebo jestli ji hodí pod stůl. Zvýší rozdíly v kvalitě mezi školami a ty kvalitní více vyniknou, což je jenom dobře.

správně jste to nazval plýtváním vzdělání v Česku.
Mnoho lidí si tady na Měšci stěžuje na bídnou životní úroveň. Rada některých „chytrých“: vzdělávejte se, zvyšujte si kvalifikaci, učte se cizím jazykům atp.
Ne na každou pozici musí být člověk nutně studovaný, mnohde stačí selský rozum. Řada věcí se na škole stejně neučí, musí se zapracovat a oním selským rozumem k práci přistupovat. Asi vás nikde na škole nenaučí vyplnit formulář EU č. B323/x2/4 a vypracovat projekt na dotaci na záchodové prkénko, nehledě na to, že příslušný zákon i formulář se 5× změní, než ze školy vyjdete.
Pokud vystudujete, nemáte jistotu, že vás zaměstnavatel náležitě ohodnotí /on by i třeba chtěl, ale zkrátka na to nemá – viz zdravotní sestry nebo různý pomocný zdravotnický personál/. Pokud vás s vyšším vzděláním a za vyšší mzdu zaměstná, zdražuje to logicky jeho služby či výrobky. Pak by mohl nastat onen příklad uklízečky s VŠ titulem, ovládala by 4 jazyky a 50 tisíc mzdy k tomu, při dnešních cenách. Nebo se vystudovaný VŠ bude muset spokojit s funkcí uklízečky za 10 tisíc čistého, protože ne všichni VŠ najdou odpovídající práci s odpovídajícím ohodnocením. To samé lze vztáhnout na SŠ. Proč lidé vlastně studují? Aby nemuseli dělat rukama.
Ono ve 14ti letech se těžko rozhoduje, co by člověk chtěl a měl dělat. Než dodělá SŠ, všechno je někde úplně jinde a on po 4 letech zjistí, že právě jeho škola chrlí absolventy, kteří neseženou místo. Či seženou, ale v úplně jiném oboru nebo sice v původním oboru, ale za minimální mzdu. U VŠ je to podobné, a tak teskníme např. nad nedostatem zubařů, ale stát se postaral o legalizaci úplatků, protože ten, kdo zubaři zaplatí více, ten je ošetřen. A když pak vystudovaný zubař nejde do praxe, ale jde dělat nějakého dealera výrobce léků či zdravotních pomůcek a ještě mu to nese více než už tak dnes dobře honorované zubařská praxe …nebo jde dělat do ciziny. Trošku se divím cizině, že takovíto cizinci se tam uplatní – buď ošetřují vesměs socky nebo nevím. Mne kdyby ošetřoval nějaký rumunský občan, taky bych asi radostí neskákal 2 metry vysoko. Nechci, aby to vypadalo rasisticky, onen Rumun může léčit kvalitněji než kdejaký kovaný zápaďák, ale asi tak jako my se díváme na některá etnika skrz prsty, tak se dívají i v cizině na nás.
Rekvalifikace ÚP: to je kapitola sama o sobě. Dříve po absolvování rekvalifikačního kurzu uchazeč o práci nenašel stejně uplatnění, protože se mezitím změnila poptávka, takže mohl jít na novou rekvalifikaci. Dnes ÚP nabídne rekvalifikaci jen za podmínky, že zaměstnavatel s místem „počká“. A který zaměstnavatel by půl roku a více čekal, když potřebuje pracovníka teď hned. Takže opět zbytečně vyhozené peníze, které mohly být využity lépe – na nízké dávky podpory.
Co se týše VŠ vzdělaných, jeden známý, strojař, před důchodem, chytá v Lidlu zloděje jako člen bezpečnostní služby. Nic lepšího nesehnal. Další strojařka Ing. sedí v HM za kasou, další známý Ing., stavař, bouchá v Kooperativě nové smlouvy, aspoň mám záruku, že mi vždy dobře poradí. Nevím ale, jestli je to z titulu Ing. nebo ze známosti, to jsem z něj nepáčil. Když jsem se pídil po hypotéce, tak jsem narazil na nezávislého prodejce více produktů s titulem PaeDr. Podobné je to u těch bez titulů, s SŠ. Každý se vybranou školou zkrátka netrefí do toho, co ho baví dělat. Řada lidí dělá to, co je sice nebaví, ale za co mají peníze. Málokdo dělá to, co ho opravdu baví a co ho i uživí. Nic není optimální.
Ještě jsem si vzpomněl: včera mi jeden známý vysvětloval, jak zpěvačka L. Bílá platí 400 tisíc Kč za školu syna (nevím, zda ročně či měsíčně, ale u těhle přeplácených celebrit se nějak moc desetinná čárka neuvažuje, tisíc sem, statisíc tam). Jak vy asi vycházela s penězi ve své původní branži – šička? Taky by tak vehementně podporovala modrou krev? Silně pochybuji.

Jenze na ten prumerny plat a praci jako OSVC v pojistovnictvi klidne budete i nadala studovat Ph.D. zadarmo.
-
Rozdilna kvalita skoly tu zu davno je. Pokud srovnate studenta UK a treba Slezke Univerzity v Opave, kde student matematiky a informatiky na konci prvaku neni schopen rict (ani sem nechtel spravnou definici) co je to funkce a jaky vyznam a jak se pouziva for (ani nevedeli ze se jedna o cyklus). Guasovu eliminacni metodu taky nezvladli. A to prosim tato skola vyposti do sveta ucetele matematiky a informatiky pro stredni skoly.
-
Ale ono je to jednoduche, kdyz ti nejlepsi studenti jdou na UK (resp. do Brna. Olomouce, nebo Ostravy), tak na oblastni univerzitu uz zbyde jenom odpad, nebo ten kdo fakt nema ani korunu nazbyt. A skola muze mit nositele Nobelovy ceny krizene s Komenskym a stejne z toho materialu nic lepsiho nevykrese.

Ale to je přece fuk, jestli byla dříve slepice nebo vejce. Podstatné je to, že u nás je vzdělání „levné“, proto se s ním „plýtvá“. Školné může tenhle stav pomoci narovnat.

Čí zkušenosti? O zisk jde vysokým školám pořád – i dneska. A právě dneska jde tak kvalita dolů, protože VŠ jdou po zisku a ten dosahují tím, že přijmou maximum studentů.
Školy se prostě rozdělí ty, které jdou po zisku v dlouhodobém horizontu a dosahují ho tím, že mají kvalitní jméno a produkují kvalitní absolventy. A na ty, které jdou po zisku krátkodobě a dosahují ho tak, že budou vybírat školné od kohokoliv a jejich prestiž upadne a jejich titul bude mít hodnotu cáru papíru. A ty postupně zaniknou.
Identický proces proběhl (a probíhá a bude probíhat) např. v pohostinství. A je hloupost říkat, že kvalita jídla upadne, když si mohou restauratéři vést podnik po svém.

Jenze ten zisk dosahnou vetsi kvantitou i tak. Navrh ktery chteji ty tri strany prosadit se tyka fixni ceny za studenta a semestr placeny skole okamzite a splaceny studentem z budouciho nadprumerneho platu. Porad jde o fix za hlavu. Neco jineho by bylo, kdyby skola dostavala z platu kazdeho absolventa 0.5% jeho mzdy at je jakakoli. Pak by skola ktera tvori tuny nezamestnatelnych absolventu musela reorganizovat, ale takhle ji proste nic netlaci. Navic student si je vedom toho, ze platit bude az kdyz dostane nadprumerny plat. Takze platit bude jenom ten komu skola neco da. Kdo teda ma vytvaret ten tlak? Spatna skola bude generovat absolventy, kterych se skolne nedotke.
-
Jiz dnes jsou skoly nekolikaka urovni prestize. Osobne bych to videl na 1. UK, CVUT (mozna MUNI, VUT, Palackeho Olomouc), 2) Banska, Liberec, Plzen, Hradec, 3) Slezka, Ostravska a spousta regionalnich, 4) Soukrome. A ta prestiz neni zalozena na kvalite profesoru a vyuky, ale hlavne na kvalite studentu. Uz ted jsou ty skoly na treti pozici v pasti, protoze lepsiho studenta neziskaji. Nemaji jak prokazat ze jejich vyuka je lepsi, kdyz nemaji studenty na kterych by se to dalo prokazat. Pokud je vyhazi tak zaniknou, pokud si je nechaji musi snizit uroven vyuky. Skolne na to bude mit minimalni dopad.

Nevynikají hlavně proto, že nejsou kvalitní. Nemají kvalitní učitele a nejsou schopny přilákat kvalitní studenty – když nemají jméno a dobré učitele. A není pro ně ani místo na trhu kvalitních škol, protože dost nadaných studentů a kvalitních učitelů a vědců tady není tolik, aby vyšlo na všechny.
Výchozí stav u nás je ten, že kvalitní jsou obecně ty velké státem zřizované školy – a pokud ty kvalitní školy nebudou dělat hrubé chyby, tak si kvalitu ještě dlouho udrží.

Tak s tou kvalitou ucitelu nemate pravdu. Treba konkrenkretne v oblasti managemantu maji soukrome skoly jako ucitele naprosto skvele praktiky o kterych se muze statnim skolam jenom zdat. Soukrome umelecke vysoke skoly jsou na tom v kvalite ucitelu v podstate stejne jako statni. Nicmene i tak jen malo studentu si vybira skolu podle jmen ucitelu.
-
S cim ale mate pravdu je ze nemuzou prilakat studenty. Pro kvalitniho studenta je jasna volba renomovana skola. A to ten student nema prakticky zadnou sanci porovnat kvalitu vyuky tech skol. Rozhoduje se jenom podle jmena dane skoly. A jmeno je v podstate primo umerne dobe existence.
-
P.S.: Kvalitu dosazenych vysledku totiz z vetsi casti tvori kvalitni spolustudenti, kteri tahnou. To sem poznal uz na zakladce (na vyberovou odeslo 7 zaku, v za dva roky v puvodni tride 8 lidi propadlo a cely rocnik se tak stal nejhrosim v historii skoly).